Příklon k existencialismu, pocitová platforma 60. let, hledání východisek - to jsou zdroje, z kterých vyvěrá příběh Ferdinanda, který přišel o práci a v bezútěšné situaci s pocitem zbytečnosti nachází útěchu ve vztahu k Marianne. Tento motiv je zakomponovaný do gangsterského podhoubí. Ferdinand se celou dobu domnívá, že Marianne je sestrou gangstera; rozčarování z poznání, že je jeho milenkou, zaplatí oba životem. Godardova svoboda vyjadřování vytváří osobitý styl díla, v kterém se slučuje subjektivizující proud s cinema-vérité a ústí do podoby pestré koláže. Svérázný, nekonvenční Belmondo využívá prostor na improvizaci, jeho projev osciluje mezi něžnými, humornými a vážnými polohami. Film je variací na známá godardovské témata: lásku, která přináší smrt, hledání svobody, problém jazyka a komunikace, romantickou představu o možnosti návratu k přírodě a deziluzi ze zklamání. O lhostejnosti, pocitu marnosti a cynismu moderní doby.

Cinephile slackers Franz and Arthur spend their days mimicking the antiheroes of Hollywood noirs and Westerns while pursuing the lovely Odile. The misfit trio upends convention at every turn, be it through choreographed dances in cafés or frolicsome romps through the Louvre. Eventually, their romantic view of outlaws pushes them to plan their own heist, but their inexperience may send them out in a blaze of glory -- which could be just what they want.

Twelve episodic tales in the life of a Parisian woman and her slow descent into prostitution.

Paříž, rok 1960. Mladá exotická tanečnice Angela (Anna Karina) chce mít dítě. Ale jejímu příteli Emilovi (Jean-Claude Brialy) se to nějak nezdá. Je tu však ještě Alfred (Jean-Paul Belmondo). Svět pomalu zapomíná na válku, Francie začíná prosperovat, studená válka mladé nezajímá, ti řeší svoje problémy..

Camille (B. Bardot) je žena známého filmaře Paula (M. Piccoli), který je znám jako velice nekompromisní člověk. Diky vysokým nabídkám na honorář však začíná pracovat na filmech, ze které by se dříve styděl. A spolu se stoupající kariérou ztrácí Paul respekt své dosud milující ženy.(

In the carefree days before World War I, introverted Austrian author Jules strikes up a friendship with the exuberant Frenchman Jim and both men fall for the impulsive and beautiful Catherine.

Mladí Pařížané 60. let, „děti Marxe a Coca-Coly“, jsou konfrontováni s problémy doby, ve které žijí. Utvářejí si vlastní pohled na svět a vlastní hodnotový žebříček - do něj však jen pramálo zapadá válka ve Vietnamu, rasismus a každodenní násilí, kterého jsou nezřídka svědky. Na jedné straně mladý aktivista a začínající novinář Paul (Jean-Pierre Léaud) a na straně druhé jeho vyvolená dívka Madeleine (Chantal Goya), užívající si plnými doušky všeho, co jí tehdejší konzumní společnost nabízí.

Tajný agent Lemmy Caution přijíždí do města Alphaville a vydává se za reportéra. Alphaville je národ řízený počítačem Alpha 60. Ve městě mohou existovat pouze jedinci prokazující logické jednání. Agent se například setká s mužem, jehož manželka byla odsouzena k smrti za nelogické jednání. Ve městě jsou také zakázána abstraktní slova. A obyvatelé města se nesmějí ptát proč. Lemmy Caution je pověřen misí zničit toto město a zároveň se pokusí zachránit Natašu - dceru profesora von Brauna. Godard sám se v 70. letech odstěhoval mimo město, protože ho začal nenávidět. V tomto filmu myslí konkrétně na Paříž, když chce ukázat, jak tato metropole ztrácí své kouzlo a přitažlivost i pro filmaře. Do hlavních rolí obsadil své oblíbené herce - Eddie Constantine (Lemmy Caution) a Anna Karina (Nataša).

