The young and patriotic student Demachy joins the French army in 1914 to defend his country. But he and his comrades soon experience the terrifying, endless trench war in Champagne, where more and more wooden crosses have to be erected for this cannon fodder.

An enigmatic drifter from the South comes to visit an old acquaintance who now lives in South-Central LA.

A 1971–72 documentary film by Jonas Mekas. It revolves around Mekas' trip back to Semeniškiai, the village of his birth.

A jet-propelled white rabbit flies through the vulva of a supine woman into a wonderland where people and objects turn inside out, changing shapes and identities at warp speed. Events roughly follow Lewis Carroll's "Alice in Wonderland." The caterpillar and the queen make appearances, as does Alice. Images and symbols are often sexual. At the end, Alice asks, "Who has had such a curious dream?"

Viola's seminal piece, The Reflecting Pool, was made three decades ago on analogue video tape and yet could easily pass for a contemporary digital piece; in it, Viola emerges as central protagonist from a thick forest into a clearing filled by an artificial pool. As the noise of an aeroplane slowly passes and fades overhead, Viola approaches the edge of the pool, whereby he removes his shoes, squats down yelling and then prepares to make a powerful jump.

Aniž by se zřekl svých rigorózních formálních principů, natočil Bresson okouzlující studii o tom, z jak nepatrných pohledů a gest se rodí zamilovanost, o snílkovství jedněch a o věrnosti druhých.

Suburban soccer moms find themselves constantly competing against each other in their personal lives as their kids settle their differences on the field.

Film je inspirovaný skutečnými událostmi kolem filmové hvězdy období francouzské nové vlny Jean Sebergové, která byla koncem 60. let minulého ilegálně sledována FBI v rámci programu COINTELPRO. Politické angažmá Sebergové a její románek s občanským aktivistou Hakimem Jamalem z ní udělalo cíl pokusů FBI narušit, zastrašit a zdiskreditovat hnutí Black Power. Ambiciózní mladý agent FBI Jack Solomon je přidělen ke sledování Sebergové, aby nakonec zjistil, že jejich osudy se nebezpečně proplétají…

Do provinčního městečka, odříznutého od okolí, přijíždí cirkus s atrakcí - největší velrybou na světě a tajemnou postavou Prince, jenž kolem sebe shromažďuje davy lidí, pro něž není teror neznámým pojmem. Protagonistu filmu Jánose Valusku, dobráka, který pečuje o starého muže jménem Eszter, velryba fascinuje, ostatní si hledí spíše Prince. Pozornost se po dlouhé době zaměřuje výhradně na jednu hlavní postavu, s níž se může divák emociálně ztotožnit. Tento prostoduchý hrdina se střetává se zmanipulovaným anonymním davem, který se neštítí násilí. Eszter se snaží dokázat trhliny v teorii harmonie německého skladatele Andrease Werckmeistera, jimž ve filmu odpovídají šrámy lidské společnosti. Werckmeisterovy harmonie se zabývají problémem, odkud se v lidské mase bere násilí, jež bez váhání směřuje až k apokalypse. Dále pak zobrazují výsledek setkání těchto mas s čistým člověkem.

Na francouzském venkově žije osel, jenž je pro mnoho lidí terčem agrese. Ulevují si tak od svých problémů. Jedinou blízkou osobou se mu na chvíli stane Marie, která je stejně jako on zneužívaná a ničená amorálním prostředím. Bezpochyby jde o esenci Bressonova stylu a jedno z jeho nejvýraznějších děl.

