Dr. Hannibal Lecter, rafinovaný psychiatr a úchylný vrah, který s požitkem pojídal maso svých obětí, uprchl během pátrání po sériovém vrahovi Buffalo Billovi ze svého ostře sledovaného, nicméně improvizovaného, vězení v Memphisu. Nejprve trochu "cestoval", pak se přemístil do italské Florencie. A nepřestává být sám sebou. Pod maskou kultivovaného znalce italského umění mate stopy a s noblesou prožívá své choutky. Je tu ale několik lidí, kteří na něho nezapomínají. V první řadě zvláštní agentka FBI Clarice Starlingová. Ta se už této noční můry nikdy nezbaví. Fascinující tón hlasu dr. Lectera si stále vybavuje. Jednou z Hannibalových obětí se měl stát také perverzní Mason Verger. Přežil v zuboženém stavu - je závislý na lékařských přístrojích a posedlý touhou po pomstě. Prostřednictvím internetu sleduje svůj objekt a připravuje past. Návnadou musí být to, co doktora nejvíce těší.

Will Graham, agent FBI, je sice muž středního věku, a přece je již třetím rokem v penzi. Do důchodu odešel po vyšetřování série mimořádně brutálních vražd, kdy se seznámil i s doktorem Lecterem. Ten mu tehdy pomáhal. Will ovšem netušil, že mu pomáhá právě ten, po kom pátrá. Někdejší kolega Jack Crawford má nyní na krku neméně hrozivý případ. Masakr dvou rodin, vždy za úplňku. Do plného měsíce nyní zbývají tři týdny, když Jack požádá Willa o pomoc při pátrání po muži, který je s největší pravděpodobností geniálním šílencem nebo ztělesněním zla. Agent ve výslužbě musí znovu nasadit vlastní život a riskovat bezpečnost své rodiny. Jen tak má šanci Červeného draka vypátrat.

O tom, jak se stát strůjcem svého štěstí, vypráví jeden z nejlepších a nejoriginálnějších sci-fi filmů v historii. Profesor Emmett Brown sestrojil stroj na cestování časem a student Marty McFly s jeho pomocí odcestuje do minulosti. Ale není to jen tak ledajaký stroj času, je to supersportovní auto, které při dosažení rychlosti 140 kilometrů v hodině, díky menšímu plutoniovému zlepšováku, zmizí v nenávratnu a objeví se, v jakém čase chcete. Právě špatnou volbou času se ale Marty ocitne v jiné době, než chtěl, a bude mít hodně práce dát vše do pořádku…

Dvakrát soudně trestaný kriminálník, notorický zlodějíček H. I. Donnough, se znovu a znovu ocitá ve vězení. Při jednom ze svých dalších pobytů v tomto zařízení se zamiluje do půvabné mladé policistky Edwiny. A protože náklonnost je vzájemná, rozhodnou se po jeho propuštění z vězení pro svatbu. Ač se to zdá nemožné, vytvoří šťastný a harmonický manželský pár. Na obloze jejich spokojenosti pluje jenom jeden jediný mrak. Edwina totiž nemůže mít děti. Jenže vzhledem k McDonnoughově minulosti nepřichází adopce v úvahu. Jednoho dne se rozhodnou dítě získat jinou cestou, a to za každou cenu. Vyberou si a unesou jedno z právě narozených paterčat místního hlavouna a magnáta Nathana Arizony. Gale a Evelle, zlodějíčkovi bývalí kumpáni z vězení, ve snaze získat tučné "nálezné" malého Arizonu unesou. A tak po dítěti pátrá nejen Arizona senior, který si najal schopného střelce, ale také "adoptivní rodiče" malého človíčka.

Neobyčejný milostný příběh profesionálního vraha a mladé dívky. Leon je nájemný vrah, člověk, kterého nedokáže nic zastavit před splněním úlohy. Do jeho života vstoupí dvanáctiletá Matilda. Rodina nevinné Matildy byla vyvražděna zkorumpovaným policajtem a ona se rozhodla pro krutou pomstu.

Stalo se to jedné noci v kalifornském přístavu San Pedro, kde byla zmasakrována posádka argentinské pašerácké lodi. Stop pro policii zůstalo proklatě málo: loď vyletěla do povětří a z dvaceti sedmi mužů tu přežili jen dva: kulhavý pouliční zlodějíček Verbal a jeden z členů posádky umírající v nemocnici na popáleniny a blouznící v maďarštině. Začalo to ovšem mnohem dřív – newyorská policie je možná zkorumpovaná, ale není hloupá, a tak už nějakou dobu prověřovala skupinku podezřelých, těch mužů zločinu, kteří jsou vždycky první na ráně. Byli to prohnaný elegán Keaton, horkokrevný McManus, drzý Hockney, nevyzpytatelný Fenster a bezvýznamný Verbal. Policie je podrobila důkladnému výslechu, ale s každou novou informací se pátrání jen zkomplikovalo. Podezřelé spojuje série zločinů v New Yorku, ale kde jsou ukradené smaragdy?

Druhá světová válka – pokusy o nezávislost východní Evropy podlehly prudkým útokům sovětské nadvlády. V Litvě jednoho kluka připravila válka o oba rodiče a sestru. Děsy, které vytrpěl, potlačuje. Uvězněn v sovětském sirotčinci se vzpírá proti nelítostnému zacházení a bouří se proti krutým pravidlům onoho místa… ON však není obyčejným klukem. ON je mladý HANNIBAL LECTER.

Deset let po neúspěšném pokusu zabít Sarah Connorovou, matku budoucího vůdce lidstva ve válce proti strojům, se do Los Angeles vrací z budoucnosti nový Terminátor, typ T-1000, aby zlikvidoval už narozeného Johna Connora. Dospělý Connor v roce 2029 na svoji ochranu posílá do minulosti druhého terminátora T-800. Oba stroje nezávisle na sobě pátrají po malém Johnovi. Chlapec zjišťuje, že T-800 je naprogramován na jeho ochranu a s jeho pomocí osvobodí svou matku z psychiatrického ústavu, kde je léčena z údajné schizofrenie. T-800 oběma vysvětluje, co přinese budoucnost. Tu je však možné změnit...a při tom všem hrdiny stíhá nemilosrdný a zřejmě nezničitelný T-1000.

Na počátku příběhu slyšíme modlitby za muže jménem George Bailey (James Stewart), který chce v předvečer Štědrého dne z vlastní vůle ukončit život. Protože se za něj modlí mnoho lidí, nebeské síly je vyslyší a chystají se na Zem vyslat svého zástupce Clarence, který se, aby mohl pomoci, musí seznámit s celým Georgeovým životem. Společně s ním divák sleduje nejdůležitější okamžiky v životě dobráckého chlapce/muže, jehož dospělý život nenaplňovalo téměř nic jiného, než pomáhání svým blízkým a obyvatelům malého městečka Bedford Falls. Hlavní zápornou postavou je potom zahořklý, pouze po majetku toužící podnikatel Henry F. Potter (Lionel Barrymore). Georgeovu životní lásku Mary Hatch výborně ztvárnila krásná Donna Reed. Život je krásný je odpovědí režiséra Franka Capry na noirové snímky ze čtyřicátých let. Ve své (poválečné) době nebyl film přijat příliš dobře, americkou vánoční klasikou se stal až v průběhu let. Nutno říct, že zcela zaslouženě.

Obžerství, lakota, lenost, závist, hněv, pýcha a smilstvo. Sedm smrtelných hříchů, o nichž kázali církevní hodnostáři ve středověkých kázáních s varováním, jak mohou nábožné lidi odvádět od víry. Tyto hříchy se objevily jako předloha spousty literárních, výtvarných či divadelních děl. Nyní vznikl vynikající a strhující film o dvojici nerovných detektivů, kteří řeší záhadnou sérii vražd, motivovaných zmíněným náboženským kázáním.

Andy Dufresne přichází do vězení v Shawshanku jako nový vězeň podezřelý z vraždy. Spřátelí se s doživotně odsouzeným Redem a společně se snaží přežít v nelidském prostředí vězeňského systému. Odmítají upadnout do rezignace a dodávají naději sobě i spoluvězňům.

Začne to fotografií a vzkazem na ní: "Zab ho!" A od té chvíle se odvíjí tajemný a drsný příběh Leonarda. Jeho žena byla napadena, zavražděna a on si skoro nic nepamatuje. Jeho krátkodobá paměť je pryč. Leonard se ale musí pomstít. Okamžitě jde po vrahovi. Aby nějak kompenzoval výpadky paměti, všechno si fotí, cvaká spouští na svém Polaroidu jako blázen a podstatná fakta si nechává tetovat na tělo. Story je vyprávěna zvláštním způsobem. Každá důležitá filmová scéna končí tam, kde předchozí začala, a tak musíme být pozorní, abychom ten zvláštní propletenec dějů a potkávajících se postav dobře vnímali. K hlavnímu hrdinovi se přidávají další - ukecaný Teddy a barmanka Natalie. Všichni jsou s vraždou nějak propojeni. Ale pořád se nám do mysli vnucuje klíčová otázka: Je skutečně vrahem John G, jehož jméno má Leonard vytetováno na prsou?

Spisovatel Jack Torrance hledá klidné místo pro psaní svého nového románu, a tak přijímá nabídku dělat správce odlehlého horského hotelu. Při úvodním pohovoru se dozvídá mimo jiné hrůznou historku o svém předchůdci, který zešílel ze samoty a odloučení a zavraždil svou ženu a dvě dcery... po příjezdu Jack ubytuje svou rodinu a začíná psát knihu. Brzy však zjišťuje, že samota uprostřed hor je tísnivá a také on začíná přicházet o rozum.

