Vztahy a životní osudy členů tradičního shakespearovského kočovného divadla jsou hlavním tématem filmu Garderobiér, který byl v roce 1983 nominován na pět Oscarů v kategoriích: nejlepší film, nejlepší herec v hlavní roli, nejlepší herec ve vedlejší roli, nejlepší režie a nejlepší adaptace. Garderobiér přináší neodolatelnou studii hlubokého vztahu mezi divadelním principálem a jeho garderobiérem. Starý a nevrlý Sir (Albert Finney) obětoval celý svůj život i duši divadlu. Ale během příprav na 227. představení Krále Leara ho nervové vypětí a válečné útrapy přemáhají a jeho despotická vláda nad společností začíná dostávat povážlivé trhliny. Nablízku mu ale vždy stojí přepečlivý a naprosto oddaný garderobiér Norman (Tom Courtenay), který se mu stará o zdraví a nyní i pomáhá sehrát jeho poslední velkou roli. Oba jsou na sobě životně závislí. Film Garderobiér překypuje humorem, laskavostí a hlavně láskou k divadlu.

Když Aubrey potká svou učitelku matematiky Tamaru, okamžitě si vytvoří pouto. Jak jejich přátelství pokračuje, Aubreyin otec Richard vycítí, že Tamara je jeho dcerou nezdravě fascinována, a chce ji prověřit. Zjistí, že Tamara není její pravé jméno a že má dokonce policejní záznam. Proto své dceři okamžitě zakáže jakýkoli kontakt s Tamarou. Aubrey kvůli tomu svého otce nenávidí a uteče s Tamarou. Když je Richard najde, odhalí se jeho temné tajemství, že Aubrey unesl jako malé dítě, a dozvídáme se, že Tamara je Aubreyina skutečná matka. Richard je nyní schopen udělat cokoli, dokonce i zabíjet, aby pravda nevyšla najevo...

Příběh, který poslal celý svět do kolen a dal naději všem, kterým život rozdal jen nízké karty. V historicky první sérii televizní show „Británie hledá talent" předstoupil před krutou porotu a nepřátelské obecenstvo Paul Potts. Nevzhledný, jako exot ohlásil, že zazpívá operní árii a ve svých čtyřiceti letech sklidil to, co doposud od života – výsměch a kopance. Naposledy. Paul Potts začal zpívat árii z Pucciniho opery Turandot a jeho život se v té vteřině navždy změnil. Za pár okamžiků mu uslzená porota ležela u nohou a diváci nadšeně aplaudovali. Soutěž nakonec oproti všem předpokladům a sázkovým kurzům vyhrál, jeho operní vystoupení shlédlo na YouTube 120 milionů lidí, operní album, které následně vydal, se stalo nejprodávanější deskou v několika zemích světa. A na začátku byl jen drzý tlusťoch, který chtěl veřejně zpívat operu.

Během pandemie COVID-19 v Seattlu objeví agorafobická technická pracovnice při prohlížení datového toku důkazy o násilném trestném činu, a když se to pokusí nahlásit své společnosti, narazí na odpor a byrokracii. Aby se mohla zapojit, uvědomí si, že musí čelit svému největšímu strachu a vydat se ze svého bytu do ulic města, které jsou plné protestujících v důsledku toho, že městská rada přijala zákon omezující pohyb bezdomovců.

Mavis Gary (Charlize Theron) je nepříliš úspěšnou autorkou knižní série pro náctileté, která krátce po rozvodu opouští Minneapolis, aby v rodném městečku Mercury načerpala novou inspiraci a pokusila se oživením vzpomínek na středoškolská léta nalézt ztracenou duševní pohodu. V tom jí má pomoci hlavně její bývalý, Buddy Slade (Patrick Wilson), nyní už ženatý muž s čerstvými závazky, kterého se Mavis rozhodne dostat zpátky za jakoukoliv cenu.

