Příběh o síle a moci lásky se odehrává v zapadlé vesničce v severním Skotsku v 70. letech, a pojednává o víře, sebeobětování a zázracích. Hluboce věřící protestantská dívka, mladičká a naivní Bess, se provdá za světem protřelého těžaře Jana, který pracuje na naftařské plošině v Severním moři. Jan je silně přitahován nevinností a čistotou dívky, která pravidelně rozmlouvá s Bohem. Brzy po sňatku ale Jan utrpí při explozi úraz a ochrne na celém těle. Bess se obviňuje, protože se předtím vroucně modlila k Bohu, aby jí ho vrátil domů. Jan nesnese pomyšlení, že se již nikdy nebudou moci milovat a přesvědčí Bess, aby spala s jinými muži. Její mimomanželské sexuální aktivity, doma podrobně líčené, mu snad přinesou úlevu a vysvobození. Když se její chování rozkřikne po vesnici, kde žije, lidé se jí začnou vyhýbat a nakonec je svým okolím vyobcována. Sympatizuje s ní pouze její švagrová Dodo. Téměř všemi opuštěná Bess se přesto rozhodne naplnit to, co vidí jako svůj osud…

K významné osobnosti indické i světové kinematografie, Satjádžitovi Rájovi, jehož šedesátiny připomněl časopis Film a doba v 5. čísle letošního ročníku, se vracíme výňatkem ze scénáře k jeho dnes už klasickému filmu Žalozpěv stezky (1955) prvnímu dílu trilogie o Apuovi. Námět filmu poskytl bengálský spisovatel Bibhútibhúšan Bandjopádjáj (1899 až 1950) svým stejnojmenným románem (doslovný překlad původního názvu Páther pánčálí zní Písnička na cestu, avšak titul Žalozpěv stezky je už pevně vžitý). V nevzrušeném sledu událostí na indickém venkově v rozpětí asi šesti let kolem první světové války; drobné sousedské rozhovory i rozmíšky, každodenní práce i krajina, střídání ročních dob, probíhají v klidném tempu stejně jako existenční problémy, vzácné chvíle slavností, narození či smrt. Atady se staneme svědky počátku příběhu malého Apu, jeho prvních dětských krůčků do života.

A cop, investigating the mysterious death of a filmstar, meets a sex-worker, while he faces some personal problems psychologically. The mystery connects these people in a way, that ultimately changes their lives.

A former comic is on the run from the mob.

A serial killer terrorises the city of Kolkata and leaves behind verses of Bengali poetry. The police seek the help of a retired officer to unravel the case and find the perpetrator.

Bývalý voják s kriminální minulostí se uchýlí do lesa. Démonická postava hledá sémě vrahů a krev zatracených, aby jimi nakrmila svou mandloňovou zahradu. DIS je pekelným sestupem ke kořenům legendy o mandragorách a o muži, který se této legendě a nepojmenovatelné hrůze za ní potuluje příliš blízko. Co zaseješ, to sklidíš.

This is the story of a mother and her missing son set in the backdrop of 1984 Punjab, when the state was going through a terrible time of terrorism. The film depicts the longing of a mother for her son and her search for her son, who is labelled a terrorist because of the bad times in Punjab.

Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře.

Film vypráví příběh gangsterů, dvojčat Reggieho a Rona Krayových, jedněch z nejznámějších neblaze proslulých zločinců v historii Velké Británie a jejich říše organizovaného zločinu, kterou v 60. letech dvacátého století vybudovali ve východní části Londýna. Hlavní dvojroli Rona a Reggieho ztvárnil Tom Hardy.

Když nemůžete půl roku usnout, celý okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen. Všechno kolem vás je nedokonalou xeroxovou kopií sebe sama. Chodíte do práce, díváte se na televizi a jste vděčni za to, když občas ztratíte vědomí a nevíte o světě. Lidí s podobnými problémy moc není, ale mladý úspěšný úředník, který si říká Jack, je jedním z nich. Má slušnou práci, vydělává slušné peníze, ale trpí nejtěžší formou nespavosti. Na služební cestě se Jack seznámí s Tylerem Durdenem, který mu nabídne příbytek pod podmínkou, že mu vrazí pořádnou ránu. Tato "výměna názorů" se oběma zalíbí a brzy vznikne první Klub rváčů. Místo, kde můžou mladí muži, znechucení světem, odložit své starosti a stát se na pár minut zvířaty.

V době, kdy Druhá světová válka ještě vypadala nerozhodně, probíhal na dálku dramatický souboj mezi Spojenými státy a Německem o to, komu se dřív podaří zkonstruovat atomovou bombu a získat nad nepřítelem rozhodující převahu. V Americe se tajný výzkum skrýval pod označením Projekt Manhattan a jedním z jeho klíčových aktérů byl astrofyzik Robert Oppenheimer. Pod obrovským časovým tlakem se s týmem dalších vědců pokoušel sestrojit vynález, který má potenciál zničit celý svět, ale bez jehož včasného dokončení se tentýž svět nepodaří zachránit…

Osobní sonda zkoumající původ francouzského vojenského velitele a pohotový, bezohledný vzestup na post císaře. Příběh je vyprávěn optikou Napoleonova návykového, výbušného vztahu k jeho ženě a celoživotní lásce, Josephine.