Druhá světová válka byla rozhodující událostí 20. století a pro Ameriku se stala určujícím dějinným zvratem. Změnila tehdy hranice světa a dnes je nazývána "poslední velkou válkou". Ani sebelepší výcvik však nemohl spojenecké vojáky připravit na to, co ječekalo po vylodění v Normandii, na pláži s krycím jménem Omaha. Přestože byli naplněni odhodláním a vírou ve vítězství, jen málokdo z nich bitvu o tento malý kus francouzského pobřeží přežil. Z pohledu kapitána Johna Millera je zřejmé, že si uvědomuje nebezpečí, které na jeho jednotku čeká. Netuší však, že to není zdaleka ten nejtěžší úkol, který bude muset se svými vojáky splnit...

“Já tohle město vlastním” Vlastnictví se ale londýnskému gangsterovi ze staré školy Lennymu Coleovi (Tom Wilkinson) začíná prodražovat. Přichází sem movitější zahraniční konkurence s plánem na pozemkový podvod. Malý zlodějíček (Gerard Butler) a jeho parťáci si myslí, že mohou hrát na obě strany a dostat se do vyšší ligy. A teď přihoďte chladnokrevně tvrdou účetní (Thandie Newton), rockera, který pro zvýšení prodejů předstírá vlastní smrt, rádoby hudební magnáty (Jeremy Piven, Chris Bridges), ukradený obraz a šílenou čtverylku peněz a svalů – a dostanete divokou a zábavnou gangsterku, drsnou filmovou řežbu plnou sexu, rváčů a rock´n´rollu od autora a režiséra Guye Ritchieho

Brooklyn 1955. Školák Henry Hill sní o tom, že se stane gangsterem. vykonává drobné služby pro místní mafiány a když je zadržen policií kvůli pašování cigaret, odmítá vypovídat, což mu vynese přízeň kmotra Paula Cicera, který ho přijme do svých služeb. 1963. Henry spolu s Jimmym Conwayem a Tommym DeVitem provede úspěšnou loupež na letišti. Protřelý Jimmy se stává mladíkovým přítelem a mentorem. Henry se ožení se středoškolskou židovskou dívkou Karen a navenek žije poklidným a usedlým životem...

Mafián Joe najme na vyloupení klenotnictví partu gangsterů, kteří se vzájemně neznají a oslovují se smyšlenými jmény. Akci však zmaří policie a lupičům nezbývá než uprchnout a ukrýt ve starém skladišti. Pan Oranžový je postřelen a pan Bílý se ho pokouší udržet naživu, dokud nedorazí pomoc. Napětí ve skladu však narůstá, protože policie je jim v patách a pan Růžový je přesvědčen, že šlo o past – někdo z nich musí být zrádce. Každý má ovšem vlastní verzi toho, co se stalo. Jak dlouho bude trvat, než vytáhnou pistole a drama se změní v masakr?

Spisovatel Paul Sheldon se po autonehodě dostal do rukou na první pohled milé, ale ve skutečnosti šílené Annie Wilkisové, která se identifikuje s jeho literární hrdinkou Misery. Tu ale Paul ve své nejnovější knize chce nechat zemřít, což Annie rozzuří k nepříčetnosti…

Začíná další školní rok a na chlapeckou akademii ve Vermontu příchází nový učitel John Keating, aby zdejší studenty učil anglické literatuře. John praktikuje velmi nezvyklý způsob výuky, čímž si své studenty nejen získá, ale hlavně je naučí mnohem více, než by se mohli dočíst v knihách. Stane se jejich vzorem a oni se rozhodnou, že budou pokračovat v tradici Společnosti mrtvých básníků, které byl John dříve také členem. Nemají však tušení, jaké následky to může mít...

Vynikající psycholog Malcolm Crowe má za sebou traumatizující zážitek. Bývalý pacient se vloupal do jeho domu a dříve, než sám spáchal sebevraždu, pokusil se ho zastřelit. Šlo zřejmě o trest za to, že mu nedokázal správným způsobem pomoci. Příští podzim se doktor Crowe pohroužil do práce a více než své manželce, trpící vzrůstajícím odcizením, se věnuje novému pacientovi. Osmiletý chlapec jménem Cole Sear vidí v těch nejneočekávanějších chvílích duchy s děsivým zevnějškem jasně prozrazujícím příčinu smrti. Oběšenci, sebevražedkyně, chlapec s hlavou prostřelenou brokovnicí. Proč se zjevují obyčejnému osmiletému chlapci z Philadelphie? Chtějí ho děsit nebo snad potřebují jeho pomoc? Doktor je racionální skeptik, ale tragické zkušenosti s podobně postiženým pacientem z loňského roku ho varují před unáhlenými standardními závěry. Ostatně to, že osmiletý Cole Sear skutečně vidí reálně existující duchy, není to největší překvapení, které na Malcolma Crowea čeká…