Mrazivý thriller na pomezí hororu, v němž Roman Polanski vedle režie ztvárnil i hlavní roli. Je obvyklé, že když se člověk nastěhuje do nového bytu, necítí se ve své kůži. Pan Tellkovský zašel dál. Získal pocit, že se ho okolí pokouší dohnat k sebevraždě. A to je jen začátek...

Milostné trable dvou policistů, kteří se vyrovnávají s tím, že j opustily jejich partnerky. Lehce načrtnuté příběhy slouží ke stylově čisté a působivé studii, stylizovaně zachycující všednodenní život. Film je složen ze dvou nezávislých příběhů o lidech z okraje společnosti nebo o lidech pro společnost zcela bezvýznamných, jako jsou pašeráci drog nebo prodavačka v bufetu. Vyprávějí o samotě uprostřed davu, o neschopnosti komunikace a nenaplněné lásce. Zároveň je snímek oslavou hektičnosti přelidněného Hongkongu, „města tisíce přistěhovalců“, jak se někdejší britské kolonii přezdívalo.

Biografie Mohandase K.Gándhího, nenápadného právníka, ze kterého se stala díky jeho filozofii nenásilí a přímého protestu vůdčí duchovní osobnost Indie. Příběh Mahátmy Gándhího a jeho vzestupu z postu bojovného právníka v Jižní Africe až na pozici duchovního vůdce v Indii. Po svém návratu do Indie si Gándhí uvědomuje, že Britové udělali z Indů druhořadé občany. Dovede indický lid až k povstání proti Britům, přičemž zpočátku volí pouze formu nenásilných protestů Tento film popisuje život a dobu Mahátmy Gándhího, indického politického vůdce, kterému se podařilo osvobodit svou zemi od britské nadvlády za pomoci nenásilných prostředků a tím dát naději a inspiraci nadcházejícím generacím.

Řada volně spojených příběhů a epizod popisujících mravní rozklad vyšších společenských kruhů kapitalistické Itálie. Ústřední postavou filmu je novinář Marcello, člověk v podstatě vážný a seriózní, který však při své práci poznal sladký život vyšší společnosti a podlehl mu. Stává se hrdinou erotických skandálů, divokých večírků ve vilách a zámcích, zvrhajících se v pitky a orgie, prohýřených nocí, po nichž přichází kalné ráno, odhalující rub tohoto života. Dva lidé by mu mohli pomoci v jeho současné duševní krizi: filozofující spisovatel Steiner a mladičká dívenka Paola.

Paříž, rok 1960. Mladá exotická tanečnice Angela (Anna Karina) chce mít dítě. Ale jejímu příteli Emilovi (Jean-Claude Brialy) se to nějak nezdá. Je tu však ještě Alfred (Jean-Paul Belmondo). Svět pomalu zapomíná na válku, Francie začíná prosperovat, studená válka mladé nezajímá, ti řeší svoje problémy..

Děj se odehrává v jediném dni školního roku v Taipei počátkem šedesátých let a zobrazuje zemi stále ještě se vzpamatovávající z rozvratného přílivu čínských nacionalistů v roce 1948. Taiwan se zmítá mezi komunismem a demokracií, nacionalismem a liberalismem, ve zmatcích, odcizení a nejistotě vedoucích občas k oslabující vykořeněnosti.

Příběh jménem Antoine Doinel pokračuje… Nyní je třicátník a právě se rozvádí s Christine. Živý se jako korektor a je zamilovaný do prodavačky gramodesek Sabine. Colette, jeho dávná láska z mládí, v současné době právnička, právě čte Doinelův autobiografický román. Znovu se potkají… na nádraží… Běží snad život po spirále? (oficiální text distributora)

