Jonas vyrůstá v idylickém světě, kde existuje pouze štěstí. Lidé neznají utrpení, války, násilí, strach ani bolest. Základem světa je jednotvárnost: stejné domovy, stejné oblečení, stejné rodiny. Na okraji společenství žije jediný držitel a strážce všech pravdivých vzpomínek lidstva – Dárce. Jeho prostřednictvím Jonas získává to, co nikdo jiný nesmí vědět – pravdu o skutečném životě a zkušenosti předchozích generací. Jonas začíná chápat, že jeho společenství žije v iluzi dostatku a bezpečí za cenu naprosté absence citů a možnosti volby. Lidé necítí emoce, lásku, vášeň, přátelství, nevnímají barvy. Pocit harmonie je vytvářen uměle. Jonas objevuje nejtemnější stránku utopického světa. Všichni ve společenství jsou pomocí každodenních injekcí zbavováni veškerých špatných vzpomínek a zážitků. Jonas již nedokáže žít jako dřív. Čelí obtížnému rozhodnutí nejen o jeho vlastním životě, ale o budoucnosti celého světa...

Solomon Northup měl milující rodinu, dobrou práci, talent, majetek, svobodu i právo na život. Žil idylický středostavovský život jako většina z nás. Skončil ale jako otrok spoutaný v řetězech a jeho jediným osudem se stala dřina na plantáži „pod bičem otrokáře“. Většinou doslova. Přesně to se v roce 1841 přihodilo Američanu Solomonu Northupovi, který svůj skutečný příběh zachytil v autobiografické knize 12 Years a Slave. Solomon měl smůlu, že byl… černoch. Dva únosci ho pod příslibem houslového melouchu vylákali do Washingtonu, kde Solomon po první noci skončil spoutaný v řetězech. V následujících dnech byl prodán do otroctví na americkém Jihu. Ocitl se ve zlém snu, který potrvá dalších dvanáct let. Za těch dvanáct let potká Solomona snad všechno, co černého otroka potkat mohlo. „Hodný" otrokář. Krutý otrokář. Dřina na bavlníkových plantážích. Pokus o lynčování. Bičování. Psychický teror. Neúspěšné pokusy o útěk. Víra ve svobodu a pomoc.

Silný příběh filmu Nic nás nerozdělí je založen na skutečné události jedné rodiny, která v roce 2004 přežila úder ničivé vlny tsunami v Indickém oceánu. Manželé Henry, Maria a jejich tři synové se rozhodli strávit poklidné Vánoce v Thajsku a těší se na několik dnů prožitých v tropickém ráji. Rodinná idylka ale náhle a nečekaně skončí dva dny po Štědrém dnu, když jihovýchodní pobřeží Asie zasáhne vlna tsunami. Obrovská masa vody se valí na hotelový komplex, smete vše, co jí přijde do cesty, a rozdělí i prchající rodinu. Ačkoliv všichni členové rodiny přežijí, vyhráno zdaleka nemají, protože nalézt jeden druhého uprostřed pekla je skoro nemožné.

Filadelfský detektiv pomalu rozplétá případ záhadné sériové vražedkyně, která se stala jeho životní posedlostí a jejíž zločiny se příčí vysvětlení.

Osmiletý Bruno je synem nacistického důstojníka, který je povýšen a poté odvelen z pohodlí Berlína do opuštěné oblasti na venkově. Bruno, jehož starší sestra už má jiné zájmy, se cítí osamělý a nemá si s kým hrát. Z nudy a ze zvědavosti neposlechne matčino varování, že se nemá vzdalovat od domu, a vydá se k nedaleké „farmě“. Netuší, že je to koncentrační tábor, kde se v praxi provádí „konečné řešení“ židovské otázky. Náhodou se však setká se stejně starým Shmuelem, který je oblečený do pruhovaného „pyžama“ stejně jako kuchař, který pro Brunovu rodinu vaří. Přestože chlapec na druhé straně plotu s ostnatým drátem žije úplně jiný život než Bruno, dvojice se skamarádí a Bruno si zvolna si začíná uvědomovat, jaký je doopravdy svět dospělých. Střet s realitou 2. světové války však pro oba chlapce končí tragicky… Drama podle románu Johna Boynea, jež ukazuje z neobvyklého pohledu brutalitu, nesmyslnost a zničující důsledky války, natočil režisér Mark Herman.

