Klasické animované fantasy dobrodružství plné magie a soubojů s mečem je jubilejním pětadvacátým celovečerním filmem studia Disney. V dávných časech žil v tajuplné zemi jménem Prydain král, který byl tak zlý a krutý, že se ho báli i sami bohové. Nikdo jeho zlobu nemohl zastavit, žádné vězení ho nedokázalo spoutat. Nakonec byl proto svržen do nádoby s rozžhaveným železem a jeho síla tak zůstala spoutána ve velkém černém kotli. Nikdo neví, kde je tento mocný a děsivý talisman schován, pouze malé čarovné prasátko. Malý chlapec Taran byl legendou předurčen k tomu, aby ochránil nejenom prasátko, ale především černý kotel, po kterém pátrá další mocný král, bažící po zlé síle.

Příběh ikonopisce, který se snaží v době absolutního temna najít sílu k duchovní tvorbě, napsala spolu s režisérem další nastupující hvězda sovětské kinematografie – Andrej Končalovskij (zde ještě pod jménem Andrej Michalkov-Končalovskij). Životní osud umělce v období let 1400 až 1423 na pozadí mocenských rozbrojů, bratrovražedných válek a tatarských nájezdů není historicky věrným zpodobněním ruských dějin. Tarkovského stylizace je však natolik niterně přesvědčivá, že zde středověk vyvstává v obdivuhodně komplexní šíři. Nezapomenutelné panoramatické jízdy kameramana Vadima Jusova, s nímž Tarkovskij spolupracoval od diplomního filmu Válec a housle (1960) až po Solaris (1972), dokážou svou dokumentární povahou připodobnit svět, který je i ve své naprosté stylizovanosti nesmírně přirozený.

Peter von Kant, a successful, famous director, lives with his assistant Karl, whom he likes to mistreat and humiliate. Through the great actress Sidonie, he meets and falls in love with Amir, a handsome young man of modest means. He offers to share his apartment and help Amir break into the world of cinema. Several months later, Amir becomes a star. But as soon as he acquires fame, he breaks up with Peter, leaving him alone to face himself.

Renaisův film Můj strýček z Ameriky je věnován Henrimu Laboritovi, vědci, zabývajícímu se behaviorismem, který vychází z těchto tezí: "Pro bytost je jediným důvodem bytí být, to znamená udržet si svou strukturu, udržet se při životě, bez toho není bytí." Do tohoto dokumentárního rámce, v němž Laborit prezentuje a laboratorně dokládá své ideje, Resnais začleňuje osudy tří fiktivních postav, přičemž každá z nich reprezentuje jiný společenský kontext. Vzniká tak dialog různých "textů", který rozšiřuje možné pohledy na skutečnost...

A young woman, living with her parents and siblings on a remote farm in harsh, picturesque northern Québec, has three suitors: a steady and unimaginative farmer, Eutrope, the Americanized and wealthy Lorenzo, who has sought his fortune in Boston, and François Paradis, a rough and virile logger who captures her heart despite the warnings of her parents and the village priest. For a year, marked by seasonal change in an atmosphere charged with the strangeness of Indians and the demons of the woods, we see Maria at work and prayer, struggling with decisions, choosing to stay in Canada, in love with François, seeking to change his rough behaviors, and dealing with extraordinary loss.

Pochmurný příběh odehrávající se během jednoho dne o třech kamarádech s různým původem, různou mentalitou, intelektem a způsobem, jakým se vyrovnávají s těžkým životem na předměstí současného multikulturního Paříže.

Síla slov a fantazie je ukrytá v knihách. Ale jen pro toho, kdo je umí a chce přečíst. Film Zlodějka knih vypráví příběh Liesel, která se během druhé světové války dostane do pěstounské rodiny Hanse Hubermanna a jeho ženy Rosy, aby zde začala nový život. Liesel se snaží zapadnout – doma i ve škole, kde si z ní spolužáci utahují, protože neumí pořádně číst. Liesel je odhodlaná situaci změnit s jednostrannou posedlostí rodícího se učence. A získá k tomu pomoc svého dobrosrdečného nového tatínka. Hans se s Liesel učí dny i noci, během nichž se Liesel snaží podrobně prostudovat svoji první knihu, Hrobníkovu příručku, kterou si tajně „odnesla“ z pohřbu svého bratra. Liesel se také spřátelí s jejich novým hostem, židovským uprchlíkem Maxem, kterého před nacisty skrývají ve sklepě. A právě Max je dalším, kdo ji povzbuzuje ve čtení a v touze po vzdělání. Dobu plnou utrpení a strádání pak společně překonávají pomocí knih.

