Po uvedení na filmovém festivalu v New Yorku v roce 1972 způsobilo "Poslední tango v Paříži" Bernarda Bertolucciho velký mezinárodní rozruch. Navzdory krajně kontroverznímu pojetí sexuality byl tento film přivítán jak kritiky, tak publikem na celém světě. Je to jedno z mála uměleckých děl, které oslovily i řadového diváka. Tvůrci se zaměřili na zvrácené zneužívání jednoho člověka druhým a zabývají se též tématem smrti, sexu a kultury. "Poslední tango v Paříži" odhaluje lidskou přirozenost, jako žádný film předtím.

Čtrnáctiletý Lorenzo nemá rád lidi. Tím pádem ani školu a vlastně celou řadu dalších věcí, která přináší sociální kontakty. Jeho matka se rozhodne léčit ho u psychoterapeuta a je nadšena, že je léčba úspěšná, když se Lorenzo dobrovolně rozhodne jet na školní lyžařský výcvik. Chlapec ale místo cesty do hor uteče z autobusu a schová se ve sklepním bytě, ve kterém se ukrývá i jeho starší, na heroinu závislá nevlastní sestra Olivia. Během následujících dní se mezi sourozenci vyvíjí velice zvláštní vztah, který není ani čistě milenecký, sourozenecký, nebo přátelský, ale oběma fatálně zasáhne do života.

Mladá Američanka Lucy přijíždí do Toskánska, aby tu ve vile rodinných přátel strávila pár týdnů bezstarostné dovolené. Tak alespoň její příjezd vnímá pestrá bohémská společnost, která na osamělé venkovské usedlosti irského sochaře Iana a jeho manželky Diany tráví letní dny. Lucyin cíl je však poněkud jiný. Věří, že v tomto nádherném koutě přírody dokáže odhalit tajemství minulosti své matky, která tu kdysi prožila krátké milostné vzplanutí, a že tu najde svého pravého otce. A ještě jedno tajné přání sem Lucy přivádí. Touha setkat se znovu se svou dětskou, leč zatím jedinou, velkou láskou…

Rebecca se vrací do domu svého dědečka a při té příležitosti se setká se svou dětskou láskou – Thomasem. Znovu mezi nimi vzplanou vřelé city a Thomas okamžitě opustí svou přítelkyni Rose a vrhá se do náruče své životní lásky. Jenže zanedlouho na to Thomas umírá při autonehodě. Zdevastovaná Rebecca přemýšlí o sebevraždě, potom ale najde útěchu v nápadu, že by svého drahého zesnulého mohla zkusit naklonovat. Společnost tuto metodu sice ještě plně neakceptuje, ale Rebecca se přesto rozhodne Thomase přivést zpět k životu a porodit jeho klona. A tak žije v dědečkově domě téměř na samotě a vychovává Thomase, jenž vyrůstá v přesvědčení, že jeho otec zemřel při autonehodě. Rebecca se o klonování nikdy nezmínila. Ti dva spolu vedou vcelku normální život, jenže pak se o tom všem dozví Rose…

V roce 1969 přikročil Bernardo Bertolucci ke zfilmování románu Alberta Moravii „Konformista“, který transponoval v jedno z nejlepších děl italského filmu. Konformistický „hrdina“ si z rodinného prostředí a svých mladistvých prožitků odnesl rozporuplné komplexy, pocity viny kombinované se stavy výlučnosti. Usilovná snaha překonat takové vnitřní založení jej přivede k maximální přizpůsobivosti, k odhodlání zařadit se do běhu společenských událostí za každou cenu. Ocitáme se v Itálii třicátých let, jejíž vládnoucí ideologií je fašismus.

Deštivý pařížský podvečer, vylidněné ulice a zapadlé divadlo, kde celý den probíhaly zkoušky na hlavní roli Vandy v adaptaci slavné hry z 19. století Venuše v kožichu. Režisér Thomas už chce z divadla utéct, když v sále uvidí herečku Vandu, energickou, nebojácnou a velmi odhodlanou udělat pro hlavní roli naprosto cokoliv. Pro hlavní roli, do které se až záhadným způsobem perfektně hodí… Legendární režisér Roman Polanski převedl na filmové plátno stejnojmenný hit amerických divadelních scén Davida Ivese. V promyšlené a strhující hře sexuální přitažlivosti, dominance a submise excelují Emmanuelle Seignerová a Mathieu Amalric. Roman Polanski získal nejvyšší francouzské filmové ocenění Césara za režii.