Existuje život po životě? Můžeme obelstít svou smrt? Odpověď na tyto otázky zná Anna (Christina Ricci), hlavní hrdinka tohoto záhrobního příběhu. Na cestě ze schůzky se svým milencem se zabije v autě. Navzdory všem fyzikálním zákonům se však znovu probudí, v prostorech pohřebního ústavu. Ocitne se v jiné realitě, někde mezi životem a smrtí. Seznámí se zde s jediným člověkem, který ji slyší, majitelem ústavu panem Deaconem (Liam Neeson). Je on bájným Cháronem, naším průvodcem do říše mrtvých? Nebo je to nakonec všechno úplně jinak?

Ernst Toller je nešťastný kněz z malého historického kostela na severu státu New York, jehož život se radikálně změní po setkání s Mary a jejím manželem Michaelem, labilním ekologickým aktivistou. Prázdný kostel a stále silnější pocit, že svět se řítí vstříc katastrofě, Tollera donutí pustit se do nebezpečného podniku s nadějí, že se mu konečně podaří získat zpět nahlodanou víru a naplnit své poslání – napravit křivdy, které se kolem něj dějí.

Zámožný pan Hidetora se na oslavě svých 70. narozenin rozhodne rozdělit panství mezi tři syny. Nejmladší Saburo se ho pokouší odradit od ukvapeného rozhodnutí, ale pyšný a tvrdohlavý vládce se ho zřekne. Když se starší synové ujmou vlády, rychle se obrátí proti svému vlastnímu otci a začnou usilovat o úplnou kontrolu nad celým uzemím. Hidetora musí nakonec v krvavé bitvě opustit své vlastní království a vyrovnat se s důsledky násilné a kruté minulosti.

Film Paula Greengrasse vypráví pravdivý příběh o následcích nejtragičtějšího teroristického útoku v Norsku. 22. července 2011 bylo 77 lidí zabito, když krajně pravicový extremista odpálil v Oslu bombu v autě před tím, než zahájil šílenou střelbu na tréninkovém táboře pro mládež. Den 22. července je viděn pohledem jednoho z přeživších a líčí jeho fyzický i emocionální vývoj, aby vykreslil cestu země k uzdravení a smíření.

Jesse a Celine jsou manželé a vychovávají dvě dcery. Oba jsou starší, moudřejší, ale také ztracenější. Společně tráví letní dovolenou v prosluněném Řecku. Jesse tu hledá inspiraci pro další psaní, ale Celine již unavuje být mu stále svůdnou francouzskou múzou. Jako dárek dostanou od přátel pobyt na jednu noc bez dětí v luxusním hotelu na pláži. Jak může pár, který žije v dlouholetém vztahu, takový čas strávit? Romantické chvíle narušuje neodbytná realita: rozhovory na téma stereotypní rodinný život, výchova dětí, práce, nena-plněné sny a přání, zklamání, pomalé vyprchávání lásky. Jejich vztah bude prověřen v mnoha nečekaných směrech dříve, než hodiny odbijí půlnoc ...

Šestnáctiletá dívka (Jennifer Connelly) má třináct hodin na to, aby překonala nástrahy nebezpečného, ale úchvatného Labyrintu a zachránila svého malého bratra, kterého kdysi na její přání unesl král Goblinů (David Bowie).

Kdysi měl všechny a všechno pod palcem. Ale časy se mění. Bývalý mafiánský boss Giovanni Manzoni, jeho rázná manželka Maggie a jejich dvě děti jsou za příkladnou spolupráci se zákonem umístěni do programu na ochranu svědků. Žít životem spořádaných občanů se jim příliš nedaří. Zoufalý agent FBI Stansfield je musí opět přestě-hovat, protože mafiánské klany zuřivě pátrají po špinavém udavači s jasným cílem. A tak se z nich tentokrát stávají Blakeovi a jejich novým domovem malé, ospalé městečko v Normandii. Jenže staří psi se novým kouskům učí těžko. Jejich chování a zvyklosti jsou pro život v utajení překážkou. Tahle rodinka má mafiánství prostě v krvi.

V jednom z prvních dnů nového století nalezl Danny Boodman, pomocník z kotelny, na palubě zámořské lodi Virginian, novorozeně chlapce a rozhodl se dítě skrýt v tajemných prostorách podpalubí. Posádka lodi malého vždy nazývala 1900. Chlapec rostl a již v prvni třídě v sobě objevil zázračný talent při hře na klavír. Dokázal hrát přirozeně procítěně, fascinoval všechny cestující. Kapitán se proto rozhodl ponechat chlapce na palubě lodi, aby bavil první třídu. O 30 let později se neúspěšný muzikant Max, setkává v jednom zaprášeném hudebním obchodě se starou nahrávkou překrásného jazzového piana. Dozvídá se, že to hraje 1900 na palubě lodi Virginian a je rozhodnut stůj co stůj zjistit, jaký byl jeho další osud. Dozvídá se však, že loď Virginian je určena k demolici. Max, jat zvláštní předtuchou, spěchá do přístavu a na poslední chvíli demolici zabrání. Než dojde ke konečnému zničení lodi chce Max jěště naposledy slyšet tu zázračnou hudbu a setkat se s legendou 1900...

Jediná věc, která by udělala Nickovi, Kurtovi a Daleovi denní dřinu v práci snesitelnou, by byla rozdrtit jejich netolerantní šéfy na prach. Podat výpověď je bohužel nemožné, takže s podporou více než malého množství drinků a pár pochybných rad od bývalého trestance si tři kamarádi vymyslí komplikovaný a zdánlivě „blbuvzdorný“ plán, jak se navždy zbavit svých nadřízených. Je tu však jeden problém. I ten nejlepší plán je vždy jen tak spolehlivý jako mozek, který ho vymyslel ...

Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde o život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok. Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí.

Na začátku sedmdesátých let minulého století se Spojené státy vařily v záplavě demonstrací za lidská práva. V téže době se jeden mladý černý kluk s gigantickým afrem rozhodl rozšířit řady coloradské policie. Ron Stallworth byl první Afroameričan v tomhle sboru. Jeho přijetí mělo zacpat pusu čím dál naštvanější černošské komunitě. Aby těch změn nebylo zase příliš, šoupli nadřízení Rona do archivu (= oddělení evidence důkazů), kde měl co nejméně překážet. Jenže Ronovy ambice byly o poznání větší. Soustavným tlakem na nadřízené se mu nejdřív podařilo svléknout uniformu a v civilu infiltrovat politické mítinky „černých bratrů“. Protože se mu nechtělo donášet na bližního svého, zvednul sluchátko, vytočil číslo Davida Dukea, místního předáka Ku-klux-klanu, a omotal si ho kolem prstu.

Svět Kingsmanů se poprvé představil ve filmu Kingsman: Tajná služba jako nezávislá, mezinárodní, špionážní agentura pracující v hlibokém utajení a jejímž cílem je bezpečný svět. V dalším pokračování Kingsman: Zlatý kruh čelí naši hrdinové novým výzvám. Centrála Kingsmanů je zničena a celý svět se stává rukojmím. Kingsmany čekají nové úkoly i překážky. Spojí se se spřátelenou americkou špionážní organizací Statesman. Obě dvě agentury musí společnými silami porazit nebezpečného nepřítele a zachránit tak svět.

Černá komedie vypráví příběh herce Riggana Thomsona, který se v minulosti proslavil filmovou postavou kultovního ptačího superhrdiny Birdmana, a nyní se s vypětím sil snaží o svůj divadelní debut na Broadwayi. Riggan doufá, že když uspěje jako režisér a herec nového ambiciózního představení, oživí svou upadající kariéru. V mnoha ohledech to je riskantní krok. Ale bývalý filmový superhrdina si dělá velké naděje, že díky tomuto konečně získá uznání jako umělec a všem včetně sebe dokáže, že ještě není odepsaný.

Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků.

Kdysi dávno ve fantazijním světě Kumandry žili lidé a draci v harmonii. Kdykoliv pak zlověstné nestvůry nazývané Druuni ohrožovaly zemi, draci se pro záchranu svých lidských přátel obětovali. Nyní, o 500 let později, jsou tato monstra zpět a osamělá válečnice Raya, se vydává na dlouhou a nebezpečnou cestu, aby vystopovala posledního draka a hrozivé Druuny zastavila jednou provždy. Během své cesty však zjistí, že k záchraně světa nebude zapotřebí jen dračího kouzla, ale především i důvěry.