Good-natured teen surfer Mitchell Goosen finds himself staying with his aunt and uncle in Cincinnati, Ohio when his parents head to Australia for work. There he meets his cousin, Wiley, and together they try to navigate the perils of high school—avoid the bullies, get the girl, and win a little respect.

Jason je mrtev a rekreační oblast Křišťálové jezero byla na znamení nového začátku místními přejmenována na obdobně idylické Forrest Green, aby už dále neasociovala nechvalně známý krvavý tábor. Tommy Jarvis, který jako kluk poslal Jasona na onen svět a pak čtyři roky putoval z cvokárny do cvokárny, tomu ale nevěří a vrací se ke Křišťálovému jezeru, aby je i sebe definitivně zbavil Jasonova přízraku. Místo toho jej ale neúmyslně přivede zpět k životu, když do jím odkrytého Jasonova hrobu udeří blesk, který Jasona oživí a ten razí obnovit slávu krvavého tábora. Ale ještě je tu Tommy, který má plán, jak Jasona jednou provždy vrátit tam, kam patří - na dno Křišťálového jezera

Lynch's first film project consists of a loop of six people vomiting projected on to a special sculptured screen featuring twisted three-dimensional faces.

To earn extra cash, Mickey helps couples break up — but life gets complicated when he falls for Tinni, a career woman with an independent streak.

Jasonovo tělo je převezeno do márnice, ale už o jednoho mrtvého nadrženého patologa (Fackler z Policejní akademie Bruce Mahler) a sestřičku se později vrací ke Křišťálovému jezeru. Čeká tu na něj nová várka zkažené mládeže (mj. mladý Crispin Glover) a také rodina Jarvisových s malým Tommym (Corey Feldman), který má rád hororové masky a umí se zatraceně dobře ohánět mačetou. Čtvrté, nejhvězdněji obsazené pokračování kultovní slasherové série 80. let tentokrát v režii béčkaře Josepha Zita

Jerry, a small-town Minnesota car salesman is bursting at the seams with debt... but he's got a plan. He's going to hire two thugs to kidnap his wife in a scheme to collect a hefty ransom from his wealthy father-in-law. It's going to be a snap and nobody's going to get hurt... until people start dying. Enter Police Chief Marge, a coffee-drinking, parka-wearing - and extremely pregnant - investigator who'll stop at nothing to get her man. And if you think her small-time investigative skills will give the crooks a run for their ransom... you betcha!

Třetí část pětidílné řady o planetě opic vypráví o třech opičích vědcích, kteří uprchnou před nukleárním výbuchem tím, že s kosmickou lodí proletí časoprostorem na Zemi do 20. století. Nejprve se stanou senzací. Pak se ale stanou nepohodlnými, protože prorokují, že civilizace bude zničena atomovými zbraněmi a opanována inteligentními opicemi. Alegorická satira, za jejíž opičí kostýmy dostal John Chambers Oscara, poukazuje na nelidské jednání lidí.

Píše se rok 2001. Lety do vesmíru jsou samozřejmostí a pozvolné osídlování nejbližších planet a měsíců již také není nijak zvláštním jevem. Vědomosti o vesmíru však zatím nejsou tak hluboké, jak si mnozí představují a když se objeví něco prapodivného, o čem nikdo nic neví, je potřeba to, v zájmu zachování pořádku, utajit.

Když nemůžete půl roku usnout, celý okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen. Všechno kolem vás je nedokonalou xeroxovou kopií sebe sama. Chodíte do práce, díváte se na televizi a jste vděčni za to, když občas ztratíte vědomí a nevíte o světě. Lidí s podobnými problémy moc není, ale mladý úspěšný úředník, který si říká Jack, je jedním z nich. Má slušnou práci, vydělává slušné peníze, ale trpí nejtěžší formou nespavosti. Na služební cestě se Jack seznámí s Tylerem Durdenem, který mu nabídne příbytek pod podmínkou, že mu vrazí pořádnou ránu. Tato "výměna názorů" se oběma zalíbí a brzy vznikne první Klub rváčů. Místo, kde můžou mladí muži, znechucení světem, odložit své starosti a stát se na pár minut zvířaty.

Blíží se Halloween a děti po celé Americe touží po maskách neustále inzerovaných v televizi. Nedají svým rodičům pokoj, dokud jim vytouženou hračku neobstarají. Masky však nejsou tak nevinnými hračkami, jak se na první pohled jeví. Ve skutečnosti jde o smrtonosná zařízení, která vymyslel Conal, šílený irský výrobce hraček, znechucený hrubou komercionalizací dávného keltského mýtu. Jeho zvráceným cílem je obnovit pravý smysl Halloweenu a vrátit jej do počáteční formy, kdy byl svátkem čarodějnic. Místo znovuzrození keltského mýtu se však záměr mění v krutý žert démonického mstitele pošlapaných tradic, kdy se "hříchy" konzumní společnosti obrátí proti nim samým.

„Jsou zpátky, mají hlad, a nejsou vegetariáni!" Zombie ko­medie od scenáristy Vetřelce (1979) a filmu Total Recall (1990) přináší karnevalově rozjařený mix gore efektů, situačního humoru a čistokrevného osmdesátkového braku. A vedle toho odpovídá na zásadní otázku, proč oživlé mrtvoly tolik lační po mozcích živých

Nejosobněji laděné dílo Andreje Tarkovského, v němž vzpomíná na své dětství a především na matku jako určující osobu svého života. Fascinující obrazy interiérů venkovské chalupy a moskevského bytu, podbarvené hypnotickými tóny Eduarda Artěmjeva, jsou zdrojem mimořádného duchovního zážitku.

Šílená fantazie Stephena Kinga ožívá ve třech filmových povídkách plných děsu a hrůzy, ke kterým napsal scénář praotec moderního hororu George A. Romero. Myslíte, že dřevěné sochy se nedokážou pomstít za smrt svého majitele? Tak to se raději vyhněte indiánovi z prvního příběhu. O tom, že zákazy koupání by se měly respektovat, vás dozajista přesvědčí hlavní hrdina druhé povídky. Příběh třetí pal potvrdí, že od automobilové nehody byste ujíždět neměli. Přejetý stopař by se mohl vrátit a tentokrát po vás nebude chtít pouhé svezení...

Poněkud výjimečné místo ve filmové tvorbě amerického spisovatele, herce, scenáristy a režiséra Woodyho Allena zaujímá snímek Zelig. Hlavním hrdinou je jistý Leonard Zelig, jehož životní příběh údajně ve 30. a 40. letech dvacátého století vzrušoval celou severní Ameriku. Je to v podstatě nešťastná osobnost, jejíž hlavní touhou bylo zařadit se, patřit do lidské společnosti. Tato touha se projevuje postupně zcela jedinečným způsobem, nazvaným chameleonství. Leonard Zelig je totiž ve snaze sounáležet, schopen potlačit svoji identitu a přijmout na sebe podobu jiných lidí. Již v řadě předchozích titulů Woody Allen prokázal širokou mnohotvárnost a plasticitu své představivosti a tvůrčí fantazie, tentokrát příběh smyšlené postavy vytváří s jakýmsi důrazem na věcnost a historickou objektivitu. Tomuto záměru přitom působivě napomáhají fiktivní archivní záběry a výpovědi těch, kteří se se Zeligem někdy setkali: psychiatrů, filozofů, celebrit té doby.

Anthony Perkins jako duševně nemocný Norman Bates. Jeho starý ponurý dům slouží jako příležitostný motel a rozhodně není místem klidného odpočinku. O tom se přesvědčí i Marion Craneová (Janet Leigh). Soukromý detektiv (Martin Balsam) a Marionina sestra (Vera Miles) se vydávají po stopách zmizelé mladé Marion. Smrtelné napětí stoupá, až nakonec vyústí ve strašný a nevyhnutelný závěr.

