Annie, Jean, Claude, Albert a Jeanne jsou nerozlučnými přáteli více než čtyřicet let. Když jim paměť i srdce začínají pomalu vypovídat službu a na obzoru je přízrak domova důchodců, vzepřou se a rozhodnou se žít společně. Nápad je to přinejmenším bláznivý. Avšak i přesto, že občasné neshody probouzí staré a zasuté vzpomínky, začíná se tu nádherné dobrodružství – společný život v komunitě. V sedmdesáti pěti letech!

Serge Pilardosse has just turned 60. He has worked since the age of 16, never unemployed, never sick. But the hour of retirement has come, and it is disillusionment: he is missing points, some employers having forgotten to declare it! Pushed by Catherine, his wife, he gets on his old motorcycle from the 70s, a "Mammut" which earned him his nickname, and sets off in search of his pay slips. During his journey, he rediscovers his past and his quest for administrative documents soon becomes incidental...

Originálním a velmi humorným způsobem se k nedávné historii bývalého Východního Německa vrátil režisér Wolfgang Becker. Příběh začíná v roce 1989, kdy nadšeně-socialistická paní Kernerová upadne do kómatu, když uvidí v televizi svého syna, jak se účastní protistátní demonstrace. V kómatu přetrvá celých 8 měsíců a zaspí tak pád berlínské zdi, sjednocení Německa i konečné vítězství kapitalismu. Po jejím procitnutí je pak na jejím synu Alexovi, aby dle doporučení lékařů zabránil šoku, který by ji mohl zabít. Alex začne v panelákovém bytě o výměře 79 m² rozehrávat velkolepou mystifikaci. Paní Kernerová připoutaná na domácí lůžko si tak dále užívá socialismu a televizních zpráv s líbajícími se soudruhy. Netuší, že si synáček zařídil své malé televizní studio a připravuje se svými kamarády dobové zprávy…

Je páteční noc a v Asunciónu, hlavním městě Paraguaye, je 40°C. Sedmnáctiletý povozník Viktor sní o slávě a touží po mobilním telefonu. Ve strachu o svou práci si uvědomí, že by se měl vynasnažit vydělat více peníze. Výměnou za 100 dolarů dostane nabídku doručit sedm krabic s neznámým obsahem. Ačkoliv to vypadá jako snadný úkol, brzy se začne situace komplikovat. Obsah krabic je totiž hodně žádaný. Viktor i jeho pronásledovatelé se ocitají ve víru zločinu, o kterém nic netuší.

Zpracování jedné z nejtemnějších událostí polských dějin: masakr 22 500 polských vojáků i civilistů, který provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940. Kolem katyňského masakru vznikla řada kontroverzí a nejasností. Hromadné hroby obětí odhalili Němci v roce 1941. Moskva na oplátku z masakru obvinila Němce, západ o masakru mlčel… Rusko až po padesáti letech mlčení v roce 1990 přiznalo, že Stalin vraždy polské vojenské a společenské elity opravdu nařídil. Přesto Rusko stále odmítá odtajnit dokumenty týkající se této události a uznat masakr za genocidu.

When a hilariously dull policeman moves in with his best buddy in Munich, he has to deal with scandals, a corpse — and potential marriage.

Schází-li tomuto postapokalyptickému příběhu o chmurné budoucnosti něco na originalitě, pak to bohatě vynahrazuje dokonalou propracovaností a působivou atmosférou. Svým vyprávěním o čtveřici přeživších, kteří se všelijak protloukají a hledají na vyprahlé Zemi vodu, navazuje debutující režisér Tim Fehlbaum na filmy jako Planeta opic, Šílený Max či Vysvobození. Píše se rok 2016 a svět je v důsledku prudkého nárůstu globálního oteplování spálenou pustinou. Přežívají jen nejpřizpůsobivější jedinci nebo ti, kteří se neštítí násilí; nezřídka je však třeba obojí. Marie, její mladší sestra Leonie a přítel Phillip míří autem do hor v naději, že tam naleznou vodu. Na opuštěné čerpací stanici se dostanou do konfliktu se šlachovitým Tomem, ale vyrovnanost sil a zjištění, že by jim svou chytrostí a šikovností mohl být k užitku, je brzy přimějí uzavřít s cizincem alespoň dočasné příměří.

