Film je oslavou všech, kteří se okolo cirkusu pohybují, nejen artistů, akrobatů či krotitelů, ale celého zázemí, tvořeného stovkami lidí. V popředí barvitého děje stojí několik postav – energický, prací posedlý manažer Braden (Charlton Heston), snažící se zajistit co nejdelší turné, včetně menších štací, lehkomyslný a namyšlený hrazdař Velký Sebastian (Cornel Wilde), jeho konkurentka, ambiciózní trapézistka Holly (Betty Huttonová), „sloní dívka“ Angel (Gloria Grahameová) a klaun Buttons (James Stewart), jenž pod svojí maskou, kterou ani na chvíli neodloží, skrývá hřích z minulosti. Téměř dvouapůlhodinový snímek prokládá melodramatické příběhy hlavních aktérů skutečnými akrobatickými výstupy a chvílemi až polodokumentárním pohledem na cirkusové zákulisí (stavba a bourání stanu). Vrcholnou akční scénou je spektakulární železniční neštěstí v závěru filmu. Hvězdné obsazení ještě doplňují některé známé tváře mezi cirkusovými diváky (mj. Bob Hope a Bing Crosby).

Diane, Steve, Carol Anne a Robbie už měli tu čest potkat zlé duchy, kteří jim zničili dům. Rodina nyní žije u matky Diane, která okamžitě poznala, že Carol Anne má zvláštní dar. Babička se pokouší od svojí dcery zjistit, co se tehdy ve starém domě vlastně stalo, ale Diane o tom nechce příliš mluvit. Toho večera babička umírá, a Carol Anne to dopředu věděla. Carol Anne se v nákupním centru setká s mužem, který ji velmi děsí. V tu dobu se opět začnou v jejich domě odehrávat zvláštní věci, které je děsí... Na pomoc přijede indiánský krotitel duchů Taylor. Steve Taylorovi nejprve nevěří, ale jeho postoj se postupně změní. U jejich dveří se také objeví Kane, což je právě ten muž, který vyděsil Carol Anne v nákupním centru.

Big screen spin-off of the Seventies sitcom. Mildred Roper is determined to make husband George celebrate their wedding anniversary in style, at a posh hotel in London. However, upon arrival George is mistaken by a gangland criminal for a rival hitman, and soon the Ropers find themselves up to their necks in trouble on the wrong side of the law!

Film Stanleyho Kubricka byl natočen podle stejnojmenné knihy Humphreyho Cobba, která se zakládá na skutečných událostech. Natáčelo se v Německu, především v okolí Mnichova. Film se vcelku pochopitelně nesetkal s kladnou odezvou ve Francii, kde vedlo zobrazení nelidských a pokryteckých generálů k tomu, že byl na dlouhá léta zakázán

Sergio Benvenuti is a shy seller of contracts for a Roman company of music, but because of his character he cannot find even a customer, so he asks for help from a fellow named Nadia.

Humor, romance, krása i svébytnost irského venkova plní příběh amerického boxera, který se vrací na počátku 20. let minulého století ke svým kořenům. Do filmu, který bývá řazen mezi nejlepší technicolorové produkce všech dob, se prolíná i nostalgické vyznání režiséra Johna Forda k zemi jeho předků.

Příběh manželské dvojice Ballardovic a jejich „přátel“, kteří dosahují sexuálního vyvrcholení už jen při automobilových nehodách. Vše začíná docela nevinně: jednoho večera zaviní James Ballard autonehodu, při které se „seznámí“ s doktorkou Helen Remingtonovou. Oba vyváznou životem, nikoliv však duševním zdravím. Blízkost smrtelného nebezpečí je navždy poznamená – oba při nehodě prožili pocity blízké orgasmu a jejich rekonvalescence se uzavírá spontánní souloží v troskách havarovaného auta. Fantastický zážitek domutí Jamese a Helen sblížit se s dalšími lidmi, kteří přežili těžkou autonehodu a mají podobné zkušenosti. Obzvlášť mezi nimi vyniká Vaughan, který odposlouchává policejní vysílačku a objíždí v noci místa smrtelných nehod. James a jeho manželka Helen, která je pro každou špatnost, stále hlouběji propadají sexu po a při bouračkách. Jednoho dne však přijde s orgasmem i smrt...

Bill Blake putuje k západním hranicím Ameriky někdy v druhé polovině 19. století. Cestuje vlakem napříč zemí za prací a když neuspěje, stává se po sérii nehod štvancem. Zbloudilý a ošklivě zraněný se setkává s velmi podivným, odevšad vyobcovaným indiánem, který se jmenuje Nikdo. Příběh, díky Nikomu, zavádí Billa Blakea do komických a nebezpečných situací. Zatažen do světa plného krutosti a zmatku, otevírá Bill oči. Jako by se ponořil do odlesku zrcadlové stěny a vynořil se v dosud neznámém světě, který existuje na druhé straně zrcadla.

Filmoví fanoušci neměli, kvůli cenzuře na poslední chvíli, příležitost zhlédnout celou režisérskou verzi Elii Kazana. Speciální edice dramatu Tramvaj do stanice Touha přináší možnost zhlédnout chybějící 3 minuty, které ještě více zdůrazňují sexuální napětí mezi Blanche DuBois (Vivien Leigh) a Stanleyem Kowalskim (Marlon Brando) a ukazují vášeň Stelly Kowalski k jejímu manželovi. Nenechte si ujít klasiku světového dramatu, která byla nominována na 12 Oscarů včetně nominace za nejlepší snímek. Film nakonec získal čtyři Oscary v kategoriích nejlepší herečka…

Kromě toho, že drogový boss Milo připravuje večeři pro padesát lidí na oslavu pětadvacátých narozenin dcery Mileny, připravuje také komplikovaný obchod s drogami. Když namísto heroinu obdrží deset tisíc tabletek extáze, Milo je z nové drogy zmatený a zavolá bývalého bodyguarda a současného restauratéra Radovana, aby mu pomohl.

Akční thriller o sadistickém delikventovi, který se rozhodne unést dceru ze zámožné rodiny a přitom nemilosrdně likviduje každého, kdo se mu postaví do cesty, byl v době svého uvedení považován za jeden z nejnásilnějších italských filmů. Kvůli své brutalitě měl značné problémy s italskou cenzurou.

Akce, napětí, černý humor, rafinované zápletky – to vše zdobí dramatický příběh z druhé světové války, ozdobený celou řadou hereckých hvězd. Legendární italský režisér Enzo G. Castellari (VŮNĚ CIBULE, POSLEDNÍ ŽRALOK, KEOMA) natočil v roce 1977 působivé drama s prvky černého humoru. Pěti zajatcům se během bombardování podaří utéct z vězení pro válečné zločince. Černoch, gangster, zlodějíček, stydlivý Tony a poručík Robert se vydávají na strastiplnou cestu do svobodného Švýcarska. V průběhu série dobrodružných a akcí nabitých událostí odstraní také skupinku Američanů, v domnění, že jde o německou hlídku. A tak pětici svérázných „vojáků“ nezbývá, než dokončit misi, která byla původně svěřena právě Američanům. Mají unést významného jaderného specialistu z vlaku a následně obrněnou mašinu definitivně zlikvidovat. Času je málo a most, na kterém se má vše odehrát, už je téměř za zatáčkou...

Profesionální zloděj Nick Wells je rozhodnut skončit s dosavadním způsobem obživy. Má už dost a je ve věku, kdy se chce usadit, žít v klidu se svojí přítelkyní Dianou a věnovat se svému koníčku – jazzovému klubu, který v Montrealu vlastní. Ale překupník Max, jeho přítel a finanční partner, dostal tip na krádež století. Nabídka je tak lákavá, že Nick je posléze ochoten vzdát se i obou zásad, jimiž se vždycky ve své nelegální profesi řídil.

