Celovečerný debut režiséra Martiny Scorseseho rozpráva o konzervatívnej morálce ve strategii s moderným světem. J.R. je mladý Italoameričan, neveľmi vzdělání, zato však bystrý. Žije v uzatvorenej komunitě "Malého Talianska" v New Yorku a kontrole volného času zabíja poflakovaním spolu s kamarády z místního gangu. Jedného dne na trajektu spoznává dívku, která pochází z odlišného světa. Študuje na vysoké škole, zajímá se o literaturu, žije sama ve vlastním bajtu. Ačkoli zázemie a výchova týchto dvoch mladých lidí jsou si, jejich sympatie postupně prerastou do lásky. Když se však J.R. dozví, že jeho přítelkyně už není panna, nedokáže se s týmem vyrovnat a ukončit vztah. Nepomôžu ani vyznania lásky a vysvetlenie, že v minulosti byla znásilnená. J.R., vychovávaný podle zásad přísné katolické morálky a vedený k úctě vůči ideálu ženy-matky a ženy-panny, se vlivem vlastního citátu nedokáže ovlivnit předsudkov.

The Catholic Jean-Louis runs into an old friend, the Marxist Vidal, in Clermont-Ferrand around Christmas. Vidal introduces Jean-Louis to the modestly libertine, recently divorced Maud and the three engage in conversation on religion, atheism, love, morality and Blaise Pascal's life and writings on philosophy, faith and mathematics. Jean-Louis ends up spending a night at Maud's. Jean-Louis' Catholic views on marriage, fidelity and obligation make his situation a dilemma, as he has already, at the very beginning of the film, proclaimed his love for a young woman whom, however, he has never yet spoken to.

Noriko is perfectly happy living at home with her widowed father, Shukichi, and has no plans to marry -- that is, until her aunt Masa convinces Shukichi that unless he marries off his 27-year-old daughter soon, she will likely remain alone for the rest of her life. When Noriko resists Masa's matchmaking, Shukichi is forced to deceive his daughter and sacrifice his own happiness to do what he believes is right.

Filmoví fanoušci neměli, kvůli cenzuře na poslední chvíli, příležitost zhlédnout celou režisérskou verzi Elii Kazana. Speciální edice dramatu Tramvaj do stanice Touha přináší možnost zhlédnout chybějící 3 minuty, které ještě více zdůrazňují sexuální napětí mezi Blanche DuBois (Vivien Leigh) a Stanleyem Kowalskim (Marlon Brando) a ukazují vášeň Stelly Kowalski k jejímu manželovi. Nenechte si ujít klasiku světového dramatu, která byla nominována na 12 Oscarů včetně nominace za nejlepší snímek. Film nakonec získal čtyři Oscary v kategoriích nejlepší herečka…

Stárnoucí Arthur nečekaně oznámí své ženě Evě, že ji opouští. Je to rozhodnutí, o němž tajně uvažoval již delší dobu. Nechce prozradit, jaké k tomu má důvody. Již dávno ale necítí sílu, ba ani potřebu přizpůsobovat se jejím náladám či depresím, a také si ještě chce něco užít a najít téměř ztracený optimismus. Pro jeho manželku zůstává rozchod příliš velký šokem. Neumí se vyrovnat s realitou a stále myslí jen na možnost návratu k Arthurovi. Problémy s partnerskými vztahy ale mají i jejich tři dospělé dcery, úspěšná spisovatelka a básnířka Renata, přitažlivá herečka Flynn a netalentovaná, vnitřně nevyrovnaná Joey.

Filmová studie mladé ženy, jež zoufale hledá své místo v odcizeném světě. Jediným barevným filmem cyklu, Červenou pustinou, zakončil v roce 1964 italský režisér Michelangelo Antonioni svou „tetralogii citů". Zopakoval v ní ústřední téma z Dobrodružství (1960), Noci (1961) a Zatmění (1962). Okouzlující Monica Vittiová, procházející všemi díly tetralogie, tu znovu dokonale ztělesňuje ženu, jejíž vnitřní duševní a citový svět nenachází nejmenší kontakt se zdánlivě normálním světem okolo. Ve světě prudkého rozvoje průmyslu a technologií, italského „hospodářského zázraku", její Giuliana přes veškerou snahu jako by zaostávala za ostatními a jejich způsobem myšlení. Nerovnoměrný, až protichůdný vývoj technické civilizace a lidských emocí je myšlenkovou páteří celé tetralogie.

Kdo se bojí Virginie Woolfové? je příběh stárnoucího profesora a jeho ženy (dcery rektora), kteří si prostřednictvím virtuálního světa a virtuálních příběhů dokážou ubližovat s takovým gustem a takovou razancí (pravděpodobně proto, aby si dokázali, že ještě žijí). Současně se odvíjí vztah mladší dvojice, která stojí téměř na počátku jak vztahu, tak kariéry, a na rozdíl od starších ještě má zábrany - „předstírá“ nejen ostatním, ale i sobě nejrůznější iluze o životě. Příběh jedné noční manželské vivisekce je sice dobově podmíněn, jeho hodnota daný kontext ale dalece přesahuje, neboť reflektuje především všeplatné civilizační úzkosti a existenciální rozměr mezilidských vztahů. (upraveno z textu Ivy Hejlíčkové)

In the early days of Nazi Germany, a powerful noble family must adjust to life under the new dictatorship regime.

Druhý film ostrovní trilogie je v Bergmanově filmovém díle jedním z mála politicky angažovaných snímků, navzdory tomu, že se tvůrce tomuto označení bránil v sebeironickém zlehčení: Politicky nezaujímám vůbec žádné stanovisko. Kdyby existovala strana bázlivců, tak bych do ní vstoupil. Politikum v pochmurné, ostře protiválečné vizi se však nevytratilo ani v neurčitosti faktografie. Ačkoli se děj filmu odehrává v nejmenované zemi, v průběhu fiktivní války, přesto z něj vystupuje naprosto reálná, naturalisticky zobrazená brutalita soudobé válečné agrese. Manželská dvojice profesionálních hudebníků - Jan a Eva (opět v podání tehdejší bergmanovské stálice interpretů Ullmannové a von Sydowa) jí čelí únikem z pevniny na ostrov, který je postupně okupovaný nepřátelskou armádou.

Norbert je mladý muž, který rychle potřebuje peníze a získá od přítele Matriala padělanou pětisetfrankovou bankovku. Poté, co ji utratí ve fotografickém obchodě, jeho bezskrupulózní majitel se rozhodne ji poslat dál...Něšťastnou obětí se stává dobrosrdečný poslíček Yvon Targe, který nepozná, že je bankovka falešná. Je zatčen ve chvíli, kdy s ní chce zaplatit jídlo. Snaží se zažalovat fotografa, ale ten podplatí prodavače Luciena, aby o transakci s falešnou bankovku mlčel. Kvůli tomuto skandálu ztratí Yvon práci. Ve snaze uživit rodinu se zaplete jako řidič auta, kterým chtějí uprchnout zločinci. Bohužel, loupež se nepovede a on skončí na tři roky ve vězení. V momentě, kdy je zatčen, jeho dítě umírá na záškrt a opustí ho manželka. Pod vlivem děsivých událostí se Yvon stane zlodějem, násilníkem a klidně i chladnokrevným vrahem...

Při návratu vlakem do francouzského přístavu Le Havre se ztrápený železničář Jacques Lantier náhodou setká s impulzivním přednostou stanice Roubardem a jeho ženou Séverine.

Obraz rozpadu jednoho manželství a opětovného bouřlivého setkávání a vzdalování se obou protagonistů. Obraz dvojice lidí, kteří nemohou žít spolu ani bez sebe. Roli Marianny napsal Bergman pro Liv Ulmannovou po odeznění jejich hlubokého vztahu. V tomto filmu režisér do značné míry opustil svoji metodu "obrazů krajin duše" a složitý vztah dvou exmanželů vyjádřil civilnějšími prostředky, oproštěnými od přemíry symbolů a metafor. (oficiální text distributora)

This film documents the coal miners' strike against the Brookside Mine of the Eastover Mining Company in Harlan County, Kentucky in June, 1973. Eastovers refusal to sign a contract (when the miners joined with the United Mine Workers of America) led to the strike, which lasted more than a year and included violent battles between gun-toting company thugs/scabs and the picketing miners and their supportive women-folk. Director Barbara Kopple puts the strike into perspective by giving us some background on the historical plight of the miners and some history of the UMWA. Preserved by the Academy Film Archive in partnership with New York Women in Film & Television in 2004.

Jura is 23 years old - and Lena is 23. They live in Budennovsk, play computer games, walk and learn. They live in a city where Shamil Basayev entered 23 years ago with militants, and know almost nothing about the events of that time.

A scruffy garbage boy becomes the pupil of famed gunfighter Talby, and the stage for confrontation is set when the gunman overruns the boy's town through violence and corruption.

In late 19th century Tokyo, Kikunosuke Onoue, the adopted son of a legendary actor, himself an actor specializing in female roles, discovers that he is only praised for his acting due to his status as his father's heir. Devastated by this, he turns to Otoku, a servant of his family, for comfort, and they fall in love. Kikunosuke becomes determined to leave home and develop as an actor on his own merits, and Otoku faithfully follows him.

V popředí příběhu je Robert Eroica Dupea, jenž hodil za hlavu svoji velmi slibnou kariéru pianisty a pracuje jako dělník. Žije s Rayette, která pracuje jako číšnice v bistru. Když Robert uslyší, že otec je těžce nemocný, vydává se domů jej navštívit. Tam je Robert opět konfrontován s bohatstvím a životním stylem své rodiny, které se na čas zcela zřekl… Carole Eastmanová s Bobem Rafelsonem napsali silný příběh o hledání identity, s řadou komických i tragických momentů, jenž překvapil charakterově rozporuplnými hrdiny a nekonvenčními dialogy. Při realizaci za kamerou stál tvůrce maďarského původu László Kovács, jenž rovněž nasnímal Bezstarostnou jízdu, a stal se jedním z nejlepších kameramanů své doby. K silným momentům snímku patří například dokonalou absurditou nabitá scéna kuřecího salátu, který si objednává Robert u neochotné číšnice v restauraci, stejně jako jeho smutkem a melancholií prodchnuté bravurní pianové sólo na jedoucím náklaďáku mezi auty na přeplněné silnici.

Studentka Helen se po ilegálním potratu ocitne bez domova. Nachází porozumění a oporu u sympatického mladíka Bobbyho. Když zjistí, že jde o narkomana živícího se překupnictvím drog a drobnými podvody, je pozdě: uvázla ve světě, jehož jedinou skutečnou hodnotou nejsou city, ale injekční stříkačka a balíček s bílým práškem. Druhý celovečerní počin Jerryho Schatzberga je civilně a lakonicky laděné milostné drama, jež se opírá o strhující herecké výkony Ala Pacina a Kitty Winnové (cena za ženský herecký výkon na MFF v Cannes 1971). (48th KVIFF)

In a night of killer comedy, Bill Burr hosts a showcase of his most raucous stand-up comic pals as they riff on everything from COVID to Michael Jackson.