Film založený na skutečných událostech při nechvalně známém „stanfordském vězeňském experimentu“, který proběhl v roce 1971. Uměle vybudované vězení se nachází v prostorách výzkumné laboratoře – s celami, mřížemi a neustále přítomnými kamerami. Na dva týdny je najato za příslib vysoké odměny dvacet mužů ke hře na vězně a dozorce. „Vězni“ jsou uzavřeni a musí se podvolit zdánlivě mírným pravidlům. „Dozorcům“ je nařízeno jednoduše udržet pořádek bez použití fyzického násilí. Každý má možnost skončit v kteroukoli chvíli, čímž ale pozbude nároku na odměnu. Na začátku je nálada mezi oběma skupinami poměrně dobrá. Ale už brzy nastanou hádky a dozorci používají stále drastičtější metody k udržení pořádku…

Drama z období holocaustu, inspirované skutečným příběhem. Cioma Schönhaus je 21 let a je plný mladické dravosti a chuti do života. Jako žid v hlavním městě nacisticého Německa je však v neustálém ohrožení. Rozhodne se, že se nebude skrývat, ale místo toho bude žít v rámci možností naplno se změněnou identitou. Zároveň využívá svého výtvarného talentu k tomu, aby tuto možnost poskytl i jiným lidem, pro které vyrábí falešné doklady.

Po rozchodu s přítelem se Britta rozhodne usadit jako veterinářka v bretaňské rybářské vesnici, kde najde svůj vysněný dům. A Yves, rybář, kterého srazí na kole, je velmi milý. Yves zpočátku považuje Brittu spíš za otravnou než milou. Ona se však prosadí svou nebojácnou a pozitivní povahou. Později se Britta dozví o jeho nevěře. Zklamání je nekonečné, důvěra narušená. Yves to ví a zoufale hledá způsob, jak ji v Brittě udržet.

Píše se začátek 50. let a malý Franzi vyrůstá v malém rakouském městečku Judenburg. Jejímu tísnivému rodinnému domu dominuje horečnatý a duševně nemocný otec, který je přísný a nepředvídatelný. Její otec, který pravidelně dodává půlky vepřového masa pro řezníka, strávil několik let ve francouzské cizinecké legii v Maroku, Alžírsku a Sýrii - období, které částečně oslavuje, ale které ho stále také pronásleduje. Franzi se do tohoto světa ponoří při prohlížení množství lákavých a zároveň znepokojivých fotografií, které v té době pořídil její otec. Její vlastní dětská říše fantazie plná pohádek a obrázkových knížek se brzy prolíná s nočními můrami, jak se realita prolíná s představami, válkou, hrůzou a krásou.

Filmová adaptace jednoho z nejznámějších vyprávění o holocaustu. Dětská radost, touha žít i cítit první lásku navzdory válečným hrůzám... S postupem II. světové války se útočištěm rodiny Frankových před pronásledování nacisty stává Amsterdam. Doufají, že zde najdou bezpečí a klidný život, což ovšem radikálně změní obsazení Holandska a stupňující se persekuce židovského obyvatelstva. Otto Frank se v roce 1942 rozhodne ukrýt s manželkou a dvěma dospívajícími dcerami v utajeném podkrovním bytě. Jeho mladší dcera Anne tíživé dny strávené v úkrytu zaznamenává do deníku, který pro ni představuje nejbližšího přítele a přináší naději. Ani nepředstavitelná krutost a hrůzy války nedokáží zničit mladou touhu žít, poznávat svět ve všech jeho krásách, poprvé se zamilovat nebo si hledat vlastní pravdu...

