Po úspěšném oscarovém muzikálu Chicago se režisér Rob Marshall pouští do další velkolepé podívané. Excelentní taneční čísla a superhvězdná herecká sestava dominují této filmové verzi proslulého brodwayského muzikálu "Nine". Film nás zavede do italských Benátek, kde se režisér Guido Contini snaží dokončit svůj film. Čerstvému čtyřicátníkovi ale kazí radost nastupující krize středního věku a hlavně nedostatek inspirace. Navíc podléhá vlivu mnoha žen, které ho obklopují. Matky, manželky, milenky, celoživotní múzy, kostýmní výtvarnice, módní redaktorky...

Margot Zeller (Nicole Kidman) píše povídky, ve kterých si nebere servítky. Na neštěstí přijíždí na přípravy svatby své volnomyšlenkářské sestry Pauline. V okamžiku, kdy se poprvé střetne s jejím nastávajícím Malcolmem (Jack Black), nezaměstnaným umělcem, zasadí do jejich harmonie semínko pochybnosti. Jak se blíží svatba, následuje jedno neštěstí za druhým.

Zatímco o Hermínu soupeří hned dva nápadníci, Helena trpí při pohledu na muže, kterého miluje a jenž její lásku neopětuje. Jenže díky vílím kouzlům i ten největší cit během okamžiku zmizí a naopak - kde nebyla ani jiskřička, rozhoří se nezvladatelná vášeň... Klasická Shakespearova komedie o lásce a soupeření, tentokrát plná nadpřirozených bytostí. Král Oberon a královna Titanie vás zvou do svého čarovného lesa...

Policejní komisař Jean-Paul Belmondo má velice nebezpečného protivníka - vraždícího maniaka, jehož oběťmi jsou hezké Pařížanky. Neznámý muž už několik týdnů pronásleduje telefonicky Noru Elmerovou a vytýká jí její amorální život. Mladá vdova je na pokraji nervového zhroucení. Nechala si dokonce změnit své staré telefonní číslo, neznámý se však opět přihlásil a oznamuje Noře svoji návštěvu. K smrti vyděšená žena volá na policii, ta ale zatím nic nepodnikne. Když po chvíli zazvoní u dveří zvonek, Nora nevydrží nervový šok a vrhne se z okna. K mrtvému tělu přijíždí komisař Le Tellier, ztělesněný Jean-Paul Belmondem, s kolegou Moissacem a na místě začínají s výslechy svědků

Will Andersen (John Wayne) je stárnoucí rančer, který se náhle ocitl ve složité situaci. Právě, když potřebuje hnát dobytek do města, mu jeho honáci sdělí, že dávají výpověď. V horách se totiž našlo zlato a oni by nechtěli být poslední, kdo se k nalezištím dostane. Sehnat nové honáky je v této situaci vyloučeno, a tak Andersen na radu svého přítele navštíví místní školu, kde najme skupinu chlapců, kteří mu mají se stádem pomoci. Putování plné psychicky i fyzicky náročných situací z malých kovbojů postupně udělá skutečné kovboje...

Bob Saint-Clare je nejschopnějším agentem na světě. Železné nervy, svaly z ocele, urostlá postava, obávaný protivník a neodolatelný svůdník, který střelbu a karate ovládá stejně dokonale jako hru na klavír a poezii. Není divu, že je tím jediným, kdo dokáže pomoci plukovníku Collinsovi, jehož agenty likviduje v Acapulcu neznámý hrozivý protivník. Bob se o tom přesvědčí už během mezipřistání v Paříži, kde mu neznámý pošle jeho informátora se sekerou v hlavě a Bob na oplátku hravě odhalí a zlikviduje po přistání v Mexiku řadu jeho mužů ukrytých v různých převlecích na různých místech. Setká se se svou spojkou, krásnou Arianne a společně s ní odrazí útok žabích mužů, kteří je napadnou v jejich přepychovém bungalovu. Jenže pak se objeví uklízečka se svým vysavačem, který všechno zmaří. Vytrhne totiž z tvůrčího zaujetí spisovatele Francoise Merlina, který je autorem už jedenačtyřiceti románů o příhodách nepřemožitelného agenta a právě dokončuje další.

Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.

Francois Leclercq se vrací z vězení do rodného města. Vzpomíná na vše, co předcházelo zinscenovanému soudu a rozsudku. Přichází, aby se pomstil. Město nyní stejně jako před lety politicky i ekonomicky ovládá Ligard, bohatý průmyslník. Díky šarmu se Francoisovi rychle podaří dostat do rodiny. Ligardova dcera se do něj zamiluje, její otec mu svěří významnou pozici ve svých podnicích. Bez skrupulí zničí Ligard Francoisova otce, který je lídrem politické opozice. Ale Francois tiše pracuje na tvrdém úderu, rozhodnut pomstít roky strávené ve vězení, ztrátu cti i hanbu svého otce.

