V roce 1979 se indická rodina stěhuje do Ameriky s nadějí, že si splní svůj americký sen. Jejich desetiletý chlapec Smith se sice bezhlavě zamiluje do dívky odvedle, ale jeho touha stát se "starým dobrým chlapcem" ho vzdaluje od ideálů jeho rodiny víc než kdykoli předtím.

Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků.

Je 10 let po otřesný událostech v Haddonfieldu. A Michael je pod dozorem nemocnice (celý spálený z Halloweenu II), odvážen v komátu, do nemocnice s vyšší ostrahou, ale cestou... V Haddonfieldu zbyla z jeho rodiny pouze jedna osoba, a to malá Jamie - neteř Michaela Myerse. Po nehodě sanitky, která Myerse převážela, se na plátno vrací ostřílený veterán Dr. Loomis (Donald Pleasence), který nehce aby se neteř setkala s nožem svého strýce. A tak začíná tichý a krvavý boj s typickou hudbou, ale s velmi netypickým koncem. Film dostal 2 studenské ocenění a řadí se mezi klasické vyvraždovačky 80. let.

Snímek Monty Python: Smysl života postrádá hlavního hrdinu je to přece svět viděný rybami skrz sklo akvária a v rozbitém světě pro něj není práce. Není se s kým ztotožnit, s kým a pro co trpět. Z lidskosti zbyly jen okamžiky, kdy smolaři jednotlivých miniosudů stojí tváří v tvář své opuštěnosti. Z hlavního hrdiny minulých filmů zbyla jen tvář Briana na kříži (opuštěná maminka na sále jen s přístrojem, který dělá pink, udivený pan Kreozot po výbuchu, synek, kterému dle všeho umřela maminka, taťka bez práce s osmaosmdesátým dítětem na cestě). Je to podobné, jako když se Gogolovu Revizorovi vyčítalo, že postrádá kladného hrdinu, a on si v dopisu příteli smutně postěžoval, že tam byl, jen si ho nikdo nevšiml že jím je přece smích. Zde jako poslední naděje lidstva.

Příběh jménem Antoine Doinel pokračuje… Nyní je třicátník a právě se rozvádí s Christine. Živý se jako korektor a je zamilovaný do prodavačky gramodesek Sabine. Colette, jeho dávná láska z mládí, v současné době právnička, právě čte Doinelův autobiografický román. Znovu se potkají… na nádraží… Běží snad život po spirále? (oficiální text distributora)

In 1937, during the height of the Second Sino-Japanese War, the Imperial Japanese Army has just captured Nanjing, then-capital of the Republic of China. What followed was known as the Nanking Massacre, or the Rape of Nanking, a six week period wherein tens of thousands of Chinese soldiers and civilians were killed.

Co se týče dějové zápletky, jedno z Antonioniho nejatraktivnějších děl. Přitom dramatičnost příběhu nejde na úkor režisérových tradičních filozoficko-existenciálních přesahů, z nichž je tentokrát vyzdvižena myšlenka sociální podmíněnosti lidského konání a existence. Novinář David si uvědomuje „jepičí osud“ svého pracovního úsilí i neutěšenost soukromého života. Záhy po výměně pasů zjišťuje, že se ocitá ve vleku nebezpečných událostí odvíjejících se od jeho nové totožnosti prodejce zbraní. Opojení z příslibu náhle nabyté svobody střídá prohlubující se frustrace. Téměř bez použití subjektivních pohledů nám kamera přináší obrazové „zpravodajství“ o Davidově útěku před vlastní minulostí a vypůjčenou přítomností.

Gabriel prožívá šťastné a bezstarostné dětství se svým francouzským otcem a rwandskou matkou v hlavním městě Burundi. Jeho dětství však skončí, když v sousední Rwandě vypukne občanská válka a genocida, které brzy ovlivní i sousední zemi a život v ní. Film je adaptací úspěšného a oceňovaného autobiografického románu Gaëla Faye.

Mladík Jacek přichází z rodné vesnice do města a po několika hodinách bezvýsledného potloukání ulicemi má pocit, že se všechny jeho plány zbortily. Nakonec se rozhodne, že získá peníze za každou cenu. Náhoda Jackovi přivede do cesty taxíkáře, kterého požádá, aby jej odvezl za město. To se stává oběma osudným… Ve své variaci na páté přikázání biblického desatera se známý polský režisér Krzysztof Kieslowski zamýšlí nad trestem smrti, jeho významem, smyslem a konkrétní podobou. Příběh je natočen s chladným odstupem, zaznamenává čin bez motivu i stejně chladnou, promyšlenou a absurdní popravu. Vznikl původně jako pátá část televizního seriálu Dekalog, rozšířenou verzi pro kina nazval Krátký film o zabíjení (která získala Cenu poroty na 41. MFF v Cannes 1988, Evropskou filmovou cenu 1988 za nejlepší film a Velkou cenu Zlaté gdaňské lvy na XIII. festivalu polských hraných filmů v Gdyni).

John Q. Archibald je obyčejný starostlivý otec rodiny, jakých jsou na celém světě miliony. Pracuje v továrně a se svými blízkými se snaží trávit co nejvíce času. Jednoho dne se mu však zhroutí celý svět. Jeho syn onemocní a má-li přežít, je nutná okamžitá transplantace srdce. Na ní se však nevztahuje pojištění a tak je nové srdce malému Michaelovi odepřeno. Čas běží a situace začíná být zoufalá. John se proto rozhodne pro krajní řešení. Vezme zaměstnance operačního sálu jako rukojmí, zabarikáduje se s nimi v nemocnici a trvá na operaci svého syna. V té chvíli vstupují do hry další dva muži. Zkušený vyjednanač s únosci Grimes a horkokrevný šéf policie Monroe. John se tak ocitá v situaci, kdy nechce ublížit ostatním, ale pokud má zachránit život vlastního syna musí vše vsadit na jednu kartu

Za úsvitu jednoho květnového rána roku 1938 musí Antoinetta (Sophia Lorenová) postupně vzbudit a vypravit všech svých šest dětí i s manželem do obřího slavnostního průvodu. V malém římském bytě propuká obvyklá ranní strkanice. Nakonec ale celá rodina odchází včas a spolu s nimi vyráží do ulic i celý činžák. Antoinetta ovšem dobře ví, že se od ní očekává poklidit celou domácnost dřív, než se manžel vrátí. Začíná každodenní koloběh uklízení, vytírání, praní a vaření, ze kterého ji náhle vytrhne seznámení s Gabrielem (Marcello Mastroianni), jejím šarmantním sousedem. Přestože život nevzdělané ženy v domácnosti nemůže být vzdálenější světu svobodného mládence a známého rozhlasového hlasatele, mezi oběma lidmi rychle vzniká pouto, které zcela promění jejich dosavadní pohled na život... Snímek Ettore Scoly z roku 1977 vychází ze skutečné návštěvy Hitlera v Římě, zcela záměrně se ovšem vyhýbá bujarým oslavám v ulicích a zaměřuje se na zdánlivě nepodstatné dění ve ztichlém činžovním domě.

Po událostech z minulého dílu malá Jamie oněměla, ovšem zjistila, že je telekiniticky poutána ke svému strýci - vrahovi Michaelu Myersovi. A ten se vrací i na letošní Halloween. I tentokrát mu v cestě stojí jeho nemesis - Dr. Loomis, který má plán jak Michaela porazit.

Psychologickému dramatu z roku 1947 patří v dějinách britské kinematografie čestné místo nejen za jeho mimořádnou kameru (Oscarem oceněný Jack Cardiff), ale i jako jednomu z prvních děl s intenzivním erotickým nábojem. Román Rumer Goddenové posloužil jako předloha příběhu o skupině anglikánských jeptišek, jež se snaží na odlehlém místě v Himálaji přebudovat palác orientálního vládce na ošetřovnu a školu pro místní děti. Komunita jeptišek, řídící se přísnými pravidly, naráží na smyslnou atmosféru tajemstvím opředeného místa vysoko v horách, jež autokratickému rádžovi v minulosti sloužilo jako harém. Důrazem na konflikt mezi disciplínou a vášní předjímají Powell a Pressburger jeden z ústředních motivů Červených střevíčků, v případě dramatu s kontroverzním tématem potlačených tužeb řádových sester však mnohem víc těží z mystické moci krajiny (podobně jako v Cestě k cíli)

While grieving a terrible loss, a married couple meet two mysterious sisters, one of whom gives them a message sent from the afterlife.

Posmutnělý, ale elegantní Bob Harris (Bill Murray) býval slavným americkým hercem. Nyní přijíždí na dva dny do Tokia, aby tu udělal spot na místní whisky Santori. Daleko od dětí a ženy, se kterou je už po čtvrt století. Lehce nad bod mrazu zvedne Harrisovi náladu jen úsměv půvabné dívky v hotelovém výtahu. Charlotte (Scarlett Johansson) sem přijela se svým manželem fotografem. Ten na ni nemá čas, věčně odjíždí. Oba dva Američané se nudí, nikomu nerozumějí - a tak je nasnadě, že se jejich cesty střetnou...

Lenny je newyorský sportovní novinář. Jeho žena Amanda, úspěšná galeristka, pronásleduje svého muže adopcí chlapečka. Malému Maxovi jsou tři roky, jenže Amanda je tak zahlcena prací, že se Lenny rozhodne najít pravou matku. V počítači objeví její adresu. Je to žena mnoha tváří, která se živí hraním v pornofilmech. Zatímco Amanda otevírá novou galerii, někdo se snaží Lennyho zabít.

Complications arise in a director's attempt to film a scene in Life, and Nothing more... (1992).

Muži tří mexických vesnic jsou odvlečeni ozbrojenými pistolníky mocného Franka Lorca. Mezi rukojmími je i Chico, někdejší spolubojovník obávaného pistolnického hrdiny Chrise. Ten kolem sebe shromáždí muže, s nimiž hodlá Chica a jeho spolutrpitele z rukou brutálního tyrana Lorcase osvobodit. Chris a jeho muži, "slavné sedmy", na pistolníky narazí v jednom zničeném hnízdě na hranicích s Mexikem.

Počáteční verze o podivné hmotě, opakovaná jako Flubber.

Na Skotskou vrchovinu přilétá jednotka seržanta Wellse, aby tu strávila několik dní cvičením. Po cestě objeví tábor a v něm jenom krev a zbraně, ze kterých nikdo nestihl vystřelit. Zároveň tu najdou kapitána Ryana, který jako jediný přežil. Ryanovým pomateným řečem o tom, že měl být jenom jeden, jednotka nevěnuje pozornost do té doby, než uslyší první hrůzostrašné zavytí. Začne zběsilý útěk a po něm nejdelší noc v boji proti tajemnému nepříteli, který si z obyčejných kulek moc nedělá.