Televizní herec a jeho dlouholetý kaskadér se rozhodnou, že se prosadí u filmu na konci zlaté éry Hollywoodu - v roce 1969 v Los Angeles.

V době, kdy Druhá světová válka ještě vypadala nerozhodně, probíhal na dálku dramatický souboj mezi Spojenými státy a Německem o to, komu se dřív podaří zkonstruovat atomovou bombu a získat nad nepřítelem rozhodující převahu. V Americe se tajný výzkum skrýval pod označením Projekt Manhattan a jedním z jeho klíčových aktérů byl astrofyzik Robert Oppenheimer. Pod obrovským časovým tlakem se s týmem dalších vědců pokoušel sestrojit vynález, který má potenciál zničit celý svět, ale bez jehož včasného dokončení se tentýž svět nepodaří zachránit…

Hlavní zbraní hrdiny akčního sci-fi spektáklu filmového vizionáře Christophera Nolana je jediné slovo - TENET. V temném světě mezinárodní špionáže bojuje o záchranu celého světa. Vydává se na extrémně komplikovanou misi, ve které pro časoprostor neplatí pravidla, tak jak je známe.

Lovec Llewelyn Moss objeví při sledování postřelené antilopy několik vozů obklopených mrtvolami. Při bližší prohlídce zjistí, že šlo o nevydařený obchod s drogami. Nedaleko místa masakru objeví kufřík se dvěma miliony dolarů. V tu chvíli udělá osudovou chybu, když kufřík sebere a odnese ho do svého obytného přívěsu, v němž žije se svou ženou Carlou Jean. Ještě větší chybu však udělá, když se v noci na místo masakru vrátí. Zanechá po sobě totiž stopu, která k němu přivede nejen mexické překupníky drog, ale také najatého psychopatického vraha Antona Chigurha, který má pro svého klienta získat zpět peníze. Llewelyn si uvědomuje nebezpečí, a tak pošle Carlu Jean k matce do Odessy, odhodlán postavit se pronásledovatelům. Po stopách Llewelyna a jeho pronásledovatelů navíc postupují šerif Bell se svým zástupcem a také lovec lidí Carson Wells, který dostal zaplaceno za to, že zastaví Chigurha, který se vymkl kontrole.

Forrest Gump je prosťáček, který od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své maminky a osvědčené pravidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích: „Když se dostaneš do problémů, utíkej.“ Forrest proutíká školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí. Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či obrazně „hází kameny“. Nakonec však Forrest poznává, že jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s kamarádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždycky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, který dá směr jeho úvahám o lovu krevet, a s poručíkem Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život. Snímek je doslova prošpikován nejrůznějšími kulturními i společenskými odkazy, viděnými ovšem bizarně naivním pohledem hlavního hrdiny, úzce soustředěným na několik hlavních nehodnotících hledisek.

V závratném světě newyorské módy, kde nepovedený účes může zabít celou vaši kariéru, je časopis Runway vysněným Olympem všech, kdo se jen trochu zajímají o svůj vzhled. Pod vedením nejmocnější ženy módního průmyslu Mirandy Priestly, která mu vládne tvrdou rukou s dokonale pěstěnými nehty, je Runway obávaným testem, kterým musí projít každý, kdo chce v tomto světě něco znamenat. Při plnění svého poslání – učinit z Runway módní bibli New Yorku, a tedy zároveň celého světa – nepřipustí, aby jí cokoliv stálo v cestě… včetně dlouhé řady asistentek, které nesplnily její očekávání. Je to práce, ve které nemůže vydržet nikdo, kdo má alespoň špetku sebeúcty – ale zároveň místo, pro něž by milióny mladých Newyorčanek dokázaly zabít.

Andy Dufresne přichází do vězení v Shawshanku jako nový vězeň podezřelý z vraždy. Spřátelí se s doživotně odsouzeným Redem a společně se snaží přežít v nelidském prostředí vězeňského systému. Odmítají upadnout do rezignace a dodávají naději sobě i spoluvězňům.

