Alexander, a journalist, philosopher and retired actor, celebrates a birthday with friends and family when it is announced that nuclear war has begun.

The travels in Italy of director Andrei Tarkovsky in preparation for the making of his film Nostalghia.

Nebezpečná cesta Zónou k vysněné místnosti, kde moudří konečně najdou pravdu. Zóna je jakýmsi tajemným, pečlivě střeženým prostorem na několika kilometrech čtverečních země, vzniklým snad za pradávné návštěvy mimozemských civilizací. Prostorem, skrývajícím jiné časoprostorové dimenze, kam je životu nebezpečno vstoupit. Přesto, anebo snad právě proto je Zóna místem, které přitahuje. V samém srdci této tajemné krajiny se prý totiž skrývá jakási „komnata", v níž se splní člověku jeho nejtajnější přání. Průvodcem těch, kteří nemohou odolat volání tajemné Zóny, je titulní postava filmu – Stalker. Věčný vězeň, odsouzenec pekla, bydlí se svou ženou a dcerkou na samém okraji Zóny a čas od času podniká výpravy za nebezpečnou hranici.

Nejosobněji laděné dílo Andreje Tarkovského, v němž vzpomíná na své dětství a především na matku jako určující osobu svého života. Fascinující obrazy interiérů venkovské chalupy a moskevského bytu, podbarvené hypnotickými tóny Eduarda Artěmjeva, jsou zdrojem mimořádného duchovního zážitku.

Against a plain, unchanging blue screen, a densely interwoven soundtrack of voices, sound effects and music attempt to convey a portrait of Derek Jarman's experiences with AIDS, both literally and allegorically, together with an exploration of the meanings associated with the colour blue.

Also known as The Old and the New (Staroye i Novoye), The General Line illustrates Lenin’s stated imperative that the nation move from agrarian to industrial culture in an epic ode to farm-collectivization progress.

Inspired by a letter by Friedrich Engels and a 1974 account of two militant Marxist writers who had been imprisoned by the Nasser regime, Straub-Huillet filmed this film in France and Egypt during 1980. They reflect on Egypt’s history of peasant struggle and liberation from Western colonization, and link it to class tensions in France shortly before the Revolution of 1789, quoting texts by Engels as well as the pioneering nonfiction film Workers Leaving the Lumière Factory (1895).

Tarkovského úspěšný debut (jeho obhájcem v mezinárodní polemice byl např. J. P. Sartre) vypráví příběh 11-letého "dítěte války", jehož údělem se stala nepřístupná samota v utrpení a hořkosti, úplné přivlastnění světem nenávisti, pomsty, rizika a smrti, odcizení se všemu a všem bez náznaku touhy žít a přežít. Ivan přestal být dítětem ve chvíli, kdy mu fašisti před očima zavraždili matku. V černobílém obraze, mistrovsky zvládnutém kameramanem Vadimem Jusovem, rezonuje Tarkovského poetická stylizace přírody (makrodetaily krajiny, všeříkající siluety stromů -…

In the vast rooms of a beautiful Sicilian villa, Anna receives an unexpected guest. Twenty-something Jeanne has arrived from France, declaring herself to be the girlfriend of Anna’s son, Giuseppe, who has invited her to the house to spend Easter together. But this is news to Anna, and Guiseppe is not yet there...

In late 19th century Tokyo, Kikunosuke Onoue, the adopted son of a legendary actor, himself an actor specializing in female roles, discovers that he is only praised for his acting due to his status as his father's heir. Devastated by this, he turns to Otoku, a servant of his family, for comfort, and they fall in love. Kikunosuke becomes determined to leave home and develop as an actor on his own merits, and Otoku faithfully follows him.

A young couple's suicide pact goes awry, leaving the woman to face her survival with a new admirer while pining for her lost love.

Tristana jako mladá žena osiří a dostane se do péče Dona Lopeho, váženého člena komunity, který svou nevinnou svěřenkyni zneužívá. Když se Tristana zamiluje do umělce Horacia, musí se naučit větší asertivitě, aby dosáhla nezávislosti na svém zlovolném poručníkovi, jinak je její kvetoucí vztah s Horaciem odsouzen k zániku.

