Psychiatr Frasier Crane (Kelsey Grammer) se po rozvodu přestěhuje z Bostonu zpátky do svého rodného Seattlu. Plánuje si život starého mládence, ale tento plán mu překazí jeho otec, bývalý policista, Martin (John Mahoney), který odešel do důchodu a kvůli svému zranění ze služby se není schopen o sebe starat. Frasier najde otci ošetřovatelku Daphne (Jane Leeves), kterou najme na plný úvazek a ubytuje ve svém bytě. Daphne se zalíbí Frasierovu bratru Nilesovi (David Hyde Pierce), který je také psychiatrem. Frasier pracuje jako moderátor v rádiu. Má svoji vlastní show "Poslouchám vás..." na stanici KACL.

Agent Mulder a agentka Scullyová, ústřední postavy seriálu Akta X, jsou agenti FBI, kteří vyšetřují případy, se kterými si nikdo nevěděl rady a nakonec je úředníci zavřeli do složky Akt X-nevyřešitelných případů. Ale pak se dostali do ruk této nerozlučné dvojice, nadšence pro paranormální jevy, který je přesvědčený, že mu sestru unesli mimozemšťani a agentky věřící v boha, která k paranormálu přistupuje tězce skepticky.

Vteřiny, které rozhodují o životě a smrti. Personál nemocnice musí být připraven, osobní problémy jdou stranou. Nad vším bdí nesmlouvavý ředitel.

Plukovník John "Hannibal" Smith - mistr převleků, kuřák doutníků, jeho plány se vždy vydaří. Poručík Templeton "Face/Hezoun" Peck - elegán, svůdník, sukničkář. Kapitán H.M. "Šílenec" Murdock - utajený člen, pilot vrtulníku, hraje si na blázna, trvale v blázinci. Seržant B.A. Baracus - zlatem ověšený statný černoch, panicky se bojí létání (je ovšem pokaždé uspán, jen jednou se probudil a podle toho to taky dopadlo). To je A-Team. Kultovní seriál s výborným obsazením a perfektní akcí a geniálními vynálezy.

Přitažlivá a brilantní bostonská soudní lékařka Jordan Cavanaughová pracuje s týmem profesionálů, vedeným soudním lékařem Garretem Macym. Všemi způsoby se snaží vyřešit kriminální případy velkoměsta, i kdyby měla přijít o místo...

Seržant Hooker je už veteránem, ale stále je tím nejlepším policistou ve městě. Spolu ze svým kolegou Vincem Romanem jsou postrachem všech zločinců široko daleko.

Divácká obliba kriminálních seriálů je jednou z mála jistot, na něž se můžeme spolehnout. Lidé měli vždycky rádi záhady a obdivovali ty, kteří je dokázali rozlousknout. Stejně jako v literatuře, i v televizní tvorbě hraje tento žánr nezastupitelnou roli. Pamětníci si jistě vzpomenou, že první zahraniční seriály, jež se v šedesátých letech objevily na tehdy ještě černobílých obrazovkách, byly právě detektivky a shodou okolností pocházely obě z Francie – Abonent na lince U a Inspektor Leclerc. Ve Spojených státech má kriminální (či policejní) žánr dlouhou tradici a za sebou neméně dlouhý vývoj. V sedmdesátých letech se v něm objevily do té doby příliš nevídané realistické tóny a průkopníkem v tomto ohledu byl právě Kojak. Jeho kvality byly natolik zřejmé, že se holohlavý detektiv v podání Tellyho Savalase dostal dokonce k československým divákům ještě před revolucí, i když teprve na přelomu osmdesátých let a v přísně výběrovém klíči. Nejdřív byla odvysílána dvojepizoda Vraždy v Čínské čtvrti (tehdy nazvaná Výkupné) po níž následovalo v průběhu tří let pouhých sedm epizod). Tehdy také vznikla poněkud počeštěná forma výslovnosti jeho jména (Kožak místo správného Koudžek).

Divácká obliba kriminálních seriálů je jednou z mála jistot, na něž se můžeme spolehnout. Lidé měli vždycky rádi záhady a obdivovali ty, kteří je dokázali rozlousknout. Stejně jako v literatuře, i v televizní tvorbě hraje tento žánr nezastupitelnou roli. Pamětníci si jistě vzpomenou, že první zahraniční seriály, jež se v šedesátých letech objevily na tehdy ještě černobílých obrazovkách, byly právě detektivky a shodou okolností pocházely obě z Francie – Abonent na lince U a Inspektor Leclerc. Ve Spojených státech má kriminální (či policejní) žánr dlouhou tradici a za sebou neméně dlouhý vývoj. V sedmdesátých letech se v něm objevily do té doby příliš nevídané realistické tóny a průkopníkem v tomto ohledu byl právě Kojak. Jeho kvality byly natolik zřejmé, že se holohlavý detektiv v podání Tellyho Savalase dostal dokonce k československým divákům ještě před revolucí, i když teprve na přelomu osmdesátých let a v přísně výběrovém klíči. Nejdřív byla odvysílána dvojepizoda Vraždy v Čínské čtvrti (tehdy nazvaná Výkupné) po níž následovalo v průběhu tří let pouhých sedm epizod). Tehdy také vznikla poněkud počeštěná forma výslovnosti jeho jména (Kožak místo správného Koudžek).

