Tematicky navazuje Woody Allen na film ANNIE HALL, formálně však jde jinou cestou. Snímek MANHATTAN, melancholické vyznání lásky rodnému městu New Yorku, fascinuje černobílou fotografií na širokém plátně a Gershwinovou hudbou, která filmu dodává tklivě veselý, jímavý podtón. Woody Allen sám hraje televizního režiséra Issaca, který se nemůže rozhodnout pro jednu ze svých lásek, protože u žádné ženy nenachází skutečné naplnění. Neutěšeným milostným vztahům odpovídá převažující životní pocit newyorských intelektuálů: lze pozorovat úpadek kultury, osamělost, problémy se vzájemnou komunikací a neurózy jsou průvodní faktory.

Stárnoucí Arthur nečekaně oznámí své ženě Evě, že ji opouští. Je to rozhodnutí, o němž tajně uvažoval již delší dobu. Nechce prozradit, jaké k tomu má důvody. Již dávno ale necítí sílu, ba ani potřebu přizpůsobovat se jejím náladám či depresím, a také si ještě chce něco užít a najít téměř ztracený optimismus. Pro jeho manželku zůstává rozchod příliš velký šokem. Neumí se vyrovnat s realitou a stále myslí jen na možnost návratu k Arthurovi. Problémy s partnerskými vztahy ale mají i jejich tři dospělé dcery, úspěšná spisovatelka a básnířka Renata, přitažlivá herečka Flynn a netalentovaná, vnitřně nevyrovnaná Joey.

Scenárista, režisér a herec Woody Allen tentokrát situoval děj svého komediálně laděného příběhu do carského Ruska 19. století, do doby napoleonských válek. Hlavní postavou filmu je obyčejný, tak trochu neduživý bojarský synek Boris (v Allenové podání) s celoživotní láskou ke krásné sestřence Soně (Diane Keatonová). Jeho obrovskou smůlou je, že se náhodou narodil právě do společnosti vyžadující příliš velké sliby, velké válečné činy a nepřiměřeně rozmáchlá romantická gesta. Ironií osudu právě Boris má zaplatit vlastním životem za zločin, který nikdy nespáchal. A právě tento okamžik slouží k tomu, aby retrospektivně vyprávěl tragikomickou historii svého života.

Pětatřicetiletý spolumajitel restaurace U veselé Mrkvičky, v Greenwich Village, jímž je klarinetista amatér Miles Monroe, se v roce 1973 musí podrobit poměrně banální operaci žaludečních vředů. Z narkózy se ale probouzí téměř o dvě stě let později, taková je výchozí situace sci-fi komedie Woodyho Allena. Hlavní postavou příběhu je opět nešikovný, nehrdinský hrdina, dostávající se vlastní nemotorností do neobvyklých situací... (oficiální text distributora)

Bobby pochází z Bronxu. Žije s věčně se hašteřícími rodiči a bratrem Benem, který jako čistokrevný amorální gangster zastává názor, že každý problém se dá snadno vyřešit hrubou silou. Bobbymu je jasné, že potřebuje změnit prostředí. Odlétá do Hollywoodu, kde začne pracovat jako poslíček pro strýčka Phila, který je mocným agentem filmových hvězd. Vstupuje do světa opojných večírků, plných celebrit, modelek, playboyů, producentů a politiků. Na první pohled se však zamiluje do strýcovy půvabné asistentky Vonnie. Problém je, že Vonnie má vážný vztah, takže se Ben musí spokojit s pouhým kamarádstvím. Ale nic netrvá věčně, Vonnie se s přítelem rozejde a velmi rychle opětuje Benovy city. Jeho nabídku k sňatku však odmítá.

V Haně a jejích sestrách se Allen znovu věnoval svým oblíbeným tématům, jako jsou svádění, nedostatek lásky, láska k městu, film jako balzám, či strach ze smrti – tady tématům, jimiž se zabýval třeba už i v Annie Hallové a Manhattanu. Od uvedení Annie Hallové tak dosáhl největšího okamžitého úspěchu – jak komerčního, tak v uměleckých kruzích. Sám Woody, který se při práci na svých projektech všem vnějším zásahům vyhýbá, nevycházel z údivu, když zjistil, že se tentokrát strefil do černého u kritiků i u diváků: „Když člověk udělá úspěšný film, začne se ptát sám sebe, v čem jsem se zmýlil? Musel jsem udělat něco, co je buď pohodlné, nebo potvrzuje předsudky střední vrstvy nebo je příliš povrchní či přehnaně citlivé.“

Dlouhý a záměrně poněkud provokativní titul patří povídkovému filmu, jenž Woody Allen natočil v roce 1972. Předmětem jeho parodie se stala osvětová příručka amerického sexuologa dr. Davida Reubena, která se v dobovém stylu konce 60. let zabývala tabuizovanými oblastmi intimního života metodou přímých otázek a odpovědí. Allen si z kolekce na první pohled všeobjasňujících kapitolek vybral pouze ty, které mu dávaly možnost k ironii, satiře a parodii. Ukrývané lidské touhy, sny, představy a úchylky jsou tu podávány v nejrůznějších podobách - jednou v hávu shakespearovské tragikomedie, jindy v parodované formě intelektuálních filmů italského režiséra Michelangela Antonioniho, anebo frankensteinovsky laděných příběhů až k nejlepší závěrečné povídce (která je pojata jako svérázné připomenutí filmu Stanleyho Kubricka 2001: Vesmírná odysea).

