Píše se rok 2001. Lety do vesmíru jsou samozřejmostí a pozvolné osídlování nejbližších planet a měsíců již také není nijak zvláštním jevem. Vědomosti o vesmíru však zatím nejsou tak hluboké, jak si mnozí představují a když se objeví něco prapodivného, o čem nikdo nic neví, je potřeba to, v zájmu zachování pořádku, utajit.

Jmenuje se Redmond Barry a je irským mladíčkem bez budoucnosti. Kdyby zůstal v rodném hnízdě, kde se o něj po otcově smrti s láskou a péčí stará jeho matka, asi by se nikdy ničím jiným nestal. Ale osud chtěl, aby Barry vyrazil do světa. A svět osmnáctého století se sice s jedincem bez haléře v kapse a bez konexí příliš nemazlí, také ovšem skýtá člověku, nezatíženému přílišnými skrupulemi, řadu možností. A Barry jich dokáže využít dokonale. Je málo rolí, jimiž by na své cestě „nahoru“ neprošel: duelant, pobuda, voják, flamendr, sukničkář, špion, falešný karetní hráč… A před očima stále jeden cíl: bohatství, společenské uznání, postavení…

Narazí-li kosa na kámen, lítají jiskry široko daleko. Není sice příliš jasné, kdo v případě těch dvou géniů - tedy vrchního inspektora Clouseaua a jeho bývalého nadřízeného vrchního inspektora Dreyfuse - je tou kosou a kdo kamenem, faktem však zůstává, že pro ně oba není svět dost veliký. Clouseauovy eskapády přivedly Dreyfuse do blázince a i když jeho psychiatr dělá, co může, i když se už už zdá, že ten nebožák je definitivně vyléčen, stačí jedno jediné setkání těch dvou - a všechno se zřítí jako domeček z karet. Může se někdo divit Dreyfusovi, že se rozhodl tuhle neudržitelnou situaci jednou provždy vyřešit? A jeho plán, jak se zbavit nenáviděného soka, je - jak jinak - ďábelsky geniální!

Zatímco pozornost všech zaměstnanců se obrací k očekávané návštěvě královny matky, investigativní novinář se snaží zjistit okolnosti záhadného genetického projektu Dr. Millera. V nemocnici nic nefunguje tak, jak by mělo, je to jen obludné panoptikum, které chce za každou cenu vzbuzovat pocit normálnosti. Nemocnice je rovněž metaforou britské společnosti, zmítané různými neduhy, funguje jako organismus, kde se současně hlásají ušlechtilé myšlenky o demokracii a zároveň provádějí protilidské zvrácenosti. Anderson ve svém příběhu hravě a chvílemi i cynicky odkazuje na různé žánry filmu (např. hororová epizoda s šíleným lékařem Millerem), linii groteskního podobenství pak podporuje stylizované herectví. Malcolm McDowell tentokrát nevystupuje excentricky do popředí, ale stává se rovnocenným partnerem svých kolegů.

Vic a Ingrid jsou spolupracovníci v jedné anglické firmě a mají spolu milostný poměr. Když Ingrid otěhotní a vezmou se, musejí žít v téměř nesnesitelných poměrech v domě Ingridiny matky. To je však pouze začátek jejich potíží. Tvrdá realita je pro jejich vztah těžkou zkouškou. John Schlesinger, jenž se proslavil Půlnočním kovbojem a Maratóncem, debutoval filmem, který není tak divácky vděčný jako jeho následující Billy lhář, ale i přes svou předvídatelnost dokáže strhnout mistrnou režií a hereckými výkony. Tento černobílý, po formální stránce skromný film, je považován za jedno z nejzdařilejších děl proudu "free cinema". Snímek vychází z britského sociálního realismu 60. let, kterému nechyběla nadsázka a ironie. Vážná témata jsou odlehčena typickým ostrovním smyslem pro humor a vyznění filmu je stále aktuální.

Po téměř tragické zkušenosti z africké misie spojené s nervovým kolapsem a následným dlouhodobým léčením přijímá britská učitelka Gwen Mayfield místo v malé venkovské škole spravované bohatým Alanem Baxem a jeho sestrou Stephanií. Vzpomínky na hrůzy spojené s kultem voodoo se slečně Gwen stále vracejí, a tak chce v malém klidném městečku, naplno ponořená do práce s dětmi, především zapomenout na svou minulost. Poklid britského venkova je však rušen zdánlivými malichernostmi, kterých si, jak se zdá, nikdo kromě Gwen ještě nevšimnul. Učitelka pomalu odhaluj…

Toto není příběh o útěku z vězení, ale o přežití v něm. Odehrává se ve vojenské věznici Chang Jail v Singapuru v roce 1945. Daleko ke švýcarským i jiným neutrálním hranicím, daleko od dohledu na plnění smluv o zacházení s vězni. Žádné vysoké zdi, ostnaté dráty, žádní strážci. Jen moře a okolní příroda. Džungle není neutrální území.

Britský diplomat na západoindickém ostrově se ocitne v chaosu, když velká americká vrtná společnost objeví obrovský zdroj přírodní minerální vody.

Na počátku je v Lugaši opět, již potřetí, uloupen slavný diamant nazvaný Růžový panter. O pomoc je požádán samozřejmě francouzský detektiv, který již po dvakráte uspěl při jeho hledání. Clouseau je přesvědčen, že pachatelem je opět Sir Charles Litton, kdysi známý jako Fantóm a vypraví se za ním do Londýna a poté do Lugaše. Jenže tentokrát si lugašský vládce a jeho rádce nepřeje, aby pravda vyšla najevo. Nalezení Pantera by totiž ohrozilo jejich zkorumpovanou moc. Zanedlouho přinesou světové agentury zprávu, že letadlo, kterým Clouseau cestoval, zmizelo. Televizní reportérka Marie Jouvetová se rozhodne připravit pořad o slavném inspektorovi a vydává se po jeho stopách, setkává se s lidmi, kteří jej znali, zaznamenává jejich vzpomínky na velikého nešiku a genia ztřeštěnosti. Dostává se tak na stopu spiknutí a přestože se i ona ocitá v nebezpečí, necouvne. Je přesvědčena, že Clouseau žije a chystá se opět zvítězit.

Jen ten, kdo všechny ostatní přežije, může vyhrát tontinu, investiční spekulaci původně dvacetkrát jednoho tisíce liber šterlinků do společného fondu dvaceti mladých chlapců poručníky či otci jejich vloženou a po léta dozorčí radou (ovšem za přiměřený poplatek) moudře spravovanou. Série nešťastných nehod krátí seznam čekatelů na výhru, až na zakládací listině fondu zůstanou jen jména dvě – Masterman Finsbury (John Mills) a Joseph Finsbury (Ralph Richardson), bratři. Tito dva, ač bydlí v domech situovaných tak říkajíc bok po boku, spolu už přes čtyřicet let nepromluvili.

Adaptace stejnojmenného románu Davida Storeye, představitele hnutí "mladých rozzlobených mužů". Příběh drsného horníka Franka ze severoanglického Yorkshiru, který se díky ragby stane sportovní hvězdou. Přestože na stadionu slaví úspěchy a okolí kvůli sportovním výkonům toleruje jeho hrubost, v milostném životě nenachází naplnění. Má sice poměr se svojí domácí, vdovou Hammondovou, ta však navzdory milostné aféře odmítá jakékoli city. Frankova impulzivnost nakonec vede k jejich tragickému rozchodu a Frankovi zůstává v životě jediná jistota - svět ragby, ve kterém je respektován jen natolik, jako jeho poslední branka.