Minimalistický snímek o zatčení, uvěznění a společném útěku tří naprosto odlišných mužů: Zacka, Jacka a Boba.

Spenser zrovna vyšel z vězení, ale vyšetřování zvrácené vraždy ho znovu přivádí do bostonského podsvětí.

Paříž, červen 1940. Manželé de Gaullovi čelí vojenskému a politickému kolapsu Francie. Charles de Gaulle se připojuje k Londýnu, zatímco jeho žena Yvonne se ocitá se svými třemi dětmi na cestě exodu.

Snímek se vrací do roku 1996, kdy se během XXVI. letních olympijských her v Atlantě podařilo pracovníku bezpečnostní agentury, Richardu Jewellovi, zachránit tisíce životů nálezem batohu s výbušninou. Z prvotně oslavovaného hrdiny se však později, kvůli manipulativním a zavádějícím informacím z médií, stává hlavní podezřelý. Odstartovaná mediální kampaň pak pomalu ničí hrdinství jednoho muže v očích národa a to spolu s vysilujícím vyšetřováním ze strany FBI činí z jeho doposud poklidného života doslova peklo na zemi.

Benedict Cumberbatch ztvárňuje hlavní roli v tomto aktuálním a palčivém dramatu ze zákulisí kampaně referenda o brexitu. Film sleduje tuto kampaň z pohledu nepříliš známých stratégů z obou táborů – jak příznivců, tak i odpůrců unijního odcházení. Zatímco se jedna strana snaží získat navrch nad druhou, paktují se s politiky, kteří se snaží protlačit na výsluní, a kontroverzními sponzory. V době, kdy se do popředí zpravodajského zájmu dostávají odhalení o zneužívání osobních dat i škodlivém vlivu tzv. "fake news" a mikrocílené reklamy na sociálních médiích, snímek "Brexit" zkoumá, jak moderní techniky kampaní řízených daty přispěly k jednomu z nejméně očekávaných, nanejvýš napjatých a také nejkontroverznějších rozhodnutí v moderní politické historii.

Snímek natočený podle vlastního scénáře herce Shii LaBeoufa vypráví o jeho bouřlivém dětství a dospívání, cestě ke slávě a následném zhroucení v dospělosti. LaBeouf přijal odvážnou, byť terapeutickou výzvu a ztvárnil roli svého násilnického otce. Prostřednictvím filmu se s ním snaží smířit a najít ztracenou vnitřní rovnováhu. Autobiografické drama zkoumá léčebné možnosti umění a ukazuje představivost jako způsob, jak si uchovat naději.

Plukovník John Matrix, bývalý velitel elitní bojové jednotky žije v ústraní, daleko od lidí. I tady je však objeven a napaden žoldáky exdiktátora Ariuse, kteří ho únosem jeho milované dcerky Jenny chtějí donutit ke spolupráci na zavraždění prezidenta jihoamerického státu Val Verde a svržení tamní demokratické vlády. Matrixovi se podaří uprchnout z letadla, kam je Ariusovými muži posazen, a okamžitě se vydá po stopách únosců. Pouští se do riskantní hry, neboť musí své dítě zachránit dřív, než letadlo, v němž měl sedět, přistane. A to je necelých jedenáct hodin.

Politický thriller, který vychází ze skutečné události, k níž došlo před invazí do Iráku roku 2003. Britská zpravodajská pracovnice (Keira Knightley) prozradí novináři londýnského listu The Observer (Matt Smith) utajované informace poté, co se dozví o neetickém nátlaku v Radě bezpečnosti OSN ze strany americké zpravodajské služby NSA. Její jednání vzbudí pozornost nejen šéfa zahraniční redakce Observeru, ale také bývalého britského generála nebo agenta CIA.

Mladý pár cestuje na odlehlý ostrov, aby se najedl v luxusní restauraci, kde šéfkuchař připravil bohaté menu s několika šokujícími překvapeními.

Příběh mapuje osud mladého středoškoláka Brenta. Brent se díky rodinné katastrofě a neustálé konfrontaci z matčiny strany uzavírá do sebe. Nemůže se zbavit pocitu viny z tátovy smrti, zažívá emoční kolapsy a pomáhá si marihuanou a metalovou hudbou. Jeho dívka Holly se mu snaží co nejvíce pomáhat. Je to milá starostlivá slečna nohama pevně na zemi a právě ona je důvodem, proč je Brent surově unesen. Když se probudí z bezvědomí, čeká ho pohled na zrcadlovou disko kouli, injekční stříkačky, elektrickou vrtačku a jeho ctitelku, která neskousla, že jeho přítelkyně není ona. Brenta čeká noc hrůzy plná mučení a beznaděje.