Francouzský širokoúhlý film průbojného režiséra Francoise Truffauta Nikdo mne nemá rád (původní název Čtyřista ran), je jedním z charakteristických děl tzv. nové vlny francouzské kinematografie. Ukazuje bludný životní kruh třináctiletého pařížského chlapce. Truffaut používá na mnoha místech autobiografické metody a snad právě jí nabylo jeho dílo tak pronikavé sály a působivosti.

Pilíř francouzské nové vlny Jean-Luc Godard byl pravděpodobně nejvlivnějším filmařem poválečného období. Jeho průkopnická léta začala v roce 1959 jeho celovečerním hraným debutem Na konci s dechem (Bout de Souffle). Godard tehdy způsobil doslova revoluci v tehdejších filmových postupech, uvolnil filmové médium z pout a „přepsáním" dlouho uznávaného filmového jazyka zavedl nová pravidla filmového vyprávění, práce se zvukem a s kamerou. I ve svých pozdějších filmech intenzivně a s šokem narušoval kontinuitu filmového děje a nabourával do té doby zaužívaný systém filmové výroby, distribuce a exhibice, který podléhal konvencím Hollywoodské továrny na sny. Vytvořil úplně nový vzorec filmové tvorby. Jean-Luc Godard se o svém nejnovějším filmu s lingvistickým názvem Sbohem jazyku vyjádřil: „Je to o muži a jeho ženě, kteří si již navzájem nerozumějí, protože nehovoří stejným jazykem."

Film zachycuje prostředí Marseille v roce 1930, kdy osud svede dohromady dva drobné podvodníky v souboji o ženu. Spolu sfixlují koňské dostihy, což je přivede k práci pro bossy místních gangů. Když se však rozhodnou rozjet svůj vlastní kšeft, začínají postupně měnit svůj bezstarostný přístup k zločinu.

Osmnáctiletá Juliette žije u svých pěstounů v St.-Tropez. Nijak se nesnaží skrývat svou vzrušující krásu před muži, kteří na ni vrhají lačné pohledy. Ucházejí se o ni tři muži: záletník Antoine, jeho ostýchavý bratr Michel a postarší Eric. Protože ji její favorit Antoine využívá jenom jako objekt k předvádění, věnuje Juliette svou pozornost Ericovi; Antoine poté opouští St.-Tropez. Krátce nato se Juliette provdá za Michela, aby nemusela do sirotčince. Když se Antoine vrátí do města, Juliette mu znovu podlehne a chce Michela opustit. První a nejslavnější film režiséra Vadima v hlavní roli s jeho tehdejší ženou Brigitte Bardotovou. Snímek stál producenty 14 milionů tehdejších franků a vydělal něco přes dvě miliardy. Stal se mezníkem nejen v kariéře sexuálního symbolu šedesátých let - BB, ale také v koncepci produkce hvězdných filmů.

A young husband and father, perfectly content with his life, falls in love with another woman.

Tom a Philippe na první pohled dva mladí muži, kteří si užívají život plnými doušky na italské reviéře. Ve skutečnosti je mezi nimi však nepřekonatelný rozdíl, postavení a moc, které člověku dávají peníze. Philippe může rozhazovat plnými hrstmi a Tom, nepříliš úspěšný herec, je závislý na tom, zda zůstane v Philippově přízni. Uzavřel totiž s Philippovým otcem obchod, má přivézt marnotratného syna zpátky domů do Ameriky a pak teprve dostane plnou výši odměny. Philippe dává Tomovi najevo, jak jím pohrdá a jak hluboký je mezi nimi rozdíl. Tom touží nejen po životě, který mu nebyl dán, ale i po Philippově dívce, což ho nakonec dovede k riskantnímu plánu.