Napínavým příběhem oslavujícím francouzský odboj za II. světové války se režisér vrací k poměrně osobnímu tématu. Detaily o jeho působení v odboji zůstávají z větší částí záhadou, lze však věřit tomu, že sám byl součástí ilegálního odboje. V roce 1943 pobýval v Londýně, kde přečetl dvě nejvýznamnější literární díla francouzské literatury, která vznikla během války – Moře mlčí a Armádu stínů Josepha Kessela. Filmovou adaptací prvního díla zahájil svou kariéru; k druhému se dostal ve svých jednapadesáti letech.

Básník Attilio (Roberto Benigni) je lektorem na univerzitě v Římě a prá-vě publikoval sbírku svých prací nazvanou "Tygr a sníh". Bezmezně miluje kritičku Vittorii (Nicoletta Braschi). Prakticky žije jen pro ni, dvoří se jí, pronásleduje ji na kaž-dém kroku a každou noc o ní sní. Vittorie si ho příliš nevšímá, jeho snažení přechází se shovívavým úsměvem a jen zřídka přijímá jeho neustálá pozvání. V roce 2003 odjíždí Vittoria do Bagdádu udělat rozhovor s iráckým básníkem Fuadem (Jean Reno). Během bombardování je zraněna a upadá do kómatu. Attilio neváhá ani minutu, vydává se za ní, rozhodnutý udělat cokoliv, aby svou milovanou zachránil. Snaží se pro ni zajistit lepší lékařskou péči, získat léky tam, kde není možné dostat ani aspirin, projde skrz minová pole, přejde poušť... Z obyčejného básníka se tak stává odvážný hrdina, který pro život své lásky dokáže udělat nemožné…

V květnu 1980 otevřel Fidel Castro kubánský přístav Mariel s jasným záměrem nechat některé občany odjet za příbuznými do USA. Do sedmdesáti dvou hodin bylo 3000 amerických lodí na cestě na Kubu. Brzy se ukázalo, že Castro přinutil majitele lodí, aby odvezli nejen příbuzné, ale i nejhorší kubánské vězně. Mezi 125 000 uprchlíky, kteří se vylodili na Floridě, bylo 25 000 trestanců. A jedním z nich byl i kubánský politický vězeň Tony Montana. Tony ale hned po příjezdu skončí ve vězení, kde dostane nabídku: zabije komunistu a drogová mafie ho dostane ven i s jeho parťákem. Tony Montana se velmi rychle adaptuje v nových podmínkách svobodného světa. Se svým přítelem Mannym vykonávají příležitostné práce v místním podsvětí a při jedné předávce drog skončí v jejich rukou ukradené peníze, za něž Montana vybuduje vlastní drogové impérium. S mocí a bohatstvím ovšem roste i jeho ego a především paranoia, že jej o jeho výdobytky připraví někdo stejným způsobem, jako to udělal on.

Plachetnice Bounty opouští přístav Porthsmouth v roce 1787. Jejím cílem je doplout na Tahiti a přivézt náklad chlebovníku. Kapitán Blight je rozhodnut udělat vše pro to, aby se k cíli dostali tak rychle, jak jen to bude možné, přičemž tvrdě vyžaduje naprostou disciplínu. Když doplují na Tahiti, připadá to tam posádce jako v ráji - je to něco absolutně odlišného od sekýrování na lodi. Ale je tady čas odjezdu a nesmlouvavý kapitán donutí všechny odplout. Nespokojenost posádky už nelze udržet, a tak na cestě zpátky do Anglie dochází pod vedením důstojníka Fletchera Christiana ke vzpouře…

The film follows Kaspar Hauser (Bruno S.), who lived the first seventeen years of his life chained in a tiny cellar with only a toy horse to occupy his time, devoid of all human contact except for a man who wears a black overcoat and top hat who feeds him.

Velkolepý příběh o boji Rusů proti armádě Napoleona, ale i komorní drama dvou lidí, kterým doba nepřeje, aby mohli prožít svou lásku tak, jak chtějí.

Dorota Geller, a married woman, faces a dilemma involving her sick husband's prognosis. Her husband's doctor, who believes in God, sweared about it in vain.