Al Pacino v titulní úloze klasického amerického filmu. Kriminální drama Serpico vzniklo podle stejnojmenné knížky newyorského novináře Petera Maase, jenž v ní vylíčil skutečné osudy policisty Franka Serpica, který byl dlouholetým členem newyorského policejního sboru a v roce 1971 svědčil v rozsáhlém případu korupce proti svým kolegům.

Snímek Network, břitká satira na "senzacechtivé zpravodajství", se zdá být s každým uplynulým rokem aktuálnější než kdy dřív. Howard Beale, moderátorská hvězda televizní společnosti UBS, je poslán do důchodu, protože příliš zestárl. Beale nedokáže přenést přes srdce, že po pětadvaceti letech přijde o práci jenom kvůli věku. V dalších zprávách proto divákům oznámí, že během svého posledního vysílání spáchá sebevraždu. Šéf televizní stanice Frank Hackett chce Bealea na místě vyhodit, když se ale ukáže, že by UBS mohla dosáhnout v den Bealeovy smrti nejvyšší sledovanosti v historii, kariéristka Diana Christensenová šéfa přesvědčí, aby tohle osudové závěrečné vysílání pojali jako zvláštní událost. Beale se samozřejmě nakonec nezabije - ale začne nesouvisle hovořit o hrozném stavu světa a televize především. Díky tomu se z něj stane nejžhavější osobnost americké televize.

Co je to za soudní systém, kde kriminálníci zůstávají na svobodě? Mladý právník Arthur Kirkland (Al Pacino) se ptá, zda vůbec existuje SPRAVEDLNOST. Arthur je upřímný, idealistický právník, který se najednou dostává pod tlak, když má obhajovat významného soudce (John Forsythe). Ten je obviněn ze zbití a znásilnění mladé dívky. Arthur ví, že je vinen! Když dojde k soudnímu líčení, Arthur si musí vybrat mezi kariérou a ctí. Závěr soudního líčení je explozivní a nezapomenutelný.(oficiální text distributora)

V honosném barokním hotelu muž přichází na setkání se ženou, které jí přislíbil před rokem. Žena si na slíbenou schůzku nevzpomíná. Muž se ji tedy snaží znovu dobýt v labyrintu z mramoru a zlata, v němž se jakoby zastavil čas.

Špičkový reportér a producent populární televizní show 60 minut Lowell Bergman (Al Pacino) získá důkazy o tom, že zástupci velkých tabákových koncernů křivě přísahali před soudem. Naprosto důvěryhodným zdrojem informací ze zákulisí tabákového průmyslu je Jeffrey Wigand (Russell Crowe), který se ve zlém rozešel se svým zaměstnavatelem a rozhodl se říci pravdu o škodlivosti a návykovosti kouření před tv kamerami. Tabákové společnosti obviní Wiganda z porušení smlouvy o mlčenlivosti. Žaloba je jen částí psychického nátlaku, kterému Wigand s pomocí reportéra Bergmana čelí. Ve svém přesvědčení vytrvá, i když se jeho život rozpadá, přijde o majetek a manželka požádá o rozvod. Stejně těžká zkouška ale čeká i na Bergmana. Když je pořad konečně připraven, zatrhnou jeho odvysílání šéfové televizní stanice, obávající se miliardové žaloby ze strany tabákových koncernů. Bergman se postaví za svého informátora a pustí se do nerovného, zdánlivě předem ztraceného boje o právo veřejnosti znát pravdu.

In 1940, in the immediate aftermath of the Spanish Civil War, a young girl living on the Castilian plain is haunted after attending a screening of James Whale's 1931 film Frankenstein and hearing from her sister that the monster is not dead, instead existing as a spirit inhabiting a nearby barn.

Michael, Steven a Nick jsou mladí tovární dělníci z Pensylvánie, kteří musí narukovat do Vietnamu. Před tím, než odejdou, Steven se žení s těhotnou Angelou a jejich svatba je zároveň slavností na rozloučenou. Po mnoha hrůzách, které tři přátelé prožijí, všichni upadnou do rukou Vietkongu a dostanou se do tábora rukojmích, kde jsou nuceni hrát sami se sebou ruskou ruletu. Slavné válečné drama režiséra Michaela Cimina patří k uměleckým vrcholům vlny filmů o vitnamském traumatu.

Greg je nedávno rozvedený muž, jehož život se rozpadá, když v tom potká Isabelu, která je přesvědčena, že znečištěný a zlý svět kolem nich není skutečný. Věří, že žijí v ošklivém, drsném, ale simulovaném světě počítačovou animací, uvnitř krásného, ​​mírumilovného, „skutečného“ světa blaženosti.

Vypravěčem a hlavním hrdinou příběhu je portorikánský zločinec Carlito Brigante, který je předčasně propuštěn z vězení. Vrací se do života s rozhodnutím definitivně skoncovat s minulostí zabijáka a překupníka drog. Jenže záhy pochopí, že tlak rodné newyorské čtvrti, tlak "ulice", v níž se téměř všichni pohybují na opačné straně zákona, bude velmi obtížné překonat. Carlito je mužem ze staré školy, který ještě ctí přátelství. Proto musí v nouzi pomoci narkomanskému advokátu Dave Kleinfeldovi, s nímž se zná už mnoho let. Smysl pro čest, který všichni ostatní už dávno ztratili, je pro něj víc než láska k tanečnici Gail.

Do dušičkové nálady není dobré zhurta vpadnout jako oběšenec do propadla, spíš je třeba do ní rozvážně a ladně vklouznout jako skalpel do nebožtíka nebo rakev do pece. Právě takové vklouznutí nabízí divákům úvodní film dušičkového speciálu Otrlce, dnes již klasický horor Karneval duší. Snímek o mladé Mary, kterou po automobilové nehodě pronásleduje tajuplný cizinec s mrtvolnou tváří, se do dějin žánru zapsal jako neobvyklé dílo založené na pozvolném budování ponuré fantaskní atmosféry.

Film Romana Polanského CHINATOWN vytvořil významný milník ve filmové historii a brzy se stal pro příznivce detektivního žánru kultovním. Jack Nicholson ve filmu ztělesňuje soukromého detektiva Jake Gittese žijícího v temném morálním klimatu prosluněné předválečné jižní Kalifornie. Gittes je najat krásnou a noblesní dámou (Faye Dunaway) pro vypátrání nevěry jejího manžela. Během vyšetřování je však zapleten do víru zapomenutých podvodů a křivd, které odhalují spletitou síť osobních a politických skandálů vrcholících do jedné, nezapomenutelné noci v Čínské čtvrti. Ve vedlejší roli si zahrál legendární John Huston a film získal Oscara za scénář napsaný Robertem Townem. Chinatown je film zachycující ztracenou éru precizně vytvářených filmů, které za sebou nechávají stálý odkaz.

Slepota změnila plukovníka Franka Sladea v zatrpknutého, osamělého a cynického člověka, kterému se už nechce žít. Než se rozhodne definitivně skončit se svým životem, chce se ještě jednou pořádně pobavit. Spolu se studentem Charliem, kterého mu Sladeova rodina najala jako opatrovníka, odchází do New Yorku a jeho poslední výlet nekončí plánovanou sebevraždou. Slade si s Chrisovou pomocí začne znovu uvědomovat krásy života a pomalu se změní na energického muže, jakým kdysi býval. Mezi slepcem a Chrisem postupně vzniká sympatie a důvěra. Slade pomůže chlapcovi vyřešit i jeho školní problémy.

V období prohibice kvete v USA organizovaný zločin, který prorůstá do politiky. Stranický boss Lionel Leo opřený o podsvětí prakticky ovládá americké velkoměsto, ale vyrostla mu konkurence v klasickém mafiánovi italského původu Johnym Casparovi, který mu dosud za "ochranu" platil tučné výpalné. Leo odmítne Casparův požadavek na zavraždění Bernieho Bernbauma, který vychytrale těží z Casparových sázkových podvodů. Pomáhá mu v tom jeho sestra Verna, která má s Casparem poměr právě proto, aby bratra ochránila. Tom Reagan, Leova pravá ruka, zadlužený kvůli své sázkařské vášni, vidí v obětování Bernieho cestu k uchování Leovy moci, avšak váže ho utajované citové pouto k Verně. Casparovo komando se neúspěšně pokusí Lea zlikvidovat a Tom pochopí, že válka podsvětí by mohla pohltit jeho i Vernu. Přiznáním vztahu s Vernou Leovi, který se s ní chce oženit, začíná Tomova rafinovaná hra o vlastní život...

When New York is caught in the grip of a sadistic serial killer who preys on patrons of the city's underground bars, young rookie Steve Burns infiltrates the S&M subculture to try and lure him out of the shadows.

Tato kultovní komedie o vyskokoškolácích šedesátých let učí, že žábavnější než univerzitu vystudovat, je užít si a přežít. Bluto (John Belushii), Vydra (Tim Matheson), Flíček (Tom Hulce) a Hromdopolice (Stephen Furst) žijí životem moderních mladých mužů. Flámování je na denním pořádku, sex jen občas a alkohol se pije a jointy kolují. Hlavní náplň výuky: srandičky, prdelky a prcičky.

Spencer Tracy a Katharine Hepburnová se nemohou smířit s nečekaným partnerem své dcery. Přitažlivá, sympatická intelektuálka Joey Draytonová jednoho dne oznámí svým liberálně uvažujícím rodičům, že má poměr s lékařem Johnem Prenticem, černochem, za něhož se také hodlá provdat. Je to pro ně pořádný šok, který ustupuje pouze velmi pomalu, i když charakter a vědecká erudice nápadníka jim imponují...

Přepis úspěšné divadelní hry nás zavádí do realitní kanceláře, jejíž čtyři zaměstnanci jsou nuceni zúčastnit se podivné „soutěže“ – mají do čtyřiadvaceti hodin co nejvýhodněji prodat bezcenné pozemky. Vítěz vyhraje luxusní auto, poražený dostane padáka. Každý ze zaměstnanců zvolí jinou metodu, jak obstát…

Záhadné drama Francise Forda Coppoly zkoumá morální hodnoty soukromí. V hlavní roli se představí Gene Hackman jako Harry Caul, expert na bezpečnost a dohled. Jeho každodenní práce, odposlech, se změní v noční můru, ve které Harry stále slyší něco, co jej ruší v nahrávání mladého páru v parku. Začíná se obávat toho, že by nahrávka mohla být zneužita. Postupně se zaplétá do labyrintu tajemství a vražd.

Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.

Henri Charriére (1906–1973) byl odsouzen na doživotí a deportován do nechvalně proslulé věznice na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guayaně, kde si odpykávali trest nejhorší zločinci. Tamní podmínky byly nelidské, režim tvrdý a naděje na únik prakticky neexistovala. Charriére, podle tetování přezdívaný Motýlek, však odmítl rezignovat. Myšlenka na útěk byla to jediné, co ho udržovalo při životě. Získal pro ni i dalšího vězně, slabošského, intelektuálně založeného Degu, jenž se do trestnice dostal za padělání peněz. Několik nezdařených pokusů Motýlkovi vyneslo přísnou samotku a kruté zacházení, přesto bojoval dál.