Pierre Levasseur je bohatý a vlivný muž. Stojí v čele velkého podniku, ale hlavním akcionářem je jeho žena. Když se tedy v bulvárním tisku objeví fotografie, na níž stojí vedle své milenky, má problém. Rozvod si nemůže dovolit, i když to milence už dva roky slibuje. Zdá se, že jedinou možností, jak z toho ven, bude zaangažování třetí osoby. Na fotografii je totiž zachycen ještě náhodný kolemjdoucí, jakýsi Francois Pignon, zaměstnanec parkoviště, kterého právě odmítla jeho vyvolená Emilie. Levasseur namluví ženě, že na fotografii se sám ocitl náhodou, že modelka Elena patří k tomu druhému muži - Pignonovi. Zároveň Pignona kontaktuje a za určitý finanční obnos jej i Elenu zapojí do předstírací hry. Ale paní Levasseurová také není dnešní a Pignonova vyvolená Emilie zjišťuje, že se s odmítnutím nabídky k sňatku poněkud unáhlila. A tak se situace poněkud zamotává... Nejnovějším příspěvek do pignonovského cyklu je určen všem milovníkům inteligentní francouzské komedie.

Paříž, červenec 1942: desetiletá Sarah je spolu se svými rodiči o půlnoci zadržena francouzskou policií, která obchází dům od domu a zatýká židovské rodiny. V zoufalé touze zachránit svého bratra jej zamyká do šatní skříně - jejich tajné skrýše - a slibuje mu, že se pro něj vrátí, jakmile budou osvobozeni. O 67 let později se příběh Sarah proplétá s příběhem Julie Jarmond, americké novinářky vyšetřující dávný zátah s názvem Vel´d´Hiv. Novinářka objevuje sebe samu a odhaluje strašné tajemství srdcervoucího příběhu o židovské rodině, jež byla vytlačena ze svého domova – místa, které je i jí nyní domovem. Jakmile začne vnímat, žít a dýchat stejně jako Sarah - nejstarší dcera židovské rodiny, její svět se otočí vzhůru nohama. Dokáže někdo odstranit stín minulosti?

Bratři Maurice a Joseph jsou kluci, kterým žádná lumpárna není cizí, a protože bydlí v Paříži, mají příležitostí pro svá klukovská dobrodružství více než dost. Tím spíše, když je jednomu deset a druhému dvanáct let. Bohužel jim do dětských her a radostí zasáhne tvrdý osud. Jednoho dne jim totiž maminka musí na kabáty přišít žluté hvězdy. Francie je okupována německou armádou a nacistická správa přitvrzuje. Židům v Paříži už jde o život, a tak tatínek rozhodne, že kluci musí uprchnout do dosud neokupované zóny na jihu Francie, kde se snad všichni zase setkají. A protože Maurice a Joseph musejí z ohroženého domova odejít okamžitě a pokud možno nenápadně, nemají žádné cestovní doklady, vezmou si jen minimum peněz a jídla. Před sebou mají dlouhou cestu nočním vlakem, bezohledné německé hlídky, nebezpečný přechod přes demarkační čáru a cestu přes vysokohorské hřebeny. Jediné, na co se mohou spolehnout, jsou vlastní síly, bystrost, statečnost a instinkt.

Au revoir les enfants tells a heartbreaking story of friendship and devastating loss concerning two boys living in Nazi-occupied France. At a provincial Catholic boarding school, the precocious youths enjoy true camaraderie—until a secret is revealed. Based on events from writer-director Malle’s own childhood, the film is a subtle, precisely observed tale of courage, cowardice, and tragic awakening.

French comic Gad Elmaleh regales a Montreal crowd with tales of awkward mix-ups and baffling customs he's encountered since moving to the U.S.

Gloucesterská střední vstoupila do historie jako škola s nejrapidnějším nárůstem počtu mladistvých rodičovství. Během krátké doby tu otěhotnělo na dvě desítky studentek a vzniklo tak podezření, že se dívky na svém těhotenství dopředu domluvily. Navzdory stávající situaci se konzervativní školní rada vedená Lorraine Dougan (Nancy Travis), matkou patnáctileté Sáry (Madisen Beaty), jedné z budoucích rodiček, rozhodne i nadále zapovídat antikoncepci jako jedinou fungující prevenci. Záhadě hystericky přiživované zájmem médií se rozhodne přijít na kloub internetová blogerka a místní rodačka Sidney Bloom (Thora Birch), která byla nucena odsud v šestnácti letech z podobného důvodu odejít.

Strhující historické drama vypráví příběh Missaka Manouchiana, dřevaře a politického aktivisty arménského původu, který v roce 1943 vedl přistěhovaleckou dělnickou divizi pařížského odboje při 30 operacích proti nacistům. Nacisté skupinu označili za Armádu zločinu, což byl propagandistický tah namířený proti přistěhovalcům, který se však vymstil, neboť členové týmu se stali mučedníky odboje.

A nearly sightless boy is sent to a school for blind children, where he secretly discovers the possibilities of the recorded sound.

Pilíř francouzské nové vlny Jean-Luc Godard byl pravděpodobně nejvlivnějším filmařem poválečného období. Jeho průkopnická léta začala v roce 1959 jeho celovečerním hraným debutem Na konci s dechem (Bout de Souffle). Godard tehdy způsobil doslova revoluci v tehdejších filmových postupech, uvolnil filmové médium z pout a „přepsáním" dlouho uznávaného filmového jazyka zavedl nová pravidla filmového vyprávění, práce se zvukem a s kamerou. I ve svých pozdějších filmech intenzivně a s šokem narušoval kontinuitu filmového děje a nabourával do té doby zaužívaný systém filmové výroby, distribuce a exhibice, který podléhal konvencím Hollywoodské továrny na sny. Vytvořil úplně nový vzorec filmové tvorby. Jean-Luc Godard se o svém nejnovějším filmu s lingvistickým názvem Sbohem jazyku vyjádřil: „Je to o muži a jeho ženě, kteří si již navzájem nerozumějí, protože nehovoří stejným jazykem."

Pohled na život britského ministerského předsedy Winstona Churchilla. V průběhu druhé světové války hrál tento muž jednu z nejdůležitějších rolí v boji proti nacismu a jeho neohroženost, velitelské schopnosti i pamětihodné projevy přispěly k tomu, že hitlerovské Německo dospělo až k hořkému konci. Biografické drama se odehrává ve dvou dějových liniích. V první sledujeme nástup Winstona Churchilla do pozice premiéra Velké Británie v roce 1940 a jeho následnou vládu až do podepsání příměří s nacistickým Německem. Druhá linie se odehrává po válce v roce 1945 ve Francii, kde Winston Churchill tráví se svou ženou a dcerou dovolenou, čeká na výsledky prvních poválečných voleb a připomíná si některé ze svých nejslavnějších válečných událostí.

Na první pohled je na tom sympatickém mladém muži podivné jen jeho příjmení: Grlscz. Inspektor Healey, který vyšetřuje násilnou smrt Marie Vaughanové, však začne mít velice brzy pocit, že tady není něco v pořádku. Ostatně žádný div, protože Maria není první Stevenova přítelkyně, která přišla nešťastnou náhodou o život. Steven sice s policií vstřícně spolupracuje, stín podezření, který na něm leží, však den ode dne houstne. Podezření je ovšem jedna věc, usvědčení druhá. A tak zatímco policie pátrá po důkazech, Steven už prožívá novou lásku.

A widowed working-class father falls in love with a struggling, poor artist.

Mladý farmářský chlapec Jacquou vyrůstal spokojeně se svou rodinou, dokud přičiněním zlého hraběte de Nansaca neskončil v sirotčinci. Po čase se dostal k místnímu knězi, s jehož pomocí přetavil svou osobní pomstu do vzbouření všech venkovanů utlačovaných hrabětem de Nansacem.

Urbain Donnadieu (Christian Clavier) je největší lakomec pod sluncem. O první místo se ovšem dělí se svou babičkou. Tihle dva nemyslí na nic jiného, než na čem by se dalo ušetřit, jak na něčem vydělat a jak, pokud možno, nemuset platit žádné daně. V hlavě se jim zrodil báječný plán. Střádají pěkně jednu zlatou cihlu po druhé a až jich bude pořádná hromada, otevřou si účet ve Švýcarsku. Zlata mají dost, teď už zbývá jen najít způsob, jak ho osobně dopravit do Švýcarska. Přece nebudou platit někomu provizi za to, že všechno vyřídí za ně. V patách mají ale Urbainovu manželku, která větří, že za náhlou cestou do Švýcarska určitě něco bude.

Když se Anita, židovská dívka maďarského původu, po válce vrací z Osvětimi, vezme ji k sobě její jediná přeživší příbuzná Monika, která žije se svým manželem Aronem, synem Robym a Aronovým bratrem Elim v malém městečku nedaleko Prahy. Anita však brzy zjistí, že její vzpomínky nejsou v rodině vítanými hosty. Nikdo nechce poslouchat, co má na srdci, všichni se snaží na hrůzy Osvětimi zapomenout. Dívka brzy zažívá silný a vášnivý románek, který ji ale téměř srazí na kolena. Nakonec se díky své odvaze naučí znovu žít.

Sedmnáctiletou Charlie trápí osamělost, pochybnosti a nízké sebevědomí. Když do školy nastoupí nová spolužačka Sarah, stane se z nich nerozlučná dvojka. Charlie je krásnou a sebevědomou Sarah fascinovaná a novým přátelstvím nadšená, motivace manipulativní a ne celkem upřímné Sarah není natolik jednoznačná. Nevyrovnaný vztah tak nevyhnutelně nabere nebezpečně dramatický spád.

Novela maďarského spisovatele Imreho Kertésze, původně vydaná bez povšimnutí v roce 1975 v kádárovském Maďarsku, byla čtenářskou obcí znovuobjevena v 90. letech a způsobila senzaci, na jejímž konci stála Nobelova cena za literaturu. Bylo tak jen otázkou času, kdy se tématu chopí i film. Citlivé a neobvykle pojaté vyprávění židovského chlapce Gyuriho, který se postupně propadá soukolím nacistické vyhlazovací mašinerie, staví na kontrastu děsivosti života v táborech a nezúčastněného, zdánlivě racionálně odtažitého vyprávění dospívajícího teenagera, který se snaží vyrovnat s nenormálními podmínkami tím, že se na ně snaží pohlížet očima normality. Po návratu zjišťuje, že jeho zkušenost je nesdělitelná a musí se s ní vyrovnat sám nepomůže mu ani jeho židovství, ke kterému postupně ztratil pouta, ani jeho příslušnost k maďarskému národu, mezi jehož příslušníky se setkává spíše s lhostejností až nepřátelstvím než s pochopením a empatií. Jaký je tedy jeho osud? A má vůbec nějaký?

Margaret je energická dívka s běžnými problémy, bezpočtem snů, pro její věk typickou hašteřivostí i schopností hluboké empatie. Vše dobré ale roztříští nehoda, která zasáhne do jejího života, zatímco samotné vypodobení tragédie poznamená náladu celého filmu. Režisér tak dosahuje toho, že vedle protagonistky si nese břímě i publikum, které tak lépe vstřebá následné nejednoznačné události. Během nich se Margaret snaží se skutečností srovnat a alespoň částečně obnovit svou dřívější bezstarostnost. Živelnou dívku zaskočila nejen tíha zodpovědnosti, ale i náhlá ztráta potěšení, které mívala z komunikace s jinými lidmi. Snímek s mimořádným citem pro detail i s vědomím, že součástí dramatu nejsou jen exponované situace, ale také chvíle ticha a nejistoty, staví příběh nevyrovnané dívky, kterou však nelze odsuzovat. Díky celkové pečlivosti a pochopení pro postavy jsou tváře v závěrečné scéně víc než figurami v dramatu. Jsou živé. (47th KVIFF)

A playwright encounters a mysterious woman when he takes shelter in a chalet during a violent snowstorm and becomes obsessed with her.

Alex and Laetitia appear to make the perfect couple. But, as much as he loves his gorgeous fun-loving sweetheart, Alex isn’t yet ready for her to move in with him. Laetitia has other ideas. She has already packed her bags and lets Alex know that she will be taking up residence in his apartment within a few hours. For Alex, this is his worst nightmare come true. In desperation, he persuades his best friend to simulate an attack of depression so that he can move in with him...