Příklon k existencialismu, pocitová platforma 60. let, hledání východisek - to jsou zdroje, z kterých vyvěrá příběh Ferdinanda, který přišel o práci a v bezútěšné situaci s pocitem zbytečnosti nachází útěchu ve vztahu k Marianne. Tento motiv je zakomponovaný do gangsterského podhoubí. Ferdinand se celou dobu domnívá, že Marianne je sestrou gangstera; rozčarování z poznání, že je jeho milenkou, zaplatí oba životem. Godardova svoboda vyjadřování vytváří osobitý styl díla, v kterém se slučuje subjektivizující proud s cinema-vérité a ústí do podoby pestré koláže. Svérázný, nekonvenční Belmondo využívá prostor na improvizaci, jeho projev osciluje mezi něžnými, humornými a vážnými polohami. Film je variací na známá godardovské témata: lásku, která přináší smrt, hledání svobody, problém jazyka a komunikace, romantickou představu o možnosti návratu k přírodě a deziluzi ze zklamání. O lhostejnosti, pocitu marnosti a cynismu moderní doby.

Cinephile slackers Franz and Arthur spend their days mimicking the antiheroes of Hollywood noirs and Westerns while pursuing the lovely Odile. The misfit trio upends convention at every turn, be it through choreographed dances in cafés or frolicsome romps through the Louvre. Eventually, their romantic view of outlaws pushes them to plan their own heist, but their inexperience may send them out in a blaze of glory -- which could be just what they want.

Twelve episodic tales in the life of a Parisian woman and her slow descent into prostitution.

In the carefree days before World War I, introverted Austrian author Jules strikes up a friendship with the exuberant Frenchman Jim and both men fall for the impulsive and beautiful Catherine.

Mladí Pařížané 60. let, „děti Marxe a Coca-Coly“, jsou konfrontováni s problémy doby, ve které žijí. Utvářejí si vlastní pohled na svět a vlastní hodnotový žebříček - do něj však jen pramálo zapadá válka ve Vietnamu, rasismus a každodenní násilí, kterého jsou nezřídka svědky. Na jedné straně mladý aktivista a začínající novinář Paul (Jean-Pierre Léaud) a na straně druhé jeho vyvolená dívka Madeleine (Chantal Goya), užívající si plnými doušky všeho, co jí tehdejší konzumní společnost nabízí.

Paříž, rok 1960. Mladá exotická tanečnice Angela (Anna Karina) chce mít dítě. Ale jejímu příteli Emilovi (Jean-Claude Brialy) se to nějak nezdá. Je tu však ještě Alfred (Jean-Paul Belmondo). Svět pomalu zapomíná na válku, Francie začíná prosperovat, studená válka mladé nezajímá, ti řeší svoje problémy..

Tajný agent Lemmy Caution přijíždí do města Alphaville a vydává se za reportéra. Alphaville je národ řízený počítačem Alpha 60. Ve městě mohou existovat pouze jedinci prokazující logické jednání. Agent se například setká s mužem, jehož manželka byla odsouzena k smrti za nelogické jednání. Ve městě jsou také zakázána abstraktní slova. A obyvatelé města se nesmějí ptát proč. Lemmy Caution je pověřen misí zničit toto město a zároveň se pokusí zachránit Natašu - dceru profesora von Brauna. Godard sám se v 70. letech odstěhoval mimo město, protože ho začal nenávidět. V tomto filmu myslí konkrétně na Paříž, když chce ukázat, jak tato metropole ztrácí své kouzlo a přitažlivost i pro filmaře. Do hlavních rolí obsadil své oblíbené herce - Eddie Constantine (Lemmy Caution) a Anna Karina (Nataša).

Francouzský širokoúhlý film průbojného režiséra Francoise Truffauta Nikdo mne nemá rád (původní název Čtyřista ran), je jedním z charakteristických děl tzv. nové vlny francouzské kinematografie. Ukazuje bludný životní kruh třináctiletého pařížského chlapce. Truffaut používá na mnoha místech autobiografické metody a snad právě jí nabylo jeho dílo tak pronikavé sály a působivosti.

Camille (B. Bardot) je žena známého filmaře Paula (M. Piccoli), který je znám jako velice nekompromisní člověk. Diky vysokým nabídkám na honorář však začíná pracovat na filmech, ze které by se dříve styděl. A spolu se stoupající kariérou ztrácí Paul respekt své dosud milující ženy.(

Pilíř francouzské nové vlny Jean-Luc Godard byl pravděpodobně nejvlivnějším filmařem poválečného období. Jeho průkopnická léta začala v roce 1959 jeho celovečerním hraným debutem Na konci s dechem (Bout de Souffle). Godard tehdy způsobil doslova revoluci v tehdejších filmových postupech, uvolnil filmové médium z pout a „přepsáním" dlouho uznávaného filmového jazyka zavedl nová pravidla filmového vyprávění, práce se zvukem a s kamerou. I ve svých pozdějších filmech intenzivně a s šokem narušoval kontinuitu filmového děje a nabourával do té doby zaužívaný systém filmové výroby, distribuce a exhibice, který podléhal konvencím Hollywoodské továrny na sny. Vytvořil úplně nový vzorec filmové tvorby. Jean-Luc Godard se o svém nejnovějším filmu s lingvistickým názvem Sbohem jazyku vyjádřil: „Je to o muži a jeho ženě, kteří si již navzájem nerozumějí, protože nehovoří stejným jazykem."

Vyšetřovatelka hledá svého bývalého milence, kterého možná někdo zavraždil, a přitom se musí proplést změtí politických intrik.

Sandro a Anna s sebou na výlet jachtou vezmou Anninu přítelkyni. Anna náhle záhadně zmizí – snad se nudila a odešla nebo se stalo neštěstí. Sandro s Claudií ji hledají a cestou se z nich stanou milenci. Už nevědí, co a jestli vůbec něco hledají. V dodnes fascinujícím černobílém snímku položil tehdy už zkušený Antonioni základ moderního filmového jazyka. Jeho záměrem bylo upozadit děj a soustředit se na vnitřní napětí. Pomalý a meditativní film o vzájemné nepoznatelnosti a odcizení byl ve své době zatracován i zahrnován cenami a své kvality si podržel dodnes. Banální příběh znuděného milostného trojúhelníku se díky režisérově mistrovství proměnil v sondu do intimních vztahů ve společnosti, kde i svoboda tíží.(oficiální text distributora)

Řada volně spojených příběhů a epizod popisujících mravní rozklad vyšších společenských kruhů kapitalistické Itálie. Ústřední postavou filmu je novinář Marcello, člověk v podstatě vážný a seriózní, který však při své práci poznal sladký život vyšší společnosti a podlehl mu. Stává se hrdinou erotických skandálů, divokých večírků ve vilách a zámcích, zvrhajících se v pitky a orgie, prohýřených nocí, po nichž přichází kalné ráno, odhalující rub tohoto života. Dva lidé by mu mohli pomoci v jeho současné duševní krizi: filozofující spisovatel Steiner a mladičká dívenka Paola.

Slavný film Vardové s takřka absolutní chronologickou přesností (charakterizuje ho rovnováha mezi fiktivním a reálným časem) zachycuje dvě hodiny ze života mladé pařížské šansoniérky, která se obává, že má rakovinu. Každý krok, dělící ji od chvíle, kdy se má v nemocnici dozvědět výsledek vyšetření, je tápáním ze životní osamělosti a úzkosti. Poutem, které si náhodně najde, je voják Antoine, se kterým se setkává v parku. I on je jakýmsi odsouzencem večer se vrací k jednotce do Alžíru, která je v bojovém nasazení. Možná proto, že je první, který s ní hovoří o všem a o ničem, i o věcech vážných s přízvukem opravdovosti v hlase, věnuje mu svou důvěru a dá mu nahlédnut do svého nitra. Všechny dějové fragmenty jsou přesně odpozorované, mezititulky zaznamenávají plynutí času a vytvářejí odstup od událostí. Jemnými filmovými prostředky se režisérce podařilo stmelit střízlivý dokumentární způsob vyprávění a subjektivnost pohledu, uměleckou stylizaci dosahuje metodou "cinéma-vérité".