Úředník Watanabe se dozví, že trpí rakovinou a že mu zbývá jen několik málo měsíců života. Otřesen touto zprávou, pokouší se na vše zapomenout a rozptýlit se pitím alkoholu a návštěvami ve striptýzových barech, zkrátka dohnat všechny požitky, které dosud neznal, neboť plynuly kdesi mimo něho. Když nic z toho nezabírá, hledá útočiště v práci: se vší energií se zasazuje u úřadu o zřízení dětského hřiště ve slumech. Téhož večera, kdy se koná slavnostní otevření, na hřišti umírá - konečně s pocitem klidu a naplněného života. Akiro Kurosawa na příkladu nemocného muže zkoumá vliv anonymity města na psychiku jeho obyvatel, pocity osamění uprostřed davu, odcizující pracovní podmínky. Vzdává se přitom veškeré sentimentality a dosahuje proto obzvláště jímavého účinku

Za dávných časů, v divokých hvozdech Japonska začíná mýtický boj mezi rozrůstající se civilizací lidí a zvířecími božstvy, která vládnou lesům. A také příběh lásky lidského dítěte vlčí bohyně - princezny Mononoke - a válečníka věřícího v mír mezi lidmi a přírodou - prince Ashitaky.

Příběh ze středověkého Japonska popisující zločin z pohledu několika různých osob. Nikdo nemluví tak docela pravdu a každý něco skrývá.

Dělník u montážního pásu Lulù Massa (Gian Maria Volonté) je individualista pracující frenetickým tempem – pouze však do okamžiku, kdy mu úraz zcela změní pohled na smysl dosavadní existence. S obvyklou razancí a cynismem Petri zkoumá schopnost dělníků nahlédnout monotónnost pracovního procesu a vlastního bytí. Velká cena ex aequo v Cannes 1972. (49th KVIFF)

Podle stejnojmenného románu Lászla Krasznahorkaie natočil Béla Tarr sedm a půl hodiny trvající veledílo Satanské tango, jímž na sebe upozornil také za hranicemi Maďarska. Film se odehrává stejně jako Zatracení (1988) v posttotalitní pusté krajině, již rozbahňuje neustálý déšť a drásá drsný vítr. Příběh hříšné vesnice je rozvržen do dvanácti kapitol, jež můžeme rozdělit na dvě poloviny, což odpovídá pravidlům tanga (šest kroků dopředu, šest kroků dozadu). Především v první části Tarr paralelně vypráví osudy jednotlivých postav, které směřují k jasně danému bodu - příchodu lžiproroka Irimiáše a jeho kumpána Petriny. Z několika úhlů pohledu sledujeme toto dlouhé čekání na člověka, jehož se obyvatelé chátrající vesnice obávají.

V době zlaté horečky se tulák Charlie, stejně jako tisíce dalších mužů, vydává na Aljašku k cestě za zbohatnutím. Ve sněhové vánici narazí na dřevěnou boudu, kde se rozhodne ukrýt. Uvnitř se shledá krom psa také s podivným chlapíkem, který jej s puškou v ruce odmítá přijmout a hladového zlatokopa Big Jima. Zanedlouho se jejich cesty rozdělí. Charlie příchází do města, kde potká místní tanečnici Georgii, do níž se na první pohled zamiluje...

Do náruče Pazua, kluka z hornického městečka, se jednoho dne snese z nebe dívka Sheeta, která má kolem krku tajemný modrý kámen. Brzy zjišťují, že se jedná o mocný kámen z levitačního krystalu, po kterém usilovně pátrají nejen ziskuchtiví vzdušní piráti, ale i tajemní vládní agenti. Krystal totiž neznamená jen velké bohatství, ale může být i klíčem k Laputě – dávnému a legendárnímu městu, které pluje po obloze a ukrývá v sobě nejen obrovské bohatství, ale také obrovskou moc.

