Po krvavé bitvě u Kurska se dalo německé velení na ústup. Průběh II. světové války se začíná obracet. Němečtí velitelé jsou zaskočeni silou Rudé armády. Vrchní velení sovětských vojsk se rozhodlo bez otálení provést rozhodující úder a nenechat tak nepříteli čas na regeneraci sil a zorganizování své obrany. Vedením této operace byl pověřen maršál Žukov. Ten rozhodl zatlačit nepřítele do bažin v Bělorusku a oslabit tak bojeschopnost německé armády. To se mu povedlo, a tak když se spojenci 6. června 1944 vylodili na plážích Normandie, ocitla se německá armád…

První část je věnována největší tankové bitvě druhé světové války, která se odehrála v létě 1943 u Kurska. Střetla se zde vojska sovětských a německých armád. S použitím vojenské techniky, která nemá v historii filmu obdoby, se doslova staneme účastníky této mohutné vojenské operace. Na snímku se podílelo množství tvůrců z několika evropských zemí. Podařilo se jim vytvořit velmi realistickou a autentickou atmosféru.

Sovětská vojska postupují na Berlín a zvuk dělostřeleckých salv je již slyšet v ulicích města. Hitler nechce připustit blížící se konec války. Ve velitelském bunkru vládne hysterie a Hitler začíná vydávat zoufalé rozkazy k obraně města. 16. dubna roku 1945 byl dán povel k útoku na Berlín. Boj o každou část města, o každou ulici, o každý dům je výpovědí o statečnosti sovětské pěchoty, která je podporována dělostřelectvem. Pod palbou dělostřeleckého útoku se ocitá i budova Říšského kancléřství.

Televizní herec a jeho dlouholetý kaskadér se rozhodnou, že se prosadí u filmu na konci zlaté éry Hollywoodu - v roce 1969 v Los Angeles.

Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků.

Jerry, a small-town Minnesota car salesman is bursting at the seams with debt... but he's got a plan. He's going to hire two thugs to kidnap his wife in a scheme to collect a hefty ransom from his wealthy father-in-law. It's going to be a snap and nobody's going to get hurt... until people start dying. Enter Police Chief Marge, a coffee-drinking, parka-wearing - and extremely pregnant - investigator who'll stop at nothing to get her man. And if you think her small-time investigative skills will give the crooks a run for their ransom... you betcha!

Kariéristický úředník Bud Baxter vychytrale půjčuje svůj byt nadřízeným k romantickým schůzkám. Problém nastane, když se Bud zamiluje do dívky, která zároveň chodí s jedním z jeho šéfů do jeho bytu...

Dramatický příběh natočený původně jako televizní film, což ovlivnilo jeho výraz, který se zdánlivě vymyká filmové praxi, neboť se celý odehrává v průběhu devadesáti minut v uzavřené soudní síni. Dvanáct porotců má jednomyslně rozhodnout o vině či nevině mladého muže, který je obviněn z vraždy svého otce. Porotci jsou průměrní Američané s obyčejnými zájmy a zaměstnáním. V průběžném hlasování jedenáct hlasuje za vinu, jenom porotce číslo 8, architekt Davis, je proti. Vyslovuje vážné výhrady k průběhu soudního jednání a kritizuje i způsob šetření celého případu.

Andy Dufresne přichází do vězení v Shawshanku jako nový vězeň podezřelý z vraždy. Spřátelí se s doživotně odsouzeným Redem a společně se snaží přežít v nelidském prostředí vězeňského systému. Odmítají upadnout do rezignace a dodávají naději sobě i spoluvězňům.