Mladý pár Gil a Inez, který se má na podzim brát, přijíždí s jejími rodiči do Paříže. Gil je nevýznamným spisovatelem, který miluje Paříž a chtěl by se sem po svatbě přestěhovat. Ovšem Inez jeho romantickou představu nesdílí. Jednoho večera jde Inez se svými přáteli tancovat a Gil se prochází noční Paříží. Jeho půlnoční zážitky mu odhalí Paříž v jiném světle a ovlivní nejen jeho budoucí život. Žije v iluzi, kterou lidé někdy trpí, a domnívá se, že život ostatních lidí by byl pro něj daleko lepší.

„Milostné psaníčko z Barcelony“, nějak tak vystihuje Woody Allen svůj počin. Do “španělského New Yorku“ odjíždějí na léto dvě mladé Američanky. Poněkud příkrá a zásadová Vicky, která má před svatbou, a její hédonická kamarádka Cristina. Potkávají spontánního malíře - netřeba dodávat, že po obou fešandách začne házet očkem - a jeho krásnou, ovšem nepříčetně žárlivou ex-manželku. Srážka tak temperamentních charakterů na malém prostoru nemůže skončit jinak než žhavým dobrodružstvím… a záleží pouze na optice diváka, zda spatří pod povrchem filmu romantickou Rumbu, ležérní Slowfox, nebo vášnivě-dramatické Paso doble.

Match Point – Hra osudu je drama o společenském vzestupu mladého muže a děsivých následcích jeho ctižádosti. Hlavní hrdina se nedokáže rozhodnout mezi dvěma ženami a nenachází cestu ven. Uchýlí se tedy k extrémnímu řešení. Děj filmu zasadil režisér Woody Allen do anglické vyšší společnosti. Scarlett Johanssonová zde hraje krásnou americkou dívku, která vstoupí mezi Jonathana Rhys Meyerse a jeho ženu Emily Mortimerovou. Matthew Goode je Emilyn bohatý bratr, který tuto zápletku odstartuje.

Děj této romantické komedie se odehrává v jižní Francii v roce 1920. Nádherné vily na pobřeží Côte d'Azur, jazz kluby a módní místa pro bohaté jsou kulisou tohoto filmu. Stanley (Colin Firth) - alias Wei Ling Soo - je britský kouzelník a mistr iluzionista, který je povolán do Francie na žádost aristokratické rodiny, aby odhalil možný podvod. Sophie (Emma Stone), jako možné falešné spirituální medium, je objektem jeho zkoumání. Je pravděpodobné, že táto tajemná a krásna žena využívá přízeň bohaté rodiny. Nicméně komplikace nastanou, když se náš "detektiv" do ní bezhlavě zamiluje. (Home Classic Entertainment)

Profesor filozofie Abe je na dně. Neumí najít smysl svého života a už dlouhou dobu neví co je radost. Má pocit, že všechno co se snažil naučit své studenty nemělo žádný význam. V tomto rozpoložení udělá velkou životní změnu. Začne učit na univerzitě v malém městě. Krátce po svém příjezdu se zaplete ne s jednou, ale dvěma ženami. Ritu se snaží osvobodit z podle něj nemocného manželství a Jill odlákat od přítele, kterého miluje a který miluje ji. Sled bizarních událostí, které ve většině způsobí Abe změní navždy životy obou žen.

Nakladatel Larry Lipton žije již drahně let ve šťastném manželství s energickou a podnikavou Carol. Jednoho dne se seznámí se svými sousedy, postarším a zdánlivě vyrovnaným a spokojeným manželským párem Houseových. Krátce nato paní Houseová umírá na srdeční záchvat, ovšem Carol začne, více méně bez důvodu, podezřívat postaršího sympatického pána z rafinované vraždy vlastní manželky. Sice nemá ani ponětí o tom, co by mohlo být motivem zločinu, ale vedena ženskou intuicí se přesto na vlastní pěst pouští do vyšetřování. Slídí v sousedově bytě, sleduje jeho milenku a postupně přinutí ke spolupráci nejen přátele, ale i manžela, který je vším možným, jen ne prototypem neohroženého detektiva. K překvapení všech, a konečně i Carol samotné, se její podezření ukáže jako opodstatněné. Nebyla to nehoda, byl to zločin! Zdá se být více než jisté, že jednou mrtvolou to neskončí.

