Na začátku sedmdesátých let minulého století se Spojené státy vařily v záplavě demonstrací za lidská práva. V téže době se jeden mladý černý kluk s gigantickým afrem rozhodl rozšířit řady coloradské policie. Ron Stallworth byl první Afroameričan v tomhle sboru. Jeho přijetí mělo zacpat pusu čím dál naštvanější černošské komunitě. Aby těch změn nebylo zase příliš, šoupli nadřízení Rona do archivu (= oddělení evidence důkazů), kde měl co nejméně překážet. Jenže Ronovy ambice byly o poznání větší. Soustavným tlakem na nadřízené se mu nejdřív podařilo svléknout uniformu a v civilu infiltrovat politické mítinky „černých bratrů“. Protože se mu nechtělo donášet na bližního svého, zvednul sluchátko, vytočil číslo Davida Dukea, místního předáka Ku-klux-klanu, a omotal si ho kolem prstu.

Zatím nejosobnější projekt oscarového režiséra a scenáristy Alfonsa Cuaróna (Gravitace, Potomci lidí, Mexická jízda), film Roma, sleduje dívku Cleo (Yalitza Aparicio), která pracuje v domácnosti středostavovské rodiny ve čtvrti Roma v Mexico City. Jako v propracovaném psaníčku ženám, které ho vychovaly, vzpomíná Cuarón na vlastní dětství a vytváří živý a procítěný portrét domácích konfliktů a společenské hierarchie v politickém chaosu 70. let.

Ve 14. století se Robert Bruce zmocní skotského trůnu a vede houževnaté povstání ve snaze vymanit se z nadvlády Anglie a získat zpět nezávislost země.

Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde o život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok. Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí.

Na začátku 18. století vládne Velké Británii královna Anna, poslední z rodu Stuartovců, která se do historie zapsala spíše neslavně. Je plachá a přehlížená, trpí bolestivou dnou a není příliš vzdělaná, což z ní činí perfektní oběť manipulátorů. Její jedinou oporou v životě je lady Sarah a jejich vztah postupně přerůstá až do jakési milostné symbiózy. Sarah se díky tomu dostala do nejvyšších kruhů britské aristokracie a za nejistou královnu prakticky vládne. Zpoza královnina trůnu činí všechna důležitá rozhodnutí ohledně chodu státu a probíhající války o španělské dědictví. Zároveň si svou pozici ostře střeží a nikoho, kdo by se pokusil královnu ovlivnit, k ní nepustí. Podcenila jen svou sestřenici Abigail, která na dvůr přijela prosit o práci služebné poté, co její rodina zbankrotovala. Sarah ji z lítosti přijala. Netuší však, že by ctižádostivá Abigail mohla ohrozit její roli královniny favoritky.

Hlavní zbraní hrdiny akčního sci-fi spektáklu filmového vizionáře Christophera Nolana je jediné slovo - TENET. V temném světě mezinárodní špionáže bojuje o záchranu celého světa. Vydává se na extrémně komplikovanou misi, ve které pro časoprostor neplatí pravidla, tak jak je známe.

Někteří lidé mají úžasnou schopnost vyřešit i ten největší problém. Prototypem takového člověka je Eddie Mannix, jehož polem působnosti jsou hollywoodská filmová studia. Den „žehliče problémů" Eddieho začíná brzy ráno riskantní záchranou pověsti mladičké hvězdičky. Hned nato smiřuje rozzuřené církevní představitele, které naštval scénář připravovaného biblického velkofilmu. Režisérovi sofistikovaných dramat musí do hlavní role vnutit hvězdného představitele kovbojů, který sice umí házet lasem, zato neumí mluvit. A to není všechno. Problémy mu dělá i hvězdná plavkyně Anna, jež má choulostivé osobní trable, a slavný tanečník Burt, jenž se z ničeho nic začal chovat divně. A to pořád není všechno. Největší vrásky na čele mu vykloubila superstar Baird Whitlock, který byl unesen neznámou organizací, jež si říká Budoucnost, uprostřed natáčení velkofilmu Ave, Caesar!

