Na začátku 18. století vládne Velké Británii královna Anna, poslední z rodu Stuartovců, která se do historie zapsala spíše neslavně. Je plachá a přehlížená, trpí bolestivou dnou a není příliš vzdělaná, což z ní činí perfektní oběť manipulátorů. Její jedinou oporou v životě je lady Sarah a jejich vztah postupně přerůstá až do jakési milostné symbiózy. Sarah se díky tomu dostala do nejvyšších kruhů britské aristokracie a za nejistou královnu prakticky vládne. Zpoza královnina trůnu činí všechna důležitá rozhodnutí ohledně chodu státu a probíhající války o španělské dědictví. Zároveň si svou pozici ostře střeží a nikoho, kdo by se pokusil královnu ovlivnit, k ní nepustí. Podcenila jen svou sestřenici Abigail, která na dvůr přijela prosit o práci služebné poté, co její rodina zbankrotovala. Sarah ji z lítosti přijala. Netuší však, že by ctižádostivá Abigail mohla ohrozit její roli královniny favoritky.

Když je Tony Lip, vyhazovač z italsko-americké čtvrti v Bronxu, přijat jako šofér u Dr. Don Shirleye, špičkového černošského pianisty, aby jej vozil na koncertním turné z Manhattanu až do jižanských států, musí se spolehnout na „Zelenou knihu“, která ho seznamuje s establishmentem bezpečným pro Afroameričany v té době. Tváří v tvář rasismu, nebezpečí, ale i nečekaným projevům lidskosti a humoru, jsou oba nuceni ignorovat své názorové rozdíly, aby mohli přežít a jít dál při hledání svého místa na slunci.

Zatím nejosobnější projekt oscarového režiséra a scenáristy Alfonsa Cuaróna (Gravitace, Potomci lidí, Mexická jízda), film Roma, sleduje dívku Cleo (Yalitza Aparicio), která pracuje v domácnosti středostavovské rodiny ve čtvrti Roma v Mexico City. Jako v propracovaném psaníčku ženám, které ho vychovaly, vzpomíná Cuarón na vlastní dětství a vytváří živý a procítěný portrét domácích konfliktů a společenské hierarchie v politickém chaosu 70. let.

Na začátku sedmdesátých let minulého století se Spojené státy vařily v záplavě demonstrací za lidská práva. V téže době se jeden mladý černý kluk s gigantickým afrem rozhodl rozšířit řady coloradské policie. Ron Stallworth byl první Afroameričan v tomhle sboru. Jeho přijetí mělo zacpat pusu čím dál naštvanější černošské komunitě. Aby těch změn nebylo zase příliš, šoupli nadřízení Rona do archivu (= oddělení evidence důkazů), kde měl co nejméně překážet. Jenže Ronovy ambice byly o poznání větší. Soustavným tlakem na nadřízené se mu nejdřív podařilo svléknout uniformu a v civilu infiltrovat politické mítinky „černých bratrů“. Protože se mu nechtělo donášet na bližního svého, zvednul sluchátko, vytočil číslo Davida Dukea, místního předáka Ku-klux-klanu, a omotal si ho kolem prstu.

V období budování stalinského Polska, ale také moderní západní Evropy se odehrává příběh velké osudové lásky zpěvačky Zuly a skladatele Wiktora. Nedokážou žít spolu, ale zároveň se fatálně přitahují a nevydrží být bez sebe. V kulisách Varšavy, Berlína a Paříže zní jazzová a folklorní hudba a Zula s Wiktorem rozehrávají nádhernou, ale hořkou baladu, svoji vlastní studenou válku.

Spisovatelka Lee Israel (Melissa McCarthy) se snaží napsat dobrou knihu, o její rukopisy ale není zájem. A tak se rozhodne vytvářet plagiáty klasických děl světové literatury a vydávat je za svá. To vše za přihlížení svého nejlepšího přítele Jacka (Richard E. Grant), umírajícího na AIDS.

Joe Castleman se dočká největšího ocenění, kterého se může spisovateli dostat – Nobelovy ceny za literaturu. Společně se svou ženou Joan se vydávají do Stockholmu na slavnostní ceremoniál. Ovšem již zde začíná napětí mezi ním a Joan postupně stoupat. Velká mediální pozornost i dotěrní novináři nejsou spíše plaché Joan vůbec příjemné. Její nová role, kterou ji situace přisoudila, začíná záhy na povrch vynášet dlouho potlačované věci…

Životopisné drama o malíři Vincentu van Goghovi natočil Julian Schnabel, režisér filmů Skafandr a motýl či Basquiat. Snímek zachycuje závěrečná léta umělcova života, která van Gogh prožil ve francouzském Arles. Výrazná vizuální stránka a působivé efekty doplňují skvělý herecký výkon Willema Dafoea v hlavní roli a přibližují svět a mysl umělce, kterému se kvůli duševní chorobě a nekonformnímu chování dostalo uznání až po smrti.

Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde o život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok. Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí.

Bylo jí pouhých šest dní, když se po smrti otce stala Marie skotskou královnou. V šestnácti přidala díky sňatku titul královny francouzské, ale když o dva roky později ovdověla, srdce ji odtáhlo domů. Osmnáctiletá dívka musela od počátku obhajovat svůj trůn před rebelujícími skotskými klany, navíc čelila otevřenému nepřátelství rodově spřízněné anglické královny Alžběty, jejíž vládu odmítala uznat.

Po brutálním útoku trápí umělce psychické problémy a ztráta paměti. Vytvoří si proto miniaturní svět, ve kterém se se svým traumatem může vyrovnat a znova se naučit žít.

Earl Stone je ve svých osmdesáti letech zlomený, opuštěný a navíc čelí propadnutí majetku své firmy kvůli neplacení hypotéky. V této situaci je mu nabídnuta příležitost k výdělku – místo řidiče. Brnkačka. Jenže Earl neví, že se právě upsal jako kurýr drogovému Mexickému kartelu. Počíná si dobře — popravdě tak dobře, že zboží, které přepravuje, roste exponenciálně na objemu až vše dospěje do okamžiku, kdy Earl dostává celý kšeft na starosti. Earlovy potíže s nedostatkem peněz jsou tytam, jeho minulost je mu však neúprosně v patách a kartel není jediný, kdo na Earla dohlíží...

Obávané zabijácké duo bratrů Sistersových pronásleduje zlatokopa Hermanna Warma, který se odvážil okrást jejich šéfa, kriminálního kmotra Komodora. Cestou plnou nečekaných překážek začne hloubavý Eli poprvé ve svém životě přemýšlet o tom, zda peníze není možné vydělat i způsobem, který nezahrnuje zabíjení lidí.

Film Bohemian Rhapsody je oslavou rockové skupiny Queen, jejich hudby a především Freddieho Mercuryho, který svou tvorbou i životem vzdoroval všem myslitelným stereotypům, díky čemuž se stal jedním z nejvýraznějších umělců na světě. Snímek mapuje raketový vzestup nekonvenční skupiny prostřednictvím jejich revolučního zvuku a ikonických písní, jako jsou „We Will Rock You“, „We Are the Champions“ nebo právě „Bohemian Rhapsody“. Jejich příběh začíná bleskovým startem, pokračuje neřízenou životní spirálou a vrcholí nezapomenutelným, strhujícím vystoupením na koncertu Live Aid v roce 1985. Na jeho pódiu Queen v čele se rtuťovitým Freddiem předvedli jednu z největších show v historii rocku. Jejich hudba byla a stále je ohromnou inspirací pro celý svět.

Mladá Američanka přilétá do Evropy, kde se přihlásila na lekce tance. Posléze však zjišťuje, že škola je jen zástěrkou pro působení temných sil.

Před několika lety došlo k havárii vlaku, kterou přežil jen jediný člověk z mnoha cestujících. David Dunn, který byl jediný přeživší z té nehody, přichází s tím, že tu havárii způsobil Elijah Price. Ten plánoval sérii atentátů, aby odhalil lidi s nadpřirozenými schopnostmi, a vyléčil tak svou chorobu lámavých kostí. Později se ukázal další případ, kdy pod zoologickou zahradou byla objevena dívka, která přežila masakr rozpolcené osoby Kevina, ve kterém se ukrývá 24 osob. Společně tito tři lidé stráví nějakou dobu v psychiatrické léčebně, kde se je snaží přesvědčit doktorka Ellie Staple, že nemají žádné nadpřirozené schopnosti. V tom se právě mýlí a neví, co jsou schopni dokázat. Svět o jejich existenci neví naprosto nic a Elijah se to snaží změnit.

Březen roku 1918. C-company, vedená válkou znaveným kapitánem Stanhopem, přijíždí převzít štafetu v přední zákopové linii na severu Francie. Zatímco se německá ofenziva neúprosně blíží, vojáci a jejich kuchař se snaží rozptýlit jídlem a vzpomínkami na své životy před válkou. Stanhope utápí strach ve whisky, neschopen vypořádat se s vidinou nevyhnutelného. Mladý důstojník Raleigh přijíždí přímo z výcviku a překypuje vzrušením ze svého prvního skutečného nasazení – v neposlední řadě proto, že má sloužit pod Stanhopem, bývalým dozorcem ze školy a objektem zájmu své sestry. Všichni muži jsou v pasti, dny plynou, napětí roste a útok je stále blíž...

Během marihuany bonanza začalo násilné desetiletí, kdy došlo k obchodování s drogami v Kolumbii, Rapayet a jeho domorodá rodina Wayuů, který se v sedmdesátých letech 20. století angažovala v prosperující činnosti prodeje marihuany americké mládeži. Když se spojí chamtivost, vášeň a čest, vyvrcholí seválka, která ohrožuje životy, kulturu a tradice předků.

Annie uvízla v dlouhodobém vztahu s Duncanem - fanatickým fanouškem obskurního rockera Tuckera Crowa. Když se objeví akustická demo nahrávka Tuckerová hitu před 25 lety, jejíž vydání vede k setkání se samotným tajemným rockerem, které Annie změní život. Adaptace románu Nicka Hornbyho se stejnojmenným názvem je komedií o druhých šancích v životě

Špičkový kardiochirurg žije spořádaný život se svou spořádanou ženou a dvěma dětmi. Je v něm jediná podezřelá věc: šestnáctiletý Martin, s nímž se vídá a kterého pomalu, ale jistě zatahuje do své rodiny. Aniž by to věděl, přivolává na sebe tragédii antických rozměrů. I když se Martin zdá být obyčejný teenager, ve skutečnosti v něm dříme schopnost, pro kterou neexistuje racionální vysvětlení.