Borgia
7/73
Rodrigo Borgia - jeden z nejbohatších mužů usedl na papežský trůn. Nemělo to vliv jak na jeho uvolněný způsob života, tak na síť intrik a vražedných úkladů. Bylo to v období Da Vinciho a Michelangela, osvícených tvořivostí s jedinečným intelektuálním úspěchem. Ale byl to také věk Machiavelliho, nekontrolovatelného bezpráví, nepřetržité války a nevyslovitelné zkaženosti. V srdci světa byl Vatikán, který rozhodoval o konfliktech mezi královstvím a říší. A ve středu Vatikánu byl muž, jehož pátrání po moci bylo, jako kdyby hledal hlavní cenu. Byl to muž, jehož jméno se stalo synonymem bezohledností, a na jehož panování jako papeže se bude vzpomínat jako na největší neslavné kapitoly z dějin katolické církve, Rodrigo Borgia. Jeho čtyři děti, Juan, nejstarší, pyšný, líný, bezohledný sexuální dravec, Cesare, mladý muž, rozpolcen mezi vírou, která nebyla jeho povoláním, a jeho temným násilným charakterem, Lucrezia, mladá dívka , která objevuje tajemství ženské moci, a Goffredo, nevinné dítě, které je ve středu své kruté rodiny. Borgia je v jednu chvíli dramatický dokument, který zaznamenává vzestup k síle tohoto katalánského kardinála a jeho klanu, který se bude snažit vytvořit dynastii, jež by vládla celému světu, ale především je to kotel plný intrik, násilí, vražd, chtíče, politiky, víry, incestu, zrady a vykoupení. Tento příběh je zajímavý a poučný stejně jako věk, ve kterém se odehrává.
