Na začátku to bylo jen obyčejnou koulí energie, nesmrtelným něčím, vyslaným na Zem bez jakýchkoli emocí či identity, ovšem nadané schopností proměnit se v cokoli jiného, pokud to dostane dostatečně silný impuls. Jako první to na sebe vzalo podobu obyčejného kamene, ovšem jak teplota klesala a ostatní kameny se drolily a v prasklinkách začal růst mech, tak to na sebe vzalo podobu mechu. Když se však osamělý a raněný vlk rozhodl na měkkém mechu naposledy vydechnout, tak se to náhle stalo vlkem. Konečně to získalo vědomí a pustilo se skrz zamrzlou tundrou, až to potkalo mladého chlapce. Ten žil v opuštěném městě, ze kterého odešli všichni dospělí za vidinou nádherného a bohatého ráje mnohem dál na jihu. Chlapec byl však během jejich odchodu raněný, a tak nemohl jít s nimi, dokud se mu rána nezahojí, a proto zůstal ve vesnici pouze se stařešinami. Ti však nyní již všichni zemřeli, a tak ve vesnici byl pouze chlapec s vlkem, který se nečekaně vrátil z tundry. (Jeoffrey)

Azusa Aizawa se rozhodla zasvětit celý svůj život práci, a tak byla ve svých 27 letech doslova korporátním otrokem. Žádná rodina, žádní přátelé, žádný soukromý život, pouze hodiny a hodiny přesčasů v jedné firemní kanceláři s nejasnou vidinou nějakého povýšení. Není proto divu, že to s Azusou jednoho dne prostě seklo, a to byl konec jejího pozemského života! Naštěstí se žena dostala k poslednímu soudu k andělovi, který má pro těžce pracující ženy v naší společnosti spoustu pochopení, a který jí nabídne možnost znovuzrození a prožití mnohem klidnějšího a příjemnějšího života od začátku do konce. Navíc Azuse nabídne, že jí splní i nějaké to přání. Tak si žena vybere být v novém životě nesmrtelná a ideálně vypadat tak na sedmnáct! Toho dne se v jednom magickém světě, kdesi v poklidné vrchovině poblíž jedné malé vísky, objeví mladá čarodějka, která zde najde nový domov. (Jeoffrey)

Na začátku to bylo jen obyčejnou koulí energie, nesmrtelným něčím, vyslaným na Zem bez jakýchkoli emocí či identity, ovšem nadané schopností proměnit se v cokoli jiného, pokud to dostane dostatečně silný impuls. Jako první to na sebe vzalo podobu obyčejného kamene, ovšem jak teplota klesala a ostatní kameny se drolily a v prasklinkách začal růst mech, tak to na sebe vzalo podobu mechu. Když se však osamělý a raněný vlk rozhodl na měkkém mechu naposledy vydechnout, tak se to náhle stalo vlkem. Konečně to získalo vědomí a pustilo se skrz zamrzlou tundrou, až to potkalo mladého chlapce. Ten žil v opuštěném městě, ze kterého odešli všichni dospělí za vidinou nádherného a bohatého ráje mnohem dál na jihu. Chlapec byl však během jejich odchodu raněný, a tak nemohl jít s nimi, dokud se mu rána nezahojí, a proto zůstal ve vesnici pouze se stařešinami. Ti však nyní již všichni zemřeli, a tak ve vesnici byl pouze chlapec s vlkem, který se nečekaně vrátil z tundry. (Jeoffrey)