Otto Kellar a jeho žena Alma pracují jako správce a hospodyně v katolickém kostele v Quebeku. Otto je jednou přistižen při loupeži v domě, kde občas pracuje jako zahradník, a v panice zabije majitele. Jeho svědomí ho donutí se ze zločinu vyzpovídat otci Michaelu Loganovi, který se nedopatřením stane hlavním podezřelým. Zpovědní tajemství však nesmí být vyzrazeno, a tak Logana může zachránit pouze Ottovo znovu se vzpouzející černé svědomí...

Rome, AD 303. Emperor Diocletian demotes his favourite, Sebastian, from captain of the palace guard to the rank of common soldier and banishes him to a remote coastal outpost where his fellow soldiers, weakened by their desires, turn to homosexual activities to satisfy their needs. Sebastian becomes the target of lust for the officer Severus, but repeatedly rejects the man's advances. Castigated for his Christian faith, he is tortured, humiliated and ultimately killed.

Two couples in their thirties, heated discussions on the essentials of life unfolding between Madrid and the neighbouring countryside.

Francis (Xavier Dolan) a Marie (Monia Chokri) jsou blízcí přátelé. Jednoho dne se u oběda seznámí s Nicolasem (Niels Schneider), venkovským mladíkem, který právě přijel do města. Jedna katastrofální schůzka následuje druhou. Ať už se odehrají ve skutečnosti nebo jen v představách, žádná nedopadne dobře a Francis i Marie jsou čím dál posedlejší předmětem jejich touhy. Čím víc oba zápolí o přízeň jejich nového kamaráda, tím hlubší trhliny dostává jejich kdysi neotřesitelné přátelství. Imaginární lásky, druhý film Xaviera Dolana je studií zamilovanosti. Sledujeme všechna stádia typického průběhu milostného příběhu, na začátku je seznámení, na konci slzy. Film odhaluje na pozadí jednoduché zápletky celou paletu fází lásky a jejího subjektivního vnímání – rozpoutané vášně, očekávání, smutek, ponížení a nakonec samota....

The vicissitudes of three couples of newlyweds from the celebration of weddings to their respective honeymoons.

Příklon k existencialismu, pocitová platforma 60. let, hledání východisek - to jsou zdroje, z kterých vyvěrá příběh Ferdinanda, který přišel o práci a v bezútěšné situaci s pocitem zbytečnosti nachází útěchu ve vztahu k Marianne. Tento motiv je zakomponovaný do gangsterského podhoubí. Ferdinand se celou dobu domnívá, že Marianne je sestrou gangstera; rozčarování z poznání, že je jeho milenkou, zaplatí oba životem. Godardova svoboda vyjadřování vytváří osobitý styl díla, v kterém se slučuje subjektivizující proud s cinema-vérité a ústí do podoby pestré koláže. Svérázný, nekonvenční Belmondo využívá prostor na improvizaci, jeho projev osciluje mezi něžnými, humornými a vážnými polohami. Film je variací na známá godardovské témata: lásku, která přináší smrt, hledání svobody, problém jazyka a komunikace, romantickou představu o možnosti návratu k přírodě a deziluzi ze zklamání. O lhostejnosti, pocitu marnosti a cynismu moderní doby.

Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.

Spisovatelka Delphine Dayrieux zažívá tvůrčí krizi poté, co se z jejího posledního románu stal bestseller. Jako na zavolanou se objevuje tajemná Elle. Zprvu přínosné přátelství začne nabývat čím dál tím víc znepokojujících rozměrů.

