Three modern day pilgrims investigate a bizarre crime in a small town on the way to Canterbury.

Generál Candy, který v roce 1943 dohlíží na anglický oddíl, je zkušený velitel, který nemá respekt u mužů, které cvičí, a je považován za člověka, který nemá přehled o tom, co je potřeba k vítězství ve válce. Ale nebylo tomu tak vždycky. Při letmém pohledu do počátků jeho kariéry v búrské válce a v první světové válce vidíme temperamentního mladého důstojníka, jehož život formovaly tři různé ženy a trvalé přátelství s německým vojákem.

Plucky Englishwoman Joan Webster travels to the remote islands of the Scottish Hebrides in order to marry a wealthy industrialist. Trapped by inclement weather on the Isle of Mull and unable to continue to her destination, Joan finds herself charmed by the straightforward, no-nonsense islanders around her, and becomes increasingly attracted to naval officer Torquil MacNeil, who holds a secret that may change her life forever.

Warren Beatty v roli bývalého vojáka Vincenta Bruce, který po návratu domů přijme místo terapeuta v místní psychiatrické léčebně. V exkluzivním ústavu se seznámí s Lilith Arthur (Jean Seberg), záhadnou a problémovou duší, do které se stále více zamilovává. Doktorkou Bey Brice (Kim Hunter) je Vincent povzbuzován, aby s pacientkou trávil stále více času a nakonec se do ní beznadějně zamiluje. Jakékoli předstírání etiky jde stranou, protože porušuje všechna pravidla, aby podpořil svou posedlost. Poté, co s ní Vincent strávil tolik času, je nakonec pochválen za to, že s mladou dívkou udělal průlom, ale má to velkou cenu.

A mousy, poor manicurist seeks to switch places with her more glamorous, wealthy twin sister.

Jedné noci přivede paní Callum domů malého chlapce Jeba, kterého poté vychovává jako vlastního, spolu se svou dcerou a synem. Vše vypadá v pořádku, avšak noční můry a pocit pronásledování Jeba neopouští ani v dospělosti. V odchodu od rodiny, o které je přesvědčen, že do ní nepatří, mu brání jediné - opětovaná láska k nevlastní sestře.

Psychologickému dramatu z roku 1947 patří v dějinách britské kinematografie čestné místo nejen za jeho mimořádnou kameru (Oscarem oceněný Jack Cardiff), ale i jako jednomu z prvních děl s intenzivním erotickým nábojem. Román Rumer Goddenové posloužil jako předloha příběhu o skupině anglikánských jeptišek, jež se snaží na odlehlém místě v Himálaji přebudovat palác orientálního vládce na ošetřovnu a školu pro místní děti. Komunita jeptišek, řídící se přísnými pravidly, naráží na smyslnou atmosféru tajemstvím opředeného místa vysoko v horách, jež autokratickému rádžovi v minulosti sloužilo jako harém. Důrazem na konflikt mezi disciplínou a vášní předjímají Powell a Pressburger jeden z ústředních motivů Červených střevíčků, v případě dramatu s kontroverzním tématem potlačených tužeb řádových sester však mnohem víc těží z mystické moci krajiny (podobně jako v Cestě k cíli)

Přítelkyně Lora Mae, Deborah a Rita vyrazí na jednodenní výlet lodí. Těsně před vyplutím poslíček doručí dopis, adresovaný všem třem. Kamarádka Addie jim v něm oznamuje, že právě navždy odešla z města s manželem jedné z nich. Neprozradí však jeho jméno. A tak všechny tři ženy stráví den v pochybách a ve vzpomínkách na vzlety a pády svého manželství. Lora Mae se provdala za svého šéfa, ten si však myslí, že to udělala kvůli penězům. Emancipovaná Rita si slušně vydělává jako autorka rozhlasových pořadů a konkuruje tak vlastnímu muži. Deborah o sobě pochybuje kvůli své neschopnosti správně vystupovat ve společenských kruzích. Ani jedna z nich neví, co ji čeká po návratu domů... Americký film scenáristy a režiséra Josepha L. Mankiewicze vznikl podle románu Johna Klempnera, který se však jmenuje Dopis pěti manželkám. Filmový příběh s nezvyklou zápletkou získal dva Oscary, za scénář a režii. Nominován byl ještě v kategorii Nejlepší film.

Pojem budovatelský film českým divákům asociuje primárně komunisticky zabarvené tituly, existují však i jiné ekvivalenty tohoto konceptu, a to dokonce nespojené s dobově dominantní ideologií, jak dokládá fenomenální britské sci-fi Svět za sto let. Mimořádně ambiciózní a nákladná produkce nepřestává fascinovat coby mrazivě prorocké dílo, které předpovědělo druhou světovou válku a bitvu o Británii, i jako výjimečný příklad vědeckého budovatelského filmu. Právě vědecký pokrok oproštěný od národních sentimentů a dalších konfliktních neduhů společnosti 20. století představuje zdejší ideál. Příznačným milníkem, jenž má stvrdit dosažení cílů společnosti, by se měla stát cesta člověka do vesmíru. Jiří Flígl

Starší manželský pár Barkley (Victor Moore) a Lucy (Beulah Bondi) Cooperovi se ocitne v těžké finanční situaci a přijde o své bydlení. Musí se spolehnout na svých pět dětí, žádné z nich ale není ochotné se o oba rodiče postarat.

Struggling stockbroker Jimmie Shannon learns that, if he gets married by 7 p.m. on his 27th birthday -- which is today -- he'll inherit $7 million from an eccentric relative.

Krásná čarodějka vypráví o znovuoživlé titulní hrdince Jennifer, která i se svým otcem unikla ze zakletí ve starém dubu, když do něho uhodil blesk, a spolu se vydali na svět co nejvíce škodit lidskému plemenu, zejména pak Wallacovi, potomku muže, jenž se před bezmála třemi staletími přičinil o to, že Jennifer skončila na hranici. Zhatí mu zásnuby, ale pak se všechno změní, když sama omylem vypije čarovný nápoj lásky. Clair přitom nešetří mírně hororovými atrakcemi (např. hned úvodní scénou upálení), ale vše vzápětí zlehčuje. Neobává se ani žánrových klišé, která jsou patrná zvláště u milostných zápletek.

Příběh o tom, jak ukrást milion liber ve zlatě. Henry Holland je solidní bankovní úředník, který dostane geniální nápad. Rozhodne se propašovat zlaté cihly v ceně milionu liber z Anglie do Francie v podobě Eiffelovek prodávaných jako suvenýr. Jednoduchý plán ovšem, jak už to bývá, ztroskotá na úplné maličkosti. Náhodou se šest těžítek z ryzího zlata dostane zpět do Anglie a jedno z nich dokonce do rukou policie. Lupiči podniknou všechno možné, aby se jich znovu zmocnili a zahladili stopy. Zpočátku realisticky působící příběh se pomalu přemění v absurdní frašku, která si zachovává typicky britský tón. Holland okrádá banku, v níž pracuje a vodí za nos celý Scotland Yard, ale dělá to s vlídnou zdvořilostí anglického gentlemana. V dnes již klasickém snímku září v hlavní roli Alec Guinness (Hvězdné války, Most přes řeku Kwai), jenž s oblibou střídal vážná dramata s lehkým žánrem.

A deaf garbage collector happens upon a broken and discarded surfboard. The discovery plants in him dreams of becoming a surf champion. Encouraged by his also deaf girlfriend, he persists against all odds.

Zaměstnanec filmového studia a příležitostný pornograf Mark Lewis je osamělý voyeur, posedlý touhou zabíjet a zachytit okamžik smrti na filmový pás. Tento šokující snímek zničil po zdrcujících kritikách kariéru režiséra Michaela Powella. Dnes je považován za mistrovské dílo. (43rd KVIFF)

Pětice mužů se jednoho rána vzbudí v chemické továrně a zjistí, že si toho kromě svých jmen nepamatují téměř nic. Stoprocentně však vědí jednu věc: Chtějí odtud pryč, a to rychle. Pří útěku ven a pátrání, co se u všech svatých vlastně stalo, se však vyplatí být obezřetný – ani jeden z nich nezná ty druhé a je více než pravděpodobné, že někdo tady nehraje zrovna čistou hru…

Talentované baletce Vicky (Moira Shearerová) se plní sen v podobě angažmá v ansámblu inspirativního a démonického impresária Lermontova (Anton Walbrook), neúprosně trvajícího na podřízení soukromí vyšším uměleckým cílům. Díky představení Červené střevíčky Vickyina kariéra strmě stoupá, ovšem v okamžiku, kdy se její přátelství s hudebním skladatelem Julianem (Marius Goring) změní v milostný vztah, je hvězda souboru postavena před osudovou volbu. Nejproslulejší titul v produkci The Archers průkopnickým způsobem spojuje dosud oddělená teritoria divadelního jeviště a filmu. Během novátorské patnáctiminutové baletní sekvence je divák z pohodlí sedačky vtažen do Vickyina vnitřního světa, v němž svádí souboj „pozemský“ cit s oddaností k umění.

Raz dva tři je komedie nejen neuvěřitelně rychlá, ale i neobyčejně vtipná. Wilder se šťastným odstupem a obvyklou sžíravostí karikuje americké velikášství, německý oportunismus a v postavě tří ruských komisařů i prostomyslnou ruskou mazanost a pokrytectví. Ušetřen není nikdo - ani bránice diváka filmu, který ve své době logicky neměl příliš velký úspěch, čas ale ukázal....

María, a girl from Colonia Dignidad, in Chile —a kind of sectarian community, tyrannically mastered by the ruthless Paul Schäfer, a German madman, religious fanatic and child predator, who would end up turning the place into a torture center at the service of the military dictatorship ruled by Augusto Pinochet—, is punished for having lost three pigs, so she decides to run away and take refuge in an abandoned house hidden in the forest.

Nejlepší film roku 1945 ukazuje na svou dobu velmi otevřeně zničující vliv alkoholismu. Je ironií osudu, že toto vynikající dílo klasika Billyho Wildera téměř nešlo do kin, protože ho testovací publikum, nezvyklé na tak syrový realismus, hodnotilo velmi negativně. V dnešní době je film označován za jedno z nejlepších dramat v historii kinematografie vůbec. Neúspěšný spisovatel, v podání vynikajícího Raye Millanda, prožívá hluboké rozčarování ze života, které ho přivede na třídenní sebezničující flám. Film byl ověnčen hned několika cenami Americké filmové akademie.(oficiální text distributora)