Seriál Mad Men (2007–15) patří k nejoceňovanějším pořadům americké televize. Kromě dalších cen se může pochlubit mj. třemi Zlatými glóby v kategorii dramatických seriálů a čtyřmi Cenami Emmy v téže kategorii. Jeho anglický název je typicky americkým mnohovýznamovým spojením slov Ad Men (pracovníci v reklamě), Mad Men (muži z výstavní třídy Madison Avenue, kde smyšlená reklamní agentura sídlí) a konečně Mad Men (šílenci, což odpovídá životnímu stylu většiny hrdinů seriálu). Vytvoření českého názvu proto představovalo značnou výzvu a skončilo určitým kompromisem – Šílenci z Manhattanu. Seriál je časově zasazený do šedesátých let a místně pak do prostředí fiktivní reklamní agentury Sterling Cooper, v níž sleduje osudy zaměstnanců a majitelů, včetně kreativního ředitele Dona Drapera – charismatického génia, alkoholika a vraha, skrývajícího se za ukradenou identitou. Za fenomenální úspěch seriál vděčí krom jiného faktu, že díky prostředí reklamní agentury se mohla stát jeho stěžejním tématem konzumní společnost. Postavy působí, jako by vystoupily ze stránek dobových magazínů zaplněných obrazy dokonalých hospodyněk v lodičkách. Děj pak nabízí lákavý únik do jednodušších časů, kdy se kouřit smělo všude, alkohol v práci byl součástí stylu, sexismus byl sexy, stejně jako návyk nechat za sebou v parku po pikniku odpadky. Podvádění pak bylo běžnou součástí života a do jisté míry potvrzením „mužnosti". Jedna z reklamních kampaní na seriál ostatně hlásala, že „Nevěra je zpátky". Hrdinové seriálu jako kdyby sami podléhali svodům těch reklamních obrazů, jež tvoří. Jejich práce je vyvolat v publiku touhu, naději, že zakoupení něčeho přinese nějaké jiné uspokojení než to prchavé vlastnické, a jejich životy pohánějí podobné touhy, jež jsou nutně podobným způsobem zklamávány. Talentovaná textařka Peggy Olsonová (Elisabeth Mossová) se jen s obtížemi prosazuje v mužském světě. Daří se jí to, ale pořád trpí samotou a výčitkami. Požitkář a pohodář Roger Sterling (John Slattery) se zubí na svět a rozhazuje suché fóry, jeho hédonismus ale nabývá zničujících rozměrů. Únavný šprt Pete Campbell (Vincent Kartheiser) se úporně snaží, ale nikdy se mu nedaří tak, jak by si přál, věci se vždycky nějak vymknou. Ti lidé před sebe staví cíle a třeba jich i dosáhnou, předmět touhy ale vždycky odskočí někam za horizont, aby byl důvod běžet dát, nezastavovat se, protože jinak by hrozilo, že se jejich život zhroutí. Rozumějí potřebě iluzí a umějí je prodat. Ve středu tohoto světa stojí mimořádně talentovaný reklamní kreativec Don Draper (Jon Hamm). Jeho úspěch spočívá i v tom, že utíká sám před sebou, skrývá před ostatními svou minulost a chce se jí zbavit. Zároveň je sám ideální spotřebitel, nutkavě zkouší různé ženy i různé styly. Je to velmi empaticky vykreslený antihrdina, dostatečně okouzlující, aby člověk zaujatě sledoval jeho osudy, dostatečně rozporný, aby se k němu dokázal vztáhnout jako k živé bytosti, která uvnitř prožívá podobné konflikty.

Divácká obliba kriminálních seriálů je jednou z mála jistot, na něž se můžeme spolehnout. Lidé měli vždycky rádi záhady a obdivovali ty, kteří je dokázali rozlousknout. Stejně jako v literatuře, i v televizní tvorbě hraje tento žánr nezastupitelnou roli. Pamětníci si jistě vzpomenou, že první zahraniční seriály, jež se v šedesátých letech objevily na tehdy ještě černobílých obrazovkách, byly právě detektivky a shodou okolností pocházely obě z Francie – Abonent na lince U a Inspektor Leclerc. Ve Spojených státech má kriminální (či policejní) žánr dlouhou tradici a za sebou neméně dlouhý vývoj. V sedmdesátých letech se v něm objevily do té doby příliš nevídané realistické tóny a průkopníkem v tomto ohledu byl právě Kojak. Jeho kvality byly natolik zřejmé, že se holohlavý detektiv v podání Tellyho Savalase dostal dokonce k československým divákům ještě před revolucí, i když teprve na přelomu osmdesátých let a v přísně výběrovém klíči. Nejdřív byla odvysílána dvojepizoda Vraždy v Čínské čtvrti (tehdy nazvaná Výkupné) po níž následovalo v průběhu tří let pouhých sedm epizod). Tehdy také vznikla poněkud počeštěná forma výslovnosti jeho jména (Kožak místo správného Koudžek).