Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků.

Biografie Mohandase K.Gándhího, nenápadného právníka, ze kterého se stala díky jeho filozofii nenásilí a přímého protestu vůdčí duchovní osobnost Indie. Příběh Mahátmy Gándhího a jeho vzestupu z postu bojovného právníka v Jižní Africe až na pozici duchovního vůdce v Indii. Po svém návratu do Indie si Gándhí uvědomuje, že Britové udělali z Indů druhořadé občany. Dovede indický lid až k povstání proti Britům, přičemž zpočátku volí pouze formu nenásilných protestů Tento film popisuje život a dobu Mahátmy Gándhího, indického politického vůdce, kterému se podařilo osvobodit svou zemi od britské nadvlády za pomoci nenásilných prostředků a tím dát naději a inspiraci nadcházejícím generacím.

Vdova Cesira a její třináctiletá dcera Rosetta uprchly před spojeneckými nálety na Řím během druhé světové války. Cestují do odlehlé vesnice, kde se narodila Cesira. Během jejich cesty i ve vesnici dělá matka vše, co je v jejích silách, aby Rosettu ochránila. Mezitím se do Cesiry zamiluje citlivý mladý intelektuál, Michele.

Příběh jménem Antoine Doinel pokračuje… Nyní je třicátník a právě se rozvádí s Christine. Živý se jako korektor a je zamilovaný do prodavačky gramodesek Sabine. Colette, jeho dávná láska z mládí, v současné době právnička, právě čte Doinelův autobiografický román. Znovu se potkají… na nádraží… Běží snad život po spirále? (oficiální text distributora)

Joe Dík je pistolník, podvodník a tak trochu i kouzelník, zkrátka od všeho něco. Je známý svými geniálními plány jak kohokoliv napálit. Teď zrovna mu jde o 300 000 dolarů, které by moc rád získal pro sebe a své dva společníky. V hlavě už se mu rodí nápad, jak se peněz zmocnit.

Stárnoucí manželský pár přijíždí do Tokia navštívit své děti a vnoučata. Ani syn, který se stal lékařem, ani dcera, která je vedoucí kosmetického salónu, ale nemají rodiče čas. Rozčarovaní rodiče se po čase vrátí domů. Matka onemocní a krátce na to umírá. Nyní je na dětech aby se vydaly na cestu k rodičům.

Dálkový řidič Beddoe (Clint Eastwood) platí za vynikajícího boxera a také již z mnoha zápasů vyšel jako vítěz. Tehdy je mu nabídnut skutečně životní zápas: má se utkat s nejbrutálnějším bijcem východního pobřeží. Beddoe by tuto nabídku přijal, avšak bezhlavě se zamiloval do country zpěvačky Lynn (Sondra Locke), která koná vše, aby Beddoa od tohoto zápasu odradila. Ale tenhle chlapík se jen tak nevzdává...

Ben Shockley je detektiv z Phoenixu, který má problémy s alkoholem.Právě jako nejméně schopný muž z oddělení je Ben zkorumpovaným náčelníkem pověřen vyzvednout v Las Vegas z vězení prostitutku Gus Mallyovou a dopravit ji do Phoenixu, kde má být svědkyní v soudním procesu. Benovi však cestou svítá, že nepůjde o úplně běžné svědectví.

A New York girl sets her father up with a beautiful woman in a shaky marriage while her half sister gets engaged.

Při návratu vlakem do francouzského přístavu Le Havre se ztrápený železničář Jacques Lantier náhodou setká s impulzivním přednostou stanice Roubardem a jeho ženou Séverine.

Psychologickému dramatu z roku 1947 patří v dějinách britské kinematografie čestné místo nejen za jeho mimořádnou kameru (Oscarem oceněný Jack Cardiff), ale i jako jednomu z prvních děl s intenzivním erotickým nábojem. Román Rumer Goddenové posloužil jako předloha příběhu o skupině anglikánských jeptišek, jež se snaží na odlehlém místě v Himálaji přebudovat palác orientálního vládce na ošetřovnu a školu pro místní děti. Komunita jeptišek, řídící se přísnými pravidly, naráží na smyslnou atmosféru tajemstvím opředeného místa vysoko v horách, jež autokratickému rádžovi v minulosti sloužilo jako harém. Důrazem na konflikt mezi disciplínou a vášní předjímají Powell a Pressburger jeden z ústředních motivů Červených střevíčků, v případě dramatu s kontroverzním tématem potlačených tužeb řádových sester však mnohem víc těží z mystické moci krajiny (podobně jako v Cestě k cíli)

1972, Milan. Just a few days before the general elections, a young girl from an esteemed family is raped and murdered. Bizanti, editor-in-chief of a conservative newspaper, tries to derail the official police investigation in order to help the right-wing candidates supported by his boss to win the elections.

Hudební skladatel Gustav von Aschenbach, zotavující se po srdečním záchvatu v Benátkách, se již nikdy zdraví ani uspokojení nedočká, stihne se jen platonicky zamilovat do andělsky půvabného polského chlapce Tazia (s nímž nikdy nepromluví, ani se jej nedotkne). Ale více než o znenadání probuzenou erotickou vášeň, i když je ta je přítomna též, jde o uchvácení krásou, která si člověka podmaní a ovládne - ostatně v retrospektivách podloženou bouřlivou diskusí Gustava s přítelem o kráse (zda krásu lze umělecky stvořit či zda ji jen můžeme našimi smysly vnímat, skladatel odmítá přijmout názor, že morálka nemá s tvorbou nic společného).

Výpravný filmový epos, představující život britského důstojníka Lawrence, který během dvou let 1. světové války, které strávil v Arábii, dokázal sjednotit arabské kmeny proti Turkům a ještě za svého života se stal legendou.

Po okupaci Paříže v roce 1940 je Lucas Steiner, majitel divadla Montmartre, nucen se kvůli svému židovskému původu skrývat. Všichni jsou přesvědčeni, že uprchl do svobodné zóny, ale skrývá se ve sklepě divadla. Vedení divadla se ujme jeho žena Marion, která zkouší novou hru podle manželových poznámek. Hra má název Ztracená a Marion v hlavní roli sekunduje nenapravitelný sukničkář Bernard Granger, který přišel z jiného divadla. V kritickém období se divadlo více než kdy jindy stává obrazem života: každý něco předstírá, hraje svou roli a nikdo nemůže nikomu věřit... (Česká televize)

Tokio po druhé světové válce. Mladý detektiv kriminální policie Murakami je v autobusu okraden o pistoli. Rozzuřený a zahanbený se pokouší zbraň najít a získat zpět – ale bez úspěchu. Pomocnou ruku mu nabídne starší a moudřejší detektiv Sato, s nímž pak společně stopují pachatele ostudné krádeže. Brzy jsou totiž nalezeny oběti zabité kulkami z Murakamiho zbraně…

Minimalistický snímek o zatčení, uvěznění a společném útěku tří naprosto odlišných mužů: Zacka, Jacka a Boba.

Druhý film ostrovní trilogie je v Bergmanově filmovém díle jedním z mála politicky angažovaných snímků, navzdory tomu, že se tvůrce tomuto označení bránil v sebeironickém zlehčení: Politicky nezaujímám vůbec žádné stanovisko. Kdyby existovala strana bázlivců, tak bych do ní vstoupil. Politikum v pochmurné, ostře protiválečné vizi se však nevytratilo ani v neurčitosti faktografie. Ačkoli se děj filmu odehrává v nejmenované zemi, v průběhu fiktivní války, přesto z něj vystupuje naprosto reálná, naturalisticky zobrazená brutalita soudobé válečné agrese. Manželská dvojice profesionálních hudebníků - Jan a Eva (opět v podání tehdejší bergmanovské stálice interpretů Ullmannové a von Sydowa) jí čelí únikem z pevniny na ostrov, který je postupně okupovaný nepřátelskou armádou.

Film zachycuje prostředí Marseille v roce 1930, kdy osud svede dohromady dva drobné podvodníky v souboji o ženu. Spolu sfixlují koňské dostihy, což je přivede k práci pro bossy místních gangů. Když se však rozhodnou rozjet svůj vlastní kšeft, začínají postupně měnit svůj bezstarostný přístup k zločinu.

Mrazivý thriller na pomezí hororu, v němž Roman Polanski vedle režie ztvárnil i hlavní roli. Je obvyklé, že když se člověk nastěhuje do nového bytu, necítí se ve své kůži. Pan Tellkovský zašel dál. Získal pocit, že se ho okolí pokouší dohnat k sebevraždě. A to je jen začátek...