V rádiu hraje Jefferson Airplane, píše se rok 1967 a Larry Gopnik (Michael Stuhlbarg), profesor fyziky na klidné univerzitě na Středozápadu se právě dozvěděl, že ho jeho žena Judith (Sari Lennick) opouští. Zamilovala se do jednoho z jeho okázalejších známých, Sye Ablemana (Fred Melamed), který na ni působí rozhodněji než nesmělý Larry. V bytě s nimi bydlí jeho věčně nezaměstnaný bratr Arthur (Richard Kind), Larryho syn Danny (Aaron Wolff) je neustále v potížích a dcera Sarah (Jessica McManus) krade Larrymu peníze z peněženky a spoří na plastickou operaci. Anonym se ho snaží připravit o místo, jeden ze studentů ho uplácí a současně vydírá a sousedka odvedle ho mučí tím, že se opaluje nahá. Zoufalý Larry se vydá s prosbou o pomoc za třemi různými rabíny, aby mu pomohli vypořádat se s jeho problémy a stát se lepším člověkem. Seriózním mužem. (oficiální text distributora)

Duncan Vizla je jeden z nejlepších nájemných zabijáků na světě. Do důchodu mu zbývá pár týdnů, a tak by se rád uklidil někam, kde si počká na tučný důchod. Nakonec se ale nechá zlákat na jeden poslední kšeft. Během něj zjistí, že skutečným terčem měl být on sám. Asi by to nechal být, ale když je vystopován zabijáky nastupující generace, rozhodne se vypátrat, kdo za tím je, a pomstít se.

Joe Castleman se dočká největšího ocenění, kterého se může spisovateli dostat – Nobelovy ceny za literaturu. Společně se svou ženou Joan se vydávají do Stockholmu na slavnostní ceremoniál. Ovšem již zde začíná napětí mezi ním a Joan postupně stoupat. Velká mediální pozornost i dotěrní novináři nejsou spíše plaché Joan vůbec příjemné. Její nová role, kterou ji situace přisoudila, začíná záhy na povrch vynášet dlouho potlačované věci…

Film Bohemian Rhapsody je oslavou rockové skupiny Queen, jejich hudby a především Freddieho Mercuryho, který svou tvorbou i životem vzdoroval všem myslitelným stereotypům, díky čemuž se stal jedním z nejvýraznějších umělců na světě. Snímek mapuje raketový vzestup nekonvenční skupiny prostřednictvím jejich revolučního zvuku a ikonických písní, jako jsou „We Will Rock You“, „We Are the Champions“ nebo právě „Bohemian Rhapsody“. Jejich příběh začíná bleskovým startem, pokračuje neřízenou životní spirálou a vrcholí nezapomenutelným, strhujícím vystoupením na koncertu Live Aid v roce 1985. Na jeho pódiu Queen v čele se rtuťovitým Freddiem předvedli jednu z největších show v historii rocku. Jejich hudba byla a stále je ohromnou inspirací pro celý svět.

V hrozivé aljašské zimě loví přírodovědec vlky zodpovědné za vraždu místního chlapce, ale brzy se ocitne v chladném tajemství.

Píše se rok 1959, Kit zavraždil několik lidí a jeho nová přítelkyně Holy byla při tom. Aby unikli trestu, prchají přes Jižní Dakotu a Montanu a předstírají, že se nic nestalo. Pocit viny je však přiliš velký a dokáže pronásledovat na každém kroku...

