Píše se rok 1948 a Studená válka dosáhla k chilským hranicím. Senátor Pablo Neruda během kongresu obviňuje vládu ze zrady Komunistické strany, za což jej prezident Gonzalez Videla zbavuje funkce. Následně je policejní prefekt Oscar Peluchonneau pověřen básníkovým zatčením. Neruda se pokouší uprchnout ze země se svojí ženou, malířkou Deliou del Carril, to se mu však nepodaří a oba jsou nuceni se více než rok skrývat. Inspirován dramatickými událostmi svého nového života Neruda sepisuje epickou sbírku básní Canto General (Veliký zpěv). V Evropě mezitím legenda o pronásledovaném básníkovi sílí a umělci, vedeni Pablem Picassem, se dožadují Nerudova osvobození.

Dvanáctiletý Pablo dostane stipendium na škole v sektářské kolonii Dignidad, kterou na jihu Chile založili němečtí přistěhovalci. Brzy se stane oblíbencem místního vůdce, strýce Paula. Chlapec se postupem času stává svědkem podivných událostí. Na denním pořádku je zde násilí, zneužívání i mizení dětí, kterým nahánějí strach démonické bytosti. V tomto zvráceném světě se však schyluje k revoluci, která může být Pablovou jedinou šancí na útěk. Nechvalně proslulá kolonie Dignidad byla úzce spjata s režimem Augusta Pinocheta. Mladá generace země je připravena mluvit o tíživé historii, v níž kolonie Dignidad představuje jednu z nejtemnějších kapitol.