Steve Rogers je idealistický mladík, který stejně jako drtivá většina jeho vrstevníků touží vstoupit do armády, aby mohl pomoci zdolat nacisty, až se jeho země zapojí do Druhé světové války. Jenže nemá sebemenší šanci, protože je podměrečný a neduživý a jediným jeho předpokladem je zarputilost, s jakou se nechává opakovaně vyhazovat od odvodových komisí. Ta ve finále rozhodne o tom, že ho vyberou jako vhodného kandidáta pro vědecký experiment, který má produkovat Supervojáky. Jeho premiéra se vydaří a ze Stevea se díky vědeckému týmu vedeném Dr. Erskinem stane dokonalá lidská bytost. Na boj s nacisty přesto nedojde, protože se zjeví mnohem nebezpečnější nepřítel. Tajná organizace HYDRA, vedená všehoschopným gaunerem Johannem Schmidtem, totiž začala spřádat vlastní plány na ovládnutí světa. Steve Rogers dostane štít, který se stane jeho poznávacím znamením, skupinku schopných parťáků a vyrazí do mise, která mu může zajistit nesmrtelnost. Nebo přinést smrt.

Zatím nejosobnější projekt oscarového režiséra a scenáristy Alfonsa Cuaróna (Gravitace, Potomci lidí, Mexická jízda), film Roma, sleduje dívku Cleo (Yalitza Aparicio), která pracuje v domácnosti středostavovské rodiny ve čtvrti Roma v Mexico City. Jako v propracovaném psaníčku ženám, které ho vychovaly, vzpomíná Cuarón na vlastní dětství a vytváří živý a procítěný portrét domácích konfliktů a společenské hierarchie v politickém chaosu 70. let.

Wolverine se zotavuje ze zranění, když se setká s hláškujícím Deadpoolem. Spojíse, aby porazili společného nepřítele.

Vztah Dani a Christiana už nestojí za nic. Možná to ale spraví výlet do severní Skandinávie s partou kamarádů. V odlehlé vesničce odstřihnuté od okolního světa se tu jednou za 90 let, na letní slunovrat, koná speciální slavnost. Mladí Američané si užívají bezstarostné prázdninové veselí v místě, kde slunce nikdy nezapadá. Vše se ale zvrtne, když je vesničané přizvou k rituálům, při kterých se místní ráj na zemi mění v čím dál děsivější peklo.

Pro sériového vraha Jacka je každé zabití uměleckým dílem. Své temné mistrovství se snaží během let vybrousit k dokonalosti. I přes jeho vysokou inteligenci se policie pomalu přibližuje, zatímco Jack víc a víc riskuje na cestě k dokonalé vraždě. Ponurý, chytrý i groteskně humorný snímek nás zavádí do USA 70. let. Kontroverzní génius Lars von Trier jej poprvé představil na festivalu v Cannes.

Písečné pláže, modré moře a zářivé nebe vítají návštěvníky rekreačního města Amity. Nikdo netuší, že pod hladinou někde čeká obrovský bílý žralok. Brzy si nalezne první oběť, posléze další a další. Zástupci města se zprvu vše snaží utajit, nakonec s napětím čekají, až se objeví někdo, kdo obrovského žraloka zabije. Na moře vyplouvají tři muži, ichtyolog Hooper, lovec žraloků Quint a šéf místní policie Brody, aby zkusili své štěstí...

Film o půvabné dívce, která se v životě stále hledá. Před třicítkou se ostatně obor studia i partner mění snadno; netřeba se věnovat něčemu, co vás nebaví, ani se zaklesnout ve vztahu bez jiskry. Mladický elán i bezstarostnost ale jednoho dne vyprchají, zrovna ve chvíli, kdy Juliino zmatené srdce tápe…

Co na tom, že Rose je bílá jako stěna a Chris černý jako noc? Žijeme přece v jednadvacátém století, kdy je boj proti rasové nesnášenlivosti přece už dávno dobojovaný a na smíšené páry se skrz prsty nedíváme. Minimálně Roseini rodiče Missy a Dean jsou na Chrise od prvního momentu nesmírně milí. Vadí jim snad jen to, že si přítel jejich dcery tu a tam zapálí, ale to s barvou kůže přece nesouvisí. Psycholožka Missy dokonce Chrisovi nabídne, že ho jeho zlozvyku zbaví pomocí hypnózy. Byl by to ráj na Zemi, kdyby se dva zdejší černošští zaměstnanci nechovali tak podivně.