Novinář Molloy poslouchá pohnutý příběh podivně bledého mladíka Louise, jenž kdysi přestoupil práh smrtelnosti. S věcným klidem, za nímž cítíme obrovská traumata a netušené hrůzy, líčí Louis všechna svá setkání s lidskou krví a se smrtí…

Spisovatel Andrej Gorčakov, jenž je v Itálii ponořen do studia života a díla ruského skladatele Sosnovského, je stižen návalem stejné choroby, jež rozdírala již hudebníkovu duši – nostalgií, typicky ruským steskem po rodné zemi, z níž se lze vyléčit jedině návratem. Vize domova, probíhající před Andrejovým vnitřním zrakem, dokumentují stav jeho nitra, jež najde spirituální protějšek v postavě italského podivína Doménica. Ten v přesvědčení o hrozící zkáze světa naléhá na Andreje, a přiměje ho k symbolickému rituálu v lázeňském bazénu, po jehož vykonání údajně bude svět spasen.

Moji přátelé II. volně navazuje na první díl filmu Moji přátelé. Pětice, později čtveřice, neúnavných temperamentních recesistů, kteří nikdy neberou nic vážně a i přes bolestné události, které se v jejich životě udály (např. smrt jednoho z nich, žalostná chudoba nebo také problémy v lásce) se dokáží zasmát na svůj účet, na účet svých přátel a hlavně na účet úplně cizích lidí (např. narovnání šikmé věži v Pise nebo fotografování choulostivých partií na fotoaparáty zahraničních turistek). Berou život jako jedno velké dobrodružství a snaží si ho užít za každou cenu. Až do poslední chvíle.

Verdun, Paříž 1916 aneb nejskvostnější setkání Indyho a umělkyně Mata Hari.