Neuvěřitelný příběh o fantastickém vývoji Belly Baxter, mladé ženy, kterou k životu vrátil geniální a nekonvenční vědec Dr. Godwin Baxter. Pod Baxterovou ochranou Bella touží po poznání. Hladovějící po zkušenostech, které jí chybí, uteče s Duncanem Wedderburnem, mazaným a zhýralým právníkem, do víru dobrodružství napříč kontinenty. Nepodléhajíc předsudkům své doby se Bella zasazuje za rovnoprávnost a svobodu.

Solomon Northup měl milující rodinu, dobrou práci, talent, majetek, svobodu i právo na život. Žil idylický středostavovský život jako většina z nás. Skončil ale jako otrok spoutaný v řetězech a jeho jediným osudem se stala dřina na plantáži „pod bičem otrokáře“. Většinou doslova. Přesně to se v roce 1841 přihodilo Američanu Solomonu Northupovi, který svůj skutečný příběh zachytil v autobiografické knize 12 Years a Slave. Solomon měl smůlu, že byl… černoch. Dva únosci ho pod příslibem houslového melouchu vylákali do Washingtonu, kde Solomon po první noci skončil spoutaný v řetězech. V následujících dnech byl prodán do otroctví na americkém Jihu. Ocitl se ve zlém snu, který potrvá dalších dvanáct let. Za těch dvanáct let potká Solomona snad všechno, co černého otroka potkat mohlo. „Hodný" otrokář. Krutý otrokář. Dřina na bavlníkových plantážích. Pokus o lynčování. Bičování. Psychický teror. Neúspěšné pokusy o útěk. Víra ve svobodu a pomoc.

Vzhůru do oblak je příběh o 78letém prodejci balónků Carlovi Fredricksenovi, který si konečně splní celoživotní sen o dobrodružstvích, když na svůj domek přiváže tisíce balónků a odletí s ním do divočiny Jižní Ameriky. Až příliš pozdě ale zjistí, že se k němu potají připojil i původce jeho nejhorších nočních můr: nadšený osmiletý průzkumník divočiny jménem Russell. Jejich společná pouť do ztraceného světa, v němž se setkávají s všemožnými zvláštními, exotickými a překvapivými postavami, je plná humoru, emocí a obrovsky nápaditých příhod. Současně se jedná o výroční desátý film studia Pixar.

Chuligán a týpek s buřinkou na hlavě má svůj vlastní styl, jak se dobře pobavit. Obvykle však s tragickými následky pro ostatní. Alexova proměna z amorálního fracka na řádného občana s vymytým mozkem a zase zpátky, je základním kamenem šokující futuristické vize budoucnosti, jež je Kubrickovou adaptací novely Anthonyho Burgese. Nezapomenutelné záběry, dokonale zapadající hudební doprovod a fascinující, surový jazyk Alexe a jeho kámošů - to jsou atributy pomocí nichž Kubrick vytváří úchvatný příběh o naprosté ztrátě morálky.

Období dospívání může být velice komplikované, a Riley, která je vytržena ze svého starého života na americkém Středozápadu poté, co se její otec musí kvůli novému zaměstnání přestěhovat do San Francisca, není žádnou výjimkou. Stejně jako my všichni, i Riley je ovládána svými emocemi – Radostí, Strachem, Hněvem, Znechucením a Smutkem. Emoce žijí v Řídícím centru, centrále uvnitř Rileyiny mysli, odkud jí pomáhají vypořádat se s nástrahami všedních dní. Jak se Riley se svými emocemi společně pokoušejí vyrovnat s problémy nových začátků v San Franciscu, propuká v Řídícím centru zmatek. Ačkoliv se Radost, Rileyina hlavní a nejdůležitější emoce, pokouší zachovat všem pozitivní myšlení, objevují se mezi jednotlivými emocemi neshody v tom, jak se co nejlépe vypořádat s novým městem, domovem a školou.

Jižanské drama z období před vypuknutím Občanské války, jehož hlavním hrdinou je otrok Django. Ten má šanci získat díky nájemnému lovci lidí dr. Schultzovi svobodu, pokud se mu povede dopadnout vraždící bratry Brittlovi. Djangovi se tak zároveň naskytne příležitost najít ženu, kterou musel před lety nedobrovolně opustit. Ani jeden z hlavních hrdinů však netuší, jak blízko jsou nejnebezpečnějšímu dobrodružství svého života.