Existuje teorie, že bychom se měli rodit s malým množstvím alkoholu v krvi a že mírná podnapilost otevírá naši mysl světu kolem nás, zmenšuje naše problémy a zvyšuje naši kreativitu. Povzbuzeni touto teorií se Martin a jeho tři přátelé, všichni znavení středoškolští učitelé, pustí do experimentu spočívajícího v tom, že si během pracovního dne udržují stálou hladinku. Jestliže Churchill vyhrál druhou světovou válku v alkoholovém oparu, co by pár kapek mohlo znamenat pro ně a jejich studenty? Prvotní výsledky jsou povzbudivé a tento malý projekt se stane opravdovým akademickým výzkumem. Jak jejich hodiny, tak výsledky se zlepšují a skupina znovu dostane chuť do života! Když však výzkum přeženou, někteří musí skončit. Je stále jasnější, že i když alkohol mohl dopomoci ke skvělým úspěchům v historii, některé odvážné činy mají své následky.

Zkrachovalý komediant Arthur Fleck se dlouho pohybuje na tenké hranici mezi realitou a šílenstvím. Jednoho dne se ve svém obleku klauna potuluje po ulicích Gotham City a dostává se do konfliktu s brutálními zloději. Pomalu se roztáčí spirála událostí dosahující hrozivých rozměrů. Všemi opuštěný Fleck se začne čím dál více propadat do hlubin šílenství a postupně se mění v ikonu zločinu, kterou svět brzy bude znát pod jménem Joker.

Když nemůžete půl roku usnout, celý okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen. Všechno kolem vás je nedokonalou xeroxovou kopií sebe sama. Chodíte do práce, díváte se na televizi a jste vděčni za to, když občas ztratíte vědomí a nevíte o světě. Lidí s podobnými problémy moc není, ale mladý úspěšný úředník, který si říká Jack, je jedním z nich. Má slušnou práci, vydělává slušné peníze, ale trpí nejtěžší formou nespavosti. Na služební cestě se Jack seznámí s Tylerem Durdenem, který mu nabídne příbytek pod podmínkou, že mu vrazí pořádnou ránu. Tato "výměna názorů" se oběma zalíbí a brzy vznikne první Klub rváčů. Místo, kde můžou mladí muži, znechucení světem, odložit své starosti a stát se na pár minut zvířaty.

Německé vojáky ještě nepřestaly bolet nohy po smělé invazi do západní Evropy, když mladičké Shosanně přímo před očima německý důstojník Hans Landa vyvraždil členy její rodiny. Ona sama jen tak tak unikne do Paříže, kde se ukryje pod novou identitu provozovatelky biografu. Na jiném místě hákovým křížem rozkopané Evropy se pod vedením lehce zupáckého amerického poručíka Aldo Rainea formuje neobvyklá vojenská jednotka. Úkolem jejích členů je nejen přežít na území plném nacistů a jejich přisluhovačů, ale zároveň likvidovat jejich elity a to tak efektně, že tím mezi nimi budou šířit strach a paniku. Říkají si Pancharti a právě je čeká ta nejtěžší mise, která může zcela změnit průběh války. V jednom pařížském biografu se chystá premiéra nového německého propagandistického eposu a téhle události se má účastnit řada nacistických špiček (možná i samotný Hitler). Úkolem Panchartů bude na akci proniknout a ukázat šéfům Třetí říše, jaké to je, když je člověk po smrti.

Mafián Joe najme na vyloupení klenotnictví partu gangsterů, kteří se vzájemně neznají a oslovují se smyšlenými jmény. Akci však zmaří policie a lupičům nezbývá než uprchnout a ukrýt ve starém skladišti. Pan Oranžový je postřelen a pan Bílý se ho pokouší udržet naživu, dokud nedorazí pomoc. Napětí ve skladu však narůstá, protože policie je jim v patách a pan Růžový je přesvědčen, že šlo o past – někdo z nich musí být zrádce. Každý má ovšem vlastní verzi toho, co se stalo. Jak dlouho bude trvat, než vytáhnou pistole a drama se změní v masakr?

