The film tells a story speaks of "Yusuf ", a plumbing Man, who is exposed to many pranks by his friends.

Mistrovské dílo němé filmové éry natočil v Hollywoodu proslulý německý režisér Friedrich Wilhelm Murnau, autor průlomového hororového díla Upír Nosferatu. Přestože Východ slunce vznikal s velkými náklady, studio 20th Century Fox se ve smlouvě zavázalo, že nebude nijak zasahovat do režisérových záměrů. Murnau vypráví milostný příběh o mladém venkovském farmáři, kterého oblouzní městská krasavice. Na její naléhání se muž rozhodne způsobit smrt manželky a odstěhovat se do města. Nedokáže však svůj čin provést do konce. Místo toho prožije se svou ženou krásný den ve městě a uvědomí si, že jeho pouto k životní partnerce je mnohem hlubší a pevnější než pouhé erotické vzplanutí. Nečekaně však dojde k nehodě a mladá farmářka se domněle utopí...

Ve třetí části rozsáhlého eposu o italsko-americké mafiánské rodině Corleonů je hlavní postavou Michael, který se po otcově smrti stal novým kmotrem. Píší se již sedmdesátá léta a Michael má dvě velká přání: vymanit svou rodinu ze světa zločinu a najít za sebe vhodného nástupce.

Michael, Steven a Nick jsou mladí tovární dělníci z Pensylvánie, kteří musí narukovat do Vietnamu. Před tím, než odejdou, Steven se žení s těhotnou Angelou a jejich svatba je zároveň slavností na rozloučenou. Po mnoha hrůzách, které tři přátelé prožijí, všichni upadnou do rukou Vietkongu a dostanou se do tábora rukojmích, kde jsou nuceni hrát sami se sebou ruskou ruletu. Slavné válečné drama režiséra Michaela Cimina patří k uměleckým vrcholům vlny filmů o vitnamském traumatu.

Stále působivá filosofická sci-fi Andreje Tarkovského se odehrává v blíže neurčené budoucnosti a líčí příběh kosmonautů, kroužících na vesmírné stanici kolem záhadné planety Solaris, jež představuje dosud neznámou formu vědomí - je totiž schopna zhmotňovat lidská přání, představy i vzpomínky. Kosmonauty tyto přeludy natolik stresují, že se ocitají na pokraji psychického selhání. Ušetřen není ani psycholog, jenž byl vyslán celý podivný případ vyšetřit: setkává se s přízrakem své zemřelé ženy, kterou nesmírně miloval. Tarkovského ovšem nezajímají napínavé vizuální efekty či nenadálé zvraty, chce dospět k podobenství o hranicích lidského poznání. Film, který byl natočen na motivy stejnojmenného románu Stanislawa Lema, získal Zvláštní cenu kritiky na MFF v Cannes 1972 a Cenu ekumenické poroty. Kino Aero 2003/12

Zatrpklá herečka bere role, které jí dohazuje manžel. Ale jenom do chvíle, než potká fotografa, co se do ní zakouká a obsadí ji rovnou do „Richarda III.“

Německé vojáky ještě nepřestaly bolet nohy po smělé invazi do západní Evropy, když mladičké Shosanně přímo před očima německý důstojník Hans Landa vyvraždil členy její rodiny. Ona sama jen tak tak unikne do Paříže, kde se ukryje pod novou identitu provozovatelky biografu. Na jiném místě hákovým křížem rozkopané Evropy se pod vedením lehce zupáckého amerického poručíka Aldo Rainea formuje neobvyklá vojenská jednotka. Úkolem jejích členů je nejen přežít na území plném nacistů a jejich přisluhovačů, ale zároveň likvidovat jejich elity a to tak efektně, že tím mezi nimi budou šířit strach a paniku. Říkají si Pancharti a právě je čeká ta nejtěžší mise, která může zcela změnit průběh války. V jednom pařížském biografu se chystá premiéra nového německého propagandistického eposu a téhle události se má účastnit řada nacistických špiček (možná i samotný Hitler). Úkolem Panchartů bude na akci proniknout a ukázat šéfům Třetí říše, jaké to je, když je člověk po smrti.

