Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků.

Kaskadér Colt Seavers býval hvězdou svého oboru, dokud se při jedné obzvlášť náročné akční scéně cosi nepokazilo. Následkem nekontrolovaného pádu z velké výšky skončil Colt s pošramoceným tělem i egem. Rozhodl se dát filmovému průmyslu definitivní sbohem, a dokonce kvůli tomu dal kopačky krásné a nadějné režisérce Jody. Po roce poflakování mu ale otrne, a tak celkem vděčně přijme nabídku ambiciózní producentky na roli dubléra akční hvězdy Toma Rydera v připravovaném ambiciózním sci-fi filmu. Když se ale dozvěděl, že ten film točí jeho bývalá láska Jody, určitě si řekl: „Kdybych to býval věděl, tak bych sem býval nechodil.“ A to není jediný malér.

Když vám nečekaná tragédie rozkolísá svět, uvítáte jakýkoliv pevný bod. Divadelní režisér Kafuku, zvyklý každý den řídit své auto, si proto zoufá, když mu v divadle proti jeho vůli přidělí osobního řidiče. Nečekaný souputník má ale i světlé stránky.

Mladík Jacek přichází z rodné vesnice do města a po několika hodinách bezvýsledného potloukání ulicemi má pocit, že se všechny jeho plány zbortily. Nakonec se rozhodne, že získá peníze za každou cenu. Náhoda Jackovi přivede do cesty taxíkáře, kterého požádá, aby jej odvezl za město. To se stává oběma osudným… Ve své variaci na páté přikázání biblického desatera se známý polský režisér Krzysztof Kieslowski zamýšlí nad trestem smrti, jeho významem, smyslem a konkrétní podobou. Příběh je natočen s chladným odstupem, zaznamenává čin bez motivu i stejně chladnou, promyšlenou a absurdní popravu. Vznikl původně jako pátá část televizního seriálu Dekalog, rozšířenou verzi pro kina nazval Krátký film o zabíjení (která získala Cenu poroty na 41. MFF v Cannes 1988, Evropskou filmovou cenu 1988 za nejlepší film a Velkou cenu Zlaté gdaňské lvy na XIII. festivalu polských hraných filmů v Gdyni).

Když nemůžete půl roku usnout, celý okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen. Všechno kolem vás je nedokonalou xeroxovou kopií sebe sama. Chodíte do práce, díváte se na televizi a jste vděčni za to, když občas ztratíte vědomí a nevíte o světě. Lidí s podobnými problémy moc není, ale mladý úspěšný úředník, který si říká Jack, je jedním z nich. Má slušnou práci, vydělává slušné peníze, ale trpí nejtěžší formou nespavosti. Na služební cestě se Jack seznámí s Tylerem Durdenem, který mu nabídne příbytek pod podmínkou, že mu vrazí pořádnou ránu. Tato "výměna názorů" se oběma zalíbí a brzy vznikne první Klub rváčů. Místo, kde můžou mladí muži, znechucení světem, odložit své starosti a stát se na pár minut zvířaty.

Zajatý Indián mluví osudově s posledním zbytkem španělské expedice hledající bájné El Dorado, město zlata. Padre mu podává Bibli, "slovo Boží". Indián si ji přiloží k uchu, ale nic neslyší. Kolem krku mu visí zlatá cetka. Španělé mu ji strhnou a drží před očima, poháněni nadějí, že teď už musí být El Dorado konečně na dosah. "Kde je to město?" křičí na Indiána. Ten nejasně mává rukou k řece. Je to ještě dál. Stále dál.

Krví, stříkající z těla vražděného partnera, končí milování jedné dvojice. Detektiva Nicka Currana a jeho partnera Guse čeká výslech milenky oběti - úspěšné spisovatelky Catheriny Tramellové. Vystudovaná psycholožka, chodící zásadně bez spodního prádla, si pohrává s celým policejním oddělením. Vyjde najevo, že ve své poslední knize detailně popsala stejnou vraždu. Objevují se její prapodivné milostné vztahy k mužům i ženám. Psychologickou stránku zločinu se Nickovi snaží rozkrýt policejní psychiatrička a detektivova bývalá milenka Beth Garnerová. Téměř každý v jejím okolí má co do činění s vraždami či náhodnými úmrtími svých rodinných příslušníků. Detektiv je Catherinou stále více přitahován a stává se jejím milencem. Nick se nemíní vzdát, ani když jeho vinnou zkrachuje policejní akce a on je zbaven práce na případu. V léčce zahyne Gus. Detektiv chce za každou cenu vyluštit propletenec psychopatů, lesbiček a vrahů, aby našel odpověď na otázku, kdo a proč vraždil...

Dobré ráno, Vietname! To je pozdrav nového discjockeye (Robin Williams) na vlnách armádního rozhlasu, který doslova srší humorem a miluje rock and roll... Nový moderátor na vlnách armádního rozhlasu zásadně změní ranní vysílání. Vojáci ho zbožňují, ale někteří nadřízení ho zkrátka nenávidí. Velmi lidský příběh ukazuje krutý čas války ve Vietnamu v protikladu s nesmrtelným humorem Robina Williamse a hudebních hitů té doby.

Šílený generál nechá vyslat letku letadel s atomovými bombami na SSSR. Americký prezident se snaží odvrátit neodvratitelné - třetí světovou válku. Všechna letadla jsou odvolána až na jedno. Štáb Pentagonu spolu s prezidentem se navíc dozví, že Sověti nainstalovali bez jejich vědomí stroj na zničení světa, když se zaútočí atomovými bombami...

Když svobodomyslný malý podvodníček Randle P. McMurphy (Jack Nicholson) přichází do státní psychiatrické nemocnice, jeho nakažlivý odpor k disciplíně otřese rutinou celého zařízení. On je jednou stranou nastávající války. Uhlazená, chladně monstrózní sestra Ratchedová (Louise Fletcher) druhou. V sázce je osud všech pacientů na oddělení. Tato elektrizující adaptace bestselleru Kena Keseyho získala všech pět hlavních Oscarů za rok 1975: Nejlepší film (produkce Saul Zaentz a Michael Douglas), herec (Nicholson), herečka (Fletcher), režisér (Miloš Forman) a adaptovaný scénář (Lawrence Hauben a Bo Goldman). Divoký, spalující film s vynikajícím hereckým obsazením, čítajícím mj. Brada Dourifa, Dannyho DeVita a debutujícího Christophera Lloyda, si je plně zaslouží.

Biografie Mohandase K.Gándhího, nenápadného právníka, ze kterého se stala díky jeho filozofii nenásilí a přímého protestu vůdčí duchovní osobnost Indie. Příběh Mahátmy Gándhího a jeho vzestupu z postu bojovného právníka v Jižní Africe až na pozici duchovního vůdce v Indii. Po svém návratu do Indie si Gándhí uvědomuje, že Britové udělali z Indů druhořadé občany. Dovede indický lid až k povstání proti Britům, přičemž zpočátku volí pouze formu nenásilných protestů Tento film popisuje život a dobu Mahátmy Gándhího, indického politického vůdce, kterému se podařilo osvobodit svou zemi od britské nadvlády za pomoci nenásilných prostředků a tím dát naději a inspiraci nadcházejícím generacím.

Posmutnělý, ale elegantní Bob Harris (Bill Murray) býval slavným americkým hercem. Nyní přijíždí na dva dny do Tokia, aby tu udělal spot na místní whisky Santori. Daleko od dětí a ženy, se kterou je už po čtvrt století. Lehce nad bod mrazu zvedne Harrisovi náladu jen úsměv půvabné dívky v hotelovém výtahu. Charlotte (Scarlett Johansson) sem přijela se svým manželem fotografem. Ten na ni nemá čas, věčně odjíždí. Oba dva Američané se nudí, nikomu nerozumějí - a tak je nasnadě, že se jejich cesty střetnou...

