Three generations of women who seek to murder their husbands share a solidarity for one another which brings about three copy-cat drownings.

„Je zebra bílé zvíře s černými pruhy, nebo černé zvíře s bílými pruhy?" Zoologická zahrada, bývalá siamská dvojčata, beznohá femme fatale, Vermeer van Delft a tlející aligátor v hlavních rolích fascinující Greenawayovy studie rozkladu a pomíjivosti všeho živého.

A young boy tries to cope with rural life circa 1950s and his fantasies become a way to interpret events. After his father tells him stories of vampires, he becomes convinced that the widow up the road is a vampire, and tries to find ways of discouraging his brother from seeing her.

The film begins with a flashback from the titular character, Antoine. We are introduced to his fixation with female hairdressers which began at a young age. The film uses flashbacks throughout and there are frequent parallels drawn with the past. We are unsure what Antoine has done with his life, however, we know he has fulfilled his childhood ambition, to marry a hairdresser.

The wife of an abusive criminal finds solace in the arms of a kind regular guest in her husband's restaurant.

Four short films by four different directors dealing with the principles of modern life.

Do malého hornického městečka na severozápadě USA na počátku minulého století přijíždí hazardní hráč John Q. McCabe, aby si tu otevřel salón. A kdo jiný by mu mohl s místním podnikánímí lépe pomoci než bývalá bordelmamá Constance Miller, která má s vedením podobných podniků nemalé zkušenosti.

Drama natočené na základě skutečného příběhu o nejdelším mafiánském procesu v americké historii. Jack DiNorscio (Vin Diesel), obviněný z drogového překupnictví, obrátí soud vzhůru nohama, když se rozhodne obhajovat sám sebe. Zdánlivě jasný případ, tak skončí jedním z nejvíc šokujících verdiktů v soudní historii. Skutečný Jack DiNorscio během natáčení tohoto filmu zemřel, Vin Diesel se s ním ještě předtím setkal, aby porozuměl, co pro něj soudní spor skutečně znamenal a za co bojoval.

Walter Fielding je úspěšný právník a daňový poradce. Veškeré jeho výdělky ale stačí rozházet jeho rozmařilý tatík. A tak Walter žije s čerstvě rozvedenou houslistkou Annou Crowleyovou v domě jejího bývalého manžela – dirigenta Maxe Belssarta. Max se však vrací a Walterovi s Annou nezbude než si hledat nový domov. Díky „výhodné“ koupi, zprostředkované přítelem Jackem, koupí na první pohled krásný, prostorný dům. Zde je však čeká peklo. Na cokoli sáhnou, to exploduje, zřítí se, v nejlepším případě nefunguje (tato část překypuje velmi zdařilými gagy). Původně zamýšlené drobné úpravy se mění ve větší, až nakonec nezbývá než zadat generální rekonstrukci. Po čtyřech měsících je parta budovatelů v nejlepším. Oběma hrdinům tečou nervy. Jejich původně něžný vztah se mění v utrpení a situace se ještě komplikuje ve chvíli, kdy Anna hledá útěchu u svého exmanžela, který se ji vší silou snaží přivést zpět…

Příběh podle románové předlohy E.M. Forstera se odehrává na začátku století v prostředí univerzit a vyšší společnosti. Mladý Maurice (James Wilby) už jako chlapec pozoruje, že je "jiný", naplno si to však uvědomuje až po setkání se spolužákem Clivem (Hugh Grant), kdy se oba do sebe zamilují. Clive si však časem uvědomí, že jejich vztah nemá budoucnost, pokud má dělat úspěšnou kariéru politika, a tak už ve vztahu tak jak je, nechce pokračovat a rozhodne se oženit. Maurice je zdrcen, nevidí budoucnost, ze zoufalství se pokouší o neúspěšnou "léčbu" u iluzionisty. S Clivem vztahy však nepřerušil a navštěvuje ho. Při jedné z návštěv se poznává s mladým hajným Alecem (Rupert Graves). Po počáteční nedůvěře najde právě s ním naplněný vztah.

Velmi volná adaptace knihy Johna Updikea, která se na příběhu tří osamělých žen zamýšlí nad vztahy mezi oběma pohlavími. Snímek v sobě spojuje prvky bizarní komedie, hororu i satiry na zatuchlou morálku typického amerického maloměsta, jehož zdánlivá upravenost (stejně jako ve filmech D. Lynche) ostře kontrastuje s tím, co na první pohled není vidět. Především jsou Čarodějky z Eastwicku zábavným, oddechovým filmem, kterému zcela dominuje strhující herecký výkon Jacka Nicholsona, jehož kreace v roli odpudivě neodolatelného vyslance pekel přerostla vlastní rámec filmu. Film byl roku 1988 nominován na Oscary za hudbu a zvuk.

Idealistický inženýr si u pobřeží Itálie postaví ostrov a založí na něm vlastní stát. Přiláká tím pozornost celého světa a samozřejmě taky italské vlády.

Obyvatele San Franciska ohrožuje neznámý střelec. Nejnovější obětí je půvabná mladá žena, kterou zastřelí v bazénu na střeše jednoho z mrakodrapů. Starosta San Franciska dostane dopis, ve kterém střelec žádá 100 000 dolarů, jinak zastřelí každý den jednoho člověka. Ukáže se, že svou hrozbu myslí vážně. Pátráním je pověřen inspektor Harry Callahan, známý tím, že chce zneškodnit protivníka za každou cenu. Harrymu je přidělen nový parťák, Mexikánec Chico Gonzáles. Harry nastraží na střelce léčku, jemu se ale podaří uprchnout. Následuje dopis, ve kterém oznamuje, že unesl dívku Annu, zakopal ji na tajném místě, a pokud nedostane 200 000 dolarů, dívka zahyne. Harry a Chico vyrážejí do akce, jsou ale oba zraněni. Harry přesto pokračuje v honbě za střelcem dál. Podaří se mu jej zatknout a zachránit nevinnou oběť?

Slavný film podle scénáře Sama Sheparda je pohledem evropského režiséra na americkou společnost a na rozpad jejích rodinných hodnot. Pouští bloudí vyčerpaný muž, který ztratil paměť i řeč. Čeká ho dlouhá cesta hledání sebe sama a na jejím konci bolestné smíření. oficiální text distributora

Lidé žijí své životy vzdáleně z pohodlí svých vlastních domovů přes robotické náhradníky – sexy, fyzicky perfektní mechanické zástupce sebe sama. Je to ideální svět, kde neexistuje zločin, bolest, strach a následky. Když tuto utopii po letech přeruší první vražda, agent FBI Greer (Bruce Willis) objeví rozsáhlé spiknutí za fenoménem náhradníků a musí zrušit svého vlastního náhradníka a tím riskuje svůj život, aby odkryl záhadu.

Charlotte Fieldová je jednou z nejvlivnějších žen na světě. Chytrá, rafinovaná a všestranně schopná vůdčí osobnost s obrovským nadáním, která má ve svém životě všechno pod kontrolou. Fred Flarsky je talentovaný novinář, hipster a potížista, který se nejlépe cítí ve své šusťákovce, kapsáčích a teniskách. Nemají nic společného – kromě toho, že ona mu kdysi dělala „chůvu“ a byla jeho první platonickou láskou.

Působivý příběh mladého chlapce jménem Albert a jeho milovaného koně Joeyho se odehrává na samém počátku první světové války. Joey je Albertovým otcem prodán britské jízdě a následně poslán na frontu, kde začíná jeho pozoruhodná pouť na pozadí velké války. Navzdory překážkám, kterým je na každém kroku nucen čelit, Joey ovlivňuje a mění životy všech, se kterými se na své pouti setká. Albert, který na svého přítele nedokáže zapomenout, opouští domov a vydává se na francouzská válečná pole, aby zde svého koně našel a přivedl ho zpátky domů.

Tlačítko "REC" stiske mladá televizní reportérka a její kameraman, kteří natáčejí noční směnu v místní požární stanici. Po chvíli přijímají hasiči tísňovou výzvu staré ženy, která je uvězněna ve svém domě. Když dorazí na místo, ozve se strašidelný křik. Tím začíná dlouhá noční múra a unikátní dramatická televizní reportáž.

Hluboko v lesích mimo civilizaci vychovává svérázný a charismatický otec svých šest dětí podle vlastních představ. Jejich život připomíná letní tábor v ráji, plný neotřelých pravidel a her. Dokud nepřijde zpráva, která všechno změní. Začíná překvapivá a zábavná cesta, při které jsou zásady této volnomyšlenkářské rodiny vystaveny zkouškám našeho světa.

Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků.