Pátrání po zločinu zavedlo detektiva do světa erotiky a záhad spojených se zpěvačkou nočního klubu Isabelou Rossellini a drogově závislého násilníka Dennise Hoppera. Mladík Jeffrey Beaumont se vrací domů pomáhat svému otci v obchodě a při procházce najde na louce nedaleko svého bydliště uříznuté lidské ucho a rozhodne se jít nález oznámit na policii detektivu Williamsovi. Zároveň se spřátelí s jeho dcerou Sandy a rozhodnou se pátrat na vlastní pěst. Brzy zjistí, že do celého případu je zapletena místní barová zpěvačka Dorothy Vallensová, které nebezpečný psychopat Frank Booth unesl manžela a malého syna, aby ji mohl vydírat a zmocnit se celé její osobnosti. Zvědavost přivede Jeffreyho do baru, kde Dorothy zpívá. Je sexuálně vzrušující, když zpěvačka s obnaženými rameny šeptá hlubokým hlasem do mikrofonu slova populárního šlágru: "...nosila modrý samet...".

Děj filmu nás zavádí na periférii nejmenované průmyslové čtvrti. Podivínský samotář Henry Spencer se právě dovídá, že jeho přítelkyně Mary je těhotná. Místo roztomilého novorozence ale na svět přichází jakési monstrum. Mary se s touto situací není schopna vyrovnat a Henryho i s potomkem opouští. Nekonečné halucinace dovedou Henryho nakonec až k zoufalému činu...

Žena saxofonisty Freda Madisona nalezne na schodech jeho luxusní vily videokazetu, na které kdosi zaznamenal zločin spáchaný v ložnici jeho domu. Zkrvavená oběť vypadá jako Fredova žena Renee a vrah – jako on sám. Přivolaná policie muže zatkne, avšak po několika dnech zjistí, že v cele je uvězněn – místo Freda – neznámý mladý muž.

Teresa Banksová byla zavražděna. Speciální agent FBI, který zločin vyšetřoval, zmizel beze stopy. Agent Cooper se marně snaží rozmotat případ, obestřený rouškou záhad a tajemství. Jediným výsledkem jeho snažení je neodbytný pocit, že neznámý vrah zaútočí znovu. Uplyne rok. Ocitáme se v městečku Twin Peaks. Pod rouškou poklidné středostavovské idyly bují síly temnot a vládne strach. Nevinné tváře některých středoškolaček skrývají návyk na kokain a neuspořádaný sexuální život. Jedné z nich, Lauře, zbývá posledních sedm dní života...

Film, jenž produkovala Raffaella De Laurentiis (dcera Dino De Laurentiise a herečky Silvany Manganové), je založen na sci-fi literární předloze, románu Franka Herberta o válce vládců různých planet v roce 10191. V roce 10191 se vládce vesmíru snaží získat kontrolu nad substancí umožňující cestování kosmickým prostorem. Tato látka se vyskytuje pouze na Pouštní planetě. Tamní obyvatelé pod vedením svého spasitele Paula Atreida se snaží od vládce osvobodit.

Příběh čtyř lidí, kteří se souhrou osudu poznají a začnou se mít rádi. Camille (Audrey Tautou), která v noci uklízí kanceláře, ve volném čase maluje krásné obrazy. Plachý, citlivý a samotářský Philibert (L. Stocker) je mladý aristokrat zblázněný do historie. Mužný a něžný Franck (G. Canet), který se živí jako kuchař, má velmi rád svou křehkou a okouzlující babičku Paulette (F. Bertin). Ti čtyři se společně naučí mírnit své pochybnosti a trápení, ale také dívat se dopředu a plnit si své sny. Objeví jeden druhého a pochopí, že nejsilnější jsou „prostě spolu“.

Mys strachu. Poblíž hranice Severní a Jižní Karoliny. Na schodišti k tanečnímu sálu surově ubije Námořník Ripley černocha Boba, který jej napadl nožem. Muže najala Marietta Paceová, nenávidějící Námořníka, který chodí s její milovanou dcerou Lulou. - O 22 měsíců a 18 dnů později. Přes matčin odpor Lula čeká před vězením na Námořníka, propuštěného na podmínku. Odjedou jejím kabrioletem do motelu, kde se vášnivě milují. Lula vzpomíná, jak ji ve třinácti letech znásilnil otcův obchodní společník, který o tři měsíce později uhořel při autohavárii. Námořník si zase vybavuje svou hádku s Mariettou na toaletě. Tvrdě ji odmítl, když se mu nabízela a ona na něho poštvala Boba. - Dvojice jde večer tančit. Ripley napadne Lulina tanečníka, a pak dívce zpívá s kapelou píseň Elvise Presleyho. Milenci se rozhodnou odjet do Kalifornie, ačkoliv mladík tím poruší podmínku...

Filmová pohádka nezapře, že na ní spolupracoval básník. Je prostoupena poetickým humorem i filozofickým poselstvím, které je sice v rámci pohádkové fabule dosti jednoduché, zato však podané s fantazií a nenucenou hravostí. Milenecký pár oživlých pohádkových postaviček pastýřky a kominíčka představuje kladnou hodnotu lásky, aktivním vyznavačem svobody a slunečních paprsků je zase pták; s vynalézavostí a vtipem se dokáže statečně postavit zlu, personifikovanému v postavě krále, despoticky vládnoucího monstrózní, odlidštěné dvorní mašinérii. Půvabné, vtipné dialogy, celkově vyvážená koncepce příběhu i pohrávání si se žánrem kreslené grotesky vysloužilo filmu v roce 1979 Cenu Louise Delluka a Stříbrnou medaili na XII. MFF v Moskvě 1981 v kategorii dětských filmů.

Příběh začíná v Laurens, malé vesnické komunitě v severní Iowě, kde žije zatrpklý vdovec s chatrným zdravím – Alvin Straight. Po jednom ze svých těžkých domácích úrazů a návštěvě lékaře mu dcera Rose sděluje, že jeho bratr Lyl je na tom mnohem hůř – ranila ho prý mrtvice. Alvin bratra neviděl celých deset let a tato nešťastná událost jej donutí vážně uvažovat o jeho návštěvě. Je zde ovšem „menší“ problém, bratr bydlí až v sousedním státě Wisconsin v městečku vzdáleném 600 km. Zarputile hrdý Alvin se špatným zrakem a nedostatkem peněz nemůže snést představu, že by ho někdo za bratrem svezl. Proto Alvin vymyslí bizarní plán: chce uskutečnit cestu na svém zahradním traktůrku! Alvin vyráží na svou šestitýdenní pouť se zapřaženým provizorním přívěsem a nákladem „životně důležitých zásob“: odpuzovačem hmyzu a Swisherovým cukrovím.

Snímek parodující příběh o Ježíši. Brian se totiž narodil ve stejný den jako Mesiáš, se kterým si ho všichni pletou a způsobují tak spoustu absurdních gagů. Hlavní hrdina se připojuje k Lidové frontě Judee, aby pomohl svou zemi osvobodit od nadvlády Římanů. A to i přesto, že Římani dali Židům vodovod, silnice, pořádek, kanalizace, školství, víno... To je snad bez debat, ne?

Jane Marpleová vyřeší záhadu otrávené místní ženy, kdy se zdá, že zamýšlenou obětí měla být filmová hvězda, která přijela natáčet film.

Uprostřed noci na pusté losangeleské ulici Mulholland Drive se schyluje k vraždě. Do luxusního cadillacu však narazí vůz řízený opilými mladíky dřív, než stačí muž ve večerním obleku zastřelit elegantní tmavovlásku. Muži v autě zemřou, otřesená žena bloudí nočními ulicemi. Plavovláska Betty Elmsová, která právě přijela z rodného kanadského zapadákova Deep River do Hollywoodu, vyděšenou oběť ráno najde v zamčeném bytě poblíž Sunset Boulevardu, který jí na čas přenechala tetička Ruth. Neznámá, která si podle plakátu na film Gilda začne říkat Rita, ztratila paměť - a Betty se rozhodne pomoci jí pátrat po minulosti plné temných stínů. Zároveň se pokouší realizovat svůj sen stát se herečkou.

Film Stanleyho Kubricka byl natočen podle stejnojmenné knihy Humphreyho Cobba, která se zakládá na skutečných událostech. Natáčelo se v Německu, především v okolí Mnichova. Film se vcelku pochopitelně nesetkal s kladnou odezvou ve Francii, kde vedlo zobrazení nelidských a pokryteckých generálů k tomu, že byl na dlouhá léta zakázán

Příběh o záhadě… Záhadě uvnitř vnitřních světů… Rozvíjející se kolem ženy… Ženy zamilované a v nesnázích. Herečka Nikki Grace se připravuje na největší roli svého života, ale když se zamiluje do svého kolegy, zjistí, že se její život začíná podobat fiktivnímu filmu, který právě točí. Navíc odhaluje, že tento současný film je remakem polského snímku 47, který nebyl nikdy dokončen kvůli nevyslovené tragédii. A to je jen začátek. Brzy se na filmovém plátně rozpoutá zdánlivě nekonečný útok nepopsatelně bizarních situací: sitcom představující lidi v králičích kostýmech, paralelní příběh zasazený do zimního Polska, dům plný tančících prostitutek, šroubováky v břiše… a mnohem, mnohem víc. Snímkem Inland Empire přináší David Lynch svou nejvíce avantgardní, abstraktní a neproniknutelnou vizi v celé své kariéře. Tříhodinová horečná noční můra hraného filmu bere základní strukturu Mulholland Drive a ještě více ji činí neovladatelnou.

Film Dánská dívka vás zavede do Kodaně dvacátých let minulého století. Einar Wegener (Eddie Redmayne) patří k nejlepším dánským malířům své doby, jeho žena Gerda (Alicia Vikander) mu přitom poskytuje maximální podporu a přitom se sama snaží prorazit jako portrétistka. Pozvolné borcení jejich harmonického vztahu odstartuje banální příhoda – Gerdě, která připravuje sérii baletních portrétů, nedorazí figurantka, a Einar svolí, že své ženě bude sedět modelem, oblečený do baletního kostýmu. Intenzivní spojení s ženským elementem v Einarovi rozpoutá obrovský emocionální zmatek, s nímž se vyrovnává nejprve „nevinnou" hrou na tajemnou dánskou dívku Lili, a později čím dál silnějším přesvědčením, že pouze jako žena dokáže být šťastný. A byl by ochoten podstoupit cokoliv, aby jeho transformace byla dokonalá. Během této proměny ho věrně provází jeho Gerda, která díky své nové múze Lili sice konečně prorazila jako umělkyně, ale zároveň ztratila svou životní lásku.

Zrůdy na samém počátku zvukové éry vyprodukovalo největší z hollywoodských majors, MGM, aby vzápětí sám jeho boss, veliký Louis B. Mayer, nechal zničit originál a toto dílo na celých třicet let odsoudil k zapomnění. Důvod, proč tento film tolik popudil dobové publikum, je stejný jako důvod, proč se v druhé půli 60. let stal kultem – je to nejspíš nejbizarnější film, jaký kdy v Hollywoodu vznikl.

Agenti protidrogového oddělení Sean Vetter a Demetrius Hicks už sedm let společně bojují proti průsaku drog skrz americko-mexickou hranici. Jejich největším protivníkem je drogový kartel z pouště Baja, kterému šéfuje Meno Lucero. Když se jim podaří dostat Lucera za mříže, objeví se nový hráč – tajemný zabiják známý jako Diablo. Zlikviduje zbytky Lucerova kartelu a když se proti němu Vetter s Hicksem postaví, zabije také Vetterovu ženu Stacy. Při realizaci pomsty za smrt své manželky se Vetter nezastaví před ničím. Diabla prostě pošle do pekel, i kdyby tam měl skončit spolu s ním...

Takumi a jeho dcera Hana žijí ve vesnici Mizubiki nedaleko Tokia. Jednoho dne se obyvatelé vesnice dozvědí o plánu vybudovat poblíž Takumiho domu kemp, který by obyvatelům města nabídl pohodlný "únik" do přírody.

Slavné zpracování příběhu o Johance z Arku není typický historický velkofilm. S výjimkou kostýmů se oprošťuje od dobových reálií, zato vyzdvihuje střet fanatismu a klerikalismu soudců se vznešenou prostotou nevinné dívky. Působivost procesu stupňuje užití detailů a i v následných scénách si kamera často všímá jen fragmentů lidské tváře. Němý film inspiroval nejednoho skladatele k hudebnímu „ozvučení“. Vilnius – evropské hlavní město kultury 2009 a filmové fórum Scanorama daly podnět ke vzniku osobité hudby litevského skladatele Broniuse Kutavičiuse, kterou pro Febiofest nastudoval Orchestr BERG.

V kriminálním dramatu se mladý ambiciózní umělec s nadáním zmanipulovat lidi díky vhodně zvolených slov, spojí s psychiatričkou, která je však mnohem nebezpečnější než on sám.