V jedné exotické zemi Asie, Kethy (Cynthia Rothrock) bojuje svůj zápas se smrtí proti mezinárodní zločinecké organizaci, která nechala zavraždit jejího manžela. Kathy prochází těmi nejtěžšími zkouškami na pokraji života a smrti, než se z ní stane vynikající kick-boxer a dokáže splatit svůj životní dluh - jako Dračí lady.

A police sergeant is hoping for a few quiet weeks before his impending retirement, but his plans are scuppered when he is joined by an over-enthusiastic rookie partner who is assigned to him after failing her field test. To make matters worse, trouble looms when a group of white supremacists hold up a local shopping centre.

While grieving a terrible loss, a married couple meet two mysterious sisters, one of whom gives them a message sent from the afterlife.

Příběh jménem Antoine Doinel pokračuje… Nyní je třicátník a právě se rozvádí s Christine. Živý se jako korektor a je zamilovaný do prodavačky gramodesek Sabine. Colette, jeho dávná láska z mládí, v současné době právnička, právě čte Doinelův autobiografický román. Znovu se potkají… na nádraží… Běží snad život po spirále? (oficiální text distributora)

Michael a Sean, synové policejního šéfa z Amity, Martina Brodyho - pracují na Floridě v neobyčejně rozsáhlém vodním parku Mořský svět, pod vedením ambiciózního Calvina Boucharda. Jednoho dne se v pobřežní nádrži nečekaně objeví malý žralok. Zaměstnanci chtějí mládě vychovávat pod svým dohledem, jejich pokus se ale nezdaří. Téměř současně je nalezeno tělo muže, které prozrazuje, že pod mořskou hladinou aquaparku je ukryt další, mnohem větší žralok. Od tohoto okamžiku jde o život všech navštěvníků...

Než se osmnáctiletá novicka Anna stane jeptiškou, musí navštívit svou jedinou žijící příbuznou Wandu, o jejíž existenci neměla dosud ani tušení. Ukazuje se, že teta Wanda je bývalá zapálená komunistka a soudkyně, která v 50. letech posílala na smrt kněze a další odpůrce režimu. Nečekané setkání nasměruje Annu na cestu za odkrytím rodinného tajemství, svého židovského původu a svého pravého jména, Ida. Cynická, životem protřelá, avšak vlastním svědomím stíhaná Wanda je v mnohém pravým protikladem Idy, která během společného pátrání poprvé zakouší pokušení vnějšího světa: jazzovou hudbu, svobodu a možnost zamilovat se. Britský režisér polského původu, dvojnásobný držitel ceny BAFTA Paweł Pawlikowski, se s Idou vrací do země svého dětství. Originální a poetický příběh hledání vlastní identity je moderní poctou klasické kinematografii 60. let.(Aerofilms)

Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků.

Mladý a odvázaný Nyles se na svatbě setkává se sympatickou dívkou jménem Sarah. Začínají si spolu užívat hezký večer, když v tom se semele něco šíleného. Sarah se druhý den probouzí, ale zjišťuje, že prožívá včerejšek úplně znovu. Dostala se totiž do stejné časové smyčky, v jaké je Nyles již dlouhou dobu.

A police officer faces a personal meltdown following a divorce and the death of his mother.

Televizní herec a jeho dlouholetý kaskadér se rozhodnou, že se prosadí u filmu na konci zlaté éry Hollywoodu - v roce 1969 v Los Angeles.

Jeden z nejlepších filmů legendárního režiséra Billyho Wildera líčí nezvladatelnou touhu bývalé hvězdy němého filmu Normy Desmondové po comebacku, která si za tímto účelem najme neúspěšného scénáristu Gillise. Jízlivě přesný portrét specifického filmařského zákulisí získal z 11 nominací tři Oscary.

Kariéristický úředník Bud Baxter vychytrale půjčuje svůj byt nadřízeným k romantickým schůzkám. Problém nastane, když se Bud zamiluje do dívky, která zároveň chodí s jedním z jeho šéfů do jeho bytu...

Kameraman se potuluje s kamerou přehozenou přes rameno a s oslnivou vynalézavostí dokumentuje městský život.

Profesionální zabiják se chystá na svou poslední zakázku. Nejprve ale musí nějak překonat svou náklonost ke své chladné kolegyni. Uvědomuje si, že zaplést se s kolegyní je nejen nevhodné, ale i nebezpečné. Pod nepříjemně temnou, až surrealistickou noční oblohou velkoměsta se setkává s tulačkou, která pátrá po svém bývalém příteli. A zaujme zabijáka svými nekonvenčními způsoby, kterými se na sebe snaží upoutat pozornost.

Étericky krásná Laura, chladný detektiv Mark, prominentní žurnalista zjemnělých mravů Waldo nebo přihlouplý Lauřin snoubenec Shelby jsou hrdiny kriminálního thrilleru, který více než tradičně mordýřskou historku z černé kroniky připomíná logice vzdálenou a tajemstvím prodchnutou halucinaci. Premingerův první velký úspěch je považován za jeden ze zásadních noirových filmů. (51st KVIFF)

Franz Jägerstätter (August Diehl) žije se svou ženou a dětmi v Radegundu, rakouské vesnici uprostřed hor. Jeho malý statek je vzdálen všech hrůz druhé světové války. Hitlerovský režim však nelze zastavit, a tak se stane, že i Jagerstätter je roku 1943 povolán do armády. Mladý muž ovšem ve válčení nevidí žádný smysl a nikdy by jiného člověka nezabil. Odmítne proto nastoupit, je zatčen a podroben výslechům a týrání. Místo aby přehodnotil svůj postoj a vyhnul se hrozícímu trestu, vytrvává ve své víře v dobro v každém člověku…

Psychologickému dramatu z roku 1947 patří v dějinách britské kinematografie čestné místo nejen za jeho mimořádnou kameru (Oscarem oceněný Jack Cardiff), ale i jako jednomu z prvních děl s intenzivním erotickým nábojem. Román Rumer Goddenové posloužil jako předloha příběhu o skupině anglikánských jeptišek, jež se snaží na odlehlém místě v Himálaji přebudovat palác orientálního vládce na ošetřovnu a školu pro místní děti. Komunita jeptišek, řídící se přísnými pravidly, naráží na smyslnou atmosféru tajemstvím opředeného místa vysoko v horách, jež autokratickému rádžovi v minulosti sloužilo jako harém. Důrazem na konflikt mezi disciplínou a vášní předjímají Powell a Pressburger jeden z ústředních motivů Červených střevíčků, v případě dramatu s kontroverzním tématem potlačených tužeb řádových sester však mnohem víc těží z mystické moci krajiny (podobně jako v Cestě k cíli)

Během jedné donášky potkává Jong-su přítelkyni z dětství Hae-mi. Dívka právě odjíždí do Afriky a poprosí Jong-sua, aby jí pohlídal kočku. Nadšený z náhodného setkání po letech, Jong-su se těší na její návrat a sní o společném vztahu. Hae-mi se ale z cesty nevrací sama a mladík se stává nechtěným účastníkem zvláštního milostného trojúhelníku.

Mladá žena se vášnivě zamiluje do bohatého, nedávno ovdovělého šlechtice Maxima de Wintera. Po brzké svatbě odjíždí na jeho panství, kde společně žijí na zámku Manderley. Na láskyplný vztah novomanželů však padá všudypřítomný stín první de Winterovy manželky Rebeky, která zahynula za zvláštních okolností. Dům je naplněn jakýmsi nevyslovitelným napětím a stísňující atmosférou, která na novomanželku padá doslova na každém kroku. Ta je také přesvědčena, že manžel na krásnou Rebeku neustále vzpomíná, a proto jí není schopen věnovat potřebnou pozornost a cit... Děj je soustředěn na starém šlechtickém sídle, kde výprava, nasvícení interiéru a důmyslná kamera (zachycující například v jediném záběru hlavní hrdinku a nehybný obličej postavy, která jí nahání strach) přispívají k stupňování napětí. Film v roce 1941 získal dva Oscary: za nejlepší černobílou kameru (George Barnes) a jako nejlepší film (producent David O. Selznick).

Ve strohém „ději“ filmu, odehrávajícím se v jakémsi bezčasí za neustálé podzimní vichřice v osamělém kamenném stavení a jeho okolí, se úděl koně srovnává s údělem chromého vozky a jeho dcery (ve filmu nepadnou jejich jména). Zatímco staré nemocné zvíře odmítá žrát a pít, lidé vedle něj zmarňují život v každodenních monotónních činnostech od ranního vstávání po večerní uléhání. Během šesti dnů (připomínajících tak šest dnů Stvoření) muž a žena opakují automatizované stereotypy (zatápění, donesení vody ze studny, kydání hnoje atd.), přičemž se nenápadně mění podmínky, v nichž existují. Objeví se tu soused, lamentující nad zničením světa, u studny se zastaví cikánská rodina a nastávají zvláštní úkazy: ve světnici v noci zmlknou červotoči, ze studny zmizí voda, v prudkém větru a mlze poletují podivné útržky, záhadně se setmí, zhasne plná petrolejka. Dvojice zkusí odjet z místa, záhy se však vrátí. Apatičnost dosahuje vrcholu…