The film progresses along two distinct but interwoven series of events. The first series involves young members of a family who have gathered round their old mother and revive their common childhood memories. the second line focuses on the old woman's preparations for her last journey and her joyous cooperation in arranging for the ceremonies that are to be observed after her death.

Začne to fotografií a vzkazem na ní: "Zab ho!" A od té chvíle se odvíjí tajemný a drsný příběh Leonarda. Jeho žena byla napadena, zavražděna a on si skoro nic nepamatuje. Jeho krátkodobá paměť je pryč. Leonard se ale musí pomstít. Okamžitě jde po vrahovi. Aby nějak kompenzoval výpadky paměti, všechno si fotí, cvaká spouští na svém Polaroidu jako blázen a podstatná fakta si nechává tetovat na tělo. Story je vyprávěna zvláštním způsobem. Každá důležitá filmová scéna končí tam, kde předchozí začala, a tak musíme být pozorní, abychom ten zvláštní propletenec dějů a potkávajících se postav dobře vnímali. K hlavnímu hrdinovi se přidávají další - ukecaný Teddy a barmanka Natalie. Všichni jsou s vraždou nějak propojeni. Ale pořád se nám do mysli vnucuje klíčová otázka: Je skutečně vrahem John G, jehož jméno má Leonard vytetováno na prsou?

Brooklyn 1955. Školák Henry Hill sní o tom, že se stane gangsterem. vykonává drobné služby pro místní mafiány a když je zadržen policií kvůli pašování cigaret, odmítá vypovídat, což mu vynese přízeň kmotra Paula Cicera, který ho přijme do svých služeb. 1963. Henry spolu s Jimmym Conwayem a Tommym DeVitem provede úspěšnou loupež na letišti. Protřelý Jimmy se stává mladíkovým přítelem a mentorem. Henry se ožení se středoškolskou židovskou dívkou Karen a navenek žije poklidným a usedlým životem...

Únos Dae-sua se odehraje rovnou před jeho domem, kde dosud poklidně žil se svou rodinou. Kdesi v podivném domácím vězení se dozví z televize, že jeho žena byla mezitím brutálně zavražděna a on že je z vraždy podezírán. V tmavé místnosti stráví patnáct let, než se jednoho dne stejně nečekaně probudí na svobodě. Od té chvíle se upne na pomstu neznámému vězniteli. S pomocí mladé Mido jej najde, jenže dotyčný muž ho postupně usvědčí z dávné viny. Spletité drama je plné napětí a tajemnosti, ale podle slov režiséra je především úvahou o pomstě a o touze, kterou každý zažije, ale málokdo uskuteční, protože společnost ji zatracuje jakožto negativní a zkázonosnou.

Když přijíždí krásná blondýnka Melanie Danielsová (Tippi Hedren) do Bodega Bay za svým čerstvě vystudovaným přítelem Mitchem Brennerem (Rod Taylor), je nečekaně napadena rackem. Najednou do města vletí tisíce ptáků a místní obyvatelé se stanou terčem jejich šílených útoků. Brzy se ústřední postavy nejděsivějšího filmu o přírodní katastrofě, který kdy byl v Hollywoodu natočen, Melanie i Mitch, ocitnou uprostřed smrtelného souboje s nezastavitelnou a nevysvětlitelnou silou.

Amélie žije v pařížské čtvrti Montmartre, která je světem sama pro sebe. Je číšnicí v místním bistru, nakupuje u místního zelináře, zdraví sousedy jako na malém městě. V jejím životě se nikdy neudálo nic zvláštního, až na matčinu kuriózní smrt, nad níž Améliin tatínek stále truchlí. Amélie by asi zůstala smířená se svým osamělým údělem, kdyby jednoho dne neobjevila ve svém bytě ukrytý poklad v podobě staré krabice s památkami na dětství někdejšího nájemníka. Nejenže se Amélie rozhodne po letech doručit krabici jejímu majiteli, ale dospěje současně k poznání, že může pomáhat zlepšit a napravovat okolní svět. Když pak jednoho dne objeví člověka sbírajícího u nádražních fotoautomatů zahozené podobenky cizích lidí, Amélie se zamiluje. Trvá to ale ještě nějaký čas, než se seznámí s Ninem a než mu dovolí rozšifrovat její tajemné zprávy.