Obraz rozpadu jednoho manželství a opětovného bouřlivého setkávání a vzdalování se obou protagonistů. Obraz dvojice lidí, kteří nemohou žít spolu ani bez sebe. Roli Marianny napsal Bergman pro Liv Ulmannovou po odeznění jejich hlubokého vztahu. V tomto filmu režisér do značné míry opustil svoji metodu "obrazů krajin duše" a složitý vztah dvou exmanželů vyjádřil civilnějšími prostředky, oproštěnými od přemíry symbolů a metafor. (oficiální text distributora)

In 16th century Japan, peasants Genjuro and Tobei sell their earthenware pots to a group of soldiers in a nearby village, in defiance of a local sage's warning against seeking to profit from warfare. Genjuro's pursuit of both riches and the mysterious Lady Wakasa, as well as Tobei's desire to become a samurai, run the risk of destroying both themselves and their wives, Miyagi and Ohama.

Each member of a family in Taipei asks hard questions about life's meaning as they live through everyday quandaries. NJ is morose: his brother owes him money, his mother is in a coma, his wife suffers a spiritual crisis when she finds her life a blank and his business partners make bad decisions.

Dobrodružné fantasy, které jde napříč více žánry (sci-fi, pohádka, drama, komedie nebo dokonce horor), si zakládá hlavně na vizuálním stylu, který je specialitou tohoto režisérského dua. Hlavním rysem filmu je ponuré středověké město navozující depresivní atmosféru a bizarní scény a postavy. Vše se točí kolem šíleného Kranka, který trpí neschopností snít, a proto využívá malých dětí, aby z nich nasával jejich fantazii. Jeho uměle vytvořený „rodinný“ kruh dále tvoří trpasličí žena, migrénou trpící mozek v akváriu a šest naklonovaných stvořitelů-narkoleptiků (Dominique Pinon). Bizarnost nechybí ani dalším postavám, např. Chobotnici (siamské dvojče) nebo sektě kyklopů s extrémně citlivým sluchem.

Batman bojuje proti temnému přízraku, aby očistil své jméno. Když jsou v městečku Gotham systematicky likvidováni nejobávanější lupiči, všichni se bojí toho nejhoršího: že za to může křižácký rytíř oděný pláštěnkou. Nocí se plíží temný násilník - fantom s komplikovaným vztahem k Batmanově minulosti. Podaří se skutečnému Batmanovi vyhnout se policiii, zajmout přízrak, sejmout jeho masku a očistit své jméno?

Nejosobněji laděné dílo Andreje Tarkovského, v němž vzpomíná na své dětství a především na matku jako určující osobu svého života. Fascinující obrazy interiérů venkovské chalupy a moskevského bytu, podbarvené hypnotickými tóny Eduarda Artěmjeva, jsou zdrojem mimořádného duchovního zážitku.

Francouzský širokoúhlý film průbojného režiséra Francoise Truffauta Nikdo mne nemá rád (původní název Čtyřista ran), je jedním z charakteristických děl tzv. nové vlny francouzské kinematografie. Ukazuje bludný životní kruh třináctiletého pařížského chlapce. Truffaut používá na mnoha místech autobiografické metody a snad právě jí nabylo jeho dílo tak pronikavé sály a působivosti.

Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád – od 60. do 80. let – proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky.

Říkají mu Řidič. Přes den je filmovým kaskadérem, po nocích si přivydělává jako nájemný řidič zločineckých gangů. Nezajímá ho o jakou práci ten večer zrovna jde, řítí se nocí s policejními vozy v zádech. Shannon je Řidičovým učitelem i manažerem, který se ho snaží dohazovat filmovým režisérům i zlodějům, kteří za něj jsou ochotni dobře zaplatit. Shannon má v plánu koupi vozu, ve kterém by se Řidič mohl zúčastnit profesionálních závodů. Navrhne, aby se investorem stal Bernie Rose, místní boháč s pochybnými zdroji příjmů. Samotářskému a ze svého dvojího života značně rozpolcenému Řidiči zcela změní život náhodné setkání se sousedkou Irene, se kterou tráví stále více času. Vše se však změní když je z vězění propuštěn Irenin manžel Standard. Řidič se s ním domluví na poslední loupeži, která Standardovi umožnit splatit dluh, kvůli kterému ho vydírají gangsteři. Ukáže se však, že šlo o nastraženou past.

Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků.