Síla muže je americký dramatický film z roku 1992. Režisérem filmu je Oscarový režisér John G. Avildsen. Hlavní role ve filmu ztvárnili Guy Witcher, Morgan Freeman, Simon Fenton, Stephen Dorff, Armin Mueller-Stahl, Jeremiah Mnisi, John Gielgud a Daniel Craig. Snímek se odehrává v Jižní Africe roku 1930, v dobách Apartheidu a sleduje příběh mladého bělošského chlapce, kterého učí postarší černoch boxovat. Film je však také zamyšlením nad útrapami černošského lidu v Africe a vměšování se bělochů do zdejší kultury.

Triumfální příběh mužského veslařského týmu Washingtonské univerzity, který ohromil svět ziskem zlata na olympijských hrách v Berlíně v roce 1936.

Kdybyste si chtěli Christine jednoduše zaškatulkovat, zařadili byste ji mezi rebelky. Není nijak zvlášť hezká a obličej plný akné maskuje růžovými vlasy. Není nijak zvlášť chytrá a tenhle deficit vyrovnává tvrzením, že má umělecké sklony. Asi nejzajímavější je na ní to, že coby symbol vzdoru odmítá své křestní jméno, sama si říká Lady Bird a chce, aby ji tak oslovovali i všichni ostatní. Když se s ní setkáme poprvé, absolvujeme její brutální hádku s matkou, po které naštvaně vystoupí z auta. Jedoucího. A přitom je tahle věčně nabručená holka se zlomenou rukou (následek výše uvedeného incidentu) ve skutečnosti citlivá duše, která by se jen chtěla správně zamilovat a najít smysl života, a je jen nervózní z toho, že se jí ani jedno zatím příliš nedaří.

V době, kdy Druhá světová válka ještě vypadala nerozhodně, probíhal na dálku dramatický souboj mezi Spojenými státy a Německem o to, komu se dřív podaří zkonstruovat atomovou bombu a získat nad nepřítelem rozhodující převahu. V Americe se tajný výzkum skrýval pod označením Projekt Manhattan a jedním z jeho klíčových aktérů byl astrofyzik Robert Oppenheimer. Pod obrovským časovým tlakem se s týmem dalších vědců pokoušel sestrojit vynález, který má potenciál zničit celý svět, ale bez jehož včasného dokončení se tentýž svět nepodaří zachránit…

Hlavní zbraní hrdiny akčního sci-fi spektáklu filmového vizionáře Christophera Nolana je jediné slovo - TENET. V temném světě mezinárodní špionáže bojuje o záchranu celého světa. Vydává se na extrémně komplikovanou misi, ve které pro časoprostor neplatí pravidla, tak jak je známe.

Televizní herec a jeho dlouholetý kaskadér se rozhodnou, že se prosadí u filmu na konci zlaté éry Hollywoodu - v roce 1969 v Los Angeles.

Období dospívání může být velice komplikované, a Riley, která je vytržena ze svého starého života na americkém Středozápadu poté, co se její otec musí kvůli novému zaměstnání přestěhovat do San Francisca, není žádnou výjimkou. Stejně jako my všichni, i Riley je ovládána svými emocemi – Radostí, Strachem, Hněvem, Znechucením a Smutkem. Emoce žijí v Řídícím centru, centrále uvnitř Rileyiny mysli, odkud jí pomáhají vypořádat se s nástrahami všedních dní. Jak se Riley se svými emocemi společně pokoušejí vyrovnat s problémy nových začátků v San Franciscu, propuká v Řídícím centru zmatek. Ačkoliv se Radost, Rileyina hlavní a nejdůležitější emoce, pokouší zachovat všem pozitivní myšlení, objevují se mezi jednotlivými emocemi neshody v tom, jak se co nejlépe vypořádat s novým městem, domovem a školou.

Amy se ztratila v den pátého výročí svatby s Nickem. Vše naznačuje, že nezmizela dobrovolně. Zoufalý manžel organizuje rozsáhlé pátrací akce a snaží se dělat vše možné pro to, aby se jeho žena našla. Pokud možno živá. Paralelně s tím probíhá policejní vyšetřování, které kromě Amy hledá i člověka, jenž má její zmizení na svědomí. Všechny stopy, nalezené důkazy a svědectví Amyiných blízkých ale ukazují právě na Nicka. Kdo to vlastně je? Trpící oběť zločinu, nebo cynická zrůda, která vodí policii i veřejnost za nos, aby ze sebe sňala podezření? Kdo má pravdu? Jak ji poznat? A co se vlastně stalo s Amy? Na znepokojivé otázky se vrší další a odpovědi zoufale chybějí. Trpí tím především Nick, který se z miláčka médií proměnil ve veřejného nepřítele číslo jedna. Dobře ví, že když se Amy nebo strůjce jejího únosu nenajdou, ponese si cejch až do konce života, který možná stráví za mřížemi. Pokud ovšem nemá Amy skutečně na svědomí.

Nezvratný osud 5 je pokračováním hororové série. Tentokrát skupinu nesleduje žádný démon ani šílenec, ale samotná smrt, či přesněji řečeno samotní filmaři. Skutečná smrt je samozřejmě daleko prozaičtější, když nechá spoustu lidí umřít ve spánku v posteli, ale to není příliš kinematografické. V tomto filmu, podobně jako v předchozích čtyřech dílech, napětí či provokování spočívá v tom, že člověk hádá, které předměty na určitém místě zlikvidují určitou postavu - špatné vedení, záludné nože, větrák u stropu nebo požár v kuchyni? Samovi tentokrát připadne úloha zachránce, má zachránit život sedmi kolegů vč. svého nejlepšího kamaráda Petera a přítelkyně Molly. Hlasy těm, kteří přežijí propůjčí the Lucky Eight, ale z pohledu smrti měli všichni umřít na zmíněném mostě. Zarputilý posel smrti, který v posledním díle zmizel, varuje Sama na pohřbu slovy: „Smrti se nelíbí, když ji chce někdo napálit.“

Lidstvo trpí potravinovou krizí a stále se horšícími životními podmínkami, hraničící s katastrofou. Týmu vědců se podařilo objevit červí díru – jakýsi tunel časoprostorem – která by mohla umožnit cestování na nepředstavitelné vzdálenosti. Ve snaze najít mimo naši sluneční soustavu potenciálně obyvatelné planety, nový domov, je zahájena mise Lazarus. Loď je již postavena a Cooper je jediný, kdo s ní dokáže létat. Ale s pilotováním lodi na misi, která má zachránit budoucnost jeho dětí, se pojí i riziko, že je už nikdy neuvidí…

Se po více jak deseti letech znovu setkáváme s Jackem Sully, Neytiri a jejich dětmi, kteří stále bojují za to, aby se udrželi v bezpečí a naživu.

V 15 letech Adèle nic nezpochybňuje: dívky zkrátka chodí s kluky. Adèlin život se však obrátí vzhůru nohama, když potká Emmu, mladou ženu s modrými vlasy, která jí umožní objevit touhu a prosadit se jako dospělá žena. Adèle dospívá, hledá sama sebe, ztrácí se a znovu nachází…

Nový film v režii čtyřnásobného držitele Oscara® Clinta Eastwooda („Million Dollar Baby,” „Nesmiřitelní”), “Invictus” vypráví pravdivý příběh o tom, jak Nelson Mandela spojil síly s kapitánem jihoafrického rugby týmu Francoisem Pienaarem, aby pomohl sjednotit zemi. Nově zvolený prezident Mandela ví, že jeho národ zůstává po apartheidu stále ještě rasově i ekonomicky rozdělen. Věří, že může svůj lid spojit přes sport, proto se rozhodne sjednotit hráče rugby, kteří patří v celosvětovém měřítku mezi outsidery. Jihoafrický rugby tým nakonec postoupí na Světový pohár roku 1995.

Lovec Llewelyn Moss objeví při sledování postřelené antilopy několik vozů obklopených mrtvolami. Při bližší prohlídce zjistí, že šlo o nevydařený obchod s drogami. Nedaleko místa masakru objeví kufřík se dvěma miliony dolarů. V tu chvíli udělá osudovou chybu, když kufřík sebere a odnese ho do svého obytného přívěsu, v němž žije se svou ženou Carlou Jean. Ještě větší chybu však udělá, když se v noci na místo masakru vrátí. Zanechá po sobě totiž stopu, která k němu přivede nejen mexické překupníky drog, ale také najatého psychopatického vraha Antona Chigurha, který má pro svého klienta získat zpět peníze. Llewelyn si uvědomuje nebezpečí, a tak pošle Carlu Jean k matce do Odessy, odhodlán postavit se pronásledovatelům. Po stopách Llewelyna a jeho pronásledovatelů navíc postupují šerif Bell se svým zástupcem a také lovec lidí Carson Wells, který dostal zaplaceno za to, že zastaví Chigurha, který se vymkl kontrole.

Šest divokých historek spojuje téma drobných i větších nespravedlností a křivd, kterým se člověk nemůže bránit, nechce-li překročit hranice zákona či dobrých mravů. Čeho je ale moc, toho je příliš. V různých situacích se hrdinové filmu dostanou do bodu, kdy už jim dojde trpělivost. Vezmou věci do svých rukou a s lidskou malostí, byrokracií či vypočítavostí si to vyřídí s intenzitou rozzuřeného zvířete. Černá komedie koprodukovaná bratry Almodóvarovými si podmanila diváky festivalu v Cannes i Karlových Varech. Není divu. Nervy totiž můžou rupnout každému a pocity hněvu jsou stejně univerzální jako uvolňující účinek smíchu, který se dostaví při každém z šesti překvapivých rozuzlení.

Jižanské drama z období před vypuknutím Občanské války, jehož hlavním hrdinou je otrok Django. Ten má šanci získat díky nájemnému lovci lidí dr. Schultzovi svobodu, pokud se mu povede dopadnout vraždící bratry Brittlovi. Djangovi se tak zároveň naskytne příležitost najít ženu, kterou musel před lety nedobrovolně opustit. Ani jeden z hlavních hrdinů však netuší, jak blízko jsou nejnebezpečnějšímu dobrodružství svého života.

Během závodu mezi Spojenými státy a Ruskem o to, kdo dřív vyšle člověka do vesmíru, NASA objevila nevyužitý talent ve skupince afroamerických matematiček, které sloužily jako mozek v jedné z největších operací v historii USA. V příběhu, jenž je založen na neuvěřitelných skutečných událostech, sledujeme tři ženy, které nesly označení „lidské počítače“, jak se rychle vyšplhaly do řad NASA mezi velké myslitele, kteří byli pověřeni výpočtem důležitého vypuštění astronauta Johna Glenna na oběžnou dráhu a zajištěním jeho bezpečného návratu. Dorothy Vaughn, Mary Jackson a Katherine Johnson se střetly s názory na jejich pohlaví a rasu a s pochybami o jejich profesionalitě. Ovšem jejich genialita a touha snít ve velkém, až za hranice věcí dosud nedosažených lidskou rasou, je napevno zapsala do americké historie jako skutečné hrdinky.

Wolverine se zotavuje ze zranění, když se setká s hláškujícím Deadpoolem. Spojíse, aby porazili společného nepřítele.

Podzemní výtah Thomase vyvezl na louku obklopenou vysokými zdmi. Vůbec na nic si nepamatuje, dokonce si zpočátku nevzpomíná ani na vlastní jméno. Hned po příjezdu jej přivítá skupina dalších mladíků, které již dříve potkal stejný osud. Vytvořili zvláštní komunitu, která se na tom podivném místě snaží přežít a zároveň neúnavně hledá únikovou cestu. Možnost utéct mají každé ráno, kdy se ve zdi otevírá obrovská brána. Ta jim však pouze umožňuje vstoupit do obrovského a neustále se měnícího bludiště, které jejich nový domov obklopuje. Nejlepší a nejodvážnější běžci hledají cestu ven a postupně mapují jednotlivé části labyrintu. Mají na to jen čas vymezený denním světlem, večer se brána uzavírá a kdo se nestihne včas vrátit, mezi stěnami labyrintu nepřežije. Zůstane po něm jen přeškrtnuté jméno vyryté na stěně. Labyrint se totiž v noci mění na děsivé místo plné nejrůznějších nástrah, kvůli nimž se pravděpodobnost přežití v jeho útrobách limitně blíží k nule.

Forrest Gump je prosťáček, který od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své maminky a osvědčené pravidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích: „Když se dostaneš do problémů, utíkej.“ Forrest proutíká školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí. Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či obrazně „hází kameny“. Nakonec však Forrest poznává, že jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s kamarádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždycky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, který dá směr jeho úvahám o lovu krevet, a s poručíkem Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život. Snímek je doslova prošpikován nejrůznějšími kulturními i společenskými odkazy, viděnými ovšem bizarně naivním pohledem hlavního hrdiny, úzce soustředěným na několik hlavních nehodnotících hledisek.