Soukromý detektiv dostane za úkol sledovat krásnou blondýnku Madeleine, která projevuje sebevraždené sklony. Odhalení zradného komplotu - nenaplněná osudová láska - životní tragédie.

Will Kane se právě oženil a chystá se opustit městečko, kde dosud vykonával funkci šerifa, když se k němu donese zneklidňující zpráva - na zastávce čekají tři nechvalně známí muži. Poledním vlakem má totiž do města přijet vrah, kterého Will kdysi pomohl dostat do vězení, aby se Willowi i městečku pomstil. Will se snaží sehnat muže, kteří by se spolu s ním čtyřem zabijákům postavili, nikdo mu ale pomoci nechce a všichni ho přesvědčují, ať raději odjede - pak dají banditi městu pokoj. Will tak proti nim stojí v pravé poledne sám.

Halloween patří mezi nejoblíbenější americké svátky, zejména mezi mládeží, pro které je jedinečnou příležitostí pořádně se vyřádit. Do noci září rozšklebené obličeje z vydlabaných dýní, ulice se hemží stovkami masek duchů, čertů, mrtvol a různých příšer. V zatemnělých místnostech se vyprávějí děsivé příhody. Atmosféra, v níž se mísí neklid a radost, jako by přímo vybízela k dalšímu děsivému příběhu. Opět je tu Halloween, předvečer svátku všech mrtvých, opět se chystá řada taškařic a mladí si chystají děsivé masky. Děsivou masku si chystá i Michael Myers. Psychopatický vrah, který uprchl z psychiatrické léčebny, aby rozpoutal o halloweenovské noci v městečku Haddonfield děsivou noční můru. Začíná další děsivá noc, a to zejména pro sympatickou Lauru, kterou se Michael pokouší zabít stejně jako v prvním díle.

Co znamená ten zvláštní sen samotářského profesora Borga v úvodu filmu? Tato scéna, k níž Bergmana inspiroval jeho vlastní sen, zatížená temnou symbolikou a surrealistickými záhrobními rekvizitami, jako by jednoznačně znamenala předpověď brzké smrti. Vše tomu nasvědčuje: vylidněné město, zastavený čas ve slepémciferníku hodin bez rafijí i Borgova vlastní živá mrtvola, která se na něj sápe z rakve. Avšak zpráva vyslaná snem je něčím víc: naléhavým vzkazem o neodčiněném dluhu, který musí Borg nejdřív splatit životu, než zemře. Sen tu funguje jako spouštějící signál k zahájení namáhavého sestupu do nitra na cestě k pravdivému sebepoznání a přehodnocení dosavadní existence.

Příslušník námořní pěchoty, zbrojní seržant Thomas Highway, válečný veterán a nositel množství vyznamenání za statečnost, tráví noc ve vězení. Byl zadržen za opilost a výtržnictví, což se mu bohužel nestalo poprvé. Vzhledem k jeho minulosti u námořnictva však vyvázne jen s pokutou sta dolarů. Krátce nato žádá o přeložení k bojové jednotce. Major David ho posílá k průzkumné četě do jeho rodného města. Cestou autobusem ho při první zastávce v restauraci okrade černý rockový zpěvák. Po příjezdu se setkává se starým přítelem Choozooem, který ho radostně vítá, stejně jako stará barmanka Mary. Zdá se, že nikdo jiný ale není jeho příchodem příliš nadšen. Nejméně asi vojín Jones, který je ten, kdo Highwaye cestou okradl. Stejně jsou na tom i ostatní vojáci v četě, kteří byli až dosud zvyklí na změkčilé velení a tráví většinu času popíjením a různými zábavami. To se nyní radikálně mění: starý voják, uvyklý železné kázni, je začne jaksepatří prohánět. Okamžitě si proto vyslouží jejich nenávist.