Americká noc (1972), film ve filmu a film o filmu, je Truffautovým vyznáním lásky k vlastnímu řemeslu. S lehkou ironií s příslovečným francouzským šarmem jsou tu vykresleny poněkud spletité vztahy mezi herci se štábem, evokovány příhody z filmařského zákulisí, postižena vzrušující atmosféra natáčení, posedlost lidí, propadlých kouzlu celuloidového pásku. Truffaut nepopírá, že raději než hotové filmy má proces jejich vzniku, vytváření umělého světa. Ukázal jsem natáčení v poněkud luxusnějších podmínkách než v jakých obvykle pracuji (mimo 451° Fahrenheita, který vznikl v londýnském studiu). Většinou natáčím v reálu, tady jsem ukázal práci ve studiu, chtěl jsem udělat kompromis mezi Evropou a Amerikou a jestliže to Američanům připadá jako skromné natáčení, tak pro Francouze je tomu naopak.

Vášnivá a inteligentní romance francouzské studentky a mladého Američana, kteří se potkají v rychlíku z Budapeště do Vídně. Čeká je neobyčejných čtrnáct hodin strávených neplánovanou expedicí po Vídni...

Zatímco Susan a Michael objevují nové a nepředvídatelně hluboké city, lidé na celém světě se začínají cítit divně, jako by něco ovlivňovalo jejich emoce. Je to proto, že jsou zamilovaní, nebo se svět citově rozpadá? Už jsme si zvykli na filmy o globálních katastrofách z americké produkce podle dějové dramaturgické šablony obvykle diktované právě původem těchto filmů. Toto je neamerický film, který k žánru přistupuje z jiného úhlu. Má dvě navzájem provázané dějové linie: první je milostný příběh mezi mladým šéfkuchařem a dívkou ze sousedství, která je epidemioložka; druhou je propuknutí záhadné nákazy v různých částech světa, která způsobuje, že postihnutí lidé ztrácí nejprve čich, poté chuť a nakonec i sluch.

Při psaní scénáře si Luis Bunuel a Salvador Dali dávali záležet, aby nic ve filmu nebylo racionální. ANDALUSKÝ PES je 16 minut bizarních a surrealistických výjevů, které mohou, ale taky nemusí, něco znamenat. Ženské oko je rozříznuté vejpůl, muž za sebou táhne dva velké klavíry, na nichž jsou mrtví oslové a živí kněží, v díře v dlani se objeví množství mravenců... Surrealismus 20. let dominoval zejména ve výtvarném umění a v literatuře, teprve tímto kratičkým snímkem, na první pohled pouhou provokativní hříčkou, vstoupil i do hájemství filmu. Příznačná je zvláštní, jakoby halucinační atmosféra, která vytěsňuje potřeby vázat vyprávění do úměrných příčinnostních vazeb. Nad groteskní stylizací však vítězí bizarnost někdy až hrůzná - počínaje úvodním záběrem s rozřezávaným okem a konče pověstnou scénou, kdy mladík chtěje se dostat ke své milence táhne dva klavíry, na nichž spočívají mrtvá dobytčata, potřísněná krví a výkaly.

Velmi nadané architektce Sereně, která studovala v různých zemích a získala několik titulů po celém světě, se začne stýskat po domově. Rozhodne se proto vrátit zpátky do Itálie a najít si práci. Záhy však zjistí, že se coby silná žena a profesionálka ve své rodné zemi uznání rozhodně nedočká. Zatímco se marně snaží najít práci svých snů, která by ji doopravdy bavila, potkává homosexuála Francesca, jenž Sereně na její strastiplné cestě poskytne pomoc a oporu. Mezi Serenou a Francescem se vytvoří silné pouto a jeden druhému pomáhají čelit životním těžkostem a nepřízni osudu. Vzájemně se od sebe učí, že chtějí-li být sami sebou, je někdy nejlepší předstírat, že jsou někým úplně jiným.

Inteligentní cyber-policajti, zabijáčtí sexuální roboti, mnohovrstevnatá zápletka, filozofující dialogy a nekompromisní akce - to je druhý díl kultovního anime Mamoru Oshiiho GHOST IN THE SHELL. Tentokrát se detektiv Batou musí krom vlastních existenciálních problémů vypořádat s ilegální společností, která programuje sexboty vraždící své majitele. Ale nic není zdaleka tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát.