V zaběhané mašinérii vztahů, orientované na legální i nelegální vydělávání peněz, se v rozmezí deseti let odehrává příběh trojice zúčastněných osob: Sam „Ace“ Rothstein je bývalý hazardní hráč, dosazený mafiánským gangem do Las Vegas na vedoucí místo velkého kasina, které se jeho přičiněním stane minořádně úspěšným. Rothsteinovu osobní bezpečnost zajišťuje jeho nejlepší přítel, brutální gangster Nicky Santoro. Osudový zvrat do Samova života přinese profesionální podvodnice Ginger McKennaová, do níž se Rothstein zamiluje a jíž bezmezně věří.

S jizvami na duši, které si přivezl z Vietnamu, pracuje samotář Travis Bickle jako taxikář na nočním Manhattanu. Všude kolem se to hemží přátelstvím, jen Travisovi se nedaří s kýmkoliv sblížit. Během nekonečného popojíždění „špinavými“ ulicemi New Yorku naráží jen na násilí, drogy a prodejný sex. V dlouhodobě traumatizovaném, frustrovaném Travisovi sílí odhodlání k radikálnímu činu. To v osamělém muži nechtěně posílí jak elegantní Betsy, spolupracující na volební kampani senátora Palantinea, tak nezletilá prostitutka Iris. Travisův zadržovaný hněv a problém s loajalitou propukne v záchvat násilí a odplaty.

Vypadal jako docela obyčejný dělník z ulice a byl ideálním kandidátem k tomu, aby na něj hodili vraždu. Ale ukázalo se, že je to Machete, legendární bývalý elitní agent, kterého se nevyplatí naštvat. Poté, co ho vyhlášený mexický drogový magnát Torrez nechal v pustině polomrtvého, se mu podaří přežít a uprchne do Texasu, kde touží zmizet a uniknout své minulosti. Narazí tu ale na hustou síť korupce a podvodů, na jejímž konci se nachází zastřelený senátor a Machete coby člověk, obviněný z jeho vraždy. Machete se vydává očistit své jméno a odhalit zákeřné a rozsáhlé spiknutí...

Pro většinu rodin je přestěhování novým začátkem. Pro Creeedovi je, ale spíše začátkem jejich konce. Právě se totiž nastěhovali do místa, které je nedaleko starého indiánského pohřebiště, kde žádná mrtvola neleží dostatečně dlouho.

V květnu 1980 otevřel Fidel Castro kubánský přístav Mariel s jasným záměrem nechat některé občany odjet za příbuznými do USA. Do sedmdesáti dvou hodin bylo 3000 amerických lodí na cestě na Kubu. Brzy se ukázalo, že Castro přinutil majitele lodí, aby odvezli nejen příbuzné, ale i nejhorší kubánské vězně. Mezi 125 000 uprchlíky, kteří se vylodili na Floridě, bylo 25 000 trestanců. A jedním z nich byl i kubánský politický vězeň Tony Montana. Tony ale hned po příjezdu skončí ve vězení, kde dostane nabídku: zabije komunistu a drogová mafie ho dostane ven i s jeho parťákem. Tony Montana se velmi rychle adaptuje v nových podmínkách svobodného světa. Se svým přítelem Mannym vykonávají příležitostné práce v místním podsvětí a při jedné předávce drog skončí v jejich rukou ukradené peníze, za něž Montana vybuduje vlastní drogové impérium. S mocí a bohatstvím ovšem roste i jeho ego a především paranoia, že jej o jeho výdobytky připraví někdo stejným způsobem, jako to udělal on.

Když svobodomyslný malý podvodníček Randle P. McMurphy (Jack Nicholson) přichází do státní psychiatrické nemocnice, jeho nakažlivý odpor k disciplíně otřese rutinou celého zařízení. On je jednou stranou nastávající války. Uhlazená, chladně monstrózní sestra Ratchedová (Louise Fletcher) druhou. V sázce je osud všech pacientů na oddělení. Tato elektrizující adaptace bestselleru Kena Keseyho získala všech pět hlavních Oscarů za rok 1975: Nejlepší film (produkce Saul Zaentz a Michael Douglas), herec (Nicholson), herečka (Fletcher), režisér (Miloš Forman) a adaptovaný scénář (Lawrence Hauben a Bo Goldman). Divoký, spalující film s vynikajícím hereckým obsazením, čítajícím mj. Brada Dourifa, Dannyho DeVita a debutujícího Christophera Lloyda, si je plně zaslouží.

Říká se, že přátelství z dětství přetrvají celý život a jinak to není ani v případě newyorských chlapců ze židovské komunity, kteří si vybrali žít život mimo zákon. Toto je příběh čtyřech gangsterů, od raných let života někdy na začátku dvacátých let minulého století, přes prohibici, velkou hospodářskou krizi a válku až po začátek šedesátých let, kdy se starý David Aaronson vrací zpět do New Yorku po dlouhých letech skrývání se. Toto je příběh skutečného přátelství, lásky, oddanosti, ale i lži a zrady. Toto je příběh skutečných gangsterů tak, jak ho napsal sám život...

Slavná legenda o hrstce odvážných, kteří se postavili na stranu bezbranných. Nejslavnější japonský film všech dob, předchůdce filmu Sedm statečných. Těžko by se asi hledal někdo, kdo by neznal legendární americký western o hrstce statečných, kteří se v počtu chabých sedmi postaví přesile banditů, aby ochránili bezbrannou vesnici na odlehlém venkově proti rabování. Western Johna Sturgese patří již téměř půl století k nesmrtelným filmovým evergreenům. Ale jen málokdo ví, že by vůbec nevznikl, nebýt jednoho fenomenálního režiséra, jehož originální umění přesáhlo daleko za hranice rodného Japonska. Že dobrodružný příběh sedmi potulných pistolníků byl přímo inspirován samurajským filmem Akiry Kurosawy, jenž se odehrává ve feudálním Japonsku 16. století. A že to zdaleka není jediný případ amerického hitu inspirovaného dílem tohoto japonského klasika.

Film se odehrává v 60. letech 19. století na jihu Manhattanu. Občanská válka je v plném proudu a Amerika stojí na pokraji chaosu. Pro chudé obyvatele New Yorku to však není jediná válka – druhá se odehrává přímo v ulicích za jejich okny. Jejich domovem je čtvrť Five Points – jedna z nejchudších čtvrtí v celé Americe, která je sužována neustálými boji mezi znepřátelenými gangy, usilujícími o nadvládu v ulicích. Čtvrť plná bídy a zločinu, která se stala magnetem pro aktivity podsvětí. V tomto období nespoutané kriminality a korupce v nejvyšších kruzích městské správy se odehrává příběh mladého irskoamerického přistěhovalce Amsterdama Vallona. Ten se po patnáctiletém pobytu ve vězení vrací do Five Points, aby zde pomstil smrt svého otce, kterou má na svědomí mocný šéf protipřistěhovaleckého gangu William Cutting, přezdívaný Bill the Butcher.

Dobré ráno, Vietname! To je pozdrav nového discjockeye (Robin Williams) na vlnách armádního rozhlasu, který doslova srší humorem a miluje rock and roll... Nový moderátor na vlnách armádního rozhlasu zásadně změní ranní vysílání. Vojáci ho zbožňují, ale někteří nadřízení ho zkrátka nenávidí. Velmi lidský příběh ukazuje krutý čas války ve Vietnamu v protikladu s nesmrtelným humorem Robina Williamse a hudebních hitů té doby.

V roce 1920 vstoupil ve Spojených státech v platnost tzv. Volstedův zákon, který zakazoval prodej, výrobu a distribuci alkoholických nápojů. Začala éra tzv. prohibice, která trvala až do roku 1933 a kterou si dodnes spojujeme především s rozmachem zločineckých gangů, jež si z dobře míněného zákazu udělaly výnosný obchod. Asi nejznámější kapitolou amerických dějin té doby je úspěšný boj zvláštního zmocněnce ministerstva financí Eliota Nesse, který ve spolupráci s chicagskou policií učinil přítrž nezákonnému obchodu lihovinami, jenž byl v rukou Al Caponeovy organizace.

Mafián Joe najme na vyloupení klenotnictví partu gangsterů, kteří se vzájemně neznají a oslovují se smyšlenými jmény. Akci však zmaří policie a lupičům nezbývá než uprchnout a ukrýt ve starém skladišti. Pan Oranžový je postřelen a pan Bílý se ho pokouší udržet naživu, dokud nedorazí pomoc. Napětí ve skladu však narůstá, protože policie je jim v patách a pan Růžový je přesvědčen, že šlo o past – někdo z nich musí být zrádce. Každý má ovšem vlastní verzi toho, co se stalo. Jak dlouho bude trvat, než vytáhnou pistole a drama se změní v masakr?

Po dlouhých čtrnácti letech se Max Cady opět podíval na svět, aniž by mu ve výhledu bránily bytelné mříže. Víc než na užívání svobody však myslí na pomstu. Obhájce Sam Bowden, zhnusený nevypočítatelností a nezkrotnou násilností svého klienta, totiž před soudem zatajil důležitou okolnost, která by mohla Maxovi výši trestu podstatně snížit. Cady svou pomstu promyslel opravdu důkladně a ctihodný pan Bowden, jeho žena i jejich dcera by se měli připravit na nejhorší. Mys hrůzy je remakem stejnojmenného filmu z roku 1961, ve kterém zazářili Gregory Peck a Robert Mitchum. V nové verzi na sebe upozorňují především výborný Robert De Niro jako Cady a skvělá Juliette Lewisová v roli Bowdenovy dcery.

