A group of Central-American teen-agers depart from the slums of Guatemala City escaping poverty and violence, towards the promised land of California.

Čtyňačtyřicetiletý Adaš Miauczyríski je typický frustrovaný intelektuál postsocialistické epochy. Jako mizerně placený středoškolský profesor polonista má spoustu důvodů, proč nenávidět školu a studenty. Bydlí v typickém bytě na sídlišti, které mu skýtá plno podnětů k rozčilení. Od rána se až rituálně věnuje hygienickým úkonům, které ho stejně otravují jako uklidňují. Nerad vstává. Bojí se každého nového dne, předem se děsí kontaktů s nenáviděným vnějším světem, ale i s rozvedenou manželkou a dospívajícím synem. U jídla si pouští televizi a znechuceně reaguje na šarvátky poslanců v Sejmu, které ho jako polského vlastence urážejí. Sféra vysokých ideálů ho povznáší, přízemní každodennost ubíjí. Permanentní nespokojenost si vybíjí impertinentním, až neurvalým chováním. Navykl si na samomluvu a monology, v nichž bohatě používá slovo „kurva", což výmluvně dokresluje nejen portrét, ale i hloubku mentálního propadu degradovaného intelektuála naší doby.

A man and woman meet and try to have a romantic affair, despite their personal problems and the interference of their disapproving friends.

Documentary depicting the lives of child prostitutes in the red light district of Songachi, Calcutta. Director Zana Briski went to photograph the prostitutes when she met and became friends with their children. Briski began giving photography lessons to the children and became aware that their photography might be a way for them to lead better lives.

It's 1989 in East Berlin: Suzie is kicked out of school shortly before she graduates from high school and has to defend herself as a worker in the cable factory. However, a randomly taken photo leads her to the fashion world of the GDR. The editor-in-chief Elsa Wilbrodt put her on the cover of Sibylle, the fashion magazine of the GDR. In the Berlin underground scene she made the acquaintance of the gay fashion designer Rudi and the photographer Coyote. Suzie must decide if she's brave enough to leave the old strands behind forever.

Film o pětici obyvatel jednoho města, které spojují jejich povahy - jsou nejistí ve svém počínání, lehce zranitelní a stále ještě bez partnerů. Jedné zimy se všichni zapíší do večerních kurzů italštiny a všichni se také stanou obětí série nečekaných náhod. Jak dny ubíhají, všichni pomalu poznávají, že dostali nečekanou šanci změnit své dosavadní životy a vstoupit do šťastnějších dnů.

Papa Gimplewart, father to three children is unimpressed by the young lawyer who wants to marry his daughter.

Dokumentární film, pojednávající o zřícení věží Světové obchodního centra v září 2001. Autoři uvádějí jasné důkazy, že Dvojčata se nemohla zřítit vlivem žáru z letadel a naopak předkládají teorii o řízené demolici WTC. Dále připomínají ,že dvojčata a WTC 7 byly jediné budovy v historii, které se zřítily vlivem ohně. Film pokládá další otázky: Proč se první zřítila věž, která byla zasažena až jako druhá? Proč věže padaly téměř volným pádem, když patra musely vydávat obrovský odpor?

Documentary revealing the inner workings of the world's most powerful intelligence organization, with unprecedented access to America's spy network, all 12 living CIA directors and top agency operatives, who talk candidly about torture, secret prisons, drone warfare, alleged assassinations and the constant threat of attack, which begs the question: how far should America go to keep us safe?

V komiksovém vizuálním a částečně i dějovém stylu se odehrává melodramatický příběh jazzového hudebníka Chica a zpěvačky Rity. Milostný příběh začíná na konci čtyřicátých let na Kubě a postupně se přesouvá do Spojených států i do Evropy. V tradici těch nejlepších melodramat se pak rozvíjí jejich dobrodružství o věčném hledání vzájemné lásky. Do života jim zasáhne také kubánská revoluce v roce 1959. Důležitou roli hraje hudba, ať už je to jazz nebo populární latinskoamerické písně. Jazz si tvůrci vybrali záměrně, protože byl důležitým inspiračním zdrojem ve vývoji kubánské hudby a kultury vůbec.

Ducoboo is a very inventive dunce and joker, he is very resourceful at finding new ways to copy from his neighbor, to cheat or to defy the teacher's authority.

Ve světě, kde vedle sebe žijí lidé a superhrdinové, se samotářský polda a mazaná vyšetřovatelka snaží překazit temné spiknutí a zachránit hrdinům jejich schopnosti.

7. srpna 1974 byl spáchán „umělecký zločin století“. Pachatelem byl francouzský vizionář, pouliční umělec, kapesní zloděj, provazochodec a především snílek, který by pro uskutečnění svého snu neváhal i zemřít - Philippe Petit. „Byla by to krásná smrt. Vždyť bych zemřel při provozování své vášně,“ říká dnes francouzský dobrodruh, který ilegálně přešel po ocelovém laně mezi newyorskými „dvojčaty“, v té době nejvyššími budovami světa. Samotná příprava akce zabrala Petitovi a jeho skupině spolupracovníků osm měsíců. Ve strhující rekonstrukci poskládal režisér James Marsh vzpomínky všech zúčastněných, z nichž je zřejmé, že i když byla akce promyšlena do nejmenších detailů, stačilo málo a na titulních stránkách světových deníků by fotka Petita procházejícího se téměř půl kilometru nad zemí mezi „dvojčaty“ chyběla.

Protibushovský politický dokument amerického režiséra Michaela Moorea Fahrenheit 9/11 získal na letošním MFF v Cannes Zlatou palmu za nejlepší film. V první části filmu předkládá ironický portrét Bushovy osobnosti a zabývá se okolnostmi a následky teroristického útoku na WTC včetně války v Afghánistánu. Upozorňuje na Bushovo přehlížení signálů o chystaném útoku, ale vrací se také k jeho kontaktům se saúdskoarabskou oligarchií. Druhá část je zaměřena především na válku v Iráku. "Koho by zajímal Irák, kdyby tam nebylo druhé největší naleziště ropy na světě? Bush bombarduje celý svět kvůli naftě," zazní ve filmu. Poslední část snímku Fahrenheit 9/11 je nejemotivnější, Moore se v ní soustřeďuje na výpovědi lidí, které válka postihla nejen v Iráku, ale i doma ve Spojených státech.

Pete Koslow je bývalý voják speciálních operací, který pracuje jako informátor pro FBI, aby pomohl zlikvidovat obchod polské mafie s drogami v New Yorku. Když se však operace FBI zvrtne a výsledkem je smrt tajného policisty newyorské policie, je Pete donucen vrátit se do Bale Hillu, vězení, ve kterém si předtím odpykával trest za zabití.

Příběh rodiny Crawleyů, bohatých majitelů velkého panství na anglickém venkově na počátku 20. století.

Zdravotní sestra, kterou trápí bolestné vzpomínky, odjede v roce 1862 z Anglie do odlehlé irské vesnice, kde se pustí do vyšetřování údajně zázračného půstu jedné holky.

Posledních 12 měsíců jsou agent Národního úřadu pro kontrolu obchodu s drogami Bobby Trench a důstojník Americké námořní rozvědky Marcus Stigman i přes vzájemné antipatie odsouzeni nehnout se od sebe téměř na krok. Pracují v utajení jako členové drogového syndikátu a každý z nich svému partnerovi věří zhruba tolik jako zločincům, jejichž zadržením byli oba pověřeni. Když jejich pokus o proniknutí do mexického drogového kartelu a zabavení milionů dolarů selže, jsou Trench a Stigman svými nadřízenými ponecháni napospas osudu. Teď, když se je všichni snaží dostat za mříže nebo pohřbít, se mohou spoléhat pouze jeden na druhého. Jejich pronásledovatelé to ale nebudou mít jednoduché, protože když celé roky předstíráte, že patříte mezi padouchy, nemůžete se ubránit tomu, abyste se od nich něčemu nepřiučili.

Pokoj 1408 nemá moc hezkou pověst. Je to jediný pokoj hotelu Delfín, ve kterém se už téměř dvacet let neubytoval žádný zákazník. Není čemu se divit, když lze v jeho historických záznamech nálézt dvanáct sebevražd a třicet takzvaných „přirozených“ úmrtí. Když k tomu připočteme drobné nehody některých pokojských (záchvaty smíchu, záchvaty pláče, mrtvice, slepota), které pokoj udržovaly čistý a obyvatelný, není se opravdu čemu divit. Pan Olin (Samuel L. Jackson) jakožto ředitel tohoto malého newyorkského hotelu příběh pokoje 1408 velice dobře zná, a proto se všem případným zájemcům snaží pobyt v něm ze všech sil rozmluvit. Spisovatel Mike Enslin (John Cusack) se však psaním hororových povídek živí a nikdo a nic mu jeho noc v pokoji 1408 nevezme. Vždyť strašidelné pokoje jsou jen směšné hlouposti jako všechna ta místa, na kterých už strávil noc - o kterých psal.

Everest v režii Baltasara Kormákura rekapituluje jednu z nejtragičtějších expedic, při které majestátní masív poslal svým vyzyvatelům mrazivé varování. Píše se polovina devadesátých let a Himaláje se stávají oblíbenou turistickou destinací. Na osmitisícovky už nešplhají jen zkušení horolezci, ale táhnou se tam celá procesí dobrodruhů z celého světa. Horští vůdci Rob Hall a Scott Fischer přesto nic nepodceňují a do své expedice na nejvyšší bod naší Země berou jen lidi, kteří mají něco za sebou. Všichni jsou skvěle připravení a vybavení, splnění snů jejich klientů by nic nemělo stát v cestě. Stačí však drobná odchylka od plánu, náhlá změna počasí a klíčovou otázku „Podaří se nám horu zdolat?" vystřídá otázka mnohem zásadnější. „Dokážeme přežít?"