After pulling off a bank robbery two bandits meet in a deserted mining town to divide their loot but an old miner tries to steal it from them.

A serial killer stalks a woman he befriended after her car broke down.

María José is 25. Her life moves back and forth between the monotony of class at the university, her eternally distant parents, and a couple of alternative spaces where she can explore her own and others’ limits. One day, she meets Javier, a boy she really likes and tries to have a relationship with, but her behaviour starts changing radically. In fact, she’s a few months into her pregnancy and no one knows.

A Tibetan girl, who’d be a bride, could sing the traditional folk song Ganglamedo magically and elegantly. Her name was the same as the name of the song. But she disappeared in the night of her wedding. 60 years later, An Yu, a singer of Han nationality, became hot for singing Ganglamedo. But she lost her voice in a performance and then she disappeared, too. Is Ganglamedo a beautiful curse?

On the Mongolian plains, a young girl, Puujee, helps her herder family with their animals. Chronicling the everyday life of Puujee's family, this documentary offers a fascinating look at Mongolian nomadic culture, which is verging on extinction. Taught to ride horses at an early age and wise beyond her years, the 6-year-old Puujee contributes to the family livelihood with her uncanny ability to tame wild horses.

Nekonvenční slečna Jean Brodieová, která je podle svého názoru v "nejlepších letech", si získala své studentky i značnou část pedagogického sboru, v němž má dva milence: naivního, ale milého učitele hudební výchovy Lowthera a cynického výtvarníka Lloyda. Na začátku filmu je Jean představena jako dokonalá pedagožka oddaná svým studentkám, ale postupně se odhalují její stinné stránky. Kromě toho, že vliv na své žačky trochu využívá, je tu ještě věc poněkud závažnějšího charakteru. Píše se totiž rok 1932 a Jean obdivuje fašisty Mussoliniho a Franca. Jak v jednom momentě filmu poznamená Lowther, Jean nerozumí politice, jen si idealizuje obraz vůdce. To by vcelku nevadilo, kdyby své žačky nevedla ke stejnému způsobu myšlení. Její přesvědčení o vlastní neotřesitelné pravdě však bude podrobeno tvrdým zkouškám. Při konfrontaci s milenci i žačkami se bude muset podívat na svůj život z jiného úhlu a nahlédnout, jakým směrem se vlastně ubírá. Vynikající snímek ze školního prostředí.

Ke scénáři své první westernové velkoprodukce se Peckinpah dostal poté, co jej pro zaneprázdněnost postprodukcí Podzimu Cheyennů odmítl král žánru John Ford. Příběh snímku, jehož atributy spadají do tzv. filmů o kavalérii (subžánr westernu, proslavený právě autorem Přepadení či Rio Grande), shromáždil výkvět tehdejších hollywoodských drsných mužů (Charlton Heston, James Coburn, Warren Oates či Ben Johnson). Odehrává se během války Severu proti Jihu a popisuje samozvanou trestnou výpravu velitele vojenské věznice a jeho podivné bandy, složené z konfederačn…

Author & amateur astronomer John Putnam and schoolteacher Ellen Fields witness an enormous meteorite come down near a small town in Arizona, but Putnam becomes a local object of scorn when, after examining the object up close, he announces that it is a spacecraft, and that it is inhabited...

Po filmech Sladký život a 8 1/2 se opět sešli režisér Federico Fellini a jeho herec, Marcello Mastroianni. Také ženy z titulu nového společného díla patří k Felliniho oblíbeným motivům: ženy všech podob, povah, tvarů, ženy staré i mladé, sebevědomě agresivní i naivně nevinné, mateřské typy i moderní emancipované... I když Město žen je spíš než o ženách o mužích, lépe řečeno o jednom z nich. Sukničkář Snaporaz koketuje ve vlaku s neznámou kráskou. Při jejím pronásledování se ocitne v hotelu, kde právě probíhá kongres feministek. Snaporaz se stává objektem jejich zájmu a vášní - a najednou toho je moc i na vyhlášeného záletníka. Snaporaz se snaží uprchnout a dostane se do vily doktora Katzoneho, jenž právě oslavuje svou desetitisící milenku - ale ani tady nenajde uprchlík definitivní záchranu.

Tajný agent Lemmy Caution přijíždí do města Alphaville a vydává se za reportéra. Alphaville je národ řízený počítačem Alpha 60. Ve městě mohou existovat pouze jedinci prokazující logické jednání. Agent se například setká s mužem, jehož manželka byla odsouzena k smrti za nelogické jednání. Ve městě jsou také zakázána abstraktní slova. A obyvatelé města se nesmějí ptát proč. Lemmy Caution je pověřen misí zničit toto město a zároveň se pokusí zachránit Natašu - dceru profesora von Brauna. Godard sám se v 70. letech odstěhoval mimo město, protože ho začal nenávidět. V tomto filmu myslí konkrétně na Paříž, když chce ukázat, jak tato metropole ztrácí své kouzlo a přitažlivost i pro filmaře. Do hlavních rolí obsadil své oblíbené herce - Eddie Constantine (Lemmy Caution) a Anna Karina (Nataša).

Cinephile slackers Franz and Arthur spend their days mimicking the antiheroes of Hollywood noirs and Westerns while pursuing the lovely Odile. The misfit trio upends convention at every turn, be it through choreographed dances in cafés or frolicsome romps through the Louvre. Eventually, their romantic view of outlaws pushes them to plan their own heist, but their inexperience may send them out in a blaze of glory -- which could be just what they want.