Když svobodomyslný malý podvodníček Randle P. McMurphy (Jack Nicholson) přichází do státní psychiatrické nemocnice, jeho nakažlivý odpor k disciplíně otřese rutinou celého zařízení. On je jednou stranou nastávající války. Uhlazená, chladně monstrózní sestra Ratchedová (Louise Fletcher) druhou. V sázce je osud všech pacientů na oddělení. Tato elektrizující adaptace bestselleru Kena Keseyho získala všech pět hlavních Oscarů za rok 1975: Nejlepší film (produkce Saul Zaentz a Michael Douglas), herec (Nicholson), herečka (Fletcher), režisér (Miloš Forman) a adaptovaný scénář (Lawrence Hauben a Bo Goldman). Divoký, spalující film s vynikajícím hereckým obsazením, čítajícím mj. Brada Dourifa, Dannyho DeVita a debutujícího Christophera Lloyda, si je plně zaslouží.

Zatímco se mu kupí dluhy a naštvaní výběrčí jsou mu v patách, riskuje tenhle výřečný klenotník z New Yorku všechno a doufá, že se tak udrží nad vodou a naživu.

Co na tom, že Rose je bílá jako stěna a Chris černý jako noc? Žijeme přece v jednadvacátém století, kdy je boj proti rasové nesnášenlivosti přece už dávno dobojovaný a na smíšené páry se skrz prsty nedíváme. Minimálně Roseini rodiče Missy a Dean jsou na Chrise od prvního momentu nesmírně milí. Vadí jim snad jen to, že si přítel jejich dcery tu a tam zapálí, ale to s barvou kůže přece nesouvisí. Psycholožka Missy dokonce Chrisovi nabídne, že ho jeho zlozvyku zbaví pomocí hypnózy. Byl by to ráj na Zemi, kdyby se dva zdejší černošští zaměstnanci nechovali tak podivně.

Osmnáctiletý Nic má na první pohled vše – skvělou rodinu, krásu, talent a přijetí na univerzitu v kapse. Přesto je v jeho životě trhlina, kterou vyplňuje drogami. Kde se vzala, a jak může David pomoci svému milovanému synovi ve chvílích, kdy se ocitá nad propastí?

Na začátku příběhu se potkáme se starým mužem Paulem Edgecombem. Žije v domově s pečovatelskou službou a právě se dojatě dívá na starý film s Fredem Astairem. Paul je tak naměkko, že začne sestře která ho kontroluje, vypravovat svůj příběh starý 60 let, který ještě nikomu nevypravoval. Kolem roku 1935 v Louisianě, mladý Paul pracuje jako dozorce ve vězení pro těžké zločince, kteří jsou odsud posíláni na smrt. Paul není jen „zaměstnancem“, ale bystrým pozorovatelem, který citlivě vnímá rázovité postavy těžkých zločinců i jejich osudy. Setkává se například s s černým obrem Johnem, který má ruce jako lopaty a je obviněn z vraždy dvou dětí. Nemůže uvěřit, že člověk, který se bojí spát potmě by byl schopen tak hrůzného činu. Je tu také hluboce věřící Arlen, a bláznivý psychopat zvaný Divoký Bill, ale je tu také ta hrůzostrašná chodba, natřená na zeleno, které všichni říkají „Zelená míle“, je to cesta, na konci které čeká smrt, pokud se nestane zázrak.

Robert De Niro v roli Jakea La Motty podává nejlepší výkon své herecké kariéry. De Niro představuje boxera, který své psychické i sexuální problémy vybíjí v boxerském ringu i mimo něj. Nezapomenutelné výkony předvádí i Joe Pesci v roli Jakeova bratra, který se nedokáže ubránit jeho rostoucí paranoii a žárlivosti a Cathy Moriarty jako patnáctiletá dívka, jež se postupně stává Jakeovou nejcennější trofejí. ZUŘÍCÍ BÝK je "extrémně násilný i poetický" film z prostředí boxerských zápasů, který "zkoumá všechna zákoutí lidské duše" - The New York Times. Film ZUŘÍCÍ BÝK získal z 8 nominací na OSCARA a 2 OSCARY, včetně za Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli - Robert De Niro.