A collection of short parodies of the Mobile Suit Gundam saga. Episode 1 pokes fun at key events that occurred during the One Year War. In episode 2, Amuro, Kamille and Judau fight over who runs the better pension when Char comes in to crash their party. Episode 3 is the SD Olympics, an array of athletic events pitting man with mobile suit.

A collection of short parodies of the Mobile Suit Gundam saga. Episode 1 pokes fun at key events that occurred during the One Year War. In episode 2, Amuro, Kamille and Judau fight over who runs the better pension when Char comes in to crash their party. Episode 3 is the SD Olympics, an array of athletic events pitting man with mobile suit.

A Romance of the Three Kingdoms retelling using SD Gundams. (Source: Myanimelist.net)

Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků.

Píše se rok 1989 a Laurence Alia slaví třicáté narozeniny s přítelkyní Fredou a při tom jí odhalí své nejtajnější přání. Chce se stát ženou. Po nějakém čase nervového vypětí Freda nakonec souhlasí a začne Laurence doprovázet na cestě celé metamorfózy. Jakmile je proces proměny kompletní, Laurence se vrací do života jako žena, ale co se jeví jí jako hladký přechod, začíná být sociální stigma. Odmítavý postoj rodiny a neshody s Fredou se nakonec zdají jen těžce zvládnutelné.

Tragický osud mimořádně deformovaného člověka, Angličana Johna Merricka. Lékař Londýnské nemocnice Sir Frederick Treves jej nalezl mezi pouťovými atrakcemi a pomohl mu najít cestu k vlastní identitě. Takzvaný Sloní muž se projevil jako inteligentní a citlivá bytost, žijící s děsivým handicapem.

Biografie Mohandase K.Gándhího, nenápadného právníka, ze kterého se stala díky jeho filozofii nenásilí a přímého protestu vůdčí duchovní osobnost Indie. Příběh Mahátmy Gándhího a jeho vzestupu z postu bojovného právníka v Jižní Africe až na pozici duchovního vůdce v Indii. Po svém návratu do Indie si Gándhí uvědomuje, že Britové udělali z Indů druhořadé občany. Dovede indický lid až k povstání proti Britům, přičemž zpočátku volí pouze formu nenásilných protestů Tento film popisuje život a dobu Mahátmy Gándhího, indického politického vůdce, kterému se podařilo osvobodit svou zemi od britské nadvlády za pomoci nenásilných prostředků a tím dát naději a inspiraci nadcházejícím generacím.

Do náruče Pazua, kluka z hornického městečka, se jednoho dne snese z nebe dívka Sheeta, která má kolem krku tajemný modrý kámen. Brzy zjišťují, že se jedná o mocný kámen z levitačního krystalu, po kterém usilovně pátrají nejen ziskuchtiví vzdušní piráti, ale i tajemní vládní agenti. Krystal totiž neznamená jen velké bohatství, ale může být i klíčem k Laputě – dávnému a legendárnímu městu, které pluje po obloze a ukrývá v sobě nejen obrovské bohatství, ale také obrovskou moc.

Psychologickému dramatu z roku 1947 patří v dějinách britské kinematografie čestné místo nejen za jeho mimořádnou kameru (Oscarem oceněný Jack Cardiff), ale i jako jednomu z prvních děl s intenzivním erotickým nábojem. Román Rumer Goddenové posloužil jako předloha příběhu o skupině anglikánských jeptišek, jež se snaží na odlehlém místě v Himálaji přebudovat palác orientálního vládce na ošetřovnu a školu pro místní děti. Komunita jeptišek, řídící se přísnými pravidly, naráží na smyslnou atmosféru tajemstvím opředeného místa vysoko v horách, jež autokratickému rádžovi v minulosti sloužilo jako harém. Důrazem na konflikt mezi disciplínou a vášní předjímají Powell a Pressburger jeden z ústředních motivů Červených střevíčků, v případě dramatu s kontroverzním tématem potlačených tužeb řádových sester však mnohem víc těží z mystické moci krajiny (podobně jako v Cestě k cíli)

Hudební skladatel Gustav von Aschenbach, zotavující se po srdečním záchvatu v Benátkách, se již nikdy zdraví ani uspokojení nedočká, stihne se jen platonicky zamilovat do andělsky půvabného polského chlapce Tazia (s nímž nikdy nepromluví, ani se jej nedotkne). Ale více než o znenadání probuzenou erotickou vášeň, i když je ta je přítomna též, jde o uchvácení krásou, která si člověka podmaní a ovládne - ostatně v retrospektivách podloženou bouřlivou diskusí Gustava s přítelem o kráse (zda krásu lze umělecky stvořit či zda ji jen můžeme našimi smysly vnímat, skladatel odmítá přijmout názor, že morálka nemá s tvorbou nic společného).

Děj původního Shakespearova dramatu "Macbeth" je přemístěn do středověkého Japonska. Při návratu z boje pánové Washizu a Miki zabloudí ve zdánlivě neproniknutelném lese. Potkávají zde kouzelnou stařenku, která jim prozradí záhadné proroctví jejich budoucnosti. Jakmile velitelé opustí les, začíná se postupně tajemná věštba naplňovat… Drama o touze po moci, svědomí, zradě a nevyhnutelnosti trestu.

Mladík Jacek přichází z rodné vesnice do města a po několika hodinách bezvýsledného potloukání ulicemi má pocit, že se všechny jeho plány zbortily. Nakonec se rozhodne, že získá peníze za každou cenu. Náhoda Jackovi přivede do cesty taxíkáře, kterého požádá, aby jej odvezl za město. To se stává oběma osudným… Ve své variaci na páté přikázání biblického desatera se známý polský režisér Krzysztof Kieslowski zamýšlí nad trestem smrti, jeho významem, smyslem a konkrétní podobou. Příběh je natočen s chladným odstupem, zaznamenává čin bez motivu i stejně chladnou, promyšlenou a absurdní popravu. Vznikl původně jako pátá část televizního seriálu Dekalog, rozšířenou verzi pro kina nazval Krátký film o zabíjení (která získala Cenu poroty na 41. MFF v Cannes 1988, Evropskou filmovou cenu 1988 za nejlepší film a Velkou cenu Zlaté gdaňské lvy na XIII. festivalu polských hraných filmů v Gdyni).

Špičkový kardiochirurg žije spořádaný život se svou spořádanou ženou a dvěma dětmi. Je v něm jediná podezřelá věc: šestnáctiletý Martin, s nímž se vídá a kterého pomalu, ale jistě zatahuje do své rodiny. Aniž by to věděl, přivolává na sebe tragédii antických rozměrů. I když se Martin zdá být obyčejný teenager, ve skutečnosti v něm dříme schopnost, pro kterou neexistuje racionální vysvětlení.

Šlechtična Hideko žije v ústraní na venkovském panství se svým strýcem a poručníkem. Chlípný strýc vychovává Hideko přísnou rukou a čeká, až dospěje, aby si ji mohl vzít a zmocnit se jejího bohatství. V domě se však objevuje podvodník, který zosnuje příchod mladé komorné Sookee, ve skutečnosti chudé kapsářky, která mu má pomoci nebohou Hideko svést. Dobře promyšlený plán ale začíná hatit vášeň, která mezi dvěma dívkami zahoří. Brzy navíc přestává být jasné, kdo koho ve skutečnosti podvádí. Příběh bestselleru Zlodějka spisovatelky Sarah Waters do japonsko-korejských reálií 30. let 20. století převedl jeden z nejvýraznějších jihokorejských režisérů současnosti Park Chan-wook a vytvořil dynamický thriller plný zvratů prodchnutý podmanivou erotickou atmosférou.

Mrazivý thriller na pomezí hororu, v němž Roman Polanski vedle režie ztvárnil i hlavní roli. Je obvyklé, že když se člověk nastěhuje do nového bytu, necítí se ve své kůži. Pan Tellkovský zašel dál. Získal pocit, že se ho okolí pokouší dohnat k sebevraždě. A to je jen začátek...

Prosperující psychiatr, který dosud žil příkladným životem, musí řešit bolestné trauma ze smrti jediného syna. Ztrácí pacienty a v krizi se náhle ocitá i jeho vztah k manželce a dceři.

Poslední část Trilogie pomsty (Sympathy for Mr. Vengeance, Old Boy). Pomstychtivá mladá žena s andělskou tváří po návratu z vězení hledá odplatu – za zločin, který nespáchala, za příkoří, které musela vytrpět, za ztracenou dcerku, kterou musela opustit.

Zajatý Indián mluví osudově s posledním zbytkem španělské expedice hledající bájné El Dorado, město zlata. Padre mu podává Bibli, "slovo Boží". Indián si ji přiloží k uchu, ale nic neslyší. Kolem krku mu visí zlatá cetka. Španělé mu ji strhnou a drží před očima, poháněni nadějí, že teď už musí být El Dorado konečně na dosah. "Kde je to město?" křičí na Indiána. Ten nejasně mává rukou k řece. Je to ještě dál. Stále dál.

V tomto filmu, jenž vznikl v době Bergmanovy těžké nemoci provázené tvůrčí krizí, se projevila jeho mimořádná citlivost vůči složitosti ženské psyché, kterou podrobil soustředěnému niternému průzkumu. Dotkl se přitom závažné otázky pravdy v umění a s tím související identity umělce - konkrétně herečky odmítající dál hrát umělé role na jevišti. Její únik od veřejné masky - "persony" se však stane jen dočasným přijetím jiné role. Ve filmovém ději se rozvíjí zvláštní vztah dvou rozdílných a zároveň v něčem podobných žen - herečky Elisabeth, která se rozhodla protestně mlčet, a její ošetřovatelky Almy, která naopak mluví ráda a svěřuje se jí. Obě představitelky režisér důvěrně znal - jednu jako svoji bývalou, druhou jako současnou partnerku. Tento fakt pronikl do pojetí rolí i do jejich zproblematizovaného ženství. Bergmanův osobní vztah k ženám vycházel z ambivalentního vztahu k vlastní matce, kterou obdivně uctíval jako nedostupný zbožňovaný idol.

Tři muži vede osudový kruh přímo do náruče smrti. Corey se po propuštění z vězení vrací za svou dívkou, která ale mezitím dala přednost jeho parťákovi. Náhoda ho svede dohromady s prchajícím zločincem Vogelem a bývalým policistou Jansenem. Společně vyloupí klenotnictví. Snadný úspěch je povzbudí, a proto začnou vyhlížet další objekt...