Pierre Levasseur je bohatý a vlivný muž. Stojí v čele velkého podniku, ale hlavním akcionářem je jeho žena. Když se tedy v bulvárním tisku objeví fotografie, na níž stojí vedle své milenky, má problém. Rozvod si nemůže dovolit, i když to milence už dva roky slibuje. Zdá se, že jedinou možností, jak z toho ven, bude zaangažování třetí osoby. Na fotografii je totiž zachycen ještě náhodný kolemjdoucí, jakýsi Francois Pignon, zaměstnanec parkoviště, kterého právě odmítla jeho vyvolená Emilie. Levasseur namluví ženě, že na fotografii se sám ocitl náhodou, že modelka Elena patří k tomu druhému muži - Pignonovi. Zároveň Pignona kontaktuje a za určitý finanční obnos jej i Elenu zapojí do předstírací hry. Ale paní Levasseurová také není dnešní a Pignonova vyvolená Emilie zjišťuje, že se s odmítnutím nabídky k sňatku poněkud unáhlila. A tak se situace poněkud zamotává... Nejnovějším příspěvek do pignonovského cyklu je určen všem milovníkům inteligentní francouzské komedie.

Paříž, červenec 1942: desetiletá Sarah je spolu se svými rodiči o půlnoci zadržena francouzskou policií, která obchází dům od domu a zatýká židovské rodiny. V zoufalé touze zachránit svého bratra jej zamyká do šatní skříně - jejich tajné skrýše - a slibuje mu, že se pro něj vrátí, jakmile budou osvobozeni. O 67 let později se příběh Sarah proplétá s příběhem Julie Jarmond, americké novinářky vyšetřující dávný zátah s názvem Vel´d´Hiv. Novinářka objevuje sebe samu a odhaluje strašné tajemství srdcervoucího příběhu o židovské rodině, jež byla vytlačena ze svého domova – místa, které je i jí nyní domovem. Jakmile začne vnímat, žít a dýchat stejně jako Sarah - nejstarší dcera židovské rodiny, její svět se otočí vzhůru nohama. Dokáže někdo odstranit stín minulosti?

Eric a Ramzy pracují jako umývači oken na mrakodrapu v pařížském Montparnassu. Ve snaze dát si schůzku s půvabnou šéfkou Marie-Joelle (která ho ve skutečnosti nemůže vystát), zůstane Ramzy déle v práci, zatímco Eric se jen tak poflakuje okolo. Výsledkem je, že se oba stanou svědky útoku teroristů, kteří obsadili věž mrakodrapu a přitom zajali skupinku rukojmí (mezi nimi i Marie-Joelle). A protože pomoci jim mohou jen oni dva, Eric a Ramzy vyrážejí do akce.

Na začátku osmdesátých let se Pierre Durand vzdal slibné právnické kariéry a rozhodl se věnovat své jediné vášni - parkurovému jezdectví. Celou svou budoucnost vsadil na jedinou kartu, mladičkého valacha jménem Jappeloup. Nikdo mu nevěřil, kůň byl příliš malý, svéhlavý a zbrklý. Navzdory všem svým chybám byl ale vynikající skokan. Závod od závodu se Jappeloup s Pierrem dostávali do popředí parkurové branže. Jejich první účast na olympiádě v Los Angeles skončila fiaskem, ze druhé v Soulu v roce 1988 však přivezli zlato.

Pigoil, stárnoucí inspicient pařížského kabaretu Chansonia, je obviněn z vraždy. V jeho dlouhé zpovědi zavítáme až do roku 1935, kdy odhalí nevěru své ženy a místní gangster Galapiat zavře kabaret. Během následujících několika měsíců přijde Pigoil o opatrovnictví svého milovaného syna Jo-Ja a musí si hledat jinou práci. Spolu s několika kamarády se rozhodně znovu rozjet kabaret Chansonia - a dokonce i jindy nevlídný Galapiat je tentokrát plánu nakloněn. Hvězdou jejich show se stane Douce, mladá dívka ze severofrancouzského Lille, po které začne Galapiat toužit. Ona se však zamiluje do Miloua, místního socialisty. V Pigoilově životě, zdá se, začínají být světlé momenty v převaze - ale co si počít s Jo-Jem a jak se to má vlastně s onou vraždou?

French comic Gad Elmaleh regales a Montreal crowd with tales of awkward mix-ups and baffling customs he's encountered since moving to the U.S.

Cesty lásky bývají nevyzpytatelné a neznají hranic. Mladý pěstitel tabáku továrník Louis (Jean-Paul Belmondo) očekává na tichomořském ostrově svou neznámou nevěstu, Julii, kterou však po cestě zaoceánskou lodí zavraždila podvodnice Marion (Catherine Deneuveová). Marion je krásná a Louis jí okamžitě podlehne a bezmezně se do ní zamiluje. Marion si počíná velmi obezřetně a brzy získá přístup ke všem Louisovým penězům, se kterými prchne zpět do Francie. Louis je odhodlán ji najít a pomstít se. Ale láska zničí jeho odhodlání. Snímek o velké bláznivé lásce byl Truffautovou poctou jeho velkým vzorům Jeanu Renoirovi a Alfredu Hitchcockovi.

Rodinný život se neobejde bez komplikací... Zvláště, když váš otec, kterému je skoro šedesát, čeká se svou novou ženou dítě. Když Eli sdělí šťastnou novinu svým dvěma dospělým dcerám, obě jsou patřičně otřeseny. Dom se sama snaží dítě adoptovat a Justine mění bez ostychu partnery jako ponožky. Eli a Justine si nikdy moc nerozuměli, a tak vymyslí otec plán, jak se se svou dcerou sblížit - tajně se spřátelí se všemi jejími bývalými partnery. Jenže když se Justine znovu zamiluje a Eli je krůček od toho vše zničit, jsou rodinné vztahy na pokraji katastrofy. Dokážou vše napravit, nebo už je příliš pozdě?

Pilíř francouzské nové vlny Jean-Luc Godard byl pravděpodobně nejvlivnějším filmařem poválečného období. Jeho průkopnická léta začala v roce 1959 jeho celovečerním hraným debutem Na konci s dechem (Bout de Souffle). Godard tehdy způsobil doslova revoluci v tehdejších filmových postupech, uvolnil filmové médium z pout a „přepsáním" dlouho uznávaného filmového jazyka zavedl nová pravidla filmového vyprávění, práce se zvukem a s kamerou. I ve svých pozdějších filmech intenzivně a s šokem narušoval kontinuitu filmového děje a nabourával do té doby zaužívaný systém filmové výroby, distribuce a exhibice, který podléhal konvencím Hollywoodské továrny na sny. Vytvořil úplně nový vzorec filmové tvorby. Jean-Luc Godard se o svém nejnovějším filmu s lingvistickým názvem Sbohem jazyku vyjádřil: „Je to o muži a jeho ženě, kteří si již navzájem nerozumějí, protože nehovoří stejným jazykem."

Strhující historické drama vypráví příběh Missaka Manouchiana, dřevaře a politického aktivisty arménského původu, který v roce 1943 vedl přistěhovaleckou dělnickou divizi pařížského odboje při 30 operacích proti nacistům. Nacisté skupinu označili za Armádu zločinu, což byl propagandistický tah namířený proti přistěhovalcům, který se však vymstil, neboť členové týmu se stali mučedníky odboje.

Gloucesterská střední vstoupila do historie jako škola s nejrapidnějším nárůstem počtu mladistvých rodičovství. Během krátké doby tu otěhotnělo na dvě desítky studentek a vzniklo tak podezření, že se dívky na svém těhotenství dopředu domluvily. Navzdory stávající situaci se konzervativní školní rada vedená Lorraine Dougan (Nancy Travis), matkou patnáctileté Sáry (Madisen Beaty), jedné z budoucích rodiček, rozhodne i nadále zapovídat antikoncepci jako jedinou fungující prevenci. Záhadě hystericky přiživované zájmem médií se rozhodne přijít na kloub internetová blogerka a místní rodačka Sidney Bloom (Thora Birch), která byla nucena odsud v šestnácti letech z podobného důvodu odejít.

As a mother, in principle, you do not rob banks. But these days, it can be a solution for the future of your home, and not to give up on your dreams. Playing the thieves can quickly become dangerous and bad encounters can turn into a love story ...

Alex and Laetitia appear to make the perfect couple. But, as much as he loves his gorgeous fun-loving sweetheart, Alex isn’t yet ready for her to move in with him. Laetitia has other ideas. She has already packed her bags and lets Alex know that she will be taking up residence in his apartment within a few hours. For Alex, this is his worst nightmare come true. In desperation, he persuades his best friend to simulate an attack of depression so that he can move in with him...

Five brothers similar yet different, raised by a mother widowed too early. One of them had left the family when he returns, pursued by a gang of smugglers, he find shelter in his family while reveling them a dark secret. The five brothers, together, will find the energy to defend themself and the means to avenge the memory of their murdered father...