Hlavním hrdinou reportážně laděné parodie je na první pohled spíše nenápadný, bezvýrazný Virgil Starkwell. V „slupce“ neviňátka je ale ukryt gangster. V jedné linii příběhu sledujeme jeho život od neutěšeného mládí, přes postavení utiskovaného, nešikovného a trochu zakomplexovaného židovského mladíka, až k prvním pokusům o loupežná přepadení. Další zachycuje rozhovory s jeho rodiči, spolužáky či známými, kteří svými postřehy a vzpomínkami spoluvytvářejí mozaiku obrazu tohoto zločince. Film natočil v roce 1969 tehdy ještě nepříliš známý tvůrce Woody Allen. Ve svém prvním čistě autorském snímku, kde se vedle režie podílel na námětu a scénáři, si vzal na mušku gangsterky a kriminální filmy.

Už samotný název filmu naznačuje, že nepůjde o vážný příběh, nýbrž o komedii. Poměrně lehce můžeme objevit jakousi příbuznost se slovy potrhlý, blázen, pošuk, cvok? Hrdinou je Fielding Mellish, který se pokouší bez velkých nároků nějak nenápadně protlouct životem. Kromě toho, že již delší dobu hledá pevnější milostný vztah a práci, nemá žádné ambice. Téměř systematicky se vyhýbá politice a vlivu televize i rozhlasu. Ještě jedno je na něm pozoruhodné - je věčný nešika a smolař. Ironií osudu způsobí zlom v jeho životě mladá aktivistka Nancy. Od okamžiku, kdy se Fielding do dívky zamiluje, mění se nejenom jeho vztah k okolí, ale i touha navždy zůstat jen nenápadným kolečkem ve společenském dění? Woody Allen vytvořil bláznivou parodii, v níž se místem děje stala smyšlená banánová republika San Marcos. Vysmívá se nejrůznějším vzbouřeneckým hnutím a také politice s jejími viditelnými i utajovanými metodami, mechanismy, rituály.

Jasmine je elegantní, okouzlující a zhýčkaná dáma, která má vše, nač si vzpomene. Její zdánlivě idylické manželství s bohatým podnikatelem Halem i bezstarostný život se v jediný okamžik rozpadnou na kousky. Jasmine se stěhuje ke své sestře Ginger, která má skromný byt v San Francisku. Jenže útěk z pohádkového stereotypu není tak jednoduchý. Jasmine s nechutí přijímá práci recepční v zubní ordinaci, kde přitahuje nechtěnou pozornost svého šéfa. Přes všechno si hodlá i nadále zachovat aristokratické způsoby, i když je emocionálně na dně a jejím nejlepším přítelem je koktejl antidepresiv a alkoholu. Když potkává Dwighta, šarmantního diplomata, který je uchvácen její krásou, oduševnělostí a stylem, má dojem, že nachází novou životní cestu. Jenže co vlastně Jasmine od svého života opravdu čeká? Komediální drama Jasmíniny slzy vypráví o důsledcích, které mohou nastat, když lidé zavírají oči před realitou a pravdou, kterou nechtějí vidět.

Výstřední Newyorčan Boris Yellnikoff (Larry David) odkládá život vyšší společenské třídy k ledu, aby se mohl oddávat svobodnějšímu životu. Nejraději však svou nekompromisní kritikou čehokoli a kohokoli krmí své kavárenské přátele, studenty šachu, obyčejné kolemjdoucí i samotné diváky. Odmítá se řídit jakýmikoli konvencemi a jeho životním krédem je: užívej si, co to jde. A tak, když se shodou náhod potká s mladou dívkou Melody (Evan Rachel Wood), obrátí znovu celý svůj život naruby. A nejen sobě… Stárnoucí Boris, naivní Melody, její sexy matka a upjatý otec procházejí postupně očistnou katarzí, v nichž se zbavují všech předsudků o „šťastném životě“.

Dva nejlepší přátelé Holden a Banky jsou snaživí newyorští kreslíři. Když se citlivý Holden zamiluje do atraktivní Alyssy, vystaví to jejich přátelství těžké zkoušce, protože Alyssa je lesbičkou a Banky není zrovna přítelem homosexuálů. Pikantními detaily z Alyssiny minulosti se proto snaží Holdenovu lásku v zárodku uhasit ...

Michael, Steven a Nick jsou mladí tovární dělníci z Pensylvánie, kteří musí narukovat do Vietnamu. Před tím, než odejdou, Steven se žení s těhotnou Angelou a jejich svatba je zároveň slavností na rozloučenou. Po mnoha hrůzách, které tři přátelé prožijí, všichni upadnou do rukou Vietkongu a dostanou se do tábora rukojmích, kde jsou nuceni hrát sami se sebou ruskou ruletu. Slavné válečné drama režiséra Michaela Cimina patří k uměleckým vrcholům vlny filmů o vitnamském traumatu.

Velká Británie, rok 1977. Oslavy pětadvacátého výročí korunovace královny Alžběty II. jsou v plném proudu, punková vlna odporu proti establishmentu vrcholí a někde uprostřed této společenské vřavy se nachází Enn. Středoškolák, který má momentálně dva cíle: založit kapelu a najít si holku. To druhé se mu možná podaří, když se na hodně divném mejdanu seznámí se Zan, zvláštně naivním stvořením, které punk považuje za jinou kolonii. Toto nedorozumění je ale pouze první indicií, která naznačuje, že oba mladí milenci nemají stejnou domovskou planetu...