Friends and family gather around the death bed of Gavin, where they assist in the dying man's suicide. But though Gavin's pain has been laid to rest, the grief felt by everyone there has only begun, and Walking on Water compassionately follows the attempts of Gavin's closest friends Anna and Charlie to recover from their loss.

Počáteční verze o podivné hmotě, opakovaná jako Flubber.

Příběh jménem Antoine Doinel pokračuje… Nyní je třicátník a právě se rozvádí s Christine. Živý se jako korektor a je zamilovaný do prodavačky gramodesek Sabine. Colette, jeho dávná láska z mládí, v současné době právnička, právě čte Doinelův autobiografický román. Znovu se potkají… na nádraží… Běží snad život po spirále? (oficiální text distributora)

Mladík Jacek přichází z rodné vesnice do města a po několika hodinách bezvýsledného potloukání ulicemi má pocit, že se všechny jeho plány zbortily. Nakonec se rozhodne, že získá peníze za každou cenu. Náhoda Jackovi přivede do cesty taxíkáře, kterého požádá, aby jej odvezl za město. To se stává oběma osudným… Ve své variaci na páté přikázání biblického desatera se známý polský režisér Krzysztof Kieslowski zamýšlí nad trestem smrti, jeho významem, smyslem a konkrétní podobou. Příběh je natočen s chladným odstupem, zaznamenává čin bez motivu i stejně chladnou, promyšlenou a absurdní popravu. Vznikl původně jako pátá část televizního seriálu Dekalog, rozšířenou verzi pro kina nazval Krátký film o zabíjení (která získala Cenu poroty na 41. MFF v Cannes 1988, Evropskou filmovou cenu 1988 za nejlepší film a Velkou cenu Zlaté gdaňské lvy na XIII. festivalu polských hraných filmů v Gdyni).

Tokio po druhé světové válce. Mladý detektiv kriminální policie Murakami je v autobusu okraden o pistoli. Rozzuřený a zahanbený se pokouší zbraň najít a získat zpět – ale bez úspěchu. Pomocnou ruku mu nabídne starší a moudřejší detektiv Sato, s nímž pak společně stopují pachatele ostudné krádeže. Brzy jsou totiž nalezeny oběti zabité kulkami z Murakamiho zbraně…

Šéf gangu Matsunagu (T.Mifune), je při potyčce zraněn a vyhledá ošetření u doktora Sanady (T.Shimura), opilce ale i lékaře, „anděla“, chudých lidí z předměstí. Postupně se mezi nimi vyvíjí zvláštní přátelský vztah.

Tři muži vede osudový kruh přímo do náruče smrti. Corey se po propuštění z vězení vrací za svou dívkou, která ale mezitím dala přednost jeho parťákovi. Náhoda ho svede dohromady s prchajícím zločincem Vogelem a bývalým policistou Jansenem. Společně vyloupí klenotnictví. Snadný úspěch je povzbudí, a proto začnou vyhlížet další objekt...

Gabriel prožívá šťastné a bezstarostné dětství se svým francouzským otcem a rwandskou matkou v hlavním městě Burundi. Jeho dětství však skončí, když v sousední Rwandě vypukne občanská válka a genocida, které brzy ovlivní i sousední zemi a život v ní. Film je adaptací úspěšného a oceňovaného autobiografického románu Gaëla Faye.

Právě ukončivší studium na vysoké škole přijíždí vymyšlený syn nesmlouvavého kapitána parníku navštívit svého otce, kterého neviděl od dětství.

While grieving a terrible loss, a married couple meet two mysterious sisters, one of whom gives them a message sent from the afterlife.

Prosperující psychiatr, který dosud žil příkladným životem, musí řešit bolestné trauma ze smrti jediného syna. Ztrácí pacienty a v krizi se náhle ocitá i jeho vztah k manželce a dceři.

Psychologickému dramatu z roku 1947 patří v dějinách britské kinematografie čestné místo nejen za jeho mimořádnou kameru (Oscarem oceněný Jack Cardiff), ale i jako jednomu z prvních děl s intenzivním erotickým nábojem. Román Rumer Goddenové posloužil jako předloha příběhu o skupině anglikánských jeptišek, jež se snaží na odlehlém místě v Himálaji přebudovat palác orientálního vládce na ošetřovnu a školu pro místní děti. Komunita jeptišek, řídící se přísnými pravidly, naráží na smyslnou atmosféru tajemstvím opředeného místa vysoko v horách, jež autokratickému rádžovi v minulosti sloužilo jako harém. Důrazem na konflikt mezi disciplínou a vášní předjímají Powell a Pressburger jeden z ústředních motivů Červených střevíčků, v případě dramatu s kontroverzním tématem potlačených tužeb řádových sester však mnohem víc těží z mystické moci krajiny (podobně jako v Cestě k cíli)

Manželství Petera a Katariny je v troskách. Jako mnozí, kteří se navzájem odcizili, nedokáže ani tento pár komunikovat standardním způsobem. Frustrace a neschopnost uspořádat vlastní emoce přivede Petera až na okraj propasti a v nevěstinci pak neudržitelný duševní přetlak exploduje v brutální zločin. Následující policejní vyšetřování je analýzou soukromého života pachatele a jeho psychopatologických stavů.

Joe Dík je pistolník, podvodník a tak trochu i kouzelník, zkrátka od všeho něco. Je známý svými geniálními plány jak kohokoliv napálit. Teď zrovna mu jde o 300 000 dolarů, které by moc rád získal pro sebe a své dva společníky. V hlavě už se mu rodí nápad, jak se peněz zmocnit.

Když Clay Gregory přinesl domů milion dolarů, jež utržil za riskantní obchod s drogami, rozhodla se jeho krásná žena Bridget, že to je ten správný okamžik a příležitost, kterou ji osud již podruhé nenabídne a tak se i s uvedenou okrouhlou hotovostí snaží navždy zmizet z Clayova života. Na radu svého cynického právního poradce Griffitha se pokusí schovat v nudném provinčním městečku Benton, které je ale pro ni a její plány příliš těsné. Zvlášť když povedený Clay vysílá po její stopě zručného pátrače, soukromého detektiva Harlana. Bridget nutně potřebuje spojence a umí ho získat a tak jí nedá příliš práce sbalit snaživého naivu Mikea Swalea, který tenhle zapadákov rovněž nepokládá za svou konečnou stanici. Opojený milováním se žádoucí Bridget se Mike rychle stane bezmocným nástrojem v jejím ďábelsky důmyslném a chladnokrevném plánu. Neboť v té nebezpečné hře dva hráči přebývají. V banku je smrt, vězení a milion dolarů – a Bridget rozdává karty karty, aby o svoji výhru nepřišla.

The story of a family of Quakers in Indiana in 1862. Their religious sect is strongly opposed to violence and war. It's not easy for them to meet the rules of their religion in everyday life but when Southern troops pass the area they are in real trouble. Should they fight, despite their peaceful attitude?

Mladá žena se vášnivě zamiluje do bohatého, nedávno ovdovělého šlechtice Maxima de Wintera. Po brzké svatbě odjíždí na jeho panství, kde společně žijí na zámku Manderley. Na láskyplný vztah novomanželů však padá všudypřítomný stín první de Winterovy manželky Rebeky, která zahynula za zvláštních okolností. Dům je naplněn jakýmsi nevyslovitelným napětím a stísňující atmosférou, která na novomanželku padá doslova na každém kroku. Ta je také přesvědčena, že manžel na krásnou Rebeku neustále vzpomíná, a proto jí není schopen věnovat potřebnou pozornost a cit... Děj je soustředěn na starém šlechtickém sídle, kde výprava, nasvícení interiéru a důmyslná kamera (zachycující například v jediném záběru hlavní hrdinku a nehybný obličej postavy, která jí nahání strach) přispívají k stupňování napětí. Film v roce 1941 získal dva Oscary: za nejlepší černobílou kameru (George Barnes) a jako nejlepší film (producent David O. Selznick).

After an impulsive travel decision to visit friends, Freddie, 25, returns to South Korea for the first time, where she was born before being adopted and raised in France. Freddie suddenly finds herself embarking on an unexpected journey in a country she knows so little about, taking her life in new and unexpected directions.

The arranged marriage between a capricious woman from Tokyo high society and a quiet and rustic man is tested by a marital crisis.

Hudební skladatel Gustav von Aschenbach, zotavující se po srdečním záchvatu v Benátkách, se již nikdy zdraví ani uspokojení nedočká, stihne se jen platonicky zamilovat do andělsky půvabného polského chlapce Tazia (s nímž nikdy nepromluví, ani se jej nedotkne). Ale více než o znenadání probuzenou erotickou vášeň, i když je ta je přítomna též, jde o uchvácení krásou, která si člověka podmaní a ovládne - ostatně v retrospektivách podloženou bouřlivou diskusí Gustava s přítelem o kráse (zda krásu lze umělecky stvořit či zda ji jen můžeme našimi smysly vnímat, skladatel odmítá přijmout názor, že morálka nemá s tvorbou nic společného).