Na začátku to bylo jen obyčejnou koulí energie, nesmrtelným něčím, vyslaným na Zem bez jakýchkoli emocí či identity, ovšem nadané schopností proměnit se v cokoli jiného, pokud to dostane dostatečně silný impuls. Jako první to na sebe vzalo podobu obyčejného kamene, ovšem jak teplota klesala a ostatní kameny se drolily a v prasklinkách začal růst mech, tak to na sebe vzalo podobu mechu. Když se však osamělý a raněný vlk rozhodl na měkkém mechu naposledy vydechnout, tak se to náhle stalo vlkem. Konečně to získalo vědomí a pustilo se skrz zamrzlou tundrou, až to potkalo mladého chlapce. Ten žil v opuštěném městě, ze kterého odešli všichni dospělí za vidinou nádherného a bohatého ráje mnohem dál na jihu. Chlapec byl však během jejich odchodu raněný, a tak nemohl jít s nimi, dokud se mu rána nezahojí, a proto zůstal ve vesnici pouze se stařešinami. Ti však nyní již všichni zemřeli, a tak ve vesnici byl pouze chlapec s vlkem, který se nečekaně vrátil z tundry. (Jeoffrey)

Na začátku to bylo jen obyčejnou koulí energie, nesmrtelným něčím, vyslaným na Zem bez jakýchkoli emocí či identity, ovšem nadané schopností proměnit se v cokoli jiného, pokud to dostane dostatečně silný impuls. Jako první to na sebe vzalo podobu obyčejného kamene, ovšem jak teplota klesala a ostatní kameny se drolily a v prasklinkách začal růst mech, tak to na sebe vzalo podobu mechu. Když se však osamělý a raněný vlk rozhodl na měkkém mechu naposledy vydechnout, tak se to náhle stalo vlkem. Konečně to získalo vědomí a pustilo se skrz zamrzlou tundrou, až to potkalo mladého chlapce. Ten žil v opuštěném městě, ze kterého odešli všichni dospělí za vidinou nádherného a bohatého ráje mnohem dál na jihu. Chlapec byl však během jejich odchodu raněný, a tak nemohl jít s nimi, dokud se mu rána nezahojí, a proto zůstal ve vesnici pouze se stařešinami. Ti však nyní již všichni zemřeli, a tak ve vesnici byl pouze chlapec s vlkem, který se nečekaně vrátil z tundry. (Jeoffrey)

Vidí mrtvé lidi... jen se rozhodne je ignorovat. To je Mikoin plán, který má děsivé (a někdy i veselé) výsledky.

Jsou to již dva tisíce let od okamžiku, kdy povstal mocný pán démonů Anos Voldigord, který byl tak silný, že si dokázal podrobit celý svět lidí, na prach spálit les prastarých duchů, ovládnout všechny magické elementály a zničit i samotné bohy. Tak vznikla společnost, ve které démoni hrají prim. Krutý pán démonů však časem tajemně zmizel, a tak se svět za těch dva tisíce let vlastně docela změnil. Vše se uklidnilo a i když dál světu vládli Anosovi nástupci, poznali všechny přeživší rasy klid a mír. Nyní se na zdejší magické škole Delsgade otevírá nový ročník a proroctví říkají, že právě zde by se měl objevit další budoucí pán démonů. Měsíc před zkouškami do nového školního ročníku se v jednom obyčejném domě, dvěma vcelku normálním lidem, narodil velmi zvláštní chlapec. Nejen že za celý měsíc dokázal neskutečně vyrůst a nyní vypadá jako obyčejný středoškolák, ale také má evidentně nezměrný magický potenciál a sám sobě říká Anos. (Jeoffrey)

Jsou to již dva tisíce let od okamžiku, kdy povstal mocný pán démonů Anos Voldigord, který byl tak silný, že si dokázal podrobit celý svět lidí, na prach spálit les prastarých duchů, ovládnout všechny magické elementály a zničit i samotné bohy. Tak vznikla společnost, ve které démoni hrají prim. Krutý pán démonů však časem tajemně zmizel, a tak se svět za těch dva tisíce let vlastně docela změnil. Vše se uklidnilo a i když dál světu vládli Anosovi nástupci, poznali všechny přeživší rasy klid a mír. Nyní se na zdejší magické škole Delsgade otevírá nový ročník a proroctví říkají, že právě zde by se měl objevit další budoucí pán démonů. Měsíc před zkouškami do nového školního ročníku se v jednom obyčejném domě, dvěma vcelku normálním lidem, narodil velmi zvláštní chlapec. Nejen že za celý měsíc dokázal neskutečně vyrůst a nyní vypadá jako obyčejný středoškolák, ale také má evidentně nezměrný magický potenciál a sám sobě říká Anos. (Jeoffrey)

Na začátku to bylo jen obyčejnou koulí energie, nesmrtelným něčím, vyslaným na Zem bez jakýchkoli emocí či identity, ovšem nadané schopností proměnit se v cokoli jiného, pokud to dostane dostatečně silný impuls. Jako první to na sebe vzalo podobu obyčejného kamene, ovšem jak teplota klesala a ostatní kameny se drolily a v prasklinkách začal růst mech, tak to na sebe vzalo podobu mechu. Když se však osamělý a raněný vlk rozhodl na měkkém mechu naposledy vydechnout, tak se to náhle stalo vlkem. Konečně to získalo vědomí a pustilo se skrz zamrzlou tundrou, až to potkalo mladého chlapce. Ten žil v opuštěném městě, ze kterého odešli všichni dospělí za vidinou nádherného a bohatého ráje mnohem dál na jihu. Chlapec byl však během jejich odchodu raněný, a tak nemohl jít s nimi, dokud se mu rána nezahojí, a proto zůstal ve vesnici pouze se stařešinami. Ti však nyní již všichni zemřeli, a tak ve vesnici byl pouze chlapec s vlkem, který se nečekaně vrátil z tundry. (Jeoffrey)

Oscar šplhá na smrtící věž a hledá moc jejího pána, čarodějnice Azurového měsíce. Doufá, že její neuvěřitelná magie dokáže zlomit kletbu, která zabije každou ženu, kterou si vezme za manželku. Když však princ vidí, jak je Tinaša krásná, dostane lepší nápad - protože je jistě dost silná na to, aby jeho kletbu přežila, měla by si ho místo toho vzít! Tinasha není z tohoto nápadu nadšená, ale souhlasí, že bude rok žít s Oskarem na královském hradě, zatímco bude zkoumat kletbu, která byla na prince uvalena. Čarodějčina krásná tvář však skrývá několik životů temných tajemství - tajemství, která se začínají vynořovat...

Jsou to již dva tisíce let od okamžiku, kdy povstal mocný pán démonů Anos Voldigord, který byl tak silný, že si dokázal podrobit celý svět lidí, na prach spálit les prastarých duchů, ovládnout všechny magické elementály a zničit i samotné bohy. Tak vznikla společnost, ve které démoni hrají prim. Krutý pán démonů však časem tajemně zmizel, a tak se svět za těch dva tisíce let vlastně docela změnil. Vše se uklidnilo a i když dál světu vládli Anosovi nástupci, poznali všechny přeživší rasy klid a mír. Nyní se na zdejší magické škole Delsgade otevírá nový ročník a proroctví říkají, že právě zde by se měl objevit další budoucí pán démonů. Měsíc před zkouškami do nového školního ročníku se v jednom obyčejném domě, dvěma vcelku normálním lidem, narodil velmi zvláštní chlapec. Nejen že za celý měsíc dokázal neskutečně vyrůst a nyní vypadá jako obyčejný středoškolák, ale také má evidentně nezměrný magický potenciál a sám sobě říká Anos. (Jeoffrey)

Keiichi se nově přistěhoval do Hinamizawy, kde objeví sérii vražd z minulosti. Ale jeho noví kamarádi o nich mluvit nechtějí a vypadá to, že ho tajně sledují.

Jošinovo zasnoubení má daleko ke splněnému snu. Její dědeček, šéf největší skupiny jakuzy v Kansai, jí v rámci příměří domluvil sňatek s Kirišimou, vnukem vůdce klanu Mijama. K Jošinovu překvapení se Kirišima zdá být na člena jakuzy milý a okouzlující. Jeho vřelá fasáda však jen zakrývá temnou a nebezpečnou pravdu.