Elvis Presley se s Priscillou seznámil, když jí bylo pouhých čtrnáct let, přesto je jejich románek v popkultuře považován za moderní pohádku a jejich vzájemná vášeň je mnohokrát vyprávěným příběhem. Děj filmu se soustředí především na Priscillu, Elvis je téměř vedlejší postavou. Vztah Elvise a Priscilly je směsicí dramatických epizod zachycujících některé drsné okamžiky mezi nimi.

Sandra je úspěšná spisovatelka, žijící s manželem a synem Danielem ve francouzských Alpách. Když se Daniel jednou vrací z procházky se psem, najde na zemi otcovo mrtvé tělo. V domě kromě manželů v té době nikdo nebyl, je tedy nutné vyšetřit, zda byl smrtící pád následkem sebevraždy, nebo zda Sandra muže zabila…

Studentka Helen píše práci o místních legendách a mýtech. Dozví se o muži jménem Candyman, který byl místními lidmi kdysi znetvořen a nechán napospas včelám. Prý se objeví, vyslovíte-li před zrcadlem pětkrát za sebou jeho jméno a spolu s ním i msta v podobě hrůzných činů. Helen v pravdivost této legendy nevěří, avšak při jejím pátrání po pravdě se okolo ní objevuje série brutálních vražd…

Nebezpečná cesta Zónou k vysněné místnosti, kde moudří konečně najdou pravdu. Zóna je jakýmsi tajemným, pečlivě střeženým prostorem na několika kilometrech čtverečních země, vzniklým snad za pradávné návštěvy mimozemských civilizací. Prostorem, skrývajícím jiné časoprostorové dimenze, kam je životu nebezpečno vstoupit. Přesto, anebo snad právě proto je Zóna místem, které přitahuje. V samém srdci této tajemné krajiny se prý totiž skrývá jakási „komnata", v níž se splní člověku jeho nejtajnější přání. Průvodcem těch, kteří nemohou odolat volání tajemné Zóny, je titulní postava filmu – Stalker. Věčný vězeň, odsouzenec pekla, bydlí se svou ženou a dcerkou na samém okraji Zóny a čas od času podniká výpravy za nebezpečnou hranici.

V době, kdy Druhá světová válka ještě vypadala nerozhodně, probíhal na dálku dramatický souboj mezi Spojenými státy a Německem o to, komu se dřív podaří zkonstruovat atomovou bombu a získat nad nepřítelem rozhodující převahu. V Americe se tajný výzkum skrýval pod označením Projekt Manhattan a jedním z jeho klíčových aktérů byl astrofyzik Robert Oppenheimer. Pod obrovským časovým tlakem se s týmem dalších vědců pokoušel sestrojit vynález, který má potenciál zničit celý svět, ale bez jehož včasného dokončení se tentýž svět nepodaří zachránit…

Když je mladá američanka poslána do Říma, aby začala sloužit církvi, narazí na temnotu, která ji přiměje zpochybnit vlastní víru a odhalí děsivé spiknutí, které doufá, že přivede zrození inkarnovaného zla.

Mississippi, třicátá léta. Tři trestanci Everett Ulysses McGill, Pete a Delmar, vzájemně spoutáni, zdrhají z lapáku krajinou v naději na nalezení pokladu o výši 1 200 000 dolarů. Na cestě potkávají bluesmana Tommy Johnsona, který se k nim připojí a společně u místního hudebního vydavatele nahrají písničku, která se stane přes noc hitem jihu. Jenomže získat poklad a ve zdraví přežít extempore s Ku-Klux-Klanem a nesmlouvavé policejní pronásledovatele nebude zrovna hračka...

Film Stanleyho Kubricka byl natočen podle stejnojmenné knihy Humphreyho Cobba, která se zakládá na skutečných událostech. Natáčelo se v Německu, především v okolí Mnichova. Film se vcelku pochopitelně nesetkal s kladnou odezvou ve Francii, kde vedlo zobrazení nelidských a pokryteckých generálů k tomu, že byl na dlouhá léta zakázán