Lovec Llewelyn Moss objeví při sledování postřelené antilopy několik vozů obklopených mrtvolami. Při bližší prohlídce zjistí, že šlo o nevydařený obchod s drogami. Nedaleko místa masakru objeví kufřík se dvěma miliony dolarů. V tu chvíli udělá osudovou chybu, když kufřík sebere a odnese ho do svého obytného přívěsu, v němž žije se svou ženou Carlou Jean. Ještě větší chybu však udělá, když se v noci na místo masakru vrátí. Zanechá po sobě totiž stopu, která k němu přivede nejen mexické překupníky drog, ale také najatého psychopatického vraha Antona Chigurha, který má pro svého klienta získat zpět peníze. Llewelyn si uvědomuje nebezpečí, a tak pošle Carlu Jean k matce do Odessy, odhodlán postavit se pronásledovatelům. Po stopách Llewelyna a jeho pronásledovatelů navíc postupují šerif Bell se svým zástupcem a také lovec lidí Carson Wells, který dostal zaplaceno za to, že zastaví Chigurha, který se vymkl kontrole.

V období prohibice kvete v USA organizovaný zločin, který prorůstá do politiky. Stranický boss Lionel Leo opřený o podsvětí prakticky ovládá americké velkoměsto, ale vyrostla mu konkurence v klasickém mafiánovi italského původu Johnym Casparovi, který mu dosud za "ochranu" platil tučné výpalné. Leo odmítne Casparův požadavek na zavraždění Bernieho Bernbauma, který vychytrale těží z Casparových sázkových podvodů. Pomáhá mu v tom jeho sestra Verna, která má s Casparem poměr právě proto, aby bratra ochránila. Tom Reagan, Leova pravá ruka, zadlužený kvůli své sázkařské vášni, vidí v obětování Bernieho cestu k uchování Leovy moci, avšak váže ho utajované citové pouto k Verně. Casparovo komando se neúspěšně pokusí Lea zlikvidovat a Tom pochopí, že válka podsvětí by mohla pohltit jeho i Vernu. Přiznáním vztahu s Vernou Leovi, který se s ní chce oženit, začíná Tomova rafinovaná hra o vlastní život...

Příběh se odehrává v indické džungli, kde smečka vlků vychovává lidské dítě, Mauglího. Mauglí si pod vedením medvěda Balúa a pantera Baghíry osvojuje často krutá pravidla džungle a stává se jedním z obyvatel. Zvířata chlapce přijímají až na obávaného tygra Šér Chána. Když se Mauglí setkává s vlastním druhem, s lidmi, zjišťuje, že v džungli může číhat ještě větší nebezpečí...

Telemarkeťák dá na kolegovu radu a rychle šplhá po firemním žebříčku. Na vrcholu na něj ale čeká pěkně špinavá práce.

Film, natočený podle životního příběhu desátníka Wehrmachtu Williho Herolda, evokuje úplnou ztrátu morálky v německé společnosti několik týdnů před definitivní porážkou. Mladý Willi se zachrání před jistou smrtí tím, že si obleče náhodně nalezenou uniformu po vyznamenáném kapitánovi Luftwaffe. Ve své nové "identitě" se překvapivě rychle najde a zanedlouho už rozhoduje o životě, smrti a masových popravách. Vždyť zůstal naživu a díky hvězdičkám na výložkách získal ohromnou moc

Red, a safe cracker who has just been released from prison, is trying to hold his family together as his past catches up with him in the form of Luc, a psychopathic contract killer who's seeking revenge for the death of his brother.

Americká noc (1972), film ve filmu a film o filmu, je Truffautovým vyznáním lásky k vlastnímu řemeslu. S lehkou ironií s příslovečným francouzským šarmem jsou tu vykresleny poněkud spletité vztahy mezi herci se štábem, evokovány příhody z filmařského zákulisí, postižena vzrušující atmosféra natáčení, posedlost lidí, propadlých kouzlu celuloidového pásku. Truffaut nepopírá, že raději než hotové filmy má proces jejich vzniku, vytváření umělého světa. Ukázal jsem natáčení v poněkud luxusnějších podmínkách než v jakých obvykle pracuji (mimo 451° Fahrenheita, který vznikl v londýnském studiu). Většinou natáčím v reálu, tady jsem ukázal práci ve studiu, chtěl jsem udělat kompromis mezi Evropou a Amerikou a jestliže to Američanům připadá jako skromné natáčení, tak pro Francouze je tomu naopak.