Skupina žen vytáhne do boje proti zakladateli Fox News Rogeru Ailesovi. Nelíbí se jim jeho obtěžování na pracovišti. Film se zaměří na ženy Fox News Channel, které tam pracovaly během funkčního období Rogera Ailese, předsedy a architekta sítě, který rezignoval v roce 2016 uprostřed skandálu sexuálního a pracovního obtěžování.

Příběh se zaměřuje na 2 zloděje, kteří jdou ukrást 30 kilo kokainu, ovšem naleznou tam 300 kg a nečekaně je tam vyruší policejní jednotka a skončí to brutální přestřelkou s 8 mrtvými policisty. Na scénu přijíždí detektiv Andre Davis, který nechá uzavřít celý Manhattan a má 5 hodin na to, aby vrahy policajtů dopadl.

Kdesi daleko v zemi pohádek vede mladá dívka svého malého bratra do temného lesa. Zoufale shání jídlo i dřevo. Narazí ovšem na děsivé ztělesnění zla.

Lahodná komedie Jerryho Seinfelda z časů, kdy všichni snídali cereálie s mlékem. Kvůli úplně novému druhu pečiva se ale dvě velké společnosti pustily do líté bitvy.

Příběh z těžko definovatelného období kolem Vánoc „někdy ve 20. století“, kdy armády bezejmenných úředníčků striktně dodržujících kancelářskou etiku jak z 30. let na každém kroku doprovází fantaskní přístroje moderní doby. Groteskní prostředí doplňují stejně groteskní postavy – hlavní hrdina Sam, jež se postupně sbližuje s naivní Jill, pro kterou největší potěšení představuje sauna a filmy bratrů Marxových; Samova matka posedlá plastickou chirurgií; Jack v podání Michaela Palina, jemuž byla tato role napsána na tělo a jehož postava prochází ve filmu proměnou z příjemného chlapíka až k typickému produktu zrůdného systému, který např. svou ženu oslovuje Barbaro jen proto, že jeho šéf si není schopen zapamatovat její pravé jméno.

Asger Holm, bývalý policista, kterému byla přidělena služba na tísňové lince, odpoví na volání od unesené ženy. Když je hovor náhle přerušen, začíná po ženě a jejím únosci pátrat. S telefonem jako jediným nástrojem, obklopen stěnami kanceláře vstoupí Asger do závodu s časem, aby zachránil ohroženou ženu. Zločin, který odkrývá, je však mnohem větší, než se na začátku mohlo zdát. Jeden z nejslibnějších tvůrců nové dánské filmové generace režisér Gustav Möller ve svém prvním celovečerním filmu oceněném na filmovém festivalu Sundance Cenou diváků za nejlepší zahraniční film experimentuje s lidskou představivostí, smysly, strachem a přesvědčením, že nejsilnější filmové momenty jsou ty, které nevidíte.

Franz Jägerstätter (August Diehl) žije se svou ženou a dětmi v Radegundu, rakouské vesnici uprostřed hor. Jeho malý statek je vzdálen všech hrůz druhé světové války. Hitlerovský režim však nelze zastavit, a tak se stane, že i Jagerstätter je roku 1943 povolán do armády. Mladý muž ovšem ve válčení nevidí žádný smysl a nikdy by jiného člověka nezabil. Odmítne proto nastoupit, je zatčen a podroben výslechům a týrání. Místo aby přehodnotil svůj postoj a vyhnul se hrozícímu trestu, vytrvává ve své víře v dobro v každém člověku…

V tomto silném příběhu, natočeném podle skutečné události, absolvent harvardské univerzity Bryan Stevenson svede právní boj o osvobození neprávem odsouzeného.

Děj filmu je zasazený do let 1944–1945 a vypráví příběh židovské dívky Rachel, jež se ukrývá v okupovaném Holandsku. Potom, co je svědkem masakru celé své rodiny, se připojí k domácímu hnutí odboje. Dostane za úkol napojit se na velitelství gestapa tím, že svede šarmantního německého kapitána. Verhoeven staví svůj film jako velkolepou akční podívanou, na kterou ale zároveň pohlíží s ironickým odstupem. Scénář filmu vychází ze skutečných událostí a staví na hlavní ženské hrdince, která ve filmu představuje jediný záchytný bod. Film totiž dobu i hrdiny popisuje v neustálé ambivalenci. Pohrává si s tradičním pohledem na odboj i nacisty, jejichž zažité obrazy často převrací.

Rodiče, kterým při střelbě ve škole zemřelo milované dítě, truchlí a prožívají velkou vnitřní prázdnotu.