Zkušený vyšetřovatel je odhodlaný dostat za mříže bandu lupičů. Členem tlupy je ale i jeho dávný známý, a tak, aby je vyprovokoval k akci, předstírá, že je bankéř.

Každý rok Peppino a jeho žena Antonia netrpělivě vyhlížejí příjezd americké miliardářky do Říma. Excentrická dáma je totiž pokaždé zve na partičku karet o velké peníze a protože neustále cestuje za teplým podnebím, ve své italské vile stráví vždy jen pár týdnů. Vetešník a jeho manželka za ta dlouhá léta ani jednou nevyhráli, tentokrát však cítí, že smůlu určitě prolomí. Ještě aby ne – celý rok starobylou hru scopone scientifico trénovali a počítali karty.

Checco Dal Monte v Itálii řídí skupinu potulných umělců s velkým srdcem, ale minimálním talentem. Na jednom maloměstském angažmá se setká s hvězdně vyhlížející, nádhernou Lily Antonelliovou a najme ji jako tanečnici v představení. Živelná Lily rychle vyprodává davy a vyslouží si nelibost Checcovy milenky Meliny Amour, ale začínající umělkyně má mnohem větší ambice a brzy se zaměří na významnější roli.

Set against the backdrop of an increasingly violent strike, a worker falls in love with the middle-class daughter of his landlady.

Erstwhile childhood friends, Judah Ben-Hur and Messala meet again as adults, this time with Roman officer Messala as conqueror and Judah as a wealthy, though conquered, Israelite. A slip of a brick during a Roman parade causes Judah to be sent off as a galley slave, his property confiscated and his mother and sister imprisoned. Years later, as a result of his determination to stay alive and his willingness to aid his Roman master, Judah returns to his homeland an exalted and wealthy Roman athlete. Unable to find his mother and sister, and believing them dead, he can think of nothing else than revenge against Messala.

Adrien is a young pianist prodigy. He collapsed psychologically having failed in a renowned competition and henceforth works as a piano tuner. As remedy to this life, he invents a blind person's mask to penetrate into the intimacy of his customers. This subtlety allows Adrien to get back the taste for music. But since he sees things he should not see, Adrien ends up witnessing a murder.

This is October 1955. The place is a village in Loire-Atlantique, La Chapelle-Basse-Mer, where an old clog-maker works and lives with his wife and their adopted son. The clog-maker's meticulous craft is described with love and close attention to detail. On the other hand, forthcoming death pervades the quiet everyday life of the elderly couple.

Cherbourg, listopad 1957. Madame Emery a její dcera Geneviève vlastní obchod nazvaný Paraplíčka ze Cherbourgu. Geneviève se zamiluje do Guye, dílenského automechanika. Její matka se vztahem nesouhlasí. Mladík, kterého vychovala těžce nemocná teta, musí brzy narukovat do války v Alžírsku. Zamilovaný pár se musí rozloučit. Těhotná Geneviève propadá zoufalství, protože má od svého milého jen málo zpráv. Na nátlak své matky se provdá za Rolanda Cassarda, bohatého obchodníka s drahými kameny. Spolu s matkou opouští Cherbourg.

Kolem šťastného manželského páru obíhají nešťastné a osamělé životy jejich přátel a příbuzných. Jako jejich důvěrníci vidí do jádra všech jejich zamotaných životů, do jejich přátelství a osamělosti, do naděje a zoufalství, do vzniku nového i zániku starého. A to vše by bylo v pořádku, pokud by se jedna neprovdaná kamarádka nezamilovala do jejich syna. Režisér Mike Leigh, šestkrát nominovaný na Oscara, občas přezdívaný jako "antropolog s kamerou", přichází s další skvělou studií lidských osudů. A v čase, který se odehraje ve filmu, mu na to stačí jeden rok.

Mladí Pařížané 60. let, „děti Marxe a Coca-Coly“, jsou konfrontováni s problémy doby, ve které žijí. Utvářejí si vlastní pohled na svět a vlastní hodnotový žebříček - do něj však jen pramálo zapadá válka ve Vietnamu, rasismus a každodenní násilí, kterého jsou nezřídka svědky. Na jedné straně mladý aktivista a začínající novinář Paul (Jean-Pierre Léaud) a na straně druhé jeho vyvolená dívka Madeleine (Chantal Goya), užívající si plnými doušky všeho, co jí tehdejší konzumní společnost nabízí.

Neutěšený, meditativní obraz lidské samoty tváří v tvář smrti. Děj snímku se odehrává koncem 19. století. Dvě zámožné sestry (Ingrid Thulinová a Liv Ullmannová) přijíždějí na rodinný statek, aby se svou smrtelně nemocnou setrou (Harriet Anderssonová) strávili poslední dny jejího života. Zatímco obě ženy, poznamenány manželstvím a egoismem, nejsou vůči umírající schopny vyvinout citový vztah, nesobecká služebná (Kari Sylwanová), která ji ošetřuje, pečuje o každou její potřebu a poskytuje jí čistou, bezmeznou lásku. Kruté a zároveň utěšující Šepoty a výkřiky odhalují složitou krajinu lidského utrpení, žalu a soucitu, kterou svým neobyčejným výkonem oživují Bergmanovi osvědčení herci. Film získal mnoho zahraničních poct, nejvyšší ocenění Švédského filmového ústavu za rok 1973, dále Oscara za kameru (S. Nykvist) a Cenu Nejvyšší technické komise na MFF v Cannes 1973.

Klasický pohádkový muzikál z roku 1970. V hlavních rolích Catherine Deneuve, Jean Marais a Delphine Seyrig. Umírající královna si od krále vyžádá slib, že se ožení pouze s půvabnější ženou než je ona sama. V celém království však vyniká nad královninu krásu jen její vlastní dcera. Princezna se tedy rozhodne ze zámku uprchnout v oslí kůži, která její krásu zakrývá.

Ruby, zloděj individualista, je těsně po ukrytí lupu polapen, odsouzen a vsazen do vězení. Naneštěstí pro něj zrovna do cely ke Quentinovi, nejukecanějšímu vězni na světě a neuvěřitelnému blbovi. Ruby se musí za každou cenu dostat ven. Chce si vyzvednout svůj lup a hlavně být co nejdál od Quentina. Jenomže je to Quentin, kdo vymyslí plán útěku, a tak si asi bude muset Ruby na Quentina zvyknout… Cesta nesourodé dvojice přináší nejen řadu nebezpečných, ale i komických situací. Film těží z těch nejlepších tradic klasické francouzské komedie.

Věznice Maze v severním Irsku, rok 1981. Situace mezi odsouzenými z řad irské republikánské armády (IRA) a dozorci se začíná vymykat kontrole. Ponižující a čím dál tím brutálnější praktiky dozorců naopak utvrzují vězně v jejich odhodlání k odporu. Bobby Sands, vůdce vězňů, dává pokyn nejprve k odmítání jakékoli hygieny. Ale když je tato „provokace“ potlačena policejními těžkooděnci, vyhlásí generální hladovku. Téměř sedmitýdenní hladovka se zapsala do krvavých dějin britsko-irských vztahů a rozdělila společnost na ty, kteří v irských vězních viděli obyčejné teroristy, a na ty, pro které se stali novodobými mučedníky.

Slavný film Vardové s takřka absolutní chronologickou přesností (charakterizuje ho rovnováha mezi fiktivním a reálným časem) zachycuje dvě hodiny ze života mladé pařížské šansoniérky, která se obává, že má rakovinu. Každý krok, dělící ji od chvíle, kdy se má v nemocnici dozvědět výsledek vyšetření, je tápáním ze životní osamělosti a úzkosti. Poutem, které si náhodně najde, je voják Antoine, se kterým se setkává v parku. I on je jakýmsi odsouzencem večer se vrací k jednotce do Alžíru, která je v bojovém nasazení. Možná proto, že je první, který s ní hovoří o všem a o ničem, i o věcech vážných s přízvukem opravdovosti v hlase, věnuje mu svou důvěru a dá mu nahlédnut do svého nitra. Všechny dějové fragmenty jsou přesně odpozorované, mezititulky zaznamenávají plynutí času a vytvářejí odstup od událostí. Jemnými filmovými prostředky se režisérce podařilo stmelit střízlivý dokumentární způsob vyprávění a subjektivnost pohledu, uměleckou stylizaci dosahuje metodou "cinéma-vérité".

Kurosawa tentokrát svůj filmový příběh zasadil do období poválečné ekonomické revoluce v Japonsku. Kingo Gondo, úspěšný manažer v obuvním průmyslu se na vrcholu své kariéry stane obětí vydírání. Když zjistí, že únosci místo jeho syna zajali jiného chlapce, ocitá se v nelehké situaci...Musí se rozhodnout, zda obětuje práci, která je pro něj smyslem života nebo dá všanc svoji čest a dobré jméno.

New York 1871. Lepší společnost té doby vytvořila „svět s takovou rovnováhou, že jeho harmonii mohlo zničit pouhé zašeptání“. Společenská smetánka se řídila pevnými (byť nepsanými a nikdy nevyslovenými) pravidly a rituály, které přísněji než zákon určovaly, co je „vhodné“ a co ne. V tomto prostředí se pohybuje mladý právník Newland Archer a jeho snoubenka May Wellandová, mladinké nevinné stvoření, které je dokonalým produktem své třídy. Newland i May ctí konvence a tradice, jejich manželství je vhodné a žádoucí, jejich budoucnost daná.

Britský snímek Pride se zakládá na skutečném příběhu a zachycuje skupinu aktivistů LGBT, kteří vybírali peníze na pomoc rodinám postiženým stávkou horníků ve Velké Británii. Jenže se píše rok 1984. Lesby a gayové jsou širokou veřejností (nejen britskou) vnímáni negativně. Národní svaz horníků se zdráhá přijmout podporu skupiny LGBT s ohledem na obavy z veřejného mínění o tom, že je tento hornický svaz otevřeně spojen s gay hnutím. A tak se aktivisté rozhodnou svůj finanční příspěvek přivézt přímo do malé hornické vesnice ve Walesu. Jádro této hořké komedie spočívá v konfrontaci homosexuálů s puritánskou vesnickou komunitou, přímo tváří v tvář na otevřené besedě mezi oběma světy.

Nová bitva Olivera Stonea se odehrává na Wall Streetu, v místě, kde se obchoduje za odměnu a vynaloženou sílu. Na jedné straně jsou tu bezohlední milionáři, na straně druhé přehnaně iniciativní nováčci. Dva muži obchodují se svými ženami, rodinami a zároveň proti přesile finančního světa.

Příběh policejní jednotky, které náleží okrsek Marseille, a kde v jakožto kriminálně nejhorší oblasti Francie nikdy není jistota, že se kdokoliv vrátí večer domů živý.