Vypracovat se od bezvýznamných chuligánů z drsné čtvrti v Belleville až k loupežím v elegantních bankách v Paříži, to dokáže jen Simon a jeho gang. Vybírají jeden trezor za druhým policajtům rovnou pod nosem a ti se jen diví jejich drzosti. Jak dlouho bude tato banda nerozlučných přátel schopna vyhnout se krveprolití?

Set within the stark Icelandic landscape, OUT OF THIN AIR examines the 1976 police investigation into the disappearance of two men in the early 1970s.

A psychotic sniper plans a massive killing spree in a Los Angeles football stadium during a major championship game. The police, led by Captain Peter Holly and the SWAT commander, learn of the plot and rush to the scene.

Bankovní lupič Gino Strabliggi strávil deset let ve vězení, kde měl spoustu času k úvahám. Když prošel branou věznice, doufal, že může udělat tečku za svou minulostí. Za jeho předčasné podmínečné propuštění se přimluvil kurátor Cazeneuve, který po mnoha letech práce s vězni poznal, že to Gino myslí vážně. Dokonce se spolu spřátelí natolik, že Gino začne ke Cazeneuveovi chodit na návštěvu a tráví s jeho rodinou volný čas. Najde si práci v tiskárně, kde si ho majitel váží, a zamiluje se. Gino je pronásledován nejen svými bývalými kumpány, ale i umanutým policejním inspektorem. Ten je přesvědčen, že se lidé nemohou od základu změnit, a špehuje Gina na každém kroku...

Jean-Pierre Melville je považován za francouzského režiséra kriminálních filmů, pro nějž je charakteristické členění děje do výrazně akčních scén. Druhý dech patří možná jako první v jeho filmografii k těm, v nichž se kriminální zápletka umně propojuje s akcí. Přestože vznik filmu byl komplikovaný a jeho výslednou podobu ovlivnila řada kompromisů, pro režiséra jde o klíčový snímek řadící se svým stylem k americkému filmu noir. Filmová podoba příběhu se tentokrát dost výrazně odlišuje od své literární předlohy. Kniha je více dokumentárním soupisem skutečných událostí, zatímco filmový příběh se stává jejich symbolickým propojením, což vyplývá z faktu, že Melvilla nikdy nezajímal realismus ve filmu.

Agent KGB major Valerij Petrovskij (Pierce Brosna) je odeslán do Anglie, aby vybudoval sídlo v blízkosti americké vojenské základny a přebíral zásilky pro kurýry ze SSSR. John Preston (Michael Caine) je prvotřídní britský lovec špiónů. Jeden z kurýrů, které Petrovskij očekával má střet s celníkem a přijde při něm o život. Preston provádí vlastní šetření případu a zjistí, že mrtvý kurýr u sebe měl součást atomové bomby. Podaří se anglickému agentovi zabránit v provedení atomového útoku v Anglii?

Drama zoufalého a nešťastného vojáka, kterému ubližuje jeho okolí natolik, že si jen velmi obtížně dokáže zachovat zdravý rozum a lidskou důstojnost.

Francie patnáctého století. Dospívající venkovská dívka Jana z Arku tvrdí, že dokáže komunikovat s Bohem, a jeho jménem vede francouzskou výpravu proti anglickým vojskům. Záhy je zajata a postavena před soud kvůli obvinění z kacířství. Během celého procesu biskup Cauchon na dívku neúnavně naléhá, aby přiznala, že o vzkazech od vyšší moci lhala. Jana však zůstává věrná svým ideálům, i když se hrozba brutální veřejné popravy pomalu stává skutečností. Režisér Robert Bresson vychází z oficiálních zápisů ze skutečného soudního procesu a vytváří osobitou adaptaci života a utrpení Jany z Arku, která ukazuje její zranitelnost i houževnatou víru.

Told in flashback form, the film traces the rise and fall of a tough, ambitious Hollywood producer, Jonathan Shields, as seen through the eyes of various acquaintances, including a writer, James Lee Bartlow; a star, Georgia Lorrison; and a director, Fred Amiel. He is a hard-driving, ambitious man who ruthlessly uses everyone on the way to becoming one of Hollywood's top movie makers.

Burt Lancaster znovu spojil síly s režisérem Johnem Frankenheimerem a zahrál si hlavní postavu v autentickém příběhu vězně Roberta E. Strouda. V roce 1909 byl Robert Stroud odsouzen k deseti letům vězení za zabití člověka. Později ztrácí veškeré naděje na propuštění, protože bodne jiného vězně. Uvězněný v Leavenworthu, zpečetí svůj osud zabitím vězeňského strážce, když jeho matce (Thelma Ritterová) není dovolena návštěva. Tehdy je odsouzen k smrti. Jeho matka prosí manželku Woodrowa Wilsona o přímluvu a prezident nakonec zmírní Stroudův trest na doživotí v izolaci. Bezútěšné přežívání mu ztrpčuje krutý dozorce Harvey Shoemaker (Karl Malden). Jednoho dne se však cosi změní, Stroud najde na vězeňském dvoře poraněného vrabce, ošetří ho a pečuje o něj dokud se neuzdraví, dokonce vrabčáka naučí i pár veselých kousků.

In a small town in occupied France in 1941, the German officer, Werner Von Ebrennac is billeted in the house of the uncle and his niece. The uncle and niece refuse to speak to him, but each evening the officer warms himself by the fire and talks of his country, his music, and his idealistic views of the relationship between France and Germany. That is, until he visits Paris and discovers what is really going on...

Muške je jen čtrnáct let, ale život se s ní nemazlí. Ve škole se jí posmívají pro její otrhaný zevnějšek a samotářství. Doma není daleko k lahvičce a tak musí snášet další ústrky. Poznala jen ponížení a tak sama čelí drsnému okolí se vzdorem a tichou nenávistí. U umírající matky, jejíž třetí porod vzal poslední životní síly, nachází jen málo něhy a opory. Otec se staším bratrem se živí černým obchodem s alkoholem, ale v rodině je stejně příliš mnoho hladových krků. Venkovci jen nepřesvědčivě skrývají svůj odpor k Mušce za maskou křesťanského soucitu. Během jedné deštivé noci Muška potká místního pytláka Arséna. Ve světě bez lásky však ani jediný lidský kontakt, který Muška navázala, nemůže přinést něhu a pochopení.

Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.

Anglie, období Vánoc roku 1183. Stárnoucí král Jindřich II. (Peter O´Toole) vybírá svého následovníka. Každý z jeho synů, Richard, John a Geoffrey, chce trůn získat. Jindřichova žena, Eleanor, je ochotna království rozdělit, král je ovšem proti a usiluje, aby království zůstalo jednotné. V průběhu několika málo dnů je rozehrána komplikovaná hra a v sázce je budoucnost celé říše.

Píše se rok 2028. Spojené státy americké se po čtvrté světové válce, která trvala pouhých pět dní, proměnily v radioaktivní pustinu. Mladý Vic a jeho parťák Blood, inteligentní (a telepaticky nadaný) pes, se snaží přežít ve vyprahlé krajině mezi zbytky osad, skupinami ozbrojených nájezdníků a mutanty. Vic shání potravu pro oba, Blood pro sexuálně frustrovaného Vica, přičemž využívá svůj čich k hledání žen, kterých je v postkatastrofickém světě nedostatek. Společně doufají, že se jednoho dne dostanou "za kopec", kde je všeho dostatek...

Bobu Wiley je případ nad kterým už mnoho psychiatrů zlomilo hůl. Přesto se doktor Leo Marvin, který je na vrcholu své kariéry rozhodne mu pomoct. Brzy však pozná, že Bob není pacient jako ostatní. Jeho problémy by se daly popsat slovy "notorický blázen", který hledá společnost psychiatra jen aby nebyl sám. Když doktor Leo Marvin odjede na dovolenou, netuší ještě, že jeho nový pacient Bob za ním přijede a nedá mu pokoj ani na dovolené. Brzy začne Bobova přítomnost doktorovi přímo pít krev, zato vlezlý pacient si získá přízeň celého městečka a hlavně Leovy rodiny, což doktora vytáčí až do nepříčetnosti. Co se ale stane, když Bob pokazí doktorův tolik očekávaný televizní debut a prezentaci jeho nové knížky Dětské krůčky?

V práci šerifa Virgila Colea a jeho zástupce Everetta Hitche platí jediné: střílet rychle, střílet přesně a okamžitě znovu nabíjet. Bez emocí, protože emoce vás mohou zabít. V Dějinách násilí byli protivníky. V drsném psychologickém westernu podle románu Roberta B. Parkera se Virgil a Everett sešli jako přátelé a nájemní strážci pořádku. Allie French je žena, která přijede do města jen s dolarem v kapse a podivuhodnou schopností přežít, dodá jejich snaze postavit před soud vraha Randalla Bragga to, co může zabíjet – city. V městečku Appaloosa poteče krev.

Na počátku všeho je mafián Johnny Ross, který zpronevěří mafiánské organizaci dva miliony dolarů a podaří se mu uprchnout do San Franciska, kde mu ctižádostivý politik Chalmers slíbil ochranu, pokud bude vypovídat proti organizaci. Jeho ochranou pověří kapitán Bennet poručíka Franka Bullita. Ten se po instruktáži u samotného Chalmerse odebere se svými muži Delgettim a Stantonem do hotelu v němž se Ross ukrývá. Zanedlouho však vniknou do pokoje dva muži a Stantona i Rosse postřelí. Ross na následky svých zranění zemře, Bullit, kterému je celý případ podezřelý, jeho smrt zatají a pustí se do pátrání. Odmítne cokoli Chalmersovi cokoli prozradit a ten proti policistovi i jeho nadřízenému rozpoutá ostré tažení. Bullit přesto s Bennetovou podporou pokračuje v pátrán

Franz Jägerstätter (August Diehl) žije se svou ženou a dětmi v Radegundu, rakouské vesnici uprostřed hor. Jeho malý statek je vzdálen všech hrůz druhé světové války. Hitlerovský režim však nelze zastavit, a tak se stane, že i Jagerstätter je roku 1943 povolán do armády. Mladý muž ovšem ve válčení nevidí žádný smysl a nikdy by jiného člověka nezabil. Odmítne proto nastoupit, je zatčen a podroben výslechům a týrání. Místo aby přehodnotil svůj postoj a vyhnul se hrozícímu trestu, vytrvává ve své víře v dobro v každém člověku…

Na sklonku padesátých let, v jednu osudnou noc v Novém Mexiku, objevuje mladá operátorka ústředny Fay spolu s charismatickým rádio DJem Everettem podivnou zvukovou frekvenci, která by mohla navždy změnit jejich malé město a možná i celou budoucnost, jak ji známe.