Film inspirovaný autentickým životním příběhem Johna Forbese Nashe ml., nositele Nobelovy ceny za ekonomii. V roce 1947 je John přijat na prominentní univerzitu v Princetonu s pověstí zcela mimořádně talentovaného matematika. Nepodobá se svým vrstevníkům. Neúčastní se jejich zábav, žije ve vlastním, uzavřeném světě, a dokonce nechodí ani na přednášky. Je doslova posedlý touhou po objevu „originální myšlenky“. Nalezne ji a vysokou školu opouští jako vědec, který svojí matematickou teorií doslova převrátil naruby ekonomické teze, považované uplynulých sto let za neměnné. Získá skvělé postavení, ožení se, založí rodinu… Jednoho dne si ovšem i jeho žena Alicia musí připustit, že to, co bylo až dosud u Johna považováno za podivínství, je závažnou psychickou chorobou…

Fotograf J. B. Jeff Jeffries je kvůli zlomené noze odkázán na kolečkové křeslo. Jeho společníkem se v dlouhých chvílích stane okno vedoucí přímo do dvora, odkud má Jeff výhled do bytů svých sousedů. Sledování osudů nájemníků z protějšího domu ho pohltí natolik, že začne podezřívat jednoho z nich z vraždy své manželky. Jeffries se spolu se svou elegantní přítelkyní pustí do odhalování zapeklitě složitého řetězce událostí... Událostí vedoucích k senzačnímu a strhujícímu konci.

Kdybyste si chtěli Christine jednoduše zaškatulkovat, zařadili byste ji mezi rebelky. Není nijak zvlášť hezká a obličej plný akné maskuje růžovými vlasy. Není nijak zvlášť chytrá a tenhle deficit vyrovnává tvrzením, že má umělecké sklony. Asi nejzajímavější je na ní to, že coby symbol vzdoru odmítá své křestní jméno, sama si říká Lady Bird a chce, aby ji tak oslovovali i všichni ostatní. Když se s ní setkáme poprvé, absolvujeme její brutální hádku s matkou, po které naštvaně vystoupí z auta. Jedoucího. A přitom je tahle věčně nabručená holka se zlomenou rukou (následek výše uvedeného incidentu) ve skutečnosti citlivá duše, která by se jen chtěla správně zamilovat a najít smysl života, a je jen nervózní z toho, že se jí ani jedno zatím příliš nedaří.

Ve vyprávění hlavního „hrdiny", asociálního mladíka Rentona, se odkrývá bizarní svět revolty proti současné konzumní společnosti. Renton a jeho skotští přátelé jsou totiž narkomané, jejichž jedinou starostí je sehnat další dávku. Jenže „skutečný život" smutné protagonisty „semele" a změní. Někteří nepřežijí, z jiných – jako například právě z Rentona – se stanou normální lidé. Epizodické vyprávění vytváří zvláštní mozaiku, z níž se velmi působivě vynořuje pochmurný obraz jedné „ztracené" generace.

Americký západ, Jižní Dakota, 1823. Místo a čas s hodně relativní hodnotou lidského života. Zkušený lovec a trapper Hugh Glass je se svým synem na výpravě s lovci kožešin. Glassovi se stává osudným střet s rozzuřenou samicí medvěda grizzlyho. Medvědí útok sice přežije, ale je těžce zraněný a lovecká výprava se musí rozdělit. Zatímco většina lovců pokračuje v cestě, s Glassem a jeho synem zůstanou jen dva muži. Ti více méně jen čekají, až zemře, aby jej pak pohřbili a mohli pokračovat v cestě. Ale zraněný lovec stále neumírá…

Představte si, že vaše realita je jen iluzí a vaše nejtemnější noční můry jsou ve skutečnosti pravdivé. Představte si, že vaše současnost je vlastně minulostí a to budoucí se děje právě teď. Když si to dokážete představit, potom se budete cítit jako hrdina snímku Matrix, Thomas Anderson. A věřte, že to nebude příjemný pocit.

Je konec druhé světové války a Grace s dvěma dětmi čeká v Jersey na manželův návrat z bojů. Děti trpí alergií na sluneční světlo – jejich rozlehlý dům je proto celý potemnělý a v jeho zšeřelých zákoutí se kromě Grace, dětí a služebnictva skrývá cosi dalšího...

