Mladý úředník realitní kanceláře Hutter je vyslán do karpatských hor k hraběti Orlokovi, aby s ním uzavřel smlouvu o koupi nemovitosti. Po strastiplné cestě jej uvítá hrabě na svém hradu. S příchodem první noci však Hutter zjišťuje krutou pravdu, hrabě Orlok je totiž upír.

Film byl natočen podle legendy z 16. století. Vypráví příběh rabbiho Löwa, který vytvořil Golema, aby ochránil svůj lid před císařským pronásledováním, a popisuje, jak Golem nakonec téměř zničil židovskou komunitu ve staré Praze.

V jedné malé vesnici kdesi uprostřed Evropy se zničehonic zjeví záhadná postava v černé kápi a odvede si sebou mladého muže, který právě plánuje svatbu se svojí dívkou. Když nešťastná dívka zjistí že to byla samotná smrt, vydá se ji vyhledat a prosí ať ji vrátí milého zpátky. Postava v černé kápi ji zavede do jakéhosi chrámu, kde hoří tisíce bílých svící, z nichž každá představuje jeden lidský život.

V takzvané zlaté éře švédského filmu v době ohraničené přibližně léty 1913 až 1923 poskytovala filmovým autorům častokrát inspiraci domácí literatura, především díla Selmy Lagerlöfové. Tak tomu bylo i v případě jejího románu Vozka smrti, který převedl na plátno Victor Sjöström. Film se proslavil působivým použitím dvojexpozice pro duchařské scény; tento postup by sice známý už v prvních letech kinematografie ( Meliés ), ale teprve Sjöström z něj vytěžil tak silnou emoci a poetičnost. Proti nesporným a trvalým hodnotám k nimž patří i bezpečné zvládnutí složitě pomocí retrospektiv vyprávěného příběhu stojí určité rysy, poplatné době, které dnes působí příliš mravokárně a křečovitě hlavně celé moralistní pojetí. Přesto není důvod odporovat švédskému historikovi Runemu Waldekranzovi, jenž napsal: Vozka smrti byl mistrovským dílem Sjöströmovým, ale znamená i vrchol švédské němé kinematografie.

Film, který je považován za vůbec první western, tedy za zakladatele později tolik oblíbeného žánru. Zápletka Velké vlakové loupeže vám jistě bude známa z mnoha a mnoha jiných westernů. Čtveřice banditů nejprve přinutí telegrafistu k poslání zprávy, která zajistí neplánované zastavení vybraného vlaku. Ten poté přepadnou, s lupem prchnou, ale ne na dlouho.

Novomanželé dostanou jako svatební dar dům, který si však musí sami sestavit z dílů. Bývalý ctitel nevěsty jim ale stavbu ztíží...

Toto vrcholné Ejzenštejnovo dílo má pět kapitol: začátek vzpoury, povstání, pohřeb Vakulinčuka, masakr na schodišti Oděsy a vítězná plavba. Po pětadvaceti letech od svého vzniku-byl film ozvučen hudbou a zvuky (když hudbu k němu složil německý skladatel Edmund Meisel pro berlínskou premiéru). Ejzenštejn ve svém filmu uplatnil jednak avantgardní divadelní postupy masové pantomimy, jednak nové prvky montáže.

Mladá chudá žena svou tíživou situaci řeší tím, že své nemanželské dítě odloží na sedadlo luxusní limuzíny stojící před vchodem přepychového domu s nadějí, že se bohatí lidé o něj postarají. Automobil je i s odloženým dítětem ukraden dvojicí zlodějů, kteří když zjistí, že se svou kořistí unesli i dítě, odloží nemluvně u popelnice. O pár chvil později prochází kolem tulák, který se, po několika marných pokusech dítěte se zbavit, malého sirotka ujímá.

Zrození národa je velkou společenskou freskou z období války Jihu proti Severu a jeho příběh nám tak představuje široké spektrum amerických dějin: Od vzniku snahy o zrušení otroctví, přes občanskou válku, kapitulace generále Lee a atentát na prezidenta Lincolna, až k poválečnému údobí a vzestupu Ku-Klux-Klanu. Na tomto bouřlivém společenském a politickém pozadí se odehrávají a vzájemně proplétají osudy dvou rodin; Cameronů z Jihu a Stonemanů ze Severu.

Ve válečném Bělehradě v roce 1941 se furiantští přátelé Marko a Blacky zabývají obchodem se zbraněmi a jinými lumpárnami. Protože své nepříliš čestné kšeftování obratně spojují s partyzánskými nájezdy, získají v krátké době reputaci hrdinných bojovníků za svobodu. Když se Blacky musí jednoho dne musí začít skrývat, Marko je ukryje spolu s dalšími uprchlíky ve sklepě svého dědečka. Válka pokračuje, uprchlíků přibývá, rodí se děti a ve sklepě se pomalu vytváří autonomní svět. Když se v roce 1944 vrátí mír, udržuje Marko ostatní obyvatele sklepů v nevědomosti – jednak proto, že s pověstí hrdiny dosáhl v titovské Jugoslávii vysokého politického postavení, jednak proto, že se s Blackym nechce dělit o krásnou Natálii, kterou oba milují. Uplyne patnáct let, než se první sklepní lidé dostanou na povrch – tím však celý příběh zdaleka nekončí.

Šest vědců se vydává na expedici na Měsíc. Cestují v raketě tvaru náboje, vystřelené na Měsíc z obřího kanónu. Po bezpečném přistání se setkávají s Měsíčany, Selenity, poté uniknou před jejich králem a vrátí se na Zemi, kde jsou po dopadu do moře vyloveni jedním námořníkem. Nikdo si nedokázal představit, že tento nejslavnější Mélièsův film stále existuje v barevné verzi. Lobster Films, Nadace Groupama Gan pro kinematografii a Nadace Technicolor pro filmové dědictví zahájili v roce 2010 kompletní restauraci této kopie.

Jeden z nejpopulárnějších hororových filmů všech dob. Filmová klasika. V divácky oblíbeném a kritiky ceněném pokračování Frankensteina opět zazářil Boris Karloff v roli nešťastného monstra, které tentokrát zatouží po partnerce. Colin Clive se vrací jako přehnaně ambiciózní Dr. Frankenstein, aby svému dítěti vytvořil podobně prokletou nevěstu (Elsa Lanchesterová). Režisér původního Frankensteina, James Whale, tímto snímkem završil svou skvělou kariéru. Frankensteinova nevěsta je film, jež potěší nejen fanoušky hororu, nýbrž všechny filmové labužníky. Pokračovanie filmu FRANKENSTEIN (1931), nasledované filmom SON OF FRANKENSTEIN (1939).

Boris Karloff ztělesnil nejproslulejší monstrum filmové historie ve snímku, kteří mnozí považují za bezkonkurenčně nejlepší horor všech dob. Dr. Frankenstein (Colin Clive) je odhodlán vzepřít se koloběhu života a smrti a z kusů lidského těla sestaví živé monstrum. Zručná adaptace novely Mary Shelleyové, pod kterou je podepsán režisér James Whale, a Karloffův procítěný portrét monstra toužícího nalézt svou vlastní identitu povýšil Frankensteina na jedno z nejzásadnějších děl světové kinematografie

Anglie, občanská válka. Skupinka mužů prchá ze zuřící bitvy, je ale zajata a musí se účastnit hledání pokladu, který je prý pohřben někde v poli. Ještě než začnou kopat, pozřou podivné houby, díky kterým se vše poněkud zvrhne. Uhrančivá filmová partie s doteky mystéria i grotesky.

Pianista Paul Orlac (Conrad Veidt) přišel při nehodě vlaku o obě ruce. Jsou mu transplantovány ruce jiné, ruce bývalého vraha. Paul zažívá chvíle paniky a úzkosti. Má chuť zabíjet. Situace se zhorší, když jeho otec zemře a podezření z jeho vraždy padne na Paula. Objasnění vraždy pak přinese klid do duše hlavního hrdiny.

Mabuse zuří, když mine cíl. Mabuse se tetelí rozkoší, když cítí nadcházející triumf. Mabuse je génius zločinu a zároveň prostý smrtelník ovládaný vlnami vášně. Narozdíl od svých předchůdců upíra Nosferata nebo Caligariho je to postava z masa a kostí. Fritz Lang navazující na rané expresionistické opusy se obrací k současnému životu, který v poválečném Německu znamenal vlnu hospodářských nepokojů. Jedním z těch, kdo využívá nadcházející bídy, je právě Mabuse lavírující mezi podsvětím a smetánkou.

Příběh mladého Žida Jackieho Rabinowitze. Proti židovským tradicím a proti vůli svého otce zpívá populární písně v pivnici. Jeho otci se to však nelíbí, o budoucnosti svého syna má zcela jinou představu. Odhodlaný mladík utíká z domu, aby mohl zahájit svou pěveckou kariéru pod pseudonymem Jack Robin. To ještě netuší, že toto rozhodnutí není úplně nejšťastnější.

Bezbožného zloděj Ahmeda s pověstí největšího lupiče Bagdádu se zamiluje se do krásné princezny a oba se rozhodnou vzít, zasáhne však její otec, bagdádský kalif, a sňatek zakáže. To spustí řetěz událostí, v nichž se objeví křišťálová koule, kouzelné jablko, pegas, neviditelný plášť… a samozřejmě i létající koberec.

An ex-con trying to go straight must face a crazed criminal out for revenge.

Fisher, an ex-detective, decides to take one final case when a mysterious serial killer claims the lives of several young girls. Fisher, unable to find the culprit, turns to Osbourne, a writer who was once respected for his contributions to the field of criminology. Fisher begins to use Osbourne's technique, which involves empathizing with serial killers; however, as the detective becomes increasingly engrossed in this method, things take a disturbing turn.