Novela maďarského spisovatele Imreho Kertésze, původně vydaná bez povšimnutí v roce 1975 v kádárovském Maďarsku, byla čtenářskou obcí znovuobjevena v 90. letech a způsobila senzaci, na jejímž konci stála Nobelova cena za literaturu. Bylo tak jen otázkou času, kdy se tématu chopí i film. Citlivé a neobvykle pojaté vyprávění židovského chlapce Gyuriho, který se postupně propadá soukolím nacistické vyhlazovací mašinerie, staví na kontrastu děsivosti života v táborech a nezúčastněného, zdánlivě racionálně odtažitého vyprávění dospívajícího teenagera, který se snaží vyrovnat s nenormálními podmínkami tím, že se na ně snaží pohlížet očima normality. Po návratu zjišťuje, že jeho zkušenost je nesdělitelná a musí se s ní vyrovnat sám nepomůže mu ani jeho židovství, ke kterému postupně ztratil pouta, ani jeho příslušnost k maďarskému národu, mezi jehož příslušníky se setkává spíše s lhostejností až nepřátelstvím než s pochopením a empatií. Jaký je tedy jeho osud? A má vůbec nějaký?

Když se Anita, židovská dívka maďarského původu, po válce vrací z Osvětimi, vezme ji k sobě její jediná přeživší příbuzná Monika, která žije se svým manželem Aronem, synem Robym a Aronovým bratrem Elim v malém městečku nedaleko Prahy. Anita však brzy zjistí, že její vzpomínky nejsou v rodině vítanými hosty. Nikdo nechce poslouchat, co má na srdci, všichni se snaží na hrůzy Osvětimi zapomenout. Dívka brzy zažívá silný a vášnivý románek, který ji ale téměř srazí na kolena. Nakonec se díky své odvaze naučí znovu žít.

Urbain Donnadieu (Christian Clavier) je největší lakomec pod sluncem. O první místo se ovšem dělí se svou babičkou. Tihle dva nemyslí na nic jiného, než na čem by se dalo ušetřit, jak na něčem vydělat a jak, pokud možno, nemuset platit žádné daně. V hlavě se jim zrodil báječný plán. Střádají pěkně jednu zlatou cihlu po druhé a až jich bude pořádná hromada, otevřou si účet ve Švýcarsku. Zlata mají dost, teď už zbývá jen najít způsob, jak ho osobně dopravit do Švýcarska. Přece nebudou platit někomu provizi za to, že všechno vyřídí za ně. V patách mají ale Urbainovu manželku, která větří, že za náhlou cestou do Švýcarska určitě něco bude.

Pohled na život britského ministerského předsedy Winstona Churchilla. V průběhu druhé světové války hrál tento muž jednu z nejdůležitějších rolí v boji proti nacismu a jeho neohroženost, velitelské schopnosti i pamětihodné projevy přispěly k tomu, že hitlerovské Německo dospělo až k hořkému konci. Biografické drama se odehrává ve dvou dějových liniích. V první sledujeme nástup Winstona Churchilla do pozice premiéra Velké Británie v roce 1940 a jeho následnou vládu až do podepsání příměří s nacistickým Německem. Druhá linie se odehrává po válce v roce 1945 ve Francii, kde Winston Churchill tráví se svou ženou a dcerou dovolenou, čeká na výsledky prvních poválečných voleb a připomíná si některé ze svých nejslavnějších válečných událostí.

A playwright encounters a mysterious woman when he takes shelter in a chalet during a violent snowstorm and becomes obsessed with her.

Margaret je energická dívka s běžnými problémy, bezpočtem snů, pro její věk typickou hašteřivostí i schopností hluboké empatie. Vše dobré ale roztříští nehoda, která zasáhne do jejího života, zatímco samotné vypodobení tragédie poznamená náladu celého filmu. Režisér tak dosahuje toho, že vedle protagonistky si nese břímě i publikum, které tak lépe vstřebá následné nejednoznačné události. Během nich se Margaret snaží se skutečností srovnat a alespoň částečně obnovit svou dřívější bezstarostnost. Živelnou dívku zaskočila nejen tíha zodpovědnosti, ale i náhlá ztráta potěšení, které mívala z komunikace s jinými lidmi. Snímek s mimořádným citem pro detail i s vědomím, že součástí dramatu nejsou jen exponované situace, ale také chvíle ticha a nejistoty, staví příběh nevyrovnané dívky, kterou však nelze odsuzovat. Díky celkové pečlivosti a pochopení pro postavy jsou tváře v závěrečné scéně víc než figurami v dramatu. Jsou živé. (47th KVIFF)