Film líčí vzestup sicilské mafiánské rodiny Corleonů v Americe, a její cestu na pokraj, ztráty moci i předávání tradic z otce na syna. Příběh je rozdělen na rodinný život a odporný svět zločinu, do kterého je rodina zapletena. Tento skvělý film získal v roce 1972 Oscara za nejlepší film.

Ti, kteří přežili 3. světovou válku žijí v podzemí Paříže, neboť povrch je neobyvatelný. Pomocí stroje času vysílají do minulosti vězně, aby získal potřebné suroviny. Klíčem pro jeho cestu je jeho utkvělá dětská vzpomínka na incident na letišti v Orly, kterému přihlížela neznámá žena... Čb sci-fi film bez dialogů. Posloucháme pouze vypravěče a hudební doprovod na pozadí ve sledu promítaných fotografií. La Jetée = molo či hráz (přeneseně spíše nástupní plošina), je homonymem pro „là j'étais“ (tady jsem byl). Snímkem se později inspiroval Terry Gilliam při tvorbě 12 opic.

Ace Ventura se uchýlil do buddhistického kláštera, kde se plně oddal meditacím, ale nezůstane bez práce dlouho. Objeví se totiž neodbytný cizinec, který mu nabídne práci a společně s představeným kláštera, který by se svérázného detektiva rád zbavil, ho přesvědčí, aby nabídku přijal. Jde o to, aby v provincii Bonai našel ukradené posvátné zvíře kmene Wačatů, bílého netopýra Šikaku, které měla náčelníkova dcera dostat jako svatební dar. Pokud by se zvíře nenašlo, je útočný kmen Wačutů, z něhož pochází ženich, připraven nevěstin kmen zmasakrovat a do jednoho vybít. Ace nejprve ztropí řadu skandálů v sídle konzula Cadbyho, kde šokuje zdejší bělošskou smetánku, a potom se okouzlen Afrikou vydává do vesnice, aby zahájil pátrání. Setká se tu mimo jiné také s krásnou náčelníkovou dcerou, která na něj má velmi neobvyklou prosbu a přestože jí nedokáže odolat, nezapomíná na své poslání.

Snímek parodující příběh o Ježíši. Brian se totiž narodil ve stejný den jako Mesiáš, se kterým si ho všichni pletou a způsobují tak spoustu absurdních gagů. Hlavní hrdina se připojuje k Lidové frontě Judee, aby pomohl svou zemi osvobodit od nadvlády Římanů. A to i přesto, že Římani dali Židům vodovod, silnice, pořádek, kanalizace, školství, víno... To je snad bez debat, ne?

V roce 1920 vstoupil ve Spojených státech v platnost tzv. Volstedův zákon, který zakazoval prodej, výrobu a distribuci alkoholických nápojů. Začala éra tzv. prohibice, která trvala až do roku 1933 a kterou si dodnes spojujeme především s rozmachem zločineckých gangů, jež si z dobře míněného zákazu udělaly výnosný obchod. Asi nejznámější kapitolou amerických dějin té doby je úspěšný boj zvláštního zmocněnce ministerstva financí Eliota Nesse, který ve spolupráci s chicagskou policií učinil přítrž nezákonnému obchodu lihovinami, jenž byl v rukou Al Caponeovy organizace.

Američan Rick Blaine rozjíždí v době Druhé světové války v Casablance noční podnik. Chodí sem každý, kdo potřebuje třeba falešný pas, nebo má chuť si trochu zahazardovat. Jednou do Rickova podniku zavítá bojovník proti fašismu Victor Laszlo (ačkoliv s maďarským jménem, tak podle scénáře muž českého původu) společně se svou ženou Ilsou. Chtějí sehnat vízum a co nejdříve uprchnout před gestapem do USA. Rick ale v Lazslově ženě poznává svou bývalou přítelkyní. Zanedlouho se dá pár znovu dohromady a plánují společně útěk...

V době zlaté horečky se tulák Charlie, stejně jako tisíce dalších mužů, vydává na Aljašku k cestě za zbohatnutím. Ve sněhové vánici narazí na dřevěnou boudu, kde se rozhodne ukrýt. Uvnitř se shledá krom psa také s podivným chlapíkem, který jej s puškou v ruce odmítá přijmout a hladového zlatokopa Big Jima. Zanedlouho se jejich cesty rozdělí. Charlie příchází do města, kde potká místní tanečnici Georgii, do níž se na první pohled zamiluje...