V písečné bouři nad Saharou se zřítí nákladní letadlo s tuctem lidí na palubě. Pilot Frank Towns se společně s navigátorem Lewem Moranem snaží ze všech sil udržet pořádek mezi těmi, kdo havárii přežili, a současně se snaží přijít na způsob, jak všechny zachránit. Zásob jídla a pití není mnoho a skupina naftařů není zrovna vybavena, a už vůbec připravena přežít v pustině doběla rozpálené pouště. A tak se ve vypjaté situaci pomalu projevují skutečné charaktery jednotlivých postav. Někteří z těch, kteří působili silným dojmem a ostatní snad doufali, že se o ně budou moci opřít, se projeví jako hlupáci nebo zbabělci. Rychle se ukáže, že pokud si trosečníci v oceánu pouště nepomohou sami dřív, než dojdou nevelké zásoby vody, zemřou. A tak se zdá, že osud všech spočívá v rukou leteckého konstruktéra Heinricha Dorfmanna, který přijde s nápadem odříznout z trosek nepoškozená křídla a použít je jako základ pro stavbu nového, značně provizorního letadla, které by je dopravilo z dosahu smrti.

Skupina Apačů na náhodní plošině provádí pohřební obřad, když je postřílí opilý bývalý konfederační důstojník major Lassiter. Je proto zajat a předveden před kapitána Havena. Ten sice ví, že když se před rokem vrátil z války, zjistil Lassiter, že jeho ženu a dítě surově umučili právě Apači, přesto se ale domnívá, že podobné násilné akce nic nevyřeší. Kapitán, který velel jednotce, které právě skupina konfederačního velitele Pardeea ukradla větší množství zbraní, navrhuje Lassiterovi, aby mu pomohl Pardeeho přivést a zabránit transakci s ukradenými zbraněni. Lassiter po delším váhání přijímá, vyžádá si ale „k ruce“ jistého Rodrigueze, se kterým ho zavřeli do cely, zločince, kterého čeká oprátka. Umí ale španělsky, ovládá i jazyk Apačů a v Mexiku se dokonale vyzná. Kapitán Haven, černý seržant Franklyn, Lassiter a Rodriguez se s vozem, na kterém jsou naloženy sudy s výbušninou, vydávají na cestu…

Vdova Martha Evensová s dcerou Hilary se účastní národní výstavy skotu, která se v roce 1884 koná v St. Louis. Touhou obou žen je dobře prodat co nejlépe nově vyšlechtěné plemeno hardfordského bezrohého býka. V dražbě ho koupí jistý Ellsworth pro farmáře Alexe Bowena, dopravit mu ho má cowboy Sam Burnett, zvaného Buldok. Sama však podplatí John Taylor, aby Wintergata předal jeho lidem, Mabrymu a Simonsovi. Martha a Hilary doprovázejí Sama s Wintergatem, aby se přesvědčily, jestli se jejich býček dostane do dobrých rukou. Cesta je plná nebezpečí a překážek - při přestřelce je zraněn Bowenův syn Jamie, který hnal právě kolem stádo krav. Sam, Martha a Hilary se o něj postarají a přivezou ho na farmu jeho otce, jenž vládne na svém ranči jako neomezený tyran. Tento muž se však rozhodne získat Marthu, kvůli ní se všem mění před očima a žádá ji o ruku. Ona jeho nabídku neodmítne, ale ani nepřijme, protože ve skrytu duše myslí na uzavřeného Sama, kterému ale zároveň nemůže odpustit zradu...

Do poklidné indiánské vesnice vtrhne oddíl kavaleristů a plukovník oznámí náčelníkovi následující: stádo koní je zabaveno a indiáni mají vyčkat přesídlení do rezervace. Indiáni vědí, že jediným východiskem je pro ně odejít do Kanady, ale dlouhou cestu nemohou bez koní s dětmi a ženami vykonat. Podnáčelník Bílé Pero se rozhodne získat koně zpět. Lstí se dostane ke kavaleristům jako jejich zvěd. Brzy však v některých vojácích vzklíčí podezření, že jejich nový zvěd má něco "za lubem", a když se podruhé tajně vyplíží z jejich tábora, sledují ho. Po návratu do tábora je Bílé Pero odhalen a odsouzen - má být zastřelen. Poprava je však provedena slepými náboji, což zařídil seržant, který Bílému Peru vděčí za svůj život. Major však vše odhalí a vyhrožuje seržantovi válečným soudem. Jednotka se blíží k pevnosti Fort Lapway, kde, jak doufá, má nalézt zázemí a ochranu. Situace je však jiná.

Slavné tragikomické podobenství Jana Němce, výrazově minimalistické a obsazené několika postavami, pojednává o různě maskovaných mocenských mechanismech, často demagogických a lákavých, ať již se žoviálním úsměškem ponižují lidskou důstojnost nebo ničí každého, kdo se odmítne přizpůsobit. Ještě zajímavější jsou však postřehy o chování lidí vystavených zátěžové situaci, třeba o tom, že na odiv vystavované protesty bývají pouhou pózou. Výsledné zjištění je překvapivé: pokud nesouhlasíme, je zbytečné cokoli říkat. Stačí se zdvihnout a odejít.

Studentka Helen se po ilegálním potratu ocitne bez domova. Nachází porozumění a oporu u sympatického mladíka Bobbyho. Když zjistí, že jde o narkomana živícího se překupnictvím drog a drobnými podvody, je pozdě: uvázla ve světě, jehož jedinou skutečnou hodnotou nejsou city, ale injekční stříkačka a balíček s bílým práškem. Druhý celovečerní počin Jerryho Schatzberga je civilně a lakonicky laděné milostné drama, jež se opírá o strhující herecké výkony Ala Pacina a Kitty Winnové (cena za ženský herecký výkon na MFF v Cannes 1971). (48th KVIFF)

Parta Plastic je zpět a nutno říci, že jsou více posedlé módou, zábavnější a divočejší, než kdy před tím! Popularita na vysoké škole může být více než nebezpečná. Oprsklá Královna Bee se pustí do boje, ve kterém nemá žádnou šanci na vítězství... Tento film upozorňuje na to, že popularita na vysoké škole může být více než nebezpečná. Jo (Meaghan Martin) je velmi sebevědomá dívka, která chodí do posledního ročníku a vždy se stará jen o své věci. Toto pravidlo ji chrání před hněvem party Plastic. Jenže když je Jo svědkem, jak šéfka party Mandi (Maiara Walsh) terorizuje spolužačku Abby (Jennifer Stone), rozhodne se, že je na čase zaujmout k této situaci konečně nějaké stanovisko. Celá škola se najednou ocitne ve válce a Jo se chystá ukázat Mandi a všem Plastičkám její vlastní pravidla.(oficiální text distributora)

Poručík armády Unie John Dunbar jako odměnu za hrdinství prokázaná v občanské válce volí život na samé hranici bílé civilizace. Brzy zjistí, že se jeho nové působiště nalézá v blízkosti tábora Siouxů, s nimiž po překonání prvotní nedůvěry naváže pevné přátelství a najde mezi nimi i svou životní lásku, bílou ženu vychovanou indiány. Ve chvíli, kdy se vztahy mezi bílým mužem a původními obyvateli amerického kontinentu stanou skutečným přátelstvím, se objeví vojáci neúprosně ničící harmonii života indiánů a kouzelné okolní přírody.

Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků.

Biografie Mohandase K.Gándhího, nenápadného právníka, ze kterého se stala díky jeho filozofii nenásilí a přímého protestu vůdčí duchovní osobnost Indie. Příběh Mahátmy Gándhího a jeho vzestupu z postu bojovného právníka v Jižní Africe až na pozici duchovního vůdce v Indii. Po svém návratu do Indie si Gándhí uvědomuje, že Britové udělali z Indů druhořadé občany. Dovede indický lid až k povstání proti Britům, přičemž zpočátku volí pouze formu nenásilných protestů Tento film popisuje život a dobu Mahátmy Gándhího, indického politického vůdce, kterému se podařilo osvobodit svou zemi od britské nadvlády za pomoci nenásilných prostředků a tím dát naději a inspiraci nadcházejícím generacím.

Čtyřčlenná chudá rodina Kimových žije v malém, omšelém bytě a potýká se s nedostatkem financí. Když syn Ki-Woo díky doporučení kamaráda začne docházet do luxusní vily bohaté rodiny Parkových doučovat jejich dceru, postupně se v jeho hlavě zrodí smělý plán…

Mladík Jacek přichází z rodné vesnice do města a po několika hodinách bezvýsledného potloukání ulicemi má pocit, že se všechny jeho plány zbortily. Nakonec se rozhodne, že získá peníze za každou cenu. Náhoda Jackovi přivede do cesty taxíkáře, kterého požádá, aby jej odvezl za město. To se stává oběma osudným… Ve své variaci na páté přikázání biblického desatera se známý polský režisér Krzysztof Kieslowski zamýšlí nad trestem smrti, jeho významem, smyslem a konkrétní podobou. Příběh je natočen s chladným odstupem, zaznamenává čin bez motivu i stejně chladnou, promyšlenou a absurdní popravu. Vznikl původně jako pátá část televizního seriálu Dekalog, rozšířenou verzi pro kina nazval Krátký film o zabíjení (která získala Cenu poroty na 41. MFF v Cannes 1988, Evropskou filmovou cenu 1988 za nejlepší film a Velkou cenu Zlaté gdaňské lvy na XIII. festivalu polských hraných filmů v Gdyni).

Film se odehrává ve dvou stejně dlouhých kapitolách, jejichž hlavním hrdinou je inteligentní voják s přezdívkou Vtipálek. První část se odehrává ve výcvikovém středisku námořní pěchoty v Jižní Karolíně, kde sadistický instruktor Hartman psychicky i fyzicky týrá svěřené nováčky. Ne každý je schopen takový dril přežít a zachovat si zdravé myšlení. Druhá část se již odehrává na vietnamské frontě, kde se i Vtipálek musí uchýlit k tomu nejhoršímu činu.

Brooklyn 1955. Školák Henry Hill sní o tom, že se stane gangsterem. vykonává drobné služby pro místní mafiány a když je zadržen policií kvůli pašování cigaret, odmítá vypovídat, což mu vynese přízeň kmotra Paula Cicera, který ho přijme do svých služeb. 1963. Henry spolu s Jimmym Conwayem a Tommym DeVitem provede úspěšnou loupež na letišti. Protřelý Jimmy se stává mladíkovým přítelem a mentorem. Henry se ožení se středoškolskou židovskou dívkou Karen a navenek žije poklidným a usedlým životem...

Posmutnělý, ale elegantní Bob Harris (Bill Murray) býval slavným americkým hercem. Nyní přijíždí na dva dny do Tokia, aby tu udělal spot na místní whisky Santori. Daleko od dětí a ženy, se kterou je už po čtvrt století. Lehce nad bod mrazu zvedne Harrisovi náladu jen úsměv půvabné dívky v hotelovém výtahu. Charlotte (Scarlett Johansson) sem přijela se svým manželem fotografem. Ten na ni nemá čas, věčně odjíždí. Oba dva Američané se nudí, nikomu nerozumějí - a tak je nasnadě, že se jejich cesty střetnou...

Tragický osud mimořádně deformovaného člověka, Angličana Johna Merricka. Lékař Londýnské nemocnice Sir Frederick Treves jej nalezl mezi pouťovými atrakcemi a pomohl mu najít cestu k vlastní identitě. Takzvaný Sloní muž se projevil jako inteligentní a citlivá bytost, žijící s děsivým handicapem.

Desetiletá Chihiro je obyčejná japonská holčička. Když se se svými rodiči vydává poprvé do nového bydliště, jejich auto zabloudí na opuštěnou lesní cestu, vedoucí k záhadnému tunelu. Chihiro i její rodiče se vydají dovnitř a objeví cosi, co považují za opuštěný lunapark. Rodiče podlehnou lákavé nabídce občerstvení v opuštěných stáncích, ale záhy se promění ve vepře. Chihiro se snaží najít pomoc a narazí na tajuplného chlapce jménem Haku. Ten ji seznámí s duchy, kteří v noci lunapark obývají a najde jí zaměstnání u Yubaby, staré čarodějnice s malým tělem a velkou hlavou, která provozuje obrovské lázně, kam si chodí odpočinout milióny pozemských bohů a jiných fantastických bytostí. Zde se skrývá jediná možnost, jak může Chihiro zrušit zakletí svých rodičů a vrátit se do lidského světa.

Amélie žije v pařížské čtvrti Montmartre, která je světem sama pro sebe. Je číšnicí v místním bistru, nakupuje u místního zelináře, zdraví sousedy jako na malém městě. V jejím životě se nikdy neudálo nic zvláštního, až na matčinu kuriózní smrt, nad níž Améliin tatínek stále truchlí. Amélie by asi zůstala smířená se svým osamělým údělem, kdyby jednoho dne neobjevila ve svém bytě ukrytý poklad v podobě staré krabice s památkami na dětství někdejšího nájemníka. Nejenže se Amélie rozhodne po letech doručit krabici jejímu majiteli, ale dospěje současně k poznání, že může pomáhat zlepšit a napravovat okolní svět. Když pak jednoho dne objeví člověka sbírajícího u nádražních fotoautomatů zahozené podobenky cizích lidí, Amélie se zamiluje. Trvá to ale ještě nějaký čas, než se seznámí s Ninem a než mu dovolí rozšifrovat její tajemné zprávy.

Anthony Perkins jako duševně nemocný Norman Bates. Jeho starý ponurý dům slouží jako příležitostný motel a rozhodně není místem klidného odpočinku. O tom se přesvědčí i Marion Craneová (Janet Leigh). Soukromý detektiv (Martin Balsam) a Marionina sestra (Vera Miles) se vydávají po stopách zmizelé mladé Marion. Smrtelné napětí stoupá, až nakonec vyústí ve strašný a nevyhnutelný závěr.

Dobré ráno, Vietname! To je pozdrav nového discjockeye (Robin Williams) na vlnách armádního rozhlasu, který doslova srší humorem a miluje rock and roll... Nový moderátor na vlnách armádního rozhlasu zásadně změní ranní vysílání. Vojáci ho zbožňují, ale někteří nadřízení ho zkrátka nenávidí. Velmi lidský příběh ukazuje krutý čas války ve Vietnamu v protikladu s nesmrtelným humorem Robina Williamse a hudebních hitů té doby.