Noc plná milostných a bláznivých studentských dobrodružství, jimiž končí dětství a začíná život. Skupinka studentů a studentek z maloměsta má před sebou poslední den prázdnin. Dva kámoši, Steve a Curt se chystají na univerzitu, další čeká nástup k vojsku, jiní vlastně ještě netuší, jak se svým dalším životem naloží. Frajírci závodí v nablýskaných i otlučených autech, dívky se vyzývavě procházejí v ulicích, plných rock'n'rollu. Dění kulminuje uprostřed noci plné bláznovství, krátkých okamžiků lásky, prvních polibků, honiček v autě a problémy s policií...

Tři muži vede osudový kruh přímo do náruče smrti. Corey se po propuštění z vězení vrací za svou dívkou, která ale mezitím dala přednost jeho parťákovi. Náhoda ho svede dohromady s prchajícím zločincem Vogelem a bývalým policistou Jansenem. Společně vyloupí klenotnictví. Snadný úspěch je povzbudí, a proto začnou vyhlížet další objekt...

V tomto filmu, jenž vznikl v době Bergmanovy těžké nemoci provázené tvůrčí krizí, se projevila jeho mimořádná citlivost vůči složitosti ženské psyché, kterou podrobil soustředěnému niternému průzkumu. Dotkl se přitom závažné otázky pravdy v umění a s tím související identity umělce - konkrétně herečky odmítající dál hrát umělé role na jevišti. Její únik od veřejné masky - "persony" se však stane jen dočasným přijetím jiné role. Ve filmovém ději se rozvíjí zvláštní vztah dvou rozdílných a zároveň v něčem podobných žen - herečky Elisabeth, která se rozhodla protestně mlčet, a její ošetřovatelky Almy, která naopak mluví ráda a svěřuje se jí. Obě představitelky režisér důvěrně znal - jednu jako svoji bývalou, druhou jako současnou partnerku. Tento fakt pronikl do pojetí rolí i do jejich zproblematizovaného ženství. Bergmanův osobní vztah k ženám vycházel z ambivalentního vztahu k vlastní matce, kterou obdivně uctíval jako nedostupný zbožňovaný idol.

Ve strohém „ději“ filmu, odehrávajícím se v jakémsi bezčasí za neustálé podzimní vichřice v osamělém kamenném stavení a jeho okolí, se úděl koně srovnává s údělem chromého vozky a jeho dcery (ve filmu nepadnou jejich jména). Zatímco staré nemocné zvíře odmítá žrát a pít, lidé vedle něj zmarňují život v každodenních monotónních činnostech od ranního vstávání po večerní uléhání. Během šesti dnů (připomínajících tak šest dnů Stvoření) muž a žena opakují automatizované stereotypy (zatápění, donesení vody ze studny, kydání hnoje atd.), přičemž se nenápadně mění podmínky, v nichž existují. Objeví se tu soused, lamentující nad zničením světa, u studny se zastaví cikánská rodina a nastávají zvláštní úkazy: ve světnici v noci zmlknou červotoči, ze studny zmizí voda, v prudkém větru a mlze poletují podivné útržky, záhadně se setmí, zhasne plná petrolejka. Dvojice zkusí odjet z místa, záhy se však vrátí. Apatičnost dosahuje vrcholu…

Film líčí povstání v ruské továrně, kde jsou dělníci dohnáni k revoltě kvůli chamtivosti a nepoctivosti majitele. Doutnající nepokoj mezi zaměstnanci zažehne zrada, která je přiměje k činu. Vzrušení vzpoury, po němž následují obtíže spojené s rostoucí nezaměstnaností, a nakonec protiúder majitelů továrny podpořený vojskem, jež způsobí mezi pracujícími krveprolití.

Oscarem oceněný stylizovaný thriller přibližuje policejního inspektora, který chladnokrevně zavraždí vlastní milenku a na místě činu úmyslně zanechá řadu důkazů, aby dokázal vlastní nedotknutelnost. Groteskně laděný provokativní pamflet o korupci a zneužívání moci strážci zákona je dodnes jedním z nejodvážnějších filmů, které kdy byly natočeny.