Když vám někdo pošle pozvánku na „večeři a vraždu“, budete se patrně ošívat i coby známé a uznávané soukromé očko. Když ale na obálce této pozvánky stojí jméno excentrického milionáře Lionela Twaina, známého svou velkou zálibou v detektivních příbězích, je skoro povinností přijmout. Navíc, co si budeme namlouvat, taková známost se vždycky hodí. A proto začíná pětice nejznámějších detektivů současnosti, mezi nimiž i přes pozměněná jména nepochybně poznáte také Phila Marlowa, Herculea Poirota či slečnu Marplovou, balit kufry a míří směrem přímo na boháčovo honosné sídlo. Napínat vás nemusíme – k vraždě nakonec přeci jen dojde a právě pátrání po vrahovi je v této konverzační parodii ten největší odvaz. Ale také aby nebyl, když se zde na postech nájemných mužů a žen zákona předhánějí takové legendy jako Peter Sellers, Peter Falk či David Niven.

Na vojenském cvičení zasáhne nového válečného robota předváděného firmou Nova Robotics blesk, který způsobí zkrat a vzápětí se shodou okolností a náhod dostane ven z přísně střeženého objektu. Šéf bezpečnosti, kapitán Schroeder, okamžitě zahájí pátrání, neboť robot číslo pět nereaguje na signály a chová se velmi podivně. Nepozorovaně se dostane do vozu, jehož majitelkou je sympatická Stephany Specková. Když ho dívka objeví, považuje ho za mimozemšťana a pozve do svého domu. Ráno však zjistí, že jde o robota firmy Nova Robotics a oznámí to řediteli firmy. Robot však nechce být chycen a rozebrán, a tak nasedne do dívčina auta a snaží se ujet.

Čtyři prohnaní lupiči – Wanda, Otto, Ken a George provedou dokonalou loupež vzácných klenotů. George ale svým společníkům tak docela nevěří a klenoty ukryje na jiném místě, než bylo domluveno. Když je dopaden, zbytek týmu se pídí po tom, kde klenoty jsou, což George odmítá prozradit. Wandu napadne, že existuje ještě jeden člověk, který to přece musí vědět – Georgův obhájce Archie Leach. Všemožně se tedy snaží Archieho okouzlit svými půvaby a dostat z něj kýženou informaci. To se nelíbí žárlivému Ottovi a Archieho podezíravé manželce...

Před pěti lety prováděl jaderný fyzik Bruce Banner společně se svou přítelkyní a kolegyní Betty Rossovou výzkum pro americkou armádu. Její otec, generál Ross, jim řekl, že jde o experiment, jehož výsledkem bude odolnost člověka vůči záření gama. Bruce si byl výsledky svého výzkumu tak jistý, že sérum aplikoval sám sobě. Látka však zapříčinila, že se změnil v obrovské zelené monstrum, zničil laboratoř a zranil několik lidí. Po návratu do lidské podoby uprchl a generál Ross po něm začal všemi možnými prostředky pátrat. V současnosti se Bruce ukrývá v Brazílii. V Hulka se změní vždy, když jeho srdeční tep překročí hranici 200 úderů, proto se snaží rozvíjet sebeovládání. Zatímco se Bruce snaží vyléčit svůj stav, na obzoru se objeví nepřítel s podobnými schopnostmi, který naopak nevynechá jedinou příležitost k tomu, aby se z člověka přeměnil v monstrum Abomination.

V druhé části se Paul Atreides spojí s Chani a Fremeny a zároveň se vydá na válečnou stezku pomsty proti spiklencům, kteří zničili jeho rodinu. Čelí volbě mezi svou životní láskou a osudem známého vesmíru a snaží se zabránit strašlivé budoucnosti, kterou může předvídat jen on.