A Japanese man in polka-dot pajamas wakes up in a room with no doors. Meanwhile, a middle-aged Mexican wrestler prepares for his most challenging match ever.

Příběh ikonopisce, který se snaží v době absolutního temna najít sílu k duchovní tvorbě, napsala spolu s režisérem další nastupující hvězda sovětské kinematografie – Andrej Končalovskij (zde ještě pod jménem Andrej Michalkov-Končalovskij). Životní osud umělce v období let 1400 až 1423 na pozadí mocenských rozbrojů, bratrovražedných válek a tatarských nájezdů není historicky věrným zpodobněním ruských dějin. Tarkovského stylizace je však natolik niterně přesvědčivá, že zde středověk vyvstává v obdivuhodně komplexní šíři. Nezapomenutelné panoramatické jízdy kameramana Vadima Jusova, s nímž Tarkovskij spolupracoval od diplomního filmu Válec a housle (1960) až po Solaris (1972), dokážou svou dokumentární povahou připodobnit svět, který je i ve své naprosté stylizovanosti nesmírně přirozený.

Mladý ruský voják Ivan se dostal do čečenského zajetí a v nelidských podmínkách přežívá pouze díky tomu, že umí anglicky a může čečenskému veliteli překládat zprávy z internetu. Kromě něj povstalci vězní a týrají britský pár - Johna a Margaret - a těžko raněného ruského kapitána Medveděva. Čečenci Johna propustí, aby v zahraničí získal 2 miliony liber jako výkupné za život Margaret. Ivana už jako tlumočníka také nepotřebují a tak ho pustí na svobodu. Zatímco si Ivan zvyká na běžný život v rodném Petrohradě, John se marně snaží získat peníze na výkupné. Naráží na neochotu politiků i mezinárodních organizací. Nakonec přijme nabídku televizní stanice, aby za 200 000 liber natočil záchranu Margaret. Obrátí se proto na Ivana a spolu se vydají na sebevražednou misi do čečenských hor.

Skupinka seniorů se schází po večerech u sklenky dobré brendy a kvalitního doutníčku, přitom si vypráví staré pověry a soutěží mezi sebou kdo z nich bude mít lepší historku... Jenže řada náhod a neštastných příhod tomu ne(chtělo), aby se odkrylo i jedno jejich dávné tajemství...

Seven year old Sasha practices violin every day to satisfy the ambition of his parents. Already withdrawn as a result of his routines, Sasha quickly regains confidence when he accidentally meets and befriends worker Sergei, who works on a steamroller in their upscale Moscow neighborhood.

V roce 1984 exceloval herec Dustin Hoffman v hlavní roli kritikou uznávané obnovené broadwayské premiéry nejslavnější divadelní hry Arthura Millera s názvem Smrt obchodního cestujícího, ověnčené Pulitzerovou cenou. O rok později zazářil Hoffman i většina dalších členů hereckého obsazení v této filmové verzi. Hoffman hraje hlavní roli Willyho Lomana, stárnoucího obchodního cestujícího, který kvůli své nastupující senilitě přijde o práci a je nyní nucen vyžít z almužen od svého kamaráda Charleyho (Charles Durning). Willyho celoživotní iluze o tom, že úspěch a sláva čekají na něj i jeho rodinu za rohem, je nenávratně otřesena a on uvažuje o sebevraždě...Jedna z nejlepších zfilmovaných verzí Millerova klíčového díla Smrt obchodního cestujícího z roku 1985 získala několik cen včetně Zlatého glóbu a Emmy za Hoffmanův výkon.

A disillusioned filmmaker has an encounter with a young woman who has a ritual of repeating "Tomorrow is my birthday" everyday. He tries to communicate with her through his video camera.

Glimpses of Chaucer penning his famous work are sprinkled through this re-enactment of several of his stories.