V sídle slavné MI6, je doslova před zraky M zavražděn její přítel, ropný magnát Sir Robert King. Pro agenta 007 je rozkaz jasný: vypátrat vraha a poskytnout ochranu dceři mrtvného muže, krásné Elektře. Již po první dramatické pátrací akci je zřejmé, že v pozadí vraždy je hledaný terorista Renard, člověk bez emocí a bez pocitů bolesti, které v jeho mozku potlačuje nevyoperovatelný projektil. Bonda nepřekvapí, že se s ním setká až v dalekém Kazachstánu, kde má společnost King Enterprises své sídlo. „Černé zlato“ přitahuje jako magnet ty nejbohatší, nejvlivnější, ale i lidi bez skrupulí a zásad. A právě mezi nimi se s překvapivou jistotou pohybuje Elektra. Ani pro zkušeného agenta není snadné zorientovat se v této bizarní společnosti, kde vedle vědců a odborníků jsou specialisté na hromadnou smrt a ničení. Pak ale do sebe jednotlivé části skládačky začnou zapadat. Zjistí, že se někomu už zase zachtělo ovládnout svět a Renard je v této hře jen druhým houslistou...

Monco, ostrý pohotový zloděj, je na stopě India, nejzákeřnějšího bandity v zemi. Není však sám. Bezohledný poručík Mortimer, Moncův největší soupeř, je odhodlán dopadnout India jako první... mrtvého nebo živého! Ani jednomu se nedaří svou kořist chytit nebo vyřadit se navzájem ze hry, a tak jim nezbývá nic jiného, než začít spolupracovat, protože jinak je čeká jistá smrt z rukou India a jeho krvelačné bandy.

Kafe a cigára je několik krátkých filmů, tvářících se dohromady jako hraný film (nebo obráceně). V každé části vystupuje několik postav, které posedávají, popíjejí kafe, kouří cigarety a debatují o tak různých tématech, jako jsou například nanuky s kofeinem, Abbott & Costello, záhady kolem Elvise, správná příprava čaje, vynálezy Nikoly Tesly, fiktivní rocková kapela SQÜRL, Paříž 20. let a použití nikotinu jako insekticidu... Co se týče obsazení, jedná se o extrémně eklektickou partu výjimečných herců a muzikantů, představující stejně eklektickou sbírku podivínů.

Neurotický a romantický Alvy Singer se zamiluje do venkovské dívky ze středozápadu Annie Hall, která touží po tom, aby se stala zpěvačkou. Její láska je to to jediné, na čem mu záleží a musí proto dělat nečekané věci...

Muži tří mexických vesnic jsou odvlečeni ozbrojenými pistolníky mocného Franka Lorca. Mezi rukojmími je i Chico, někdejší spolubojovník obávaného pistolnického hrdiny Chrise. Ten kolem sebe shromáždí muže, s nimiž hodlá Chica a jeho spolutrpitele z rukou brutálního tyrana Lorcase osvobodit. Chris a jeho muži, "slavné sedmy", na pistolníky narazí v jednom zničeném hnízdě na hranicích s Mexikem.

Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse.

Slavná legenda o hrstce odvážných, kteří se postavili na stranu bezbranných. Nejslavnější japonský film všech dob, předchůdce filmu Sedm statečných. Těžko by se asi hledal někdo, kdo by neznal legendární americký western o hrstce statečných, kteří se v počtu chabých sedmi postaví přesile banditů, aby ochránili bezbrannou vesnici na odlehlém venkově proti rabování. Western Johna Sturgese patří již téměř půl století k nesmrtelným filmovým evergreenům. Ale jen málokdo ví, že by vůbec nevznikl, nebýt jednoho fenomenálního režiséra, jehož originální umění přesáhlo daleko za hranice rodného Japonska. Že dobrodružný příběh sedmi potulných pistolníků byl přímo inspirován samurajským filmem Akiry Kurosawy, jenž se odehrává ve feudálním Japonsku 16. století. A že to zdaleka není jediný případ amerického hitu inspirovaného dílem tohoto japonského klasika.

Gotham City je terorizováno zločineckou bandou cirkusových artistů, vedených fyzicky deformovaným Oswaldem Cobblepotem, přezdívaným Tučňák. Selina Kyleová, sekretářka mocného obchodníka Maxe Shrecka, odhalí podvodný plán svého šéfa na získání financí od města a je za trest shozena z mrakodrapu. Přežije a stává se Kočičí ženou, osamělým a vysoce vynalézavým kriminálním živlem. Shreck se dohodne se ctižádostivým Tučňákem, že ho udělá starostou, aby mohl Gotham City snadněji okrádat. To už ale přichází na scénu Batman a začíná plnit svou úlohu ochránce utlačovaných a zastánce práva a spravedlnosti. I když jsou tentokrát jeho protivníci mimořádně zdatní, není jim to nic platné. A sílící citové pouto mezi Batmanem a Kočičí ženou učiní z těchto protivníků spojence a možná i něco víc...

Pan Gustave je legendou mezi hotelovými zaměstnanci. V bezčasí mezi dvěma světovými válkami, v bohem zapomenuté zemi, kde toho nepříliš funguje, je luxusní Grandhotel Budapešť oázou spolehlivosti, již zosobňuje právě tento šéf hotelového personálu. Přání svých hostů plní pan Gustave, ještě než jsou vyřčena, a většinu z nich navíc zcela nezištně miluje, a to i ve fyzickém slova smyslu. Když mu jedna taková vděčná zákaznice odkáže mimořádně vzácný obraz a vzápětí navěky zavře oči (ne zcela dobrovolně), nejenže náhle závratně zbohatne, ale navíc se stane trnem v oku naštvaných pozůstalých, terčem nájemného vraha a hračkou v rukou místní policie. Ve všech těchto nevděčných rolích mu pomáhá obstát jeho osobní šarm a mladý pikolík Zero Moustafa, z něhož chce vychovat svého nástupce.

Film, který nejlépe dokazuje všestrannost hvězdného Charlieho Chaplina – v roli herce, představitele sentimentálních postav, divokého klauna, tanečníka, atleta, milovníka, tragéda, blázna. To vše je obsaženo v prostém příběhu o tulákovi, který se zamiluje do slepé květinářky...

Nauka o snech je podivínským výletem do kolážové říše divů, která je vyrobena z papíru, celofánu a představ. Nauka o snech je laškovná romantická fantazie odehrávající se v chaotickém mozku Stephana Mirouxa, mladého výstředního muže, jehož sny mu neustále napadají reálný svět. Když dřímá, stává se z něj charismatický moderátor „Stephane TV,“ který přednáší „nauku o snech“ do papírových kamer. Ve skutečném životě má nudnou práci ve vydavatelství Pařížského kalendáře a hyne láskou ke své sousedce Stephanie. Přestože je Stephanie Stephanem zezačátku okouzlena, je zmatena jeho dětinstvím a labilním postojem k realitě...

Jmenuje se Redmond Barry a je irským mladíčkem bez budoucnosti. Kdyby zůstal v rodném hnízdě, kde se o něj po otcově smrti s láskou a péčí stará jeho matka, asi by se nikdy ničím jiným nestal. Ale osud chtěl, aby Barry vyrazil do světa. A svět osmnáctého století se sice s jedincem bez haléře v kapse a bez konexí příliš nemazlí, také ovšem skýtá člověku, nezatíženému přílišnými skrupulemi, řadu možností. A Barry jich dokáže využít dokonale. Je málo rolí, jimiž by na své cestě „nahoru“ neprošel: duelant, pobuda, voják, flamendr, sukničkář, špion, falešný karetní hráč… A před očima stále jeden cíl: bohatství, společenské uznání, postavení…

Americká noc (1972), film ve filmu a film o filmu, je Truffautovým vyznáním lásky k vlastnímu řemeslu. S lehkou ironií s příslovečným francouzským šarmem jsou tu vykresleny poněkud spletité vztahy mezi herci se štábem, evokovány příhody z filmařského zákulisí, postižena vzrušující atmosféra natáčení, posedlost lidí, propadlých kouzlu celuloidového pásku. Truffaut nepopírá, že raději než hotové filmy má proces jejich vzniku, vytváření umělého světa. Ukázal jsem natáčení v poněkud luxusnějších podmínkách než v jakých obvykle pracuji (mimo 451° Fahrenheita, který vznikl v londýnském studiu). Většinou natáčím v reálu, tady jsem ukázal práci ve studiu, chtěl jsem udělat kompromis mezi Evropou a Amerikou a jestliže to Američanům připadá jako skromné natáčení, tak pro Francouze je tomu naopak.