Camille (B. Bardot) je žena známého filmaře Paula (M. Piccoli), který je znám jako velice nekompromisní člověk. Diky vysokým nabídkám na honorář však začíná pracovat na filmech, ze které by se dříve styděl. A spolu se stoupající kariérou ztrácí Paul respekt své dosud milující ženy.(

V opuštěné budově se rozpadá natáčení nízkorozpočtového zombie hororu. Protivný režisér svým nepříjemným chováním tlačí herce a štáb na pokraj sil, když odhalí svůj plán, jak vnést do projektu energii a vzrušení: oživit skutečnou, prastarou zombie kletbu. Ve zběsilém jednorázovém záběru, kde létají části těl a tekutiny, bojují herci s nemrtvými a se svým režisérem o život, až film dospěje k šokujícímu závěru a začnou běžet titulky... je to ale celý příběh?

Příklon k existencialismu, pocitová platforma 60. let, hledání východisek - to jsou zdroje, z kterých vyvěrá příběh Ferdinanda, který přišel o práci a v bezútěšné situaci s pocitem zbytečnosti nachází útěchu ve vztahu k Marianne. Tento motiv je zakomponovaný do gangsterského podhoubí. Ferdinand se celou dobu domnívá, že Marianne je sestrou gangstera; rozčarování z poznání, že je jeho milenkou, zaplatí oba životem. Godardova svoboda vyjadřování vytváří osobitý styl díla, v kterém se slučuje subjektivizující proud s cinema-vérité a ústí do podoby pestré koláže. Svérázný, nekonvenční Belmondo využívá prostor na improvizaci, jeho projev osciluje mezi něžnými, humornými a vážnými polohami. Film je variací na známá godardovské témata: lásku, která přináší smrt, hledání svobody, problém jazyka a komunikace, romantickou představu o možnosti návratu k přírodě a deziluzi ze zklamání. O lhostejnosti, pocitu marnosti a cynismu moderní doby.

Po uvedení na filmovém festivalu v New Yorku v roce 1972 způsobilo "Poslední tango v Paříži" Bernarda Bertolucciho velký mezinárodní rozruch. Navzdory krajně kontroverznímu pojetí sexuality byl tento film přivítán jak kritiky, tak publikem na celém světě. Je to jedno z mála uměleckých děl, které oslovily i řadového diváka. Tvůrci se zaměřili na zvrácené zneužívání jednoho člověka druhým a zabývají se též tématem smrti, sexu a kultury. "Poslední tango v Paříži" odhaluje lidskou přirozenost, jako žádný film předtím.

Tři postavy příběhu se na pozadí studentských nepokojů kolem roku 1968 v Paříži oddávají podobným hrám jako kdysi Marlon Brando a Maria Schneiderová v nejproslulejším Bertolucciho díle. Mezi experimentováním, kam až lze dojít ve svobodném sexu, si dvojice sourozenců a její náhodný host z Ameriky libují v neustálých citacích z kultovních filmů. Ventilují svou zlobu vůči nepřítomným rodičům, jejichž peníze vesele projídají.

Neurotický a romantický Alvy Singer se zamiluje do venkovské dívky ze středozápadu Annie Hall, která touží po tom, aby se stala zpěvačkou. Její láska je to to jediné, na čem mu záleží a musí proto dělat nečekané věci...

Andie je redaktorkou populárního časopisu. Má pro něj napsat živou, čtivou reportáž (založenou samozřejmě na osobní zkušenosti) o tom jak zapudit i toho nejzamilovanějšího chlapa v průběhu deseti dnů. Nemohla si však vybrat horší vzorek než je Benjamin. Je sice pohledný, ale možná o to dravějším agentem reklamní agentury, který se právě vsadil se šéfem, že zlomí srdce každé, na kterou ukáže, jen aby získal lukrativní zakázku. Ty dva nesvedla náhoda, ale škodolibost, a tak bitva, sledovaná bedlivě z obou stran zasvěcenými, může začít. Andie ví jak na to. Rychlé nastěhování k novému příteli, umocněné milostnou zdrženlivostí, zásadní proměny jeho bytu, včetně růžových koberečků v koupelně, nákup čtyřnohého miláčka, pláč, hysterické scény na veřejnosti i před jeho kamarády jenže nic nezabírá. Benjamin všechno chápe, všechno omlouvá, ke všemu je tolerantní. Není to nakonec opravdová láska?

Špičkový kardiochirurg žije spořádaný život se svou spořádanou ženou a dvěma dětmi. Je v něm jediná podezřelá věc: šestnáctiletý Martin, s nímž se vídá a kterého pomalu, ale jistě zatahuje do své rodiny. Aniž by to věděl, přivolává na sebe tragédii antických rozměrů. I když se Martin zdá být obyčejný teenager, ve skutečnosti v něm dříme schopnost, pro kterou neexistuje racionální vysvětlení.

Každá doba má své vizionáře, kteří za sebou ve stopách své geniality zanechají pozměněný svět – ale málokdy k tomu dojde bez boje o to, co se přesně událo a kdo byl přítomen okamžiku zrození změn. Ve filmu Sociální síť divákům režisér David Fincher a scenárista Aaron Sorkin umožňují nahlédnout do okamžiků, kdy vznikal Facebook, nejrevolučnější sociální fenomén nového století, prostřednictvím odlišných pohledů hyperinteligentních mladých mužů, kteří svorně tvrdí, že právě oni byli u toho, když Facebook vznikl. Výsledkem je drama plné tvoření i destrukce, drama, které se zcela záměrně vyhýbá jediné interpretaci, ale místo toho poukazuje na rozpory v subjektivních výkladech událostí, aby tak zrcadlilo stále se měnící sociální vztahy, které jsou pro naši současnost charakteristické.