Italský film, který na pozadí příběhu nezaměstnaného dělníka podává realistický obraz sociálních poměrů dnešní Itálie. Hlavnímu hrdinovi filmu hrozí, že hned po nastoupení práce v novém zaměstnání, které těžce získal, se znovu ocitne na dlažbě, poněvadž mu kdosi ukradl jízdní kolo, které je pro lepiče plakátů podmínkou zaměstnání. Všechno další úsilí hrdiny filmu směřuje k tomu, aby nalezl zloděje a získal zpět své kolo. Když se však přesvědčí o marnosti tohoto počínání, rozhodne se v zoufalství stát se sám zlodějem. Je však na místě dopaden, a vděčí jen soucitu toho, kterého chtěl okrást, že není odevzdán policii. Ruku v ruce se svým osmiletým synkem, který ho všude dporovází, kráčí pak uprostřed davu lhostejných lidí vstříc další nejistotě v nezaměstnanosti. Bezútěšné dějové vyústění tohoto příběhu, líčeného v sytých realistických barvách, je v plném souladu s bezútěšným postavením statisíců těch, kteří v dnešní Italii živoří v bídě a nezaměstnanosti.

Toto vrcholné Ejzenštejnovo dílo má pět kapitol: začátek vzpoury, povstání, pohřeb Vakulinčuka, masakr na schodišti Oděsy a vítězná plavba. Po pětadvaceti letech od svého vzniku-byl film ozvučen hudbou a zvuky (když hudbu k němu složil německý skladatel Edmund Meisel pro berlínskou premiéru). Ejzenštejn ve svém filmu uplatnil jednak avantgardní divadelní postupy masové pantomimy, jednak nové prvky montáže.

Tom a Philippe na první pohled dva mladí muži, kteří si užívají život plnými doušky na italské reviéře. Ve skutečnosti je mezi nimi však nepřekonatelný rozdíl, postavení a moc, které člověku dávají peníze. Philippe může rozhazovat plnými hrstmi a Tom, nepříliš úspěšný herec, je závislý na tom, zda zůstane v Philippově přízni. Uzavřel totiž s Philippovým otcem obchod, má přivézt marnotratného syna zpátky domů do Ameriky a pak teprve dostane plnou výši odměny. Philippe dává Tomovi najevo, jak jím pohrdá a jak hluboký je mezi nimi rozdíl. Tom touží nejen po životě, který mu nebyl dán, ale i po Philippově dívce, což ho nakonec dovede k riskantnímu plánu.

Vesnice na severu Turecka, začátek léta. Lale a její čtyři dospívající sestry si po cestě ze školy hrají s místními chlapci. Po vesnici se rozběhne zpráva o domnělých nemravnostech a nevinná hra brzy přeroste ve skandál s nečekanými následky. Tradičně smýšlející babička a strýc proměňují jejich domov ve vězení, školu nahrazují lekce domácích prací a vaření. Rodina jim domlouvá ženichy. Pět sester spojených touhou po svobodě se rozhodne vzepřít útlaku a rozbít okovy konzervativní společnosti, která je svazuje.(Artcam)

Bláznivá a zdánlivě bezcílná jízda přes Římskou riviéru svede dohromady bezstarostného řidiče se zastydlým studentem práv a jejich životy navždy změní směr.

Když Clay Gregory přinesl domů milion dolarů, jež utržil za riskantní obchod s drogami, rozhodla se jeho krásná žena Bridget, že to je ten správný okamžik a příležitost, kterou ji osud již podruhé nenabídne a tak se i s uvedenou okrouhlou hotovostí snaží navždy zmizet z Clayova života. Na radu svého cynického právního poradce Griffitha se pokusí schovat v nudném provinčním městečku Benton, které je ale pro ni a její plány příliš těsné. Zvlášť když povedený Clay vysílá po její stopě zručného pátrače, soukromého detektiva Harlana. Bridget nutně potřebuje spojence a umí ho získat a tak jí nedá příliš práce sbalit snaživého naivu Mikea Swalea, který tenhle zapadákov rovněž nepokládá za svou konečnou stanici. Opojený milováním se žádoucí Bridget se Mike rychle stane bezmocným nástrojem v jejím ďábelsky důmyslném a chladnokrevném plánu. Neboť v té nebezpečné hře dva hráči přebývají. V banku je smrt, vězení a milion dolarů – a Bridget rozdává karty karty, aby o svoji výhru nepřišla.