Hačikó je pes, který miluje svého pána nadevše. Každý den ho ráno vyprovází na vlak, a odpoledne v přesnou hodinu jej vítá zpět. Jednoho dne však pán nevystoupí z vlaku, přejede a navždycky zmizí. Hačikó se dennodenně vrací na tu samou stanici v naději, že se pro něj jeho pán vrátí. Každý den, devět dlouhých let, ale pán nepřichází. Hačikó však působí na životy ostatních lidí, učí je lásce, soucitu, nesobeckosti... A lidé kolem něj se mění.

V mýtickém prostředí New York City se více než jedno století odehrává příběh filmu „Winter's Tale" plný zázraků, neblahých osudů a odvěkého konfliktu dobra a zla.

Píše se rok 1985. Elektrikář a příležitostný jezdec rodea Ron Woodroof se od lékařů dozvídá, že má AIDS a že mu nezbývá více než 30 dnů života. Doktoři si s tehdy novou smrtelnou nemocí nevědí rady, a tak Ronovi víceméně dokážou poradit jediné – pošlou jej domů umřít. Ale Ron to nevzdává, pouští se do bitvy o svůj život s lékaři, farmaceutickými firmami, úředníky a hledá cestu jak přežít. Vyráží do Mexika, ale nehledá tam drogové bosse, hledá alternativní možnosti léčby AIDS, a jeho šancí se tak stane mezinárodní černý trh s neschválenými léky. A protože nemá jinou možnost ani co ztratit, začne tyto léky pašovat přes hranice do USA. Zvláštního spojence Ron najde v Rayonovi (Jared Leto), transsexuálovi, který má stejnou touhu po životě i stejnou diagnózu. Naštěstí Rayon sdílí Ronova podnikatelského ducha, a tak spolu začnou hledat cestu, jak se vyhnout vládním sankcím namířeným proti prodeji neschválených léků. Film Klub poslední naděje je inspirován skutečnými událostmi.

Philippe je bohatý aristokrat, jenž po těžké nehodě zůstal ochrnutý na celém těle. Driss je mladík z předměstí Paříže, který se právě vrátil z vězení. Při konkurzu na místo domácího pomocníka a ošetřovale se Drissovi podaří Philippa zaujmout natolik, že jej zaměstná. Dochází tak ke střetu dvou odlišných světů, který vytvoří základ pro vznik neobyčejného přátelství.

In Verona, bad blood between the Montague and Capulet families leads to much bitterness. Despite the hostility, Romeo Montague manages an invitation to a masked ball at the estate of the Capulets and meets Juliet, their daughter. The two are instantly smitten but dismayed to learn that their families are enemies. Romeo and Juliet figure out a way to pursue their romance, but Romeo is banished for his part in the slaying of Juliet's cousin, Tybalt.

Filmová adaptace románu Davida Mitchella vypráví šest žánrově odlišných příběhů, které se odehrávají v různých časech a na různých místech od začátku 19. století až po postapokalytickou budoucnost. Film zobrazuje myšlenku kontinuální propojenosti našeho bytí a především našich činů napříč časem a prostorem, kde všechno má svoji příčinu i následek, smysl, kde se vrahova duše promění ve velkého hrdinu a kde jediný laskavý skutek v přítomnosti vyvolá revoluci v daleké budoucnosti.

Walter Mitty, nesmělý a věčně snící fotoeditor časopisu Life, se ve svém jednotvárném životě jen těžko potkává s realitou, a proto raději žije ve svém vysněném světě. V něm se mění na dokonalého romantického hrdinu bojujícího za lepší, spravedlivější svět. Trestá padouchy, zachraňuje pejsky z hořících domů a ochraňuje bezbranné ženy.

Oční duhovka je jedinečným znakem každého člověka. Existují systémy, které umí rozpoznávat tuto jedinečnost a využívají se při identifikaci osob. Ale co když je to jinak? Film Výchozí bod vypráví příběh Dr. Iana Graye, molekulárního biologa, jehož životním tématem je studium evoluce oka. Jeho práce jej zcela pohlcuje až do okamžiku, kdy se na večírku setká s krásnou tajemnou dívkou Sofi a požádá ji, aby si mohl vyfotografovat její nádherné oči. Oproti vědecky racionálnímu a profesionálně skeptickému Ianovi je Sofi tvorem divokým a nespoutaným. Jejich protiklady je k sobě přitahují, jejich vztah je intenzivní a pro Iana i nečekaně vášnivý. Bohužel však končí tragicky. Po drsné životní ráně se Ian ještě více ponoří do své práce. Ta jej plně zaměstnává až do okamžiku, kdy se svou kolegyní Karen učiní nečekaný objev, který zpochybní jeho víru ve vědu a změní jeho postoj vůči mystickým a spirituálním silám.