Veden vnitřním hlasem, ocitá se čtrnáctiletý sirotek Krabat uprostřed zmatků třicetileté války u vrat mlýnice. Když mu mlynář pochmurného vzezření otvírá dveře domu, čeká ho tam již skupina mlčenlivých postav. Mistr uvítá nově příchozího se slovy: „To je Krabat. Až absolvuje zkušební lhůtu, stane se jedním z vás“. Jemu však tato mistrova věta zní v uších jako hrozba. Všední den v mlýnici znamená pro Krabata tvrdou práci pod dohledem přísného a nesmlouvavého Mistra. Jen tovaryš Tonda pomáhá Krabatovi přestát první měsíce v mlýnici a Krabat brzy poznává její tajemství: Ocitl se v kouzelnické škole, ve které se dvanáct tovaryšů učí umění černé magie…

V polovině 70. let žije samotářská spisovatelka Alice Lamb u moře v malém městečku v Kentu, kde je šikanována místními dětmi a vnímána jako čarodějnice. Během druhé světové války jí byla v rámci válečného úsilí svěřena péče o mladého chlapce Franka, který přišel z Londýna, kde to není bezpečné. Ale Alice se o něj nechce starat, protože se obává, že by to narušilo její práci.

Architektka Dana Barrowová se spolu se svým manželem Davidem a synem Lucasem stěhuje z New Yorku do severní Kalifornie, kde se rodina má pokusit zotavit po úmrtí několikaměsíční dcery Catherine. Stěhují se do domu rodiny Blackerových, kteří zde jako poslední žili v 19. století a po úmrtí jejich dcery Laury už dům nikdo nekoupil. Dana již od nastěhování začne cítit, že v domě není něco v pořádku a brzy začne vnímat podivné zvuky a obrazy. Rovněž se jí začnou zdát podivné sny o násilném německém ovčákovi.

Kanadské komediální drama v režii Jean-Marca Valléeho se odehrává v 70. letech v Montrealu. Rodina Beaulieuových má pět synů a ten, který se narodil přímo o Vánocích, dostal jméno Zachary (Marc-André Grondin). Je jiný než jeho bratři, i když se moc snaží, aby mezi ně zapadl. Má rád svého konzervativního otce a raději mu lže, než by zklamal jeho očekávání. Sexuálně zmatený Zac hledá útěchu v muzice Pink Floyd a Davida Bowieho, jež mu dovoluje snít, ale sám život ho nakonec přiměje k tomu, aby přijal svou přirozenost. A co je ještě důležitější, i jeho otec posléze pochopí, že má svého syna mít rád takového, jaký je. (oficiální text distributora)

Kontroverzní snímek, který natočil rumunský režisér Cristian Mungui a za který si odvezl Zlatou palmu. Snímek pojednává o dvou vysokoškolských studentkách za éry rumunského totalitarismu těsně před pádem železné opony, kdy během jednoho dne jedna z nich podstupuje tehdy zakázaný potrat. Film je drsnou výpovědí nejenom o těžké době, ale, a to především, i o silném přátelství.

Pee Wee, přerostlý chlapec se sportovním sestřihem, rtěnkou a scvrklým flanelovým oblekem, žije ve svém bizarním domově vcelku idylickým životem. Tedy až do chvíle, než mu někdo odcizí jeho nejcennější majetek: vzácné požární kolo. Okamžitě se vydává na zběsilou pouť ve snaze najít svou ztracenou lásku. Po cestě se spřátelí s nejrůznějšími podivíny, navštíví Alamo, ustojí děsivé halucinace a mnohem víc!

Film založený na skutečných událostech při nechvalně známém „stanfordském vězeňském experimentu“, který proběhl v roce 1971. Uměle vybudované vězení se nachází v prostorách výzkumné laboratoře – s celami, mřížemi a neustále přítomnými kamerami. Na dva týdny je najato za příslib vysoké odměny dvacet mužů ke hře na vězně a dozorce. „Vězni“ jsou uzavřeni a musí se podvolit zdánlivě mírným pravidlům. „Dozorcům“ je nařízeno jednoduše udržet pořádek bez použití fyzického násilí. Každý má možnost skončit v kteroukoli chvíli, čímž ale pozbude nároku na odměnu. Na začátku je nálada mezi oběma skupinami poměrně dobrá. Ale už brzy nastanou hádky a dozorci používají stále drastičtější metody k udržení pořádku…

Klukanda je označení pro děvče, které se chová jako chlapec a snaží se mít vlastnosti typické pro kluky, např. klukovské oblékání a hry spojované spíše s chlapci – fotbal a podobně. Desetiletá Laura se s rodiči a mladší sestrou přestěhovala do nového bytu v příjemném prostředí nedaleko Paříže. V šortkách, sportovním tričku a s nakrátko ostříhanými vlasy je k nerozeznání od kluka. Začínají letní prázdniny a Laura se pomalu seznamuje s novými kamarády

Život zestárlého učitele Winfrieda Conradiho uplývá v naprosté rutině, kterou mohutný muž jen občas naruší svou pubertální vášní – drobným žertovným převlekem. Poté, co mu zemře jediný věrný druh, slepý pes, se Winfried rozhodne investovat veškerou pozornost do své odcizené dcery Ines, která dělá kariéru v nadnárodní firmě a nemá na nic a na nikoho čas. Po naprostém fiasku první návštěvy v Bukurešti mění Winfried strategii – čeho nemůže dosáhnout jako neúspěšný otec, toho může docílit jeho neforemné alter-ego. A tak se rodí životní kouč–německý ambasador Toni Erdmann, tragikomická figura s absurdní parukou a umělými zuby, která se workoholičce Ines začne plést do života v těch nejméně vhodných momentech.

Dobrodružné drama z dob římského impéria se stoupající hvězdou stříbrného plátna Channingem Tatumem v hlavní roli. V roce 140 n. l. se dva muži, římský voják Marcus (Tatum) a jeho otrok Esca (Jamie Bell), vydávají na nebezpečnou cestu na sever za hranice dosud známého světa. Dvacet let před osudnou výpravou se římská Devátá legie pod vedením Flavia Aquily vydala dobývat divoký Sever. Žádný z pěti tisíc vojáků slavné legie se z válečné výpravy nevrátil. Spolu s nimi se ztratil i zlatý Orel, jejich emblém a odznak síly. Nyní se začíná proslýchat, že Orel Deváté legie byl spatřen v divošské svatyni daleko na severu. Flaviův syn Marcus neváhá a v doprovodu svého otroka Escy vyráží do rozlehlých a neprobádaných končin kaledonských hor (dnešní Skotsko) s jasným cílem: postavit se divokým severským kmenům, obnovit čest zmizelého otce a získat nazpět posvátného Orla.

Vážný i humorný, sarkastický pohled na posedlost USA zbraněmi. Na pozadí masakru na Columbineské střední škole se režisér Michael Moore vydává na pouť po Spojených státech, aby blíže prozkoumal příčiny, které ženou Američany neustále žít v paranoidním strachu před zlem, servírovaným všemocnými médii. Slavný celovečerní dokument se stal kasovním trhákem a vyvolal vášnivé polemiky mezi diváky.

Based on the journals of Che Guevara, leader of the Cuban Revolution. In his memoirs, Guevara recounts adventures he and best friend Alberto Granado had while crossing South America by motorcycle in the early 1950s.

Němý hororový film z roku 1920 režiséra Roberta Wiena. Film se stal nejvýznačnějším příkladem německé expresionistické kinematografie a měl velký vliv na film noir a další hororové filmy. Scénář od Hanse Janowitze a Carla Mayera vytvořil typickou atmosféru filmu se zaměřením na chovance psychiatrických léčeben, na zmatek mezi pouťovými atrakcemi a na tajemné vraždy. Na výtvarné stránce filmu se podílela expresionistická skupina Der Sturm a základ tvoří deformované kulisy budov s ručně malovanými stíny a výrazné maskování herců.