Malíř a grafik Egon Schiele byl jedním z nejprovokativnějších vídeňských umělců začátku 20. století. Doby, během níž se pomalu a téměř nepozorovaně chýlila ke konci jedna velká dějinná éra. Doby, kdy se v kultuře a ve výtvarném umění snad nejvýrazněji začaly bouřlivě prosazovat zcela nové směry. Návštěvníci galerií byli poprvé vystaveni troufalé tvorbě expresionistů a kubistů, objevují se i první abstraktní díla. A do veřejného prostoru, díky tvůrcům jako byl Schiele, vstoupila erotika. Mladý Egon Schiele je zpočátku fascinován secesí a tvorbou svého krajana Gustava Klimta, ale brzy nachází vlastní výrazové prostředky v expresionismu a odvážných aktech. Jeho hlavní inspirací jsou krásné a mladé ženy. A jsou zásadními múzami nejen jeho tvorby, ale i života. Osudový vliv na něj mají ale jen dvě – jeho sestra a první múza Gerti a mladičká Wally, pravděpodobně Schieleho jediná pravá láska, kterou zvěčnil ve svém slavném obraze „Smrt a dívka“.

V létě roku 1948 horolezec, režisér a herec Luis Trenker míří na Benátský filmový festival oživit svou slábnoucí kariéru. Třímá eso v rukávu, které zaručeně vrátí jeho jméno zpět na přední místo novinových titulků: objev a výhradní práva k domnělému diáři Evy Braunové. Mezitím legendární filmařka Leni Riefenstahlová připravuje Trenkerovi, svému bývalému milenci, zničující ránu. Chce totiž za každou cenu zabránit zveřejnění a zfilmování diáře, který ji očerňuje, protože naznačuje její intimní vztah s Hitlerem.

Pád železné opony se blíží, ale v DDR o tom ještě nic nevědí. Náznaky tání tu jsou. V jednom z berlínských divadel nacvičují satiru, v níž důležitou roli hraje generální tajemník komunistické strany Erich Honecker. Herec Otto Wolf je mu díky špičkové prostetice ze západu k nerozeznání podobný. Namísto divadelního představení ho čeká mnohem náročnější role: bude muset proniknout do ústředí strany a vydat rozkaz, který zastaví krvavý zásah proti demonstrantům. Otto totiž zjistí, že jedním z nich je i jeho dcera.

Lara se budí do dne, kdy dovrší šedesát let. Večer ji čeká mimořádná událost, zásadní klavírní koncert jejího syna. Viktor, jehož kariéru autoritativní žena vždy intenzivně prožívala, je však nedostupný a matčiny opakované pokusy navázat komunikaci selhávají. Lara se rozhodne vyřešit zneklidňující situaci neobvyklým způsobem, několik hodin předcházejících koncertu jí však připraví nečekaná překvapení. Německá herecká legenda Corinna Harfouchová v titulní roli precizně zkomponované psychologické studie, kterou jeden z nejúspěšnějších německých tvůrců své generace Jan Ole Gerster navazuje na ceněný debut Sakra, kluku! (cena EFA pro nejlepší evropský debut roku).

Příběh šestnáctileté Neny, která je konfrontována s pokusem svého tělesně postiženého otce o sebevraždu. Ve stejnou dobu se naprosto bláznivě zamiluje do Carla, u jehož otce vychází na povrch fakt, že je gay. Ve snaze uniknout před slídivými pohledy dospělých, jejichž manželství se rozpadlo, i před kvetoucí láskou a nesnesitelným zhoršením tělesného stavu otce jsou mladí lidé konfrontováni hranicemi mezi přátelstvím, láskou a sexualitou. Svou nespoutanou touhu žít si Nena uvědomuje tím víc, čím se existence jejího otce stává každým dnem nesnesitelnější.

Snímek oceněný na festivalech Tribeca a Vancouver je rozkošnou satirou na téma "kdo má a kdo nemá", která se odehrává v nádherné vile u jezera ve Švýcarsku. Polská pečovatelka Wanda zanechala své malé děti v rodné zemi, aby se starala o Josefa, patriarchu bohaté dynastie Wegmeister-Gloor, který se zotavuje z mrtvice. Wanda se zdatně orientuje ve složité rodinné dynamice mezi dvěma dospělými, i když stále dětinskými potomky a elegantní, všehoschopnou paní domu Elsou. A co víc, hravě si poradí i s občasnými zásahy vycpaných či živých zvířat. Nečekaný zvrat událostí však vše obrátí naruby – Vanda otěhotní. Hluboce lidská komedie odhaluje propast mezi bohatými a chudými v současné společnosti.