Vynikající psycholog Malcolm Crowe má za sebou traumatizující zážitek. Bývalý pacient se vloupal do jeho domu a dříve, než sám spáchal sebevraždu, pokusil se ho zastřelit. Šlo zřejmě o trest za to, že mu nedokázal správným způsobem pomoci. Příští podzim se doktor Crowe pohroužil do práce a více než své manželce, trpící vzrůstajícím odcizením, se věnuje novému pacientovi. Osmiletý chlapec jménem Cole Sear vidí v těch nejneočekávanějších chvílích duchy s děsivým zevnějškem jasně prozrazujícím příčinu smrti. Oběšenci, sebevražedkyně, chlapec s hlavou prostřelenou brokovnicí. Proč se zjevují obyčejnému osmiletému chlapci z Philadelphie? Chtějí ho děsit nebo snad potřebují jeho pomoc? Doktor je racionální skeptik, ale tragické zkušenosti s podobně postiženým pacientem z loňského roku ho varují před unáhlenými standardními závěry. Ostatně to, že osmiletý Cole Sear skutečně vidí reálně existující duchy, není to největší překvapení, které na Malcolma Crowea čeká…

Mafián Joe najme na vyloupení klenotnictví partu gangsterů, kteří se vzájemně neznají a oslovují se smyšlenými jmény. Akci však zmaří policie a lupičům nezbývá než uprchnout a ukrýt ve starém skladišti. Pan Oranžový je postřelen a pan Bílý se ho pokouší udržet naživu, dokud nedorazí pomoc. Napětí ve skladu však narůstá, protože policie je jim v patách a pan Růžový je přesvědčen, že šlo o past – někdo z nich musí být zrádce. Každý má ovšem vlastní verzi toho, co se stalo. Jak dlouho bude trvat, než vytáhnou pistole a drama se změní v masakr?

Andy Dufresne přichází do vězení v Shawshanku jako nový vězeň podezřelý z vraždy. Spřátelí se s doživotně odsouzeným Redem a společně se snaží přežít v nelidském prostředí vězeňského systému. Odmítají upadnout do rezignace a dodávají naději sobě i spoluvězňům.

V době, kdy Druhá světová válka ještě vypadala nerozhodně, probíhal na dálku dramatický souboj mezi Spojenými státy a Německem o to, komu se dřív podaří zkonstruovat atomovou bombu a získat nad nepřítelem rozhodující převahu. V Americe se tajný výzkum skrýval pod označením Projekt Manhattan a jedním z jeho klíčových aktérů byl astrofyzik Robert Oppenheimer. Pod obrovským časovým tlakem se s týmem dalších vědců pokoušel sestrojit vynález, který má potenciál zničit celý svět, ale bez jehož včasného dokončení se tentýž svět nepodaří zachránit…

Forrest Gump je prosťáček, který od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své maminky a osvědčené pravidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích: „Když se dostaneš do problémů, utíkej.“ Forrest proutíká školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí. Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či obrazně „hází kameny“. Nakonec však Forrest poznává, že jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s kamarádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždycky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, který dá směr jeho úvahám o lovu krevet, a s poručíkem Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život. Snímek je doslova prošpikován nejrůznějšími kulturními i společenskými odkazy, viděnými ovšem bizarně naivním pohledem hlavního hrdiny, úzce soustředěným na několik hlavních nehodnotících hledisek.

S jizvami na duši, které si přivezl z Vietnamu, pracuje samotář Travis Bickle jako taxikář na nočním Manhattanu. Všude kolem se to hemží přátelstvím, jen Travisovi se nedaří s kýmkoliv sblížit. Během nekonečného popojíždění „špinavými“ ulicemi New Yorku naráží jen na násilí, drogy a prodejný sex. V dlouhodobě traumatizovaném, frustrovaném Travisovi sílí odhodlání k radikálnímu činu. To v osamělém muži nechtěně posílí jak elegantní Betsy, spolupracující na volební kampani senátora Palantinea, tak nezletilá prostitutka Iris. Travisův zadržovaný hněv a problém s loajalitou propukne v záchvat násilí a odplaty.

Římský generál Maximus opět dovedl své legie k vítězství na bitevním poli. Válka je vyhrána a Maximus sní o domově. Nepřeje si nic jiného, než se vrátit k ženě a svému synovi. Umírající vládce Marcus Aurelius pro něj nicméně má ještě jeden úkol. Žádá, aby se generál ujal vlády. Commodus, dědic trůnu, žárlí na vládcovu přízeň Maximovi a nařizuje Maximovu popravu, včetně jeho rodiny. Maximus sice o vlásek unikne smrti, ale těžce zraněného ho „zachrání“ otrokáři. Maximus se tak dostane do gladiátorské školy a v aréně jeho sláva den ode dne roste. Nyní přichází do Říma, aby pomstil vraždu ženy a svého syna, aby zabil nového císaře - Commoda. Poznal, že jediná moc, silnější než vládcova, je vůle lidu. Cesta, která vede k naplnění Maximovy pomsty, je stát se největším hrdinou celé říše.