Slavný film Vardové s takřka absolutní chronologickou přesností (charakterizuje ho rovnováha mezi fiktivním a reálným časem) zachycuje dvě hodiny ze života mladé pařížské šansoniérky, která se obává, že má rakovinu. Každý krok, dělící ji od chvíle, kdy se má v nemocnici dozvědět výsledek vyšetření, je tápáním ze životní osamělosti a úzkosti. Poutem, které si náhodně najde, je voják Antoine, se kterým se setkává v parku. I on je jakýmsi odsouzencem večer se vrací k jednotce do Alžíru, která je v bojovém nasazení. Možná proto, že je první, který s ní hovoří o všem a o ničem, i o věcech vážných s přízvukem opravdovosti v hlase, věnuje mu svou důvěru a dá mu nahlédnut do svého nitra. Všechny dějové fragmenty jsou přesně odpozorované, mezititulky zaznamenávají plynutí času a vytvářejí odstup od událostí. Jemnými filmovými prostředky se režisérce podařilo stmelit střízlivý dokumentární způsob vyprávění a subjektivnost pohledu, uměleckou stylizaci dosahuje metodou "cinéma-vérité".

Toto vrcholné Ejzenštejnovo dílo má pět kapitol: začátek vzpoury, povstání, pohřeb Vakulinčuka, masakr na schodišti Oděsy a vítězná plavba. Po pětadvaceti letech od svého vzniku-byl film ozvučen hudbou a zvuky (když hudbu k němu složil německý skladatel Edmund Meisel pro berlínskou premiéru). Ejzenštejn ve svém filmu uplatnil jednak avantgardní divadelní postupy masové pantomimy, jednak nové prvky montáže.

Italský film, který na pozadí příběhu nezaměstnaného dělníka podává realistický obraz sociálních poměrů dnešní Itálie. Hlavnímu hrdinovi filmu hrozí, že hned po nastoupení práce v novém zaměstnání, které těžce získal, se znovu ocitne na dlažbě, poněvadž mu kdosi ukradl jízdní kolo, které je pro lepiče plakátů podmínkou zaměstnání. Všechno další úsilí hrdiny filmu směřuje k tomu, aby nalezl zloděje a získal zpět své kolo. Když se však přesvědčí o marnosti tohoto počínání, rozhodne se v zoufalství stát se sám zlodějem. Je však na místě dopaden, a vděčí jen soucitu toho, kterého chtěl okrást, že není odevzdán policii. Ruku v ruce se svým osmiletým synkem, který ho všude dporovází, kráčí pak uprostřed davu lhostejných lidí vstříc další nejistotě v nezaměstnanosti. Bezútěšné dějové vyústění tohoto příběhu, líčeného v sytých realistických barvách, je v plném souladu s bezútěšným postavením statisíců těch, kteří v dnešní Italii živoří v bídě a nezaměstnanosti.

V roce 1969 přikročil Bernardo Bertolucci ke zfilmování románu Alberta Moravii „Konformista“, který transponoval v jedno z nejlepších děl italského filmu. Konformistický „hrdina“ si z rodinného prostředí a svých mladistvých prožitků odnesl rozporuplné komplexy, pocity viny kombinované se stavy výlučnosti. Usilovná snaha překonat takové vnitřní založení jej přivede k maximální přizpůsobivosti, k odhodlání zařadit se do běhu společenských událostí za každou cenu. Ocitáme se v Itálii třicátých let, jejíž vládnoucí ideologií je fašismus.

Six vignettes follow the Allied invasion from July 1943 to winter 1944, from Sicily north to Venice.

The Decalogue Collection is a profound and thought-provoking anthology of ten one-hour films, each inspired by one of the Ten Commandments. Created by acclaimed Polish filmmaker Krzysztof Kieślowski, this cinematic masterpiece explores complex moral and ethical dilemmas faced by the residents of a housing complex in late 20th-century Poland. The series originally aired on Polish television in 1989 and has since been recognized as one of the greatest achievements in world cinema. Each film in the collection stands on its own as a powerful exploration of human nature and the struggles that arise when faced with challenging life choices. The Decalogue Collection is an essential viewing experience for anyone interested in understanding the depths of human experience, as it delves into themes such as love, faith, guilt, and redemption.