Příběh Cecila Gainese (Forest Whitaker), který pracoval jako komorník v Bílém domě a obsluhoval sedm prezidentů mezi roky 1952 až 1986. Během několika desetiletí v Bílém domě byl při tom, když se tvořily dějiny USA, od války ve Vietnamu a hnutí za občanská práva až po atentát na Martina Luthera Kinga a Johna F. Kennedyho. Kromě toho, že se zasazoval o práva afroamerických zaměstnanců Bílého domu, bojuje celé roky svůj soukromý boj i na rodinné frontě: musí znovu najít cestu k odcizené manželce i ke svému synovi, který odmítá otcovu „služební“ profesi.

V roce 2092 je Mars prázdninovým rezortem a Nemo Nobody je coby 117letý muž posledním smrtelníkem v době, kdy díky vědeckým poznatkům už nikdo neumírá. Na smrtelné posteli Nemo vzpomíná na své tři životy, které možná prožil se třemi různými ženami.

Začíná další školní rok a na chlapeckou akademii ve Vermontu příchází nový učitel John Keating, aby zdejší studenty učil anglické literatuře. John praktikuje velmi nezvyklý způsob výuky, čímž si své studenty nejen získá, ale hlavně je naučí mnohem více, než by se mohli dočíst v knihách. Stane se jejich vzorem a oni se rozhodnou, že budou pokračovat v tradici Společnosti mrtvých básníků, které byl John dříve také členem. Nemají však tušení, jaké následky to může mít...

Matilda je geniální dítě, které se ale narodilo špatným rodičům. Ačkoli není ještě zdaleka ve věku, kdy se děti osamostatňují a utíkají z domova, musí se o sebe postarat. Její otec býval prodavačem aut a nestydatě okrádal každého zákazníka. Matka žije jenom ve světě sázenek Binga, nadevše miluje přihlouplé nekonečné seriály a celé hodiny vydrží klábosit s přítelkyněmi po telefonu. Ani jeden z rodičů si zatím nestačil pořádně všimnout, jak vlastně jejich dcera vypadá. Natož aby zaznamenali, že Matilda umí kousky, kterými přivádí v úžas kamarády a týrá nenáviděnou ředitelku školy, paní Trunchbullovou.

Je chytrý, energický, vždycky ví jak na to a je to myšák. Littleovi se jednoho dne vydali do sirotčince vybrat malému Georgeovi brášku, místo klučíka ale přes upřímně míněnou radu, aby raději provedli adopci v rámci svého živočišného druhu, adoptovali myš. Malého myšího chlapíka s velkým srdcem, teniskami a kompletním šatníkem, který se v předimenzovaném světě snaží nalézt místo, jemuž se říká domov. V tom je mu překážkou nejen jeho nejasný původ, ale také kocour Snížek, který se jen těžko vyrovnává s faktem, že by byl domácím mazlíčkem myši, byť oblečené a mluvící lidskou řečí.

Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna…

Afghánská metropole Kábul, sedmdesátá léta. Malý Hassan se svým tátou slouží u Amirova otce. Přes třídní rozdíly jsou oba stejně staří kluci velkými přáteli. Pak ale Amir Hassana zradí. Amirovy výčitky svědomí spolu s invazí sovětských vojsk do země oba chlapce navždy rozdělí. Zatímco Hassan zůstává v Afghánistánu, Amir s otcem utíká přes Pákistán do Spojených států, aby tu uskutečnili svůj americký sen. O pár let později je z Amira spisovatel, kterému právě vyšla první knížka. Oženil se s krásnou krajankou Sorayou, pochoval otce a absolvoval telefonát, který změnil jeho život. Z rodného Afghánistánu zavolal po letech starý rodinný přítel a nabídnul mu vykoupení za dávné selhání. Amir se musí vrátit do země, teď ovládané Talibanem, a odvézt z ní malého syna přítele, kterého kdysi tak strašně zklamal. Pro mladíka vychovaného západní civilizací je i tohle hodně těžký úkol. Až na místě ale Amir zjistí, že aby ho mohl splnit, bude muset překonat sám sebe...