Stačí pouze na okamžik odejít od umírajícího muže, který chce přinést vodu, aby neumřel žízní, a on prozradí tajemství, kam ukryl krabici plnou zlata, vašemu soupeři. Měl jste ho sice v hrsti, ale nezbývá, než ho nechat žít a hledat hřbitov s pokladem společně. Padnete-li do vojenského zajetí, což se během války Severu proti Jihu stane jednoduše, vstupuje do hry třetí pistolník. Žádný z mužů, toužících po jednom pokladu, tak nepřichází o naději. Alespoň do souboje, podaří-li se zlato najít.

Hrdiny zdařilého psychologického filmu je trojice losangeleských podvodníků: atraktivní čtyřicátnice Lilly Dillonová, její syn Roy a jeho snoubenka Myra Langtreeová. Zatímco Lilly pracuje pro sázkovou kancelář na dostihovém závodišti, Roy se živí drobnými podvody. Myra byla kdysi partnerkou excelentního podvodníka Colea, kterého však mnohamilionové podvody přivedly k nervovému zhroucení a trvalému pobytu v ústavu pro choromyslné. Nyní by Myra chtěla rozjet další podobné podniky s Royem, ale ten si uvědomuje, že na něco takového nemá a odmítá to, přestože by to znamenalo možnost vymanit se z vlivu panovačné matky. Kolotoč intrik, vzájemného sledování, podvádění, podrážení a vydírání se nezadržitelně blíží tragickému vyvrcholení.

Anthony Perkins jako duševně nemocný Norman Bates. Jeho starý ponurý dům slouží jako příležitostný motel a rozhodně není místem klidného odpočinku. O tom se přesvědčí i Marion Craneová (Janet Leigh). Soukromý detektiv (Martin Balsam) a Marionina sestra (Vera Miles) se vydávají po stopách zmizelé mladé Marion. Smrtelné napětí stoupá, až nakonec vyústí ve strašný a nevyhnutelný závěr.

Režisér Salvatore dostane zprávu o smrti svého starého přítele Alfreda. Vrací se zpět do rodného města. Zde se mu vrátí vzpomínky na dětství ovlivněné bručounským Alfredem. Ten mu přiblížil kino, jako místo, kde se sny na okamžik stávají pravdou.

Film líčí vzestup sicilské mafiánské rodiny Corleonů v Americe, a její cestu na pokraj, ztráty moci i předávání tradic z otce na syna. Příběh je rozdělen na rodinný život a odporný svět zločinu, do kterého je rodina zapletena. Tento skvělý film získal v roce 1972 Oscara za nejlepší film.

Kriminální drama Skrytá identita je zasazeno do Bostonu, kde státní policie vede válku s organizovaným zločinem. Tajný policista Billy Costigan je pověřen úkolem infiltrovat zločineckou síť, které předsedá boss Costello. Billy si brzy získá Costellovu důvěru, jenže je tu také Colin Sullivan, který pro změnu infiltroval policejní složky, aby tam získával pro zločinecký syndikát cenné informace. Sullivan stoupá po kariérním žebříčku a stává se významným členem Jednotky pro zvláštní vyšetřování. Životy obou mužů jsou hluboce ovlivněny prostředím, ve kterém se pohybují. Časem však vyjde najevo, že v systému je ještě hráč, který hraje na obě strany. Billyho i Colinova existence je rázem ohrožena a vystavena nepřátelské straně a oba muži musí vyvinout maximální úsilí, aby jejich identity nebyly odhaleny a oni zachránili svůj protějšek. A tím i sebe.

Robert De Niro v roli Jakea La Motty podává nejlepší výkon své herecké kariéry. De Niro představuje boxera, který své psychické i sexuální problémy vybíjí v boxerském ringu i mimo něj. Nezapomenutelné výkony předvádí i Joe Pesci v roli Jakeova bratra, který se nedokáže ubránit jeho rostoucí paranoii a žárlivosti a Cathy Moriarty jako patnáctiletá dívka, jež se postupně stává Jakeovou nejcennější trofejí. ZUŘÍCÍ BÝK je "extrémně násilný i poetický" film z prostředí boxerských zápasů, který "zkoumá všechna zákoutí lidské duše" - The New York Times. Film ZUŘÍCÍ BÝK získal z 8 nominací na OSCARA a